[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jasně že ne. Problém byl asi v části kazety, později jsem už tremolo nezaznamenal.

Na dynamickém vyvážení setrvačníku hodně záleží. obzvlášť na cívkáčích kde setrvačníky měli větší průměr a váhu. Z těchto zkušeností se vycházelo a proto se nakoupily vyvažovačky za valuty a proto se vyvažovalo. Později se přišlo na to, proč se muselo hodně vyvažovat (odvrtávat) skoro všechny setrvačníky. Příčinou zdaleka nebyla nehomogenita materiálu ale neúplné obrábění. Často přivezli klece odlitků setrvačníků, které byly ještě uvnitř horké a nerovnoměrné chladnutí způsobilo že stěna mezi průměry 45,5mm která byla silná 1,5 až 2mm s zkroutila, a ta jako jediná se neobráběla:-(
To nejvíce způsobovalo nevyváženost.
Nejdříve se odlitek upnul za venkovní průměr a obrobil se průměr 45,5 v délce 15 a čelo. Pak se kus otočil a upnul za ten průměr 45,5 a obrobil se zbytek mimo té tenké stěny. Dokonce se při tomto upnutí "lisovalo" to bronzové pouzdro, které bylo ovšem bez díry, ta se vrtala a stružila stále při stejném upnutí. Tím se zajišťovala prakticky nulová mechanická házivost ( na indikátor)
Protože vyvažovačky stály valuty tak se vyvažovalo a vyvažovalo, i když se vědělo že problém je jinde. Nakonec se z dlouhých vývrtů stal jiný problém, a to praskání setrvačníků. To se ale projevilo po letech. Setrvačníky byly ze "zetalu" sloučenina podobná jako se používala třeba na karburátory.
Ta je vhodná na tenkostěnné odlitky a né na setrvačníky. (prostě socialismus - nevím jestli zamračenej nebo smějící se smajlík)

U ocelových setrvačníků z řad B4 a B5 jsem žádné vyvažovací otvory neviděl. Soustružník mi tvrdil, že pokud se nejedná o odlitek, nic se na obrobku odvrtávat nemusí. Nakolik je to pravda, to nedokážu posoudit. Nejsem strojař. Pouzdro s hřídelem jsme společně zalisovali v soustruhu. Pravdou je, že okolo vývrtů začne odlitek praskat nejdřív, ale později jsou pukliny i daleko mimo ně.

Ještě se zeptám na nosník hlav: Ten byl dodáván taky ze slévárny, nebo se vyráběl přímo v Tesle? Který výrobce tyto polotovary Tesle dodával? Je složení materiálu jiné než u setrvačníku? Protože barva je jiná, viditelně světlejší a (zatím) se nosník viditelně nerozpadá. I když za téměř 5 let odstávky se asi nepatrně hnul, protože u některých kazet je v reprodukci míň výšek. Ale možná je problém přímo v kazetách, protože za tu dobu jsem je mnohokrát přehrával v různých žvýkačích. Jiné kazety mají výšky v pořádku.

A poslední věc: Poprvé za celou dobu jsem zkoušel i záznam (nejdřív jsem dlouho nemohl sehnat kabel, pak zase nešel magnetofon). Až na slyšitelný úbytek výšek oproti originálu (gramodesce) v pořádku. Pokles výšek přičítám opotřebené hlavě, je v ní znatelná drážka. Nejlepší výsledek dala kombinace zapnutého NR při záznamu a vypnutého při snímání. Záznam bez NR jakž takž a při přehrávání záznamu s NR s aktivovaným NR nejvíc patrný úbytek.

elektrosvit*** soustružník má pravdu, železo (ocel) je prakticky homogenní
(tedy pokud v něm vyjímečně není nějaká pecka ze strusky). Dural jako slitina je na tom taky dobře, ale hůř než ocel. A zetal je na tom opět o něco hůře.
-Dynamiké vlastnosti setrvačníku se zlepšují se zvyšujícím se průměrem a váhou. Setrvačníky do řady B7x a B9x jsou taky z odlitku ale tím že jsou větší a těžší museli se dovyvžovat jen některé a pouze malé důlky.
-Nosník hlav je také ze zetalu (ten si představ jako těsto a záleží kolik tam dáš a jakého zinku, a kolik hliníku + dalšího) Prostě každá tavba je trochu jiná, obzvlášť kde to není nijak namáháno a bez závitů.
-Odléval to nejvíc Kovolis Hedvikov, ty ale byli pod obrovským tlakem, tak je možné že se to lilo i jinde, to už nevím.
PS: prohlídni si ty dva setrváky - ten světlejší má víc hliníku a vydrží víc, a ten tmavý má víc zinku a vydrží míň. Přesnější složení se hlídá při výrobě tenkostěných odlitků, u takového "baga" jako je setrvačník se sdělalo nejspíš co bylo.

Symbol "K" v kruhu je na převodových kolech z mg. B4. To by mohl být ten Kovolis. Je možné, že by tam odlévali i rámy pro tyto mg. a řadu B5? Na setrvačníku z B70 jsou v kruhu přes sebe písmena "M" a "P". Je lesklý a zatím drží, ani okolo vývrtu nejsou praskliny. V B700 už je znatelně tmavší a zdeformovaný...

Dnes jsem se setkal s "rozpadlým" setrvačníkem ze zetalu v B700.
Nikdy předtím jsem to neviděl:-( Oprava relativně snadná, na "trať" musel po malé úpravě vyrazit ocelový z B100

Mám tu jednu B101 se setrvačníkem v podobném stavu. Pár pásků jsem si na něm pustil a říkal jsem si, jak krásně i po těch letech hraje, jen ta mechanika je dost hlučná. Tak jsem ho otevřel a konstatoval jsem že to je konečná...

Tak si sežeň nějaký vrak B5x nebo B100 a přehoď si do B101 ocelový. Ten bude nafurt.

Až bude vhodný dárce, samozřejmě to udělám.

Potřebuji poradit. (SM260) Při Play to pouze odbrzdí, hlavy přiskočí ale hned odskočí, pravý unášeč se netočí, taky nejde převíjení FF. REW je v pořádku.
Mechanika a deska ovládání v pořádku (vyzkoušeno na jiném stroji) všechna napájecí napětí v pořádku. Padlo padlo podezření na T16 nebo T 19 a jsou ale v pořádku. Tak jsem pro jistotu změřil i T17 a T 18. Všechny jsou v pořádku. Přímo na motoru je napětí jen pro REW. Ještě jsem změřil změnu napětí na T7, taky v pořádku. Ještě podezřívám některou z diod D17 až D22.
Ty jsem neměřil. A už mi dochází nápady. Mohu sice vyměnit celou desku, ale to bych odešel jako poražený. - Opravami se neživím, nemáte někdo radu co ještě změřit, nebo co by mohlo být příčinou? (audio část v pořádku)

V první řadě bych zkontroloval odpory R49 a R52, kondík C27 (zeleninka) a zda dostává tranzistor T19 proud do báze. Když není zařazena funkce, na emitorech tranzistorů T16 a T18 by mělo být cca těch 5,8 V. Mezi vývody motoru 0 V a každý z vývodů motoru proti zemi by měl mít přibližně polovinu z těch 5,8 V. Tím se vyloučí proražení některé z diod D17, 18, 20, 22 (o tranzistorech tvrdíš, že jsou v pořádku). Pokud jsou tranzistory i nulové diody v pořádku, napadá mě už jedině probitá D21, kdy by docházelo ke zkratu na dráze sepnutý T16-R51-D19-D21-sepnutý T19.

Na vadné T16 až T19 jsem snad ještě nenarazil. V tom kusu, kde jsem je taky asi preventivně kontroloval, byly osazené KF517B a KF508.
Náchylné na poruchy bývají spíše KF517, ale tady je dost nízké napětí a tranzistory jsou otvírané až do saturace. Dioda KA262 by musela být asi prasklá, aby se tady porouchala.
Já už si to nepamatuju, ale pamatuju se, že příčinou této závady byl nějaký kondenzátor, ale už fakt nevím, který.
Ostatně kondenzátory a zvlášť keramické /hned po nich TE002-006/ byly asi nejčastějšími potížisty v těchto magnetofonech.

Pravda, na motorku jsou dvě keramiky 4n7 z obou přívodů na kostru. Na ty jsem zapomněl.

"Pár" kousků těchto strojů vlastním, a vadná KF517 tam byla vícekrát.
Proto jsem začal u nich. Asi nebyli nejspolehlivější, protože výrobce pak přešel na KC 635-6. Změřím, zjistím, a večer dám vědět zda se povedlo

elektrosvit*** C27 + C28 vyměněn za nový. T17 a T19 0.14/0.8V. Společný bod D19 a D21 rozdělen a odpojen od desky. Tlačítko REW přestalo držet, po připájení zpět drží. Emitora T16 a T18 5.7V. Vývody motoru proti sobě 0V ale proti zemi 5.7V, nikoliv poloviční. Nepobral jsem proč by tam mělo být poloviční, a tak jsem to změřil na jiném 100% funkčním kuse a tam je taky 5.7V a né poloviční? Jinak při prvním zapnutí Play po delší odstávce, pravý unašeč udělá skoro celou otočku, při dalším Play se už ale ani nehne.
Jsem tak nějak už mimo - nemaká!!!