[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Náhodou se teď do tebe nechci navážet. TWček jsem postavil ve své době opravdu hodně, Jak těch kompletních( označení už nedám) s korekcemi a přepínačem vstupů, tak jen těch koncáků a odehrál jsem na nich opravdu doooost klubových diskoték. A mám na paměti slova našeho učitele na Jihlavské průmce, kterej říkal, největší zkreslení stejně vzniká na reproduktoru

@Danhard: Když to není slyšet, tak proč to vylepšuješ?

No k tomu taky vedl oklikou můj předchozí příspěvek

ZdenekHQ píše:@Danhard: Když to není slyšet, tak proč to vylepšuješ?

Aby Jandovy lži dostali naplnění a přechodové zkreslení transiwattu (zesilovače ve třídě B) bylo skutečně zanedbatelné a to podle ověřitelné teorie.

Klidně se do mě navážejte, svoje výplody podobné TW40 jsem nosil v r. 1973 Jandovi do Smeček, neměl jsem tam odpor R313, to byl Jandův výmysl a dostal jsem hned přednášku, jak je tam důležitý pro přenos signálu z budiče a že mi to bude zkreslovat přechodovým zkreslením.
Oponoval jsem, že mi ten odpor užírá buzení NPN a že mi to horší nepřipadá.
Když jsem přišel za dva měsíce, tak tam Janda nebyl a kolega mi řekl, že už tam ten odpor nedávají.
Je to snad někde v manuálu opravené ?
A stejně to bylo s diodou mezi bázema, např. přemístění kolektoru KC507 nad tu diodu je čistě můj výmysl, nebylo to nikdy nikde poublikováno a zlepšuje to využití napájení o 0,5V, cca 2% na max. výkonu. Je to vylepšení zadarmo.
Úpravu frontendu a Jandův omyl jsem už popisoval několikrát.

Takže konstruktéři zesilovačů mají své omyly a já je napravuji.
Jura80 je ale tvrdý oříšek

Takže další simulace:
zesílení zvednuto na čistých 12
zelená - moje úprava hodnot 20mA konci 40mA celkem, bez proudové pojistky
červená - Jura80 100mA konci, 120mA celkem
modrá - Jura80 20mA konci 40mA celkem
žlutá - moje úprava a posílení VAS jedním tranzistorem za 1Kč, jako emitorový sledovač.

Jinak zelená, žlutá, plné vybuzení 2A, 0,5V úbytek k napájení, 40mA proud báze, maximálně 80mA.
Do zkratu 3A, proud báze 110mA.

Zkreslení u všech pod 0,01% v celém rozsahu výkonu cca 7W (podle napájení).

Ono to alespoň z mojí strany není navážení. Jen ping stavu. Ovšem mistrův blogísek bude mít vánoční edici, je Ti to jasný? A já se pak opravdu taky nas..., že všechny uživatele EB jako vždy hodí do jednoho pytle. Ale to je na mně, jak si to s ním vyřídit.

Můžu udělat další téma a nerozpitvávat Jura80 tam.
Ale právě upozornění na chyby návrhů konstruktérů je to podstatné.
A můžu to předvést na všech těch učebnicích, jako je Self a podobně

Grál stavitelů audiozesilovačů je že bude mít neměřitelné zkreslení, protože vždy může zdůvodnit tím, že je to přesný obraz vstupu.

Když jim to pěkně hraje, ale měřitelně zkresluje, tak si musí vymýšlet pohádky o přirozeném zkreslení, o elektronkovém zkreslení, které je pro audio to nejlepší atp.

A je ten rozdíl slyšet uchem?

Ale je cítit nosem, protože se nevypalují budící odpory a cuprex pod nima.

danhard píše:A můžu to předvést na všech těch učebnicích, jako je Self a podobně

To by ma zaujimalo. Hoci najlepšie sa učí na vlastných chybách ale myslím, že by to šlo bezbolestne aj na cudzích.

Třeba všichni dělají závislost diferenciálního napěťového zesílení na zátěži a klidovém proudu, ale už nějak nepřišli na to, že zatížení VAS proudem způsobuje nelinearitu o řád větší.
Sice je tam zmínka, že to VAS zatěžuje, a že to buffer vylepší, ale nikdo na to koncový stupeň neoptimalizuje, jen jsou spokojený, když osolí klidovej proud.
Já to optimalizuju i podle proudového přenosu a proto mi konce chodí dobře i s minimálním klidovým proudem, nebo v B-čku.

Tahle schema modelace obsahuje zdroj proudu I2, který v původním vláknu nebyl. Jaký tam má význam?

scorpions-cz píše:A mám na paměti slova našeho učitele na Jihlavské průmce, kterej říkal, největší zkreslení stejně vzniká na reproduktoru

Reproduktory nemají přechodové zkreslení, jako dvojčinné zesilovače.

ZdenekHQ píše:@Danhard: Když to není slyšet, tak proč to vylepšuješ?

Abych vylepšil i jiné parametry než zkreslení, jako je vužití napájecího napětí, tj. účinnost, aby bylo možné použít tranzistory s katalogovými parametry a aby byly součástky správně výkonově dimenzované.

Můžem si to ukázat třeba na TW120, co je tam od Jandy v tomto směru špatně.
Obrázek zapojení jsem převzal z nějakého pochybného blogu, všimněte si z adresy, že není zařazen v adresáři Janda, ale Danecek

Na budících odporech R311, R312 je úbytek cca po 16V a prochází jimi budící proud 60mA a je na nich 1W ztráta.
Při plném vybuzení by mělo být na výstupu 28Vp (PNP tranzistor úbytek 3V), tj. 20Vef, které jsou přes bootstrap také na odporu R312 a způsobí na něm další výkon 1,5W, celkem 2,5W to by ještě šlo, nemusí to tam být trvale.
Při při 28Vp na výstupu teče jmenovitou zátěží 4R proud 7A a také je tak uváděn hudební výkon, 100W/4R.
NPN tranzistor KD607 je buzen maximálně budícím proudem 60mA a musel by mít proudové zesílení při 7A větší, než 120, aby byl tranzistor vybuzen. Podle grafu proudového zesílení to odpovídá zesílení 240 při 1A, při které se to běžně měří.
Nemám informaci, že by kdy Tesla takový trazistor vyrobila.
Z krabice 100ks KD607 jsem vybral asi 20ks s proudovým zesílení přes 100/1A, nejvíc měly dva s betou 135/1A.
Ve stavebnním návodu TW120, autor Jiří Janda (C) 1975 není o zesílení NPN koncového tranzistoru ani zmínka.
http://www.pctun.czechian.net/tw/soubory/TW120.pdf

Bernard píše:Tahle schema modelace obsahuje zdroj proudu I2, který v původním vláknu nebyl. Jaký tam má význam?

Je to pozůstatek z modelování proudového přenosu, při tom se zkrat odstraní.

ZdenekHQ píše:Ovšem mistrův blogísek bude mít vánoční edici, je Ti to jasný?

Tak to se nechám překvapit, zatím to vypadá, že "tvůrčí potence" je v hajzlu a přichází senilita
Jsme s Bohouškem stejně staří, takže vím o čem mluvím