Vkládání zajímavých obrázků II.

Zpráva

#1411 Příspěvek od **EKKAR** » 12 črc 2022, 20:26

Mají tam špatně napsanej název běloruSSký stolícy. Od letošního svátku svatýho Matěje se jmenuje "minSSk" ... (occupied by ruSSist communiSSt & imperialiSSt kremlinSSt) ...

piCZus · #1412 Příspěvek od **piCZus** » 13 črc 2022, 17:45

Repáka jsem ještě neměl a i když chutná jako kompot z červené řepy, tak za 3 kila sedmička 52% celkem ujde

#1413 Příspěvek od **EKKAR** » 13 črc 2022, 19:03

Další potvrzení myšlenky, že čím dál na Východ, tím hnusnější tam mají chlast ... Končí to samozřejmě kumysem a saké. Ale to, co je na tom lánu světa mezi hanáckou vodkou a slováckou slivovicí s čestnou výjimkou spišský borovičky (což je stejně jen opajc moravský "halúzkový") a tím nejhorším odpadem na tom konci kontinentu, to jen potvrzuje pravidlo "čím východnějc, tím horší patoky a bolehlav" ...

(Pro rejpaly - Moldavsko, Řecko, Gruzie a Arménie nejsou Východ, ale Jih. To pro vyznavače armagnacu, gruziňáku nebo metaxy.)

termit256 · #1414 Příspěvek od **termit256** » 13 črc 2022, 22:30

EKKAR píše:Další potvrzení myšlenky, že čím dál na Východ, tím hnusnější tam mají chlast ... Končí to samozřejmě kumysem a saké...

Tos mne moc nepotesil, vcera jsem dostal jako uplatek flasku sake. Nikdy jsem to nechlastal, ale zil jsem v domneni ze je to pitelne

#1415 Příspěvek od **EKKAR** » 13 črc 2022, 23:34

No, pokud ti chutná zkvašenej vývar z rejže, kterej se v originále pije teplej a má cca 20% C₂H₅OH, tak si pošušňáš ... To už je líp pitelná japonská whisky nebo originál Bud Light s modro-zlatou etiketou - jako že obojí si zasluhuje tak akorát nalejt zpátky do žumpy ...

piCZus · #1416 Příspěvek od **piCZus** » 14 črc 2022, 08:02

Povestný repák z kopaníc znamená nezameniteľný kulinársky zážitok. Nie je určený pre začiatočníkov ale len pre silné povahy. Základnú surovinu tvorí šťava z cukrovej repy s obsahom Trimetylglycínu alebo Betaínu.
Viete, že?
Na západnom Slovensku mu úsmevne hovoria aj “zajačí koňak”.

ransom · #1417 Příspěvek od **ransom** » 14 črc 2022, 12:20

Ekkar: Pil jsi někdy Teplou Vajsu?

Co se týče Východu a chlastu: Měl jsem možnost ochutnat v Bělorusku domácí samohonku ruského typu. Tady nám trochu koliduje názvosloví: Samohonka je od slova "samogon", což jest destilátor. "Samogonka" tedy znamená obecně destilát. U nás se ten výraz používá výhradně v hanlivém významu "hnusný nouzový chlast nejasného původu, příšerné kvality, s vysokým obsahem metanolu, pro největší ztroskotance".

Samohonka, co jsem chutnal, pocházela z kvalitního ječno-žitného záparu na způsob pivního sladu. Měla kolem 40%, byla kontrolovaná v laboratoři, lahodná, nebolela po ní hlava. K degustaci patří rozetření po hřbetu ruky a očichání - musí vonět čerstvě upečeným chlebem. Na jazyku nechává příjemný moučný nebo sladový ocas. Zakusuje se k ní tradičně slanina s pečivem.
Jak jsem nikdy neměl extra v oblibě prakticky žádné destiláty, tohle mi chutnalo velice. A bez následků.

#1418 Příspěvek od **EKKAR** » 14 črc 2022, 12:45

Na Ukrajině se "samohonka" říká domácí vodce, dělaný právě z obilí. Pokud je čistá, dobře vydestilovaná, nemám nic proti. Ale samozřejmě že v dalších slovanskejch zemích a ruSSku nebo běloruSSku obzvlášť se "samogónom" rozumí opravdu podomácku, primitivně bez měření a tudíž značně pochybně destilovanej produkt z kvasu, vytvářenýho doslova za každou cenu a z čeho se namane, nejenom z ovoce, ale i z chleba, mouky s přídavkem cukru, brambor klidně i nahnilejch ... Prostě hlavně že to smrdí alkoholem.

Tolik k rozdílu "samohonka" a "samogón". Něco je pitelný a něco se nedá pít ani ve 3 chlapech (neboli to je jak 2 musej držet toho třetího, aby se dotyčnýho moku mohl napít).

Je to stejný jako u nás, kde některý výtvory oficiálních pálenic, v to počítajíc třeba i tu nám tady Třebovákům nejblíž položenou ve Sloupnici je doslova hanba blut pít, jakej to je patok a hnus fýjalovej - a proti tomu produkty některejch domácích "černejch" paličů jsou srovnatelný kvalitou i chutí s nejlepší třídou destilátů tržní produkce. Neboli je to o paličovi, jak je schopnej a ochotnej dodržet hygienu při zakládání kvasu, čistotu destilační aparatury a teploty při samotným procesu - a pak se ukáže.

Bohužel, až na čestný výjimky je historicky daný, že civilizační vyspělost směrem k Východu upadá, takže to co popisuješ, jsou jen výjimky potvrzující tohle pravidlo.

samec · #1419 Příspěvek od **samec** » 14 črc 2022, 13:02

na Sibíri nepália, ale vymrazujú

#1420 Příspěvek od **EKKAR** » 14 črc 2022, 13:05

Na to nemusejí až na Sibiř, to se dělá v zeměpisnejch šířkách blízkejch polárnímu kruhu i v Evropský části kontinentu. Říkají tam tomu "rélsnyj samagón" = doslova "kolejnicová pálenka".

Celeron · #1421 Příspěvek od **Celeron** » 14 črc 2022, 15:27

Už jsem to tady asi jednou psal, za prohibice rusáci k snídani žrali kvasnice, zapíjeli to jakoukoliv ovocnou šťávou a odpoledne ji měli jako vidle. "Domácí vnitřní lihovar".

#1422 Příspěvek od **ok1hga** » 14 črc 2022, 16:18

z toho by mohli mít tak akorát pořádnou s r a č ku !

#1423 Příspěvek od **EKKAR** » 14 črc 2022, 16:24

Vláďo, Jirka má v tomhle pravdu, ono to opravdu jde, akorát ten kvasnej procces přímo v žaludku nechceš zažít ani jako vnější nezúčastněnej svědek, jaký akustický i čuchově senzorický efekty takovej ruSSák při něm vydává ... Na rovinu - "ljůdi pádajut ot smráda" ...

Celeron · #1424 Příspěvek od **Celeron** » 14 črc 2022, 16:39

ok1hga píše:z toho by mohli mít tak akorát pořádnou s r a č ku !

Sračka se nevylučuje ale mužici byli nalitý jako sviňa každej den, to mi věř. A za tý prohibice nebylo čím jiným, vodka byla ve vodkovně jen na příděl jedna flaška za měsíc.
Je vidět, že jsi tam nebyl ani jako turist ani jako specialist.

#1425 Příspěvek od **ok1hga** » 14 črc 2022, 16:56

Celeron píše:Je vidět, že jsi tam nebyl ani jako turist ani jako specialist.

a kdy tam ta prohibice byla ?
já tam byl na konci 70tých let a našeho průvodce jsme se ptali proč stojí chlapi před jedním obchodem ve frontě, když uvnitř nic neměli . . .
bylo nám odpovězeno, že se skládají na "litr" . . .
ti byli už od rána taky na šrot . . . Mukačevo 1979