Rtoťové usměrňovače

⭐ Zde budou výběrově umístěny vzpomínky, manuály a popisy dnes už vesměs neaktuálních zařízení a další historické materiály, které se tématicky nevejdou do sekcí "Opravy a restaurování starých elektropřístrojů" či "Návody, schémata, manuály, literatura, katalogové listy"

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
samec
Příspěvky: 3692
Registrován: 19 pro 2017, 01:00

#16 Příspěvek od samec »


Uživatelský avatar
Otkundes
Příspěvky: 1581
Registrován: 14 bře 2010, 01:00

#17 Příspěvek od Otkundes »

No jo, z té rtuti naděláte… Kdysi se běžně rtuť používala třeba i v clonkových měřičích průtoku vody a páry. Dokonce byla i v regulátorech tlaku páry, tuším od Drukovu Brno. Pokud za provozu někde rtuť vytekla na podlahu, její kuličky se spláchly vodou do kanálku (guly), nikdo to neřešil, a nikdo se neotrávil…
Vzpomínám si na případ, kdy po odstavení teplárny, šel dělník čistit rtuťový regulační ventil páry. Sundal kryt a z hladiny teplé rtuti, rukou sesbíral uvolněné kousky železné rzi. Pak ještě ruku ponořil do nádoby hlouběji a prohmatal její dno, zda tam nezůstal „bordel“. A šel za ostatními kolegy do sprchy. Přitom se podivil: „co to s tím snubákem mám? Je postříbřený a nějaký tenký?“ Při pohledu na ten prsten, se ho kolega zeptal: „že tys‘ tu pracku strčil do rtuti?“ a po souhlasném zabručení, mu sdělil: „tak kus toho snubáku máš rozpuštěný v tom rtuťáku, a to jsem tedy zvědav, jak to manželce doma zdůvodníš...!“ Načež se ve sprchách ozval hurónský smích ostatních namydlených chlapů...

A co se týče tyratronu a ignitronu, již to není klasická „chobotnice“, která má jen jednu katodu a několik pracovních anod. Její výkon bylo snad možné řídit jen přepínáním odboček napájecího trafa, autotrafem, nebo změnou indukčnosti tlumivky, zapojené v napájecím obvodu. Fázové řízení u těchto usměrňovačů nebylo možné.

marshal
Příspěvky: 1009
Registrován: 05 zář 2004, 02:00
Bydliště: UL

#18 Příspěvek od marshal »

taky mám zkušenost s hodinkami prim. Nevím z čeho byl vyroben plášť ale měl barvu zlata. Dělal jsem servis u ZPA a jedním z náplní práce byla revize rtuťových prutokoměrů v teplárnách. Vím určitě že jsem ruku do rtuti nenořil tak hluboko abych ponořil hodinky a přesto po šichtě jsem zjistil že barva hodinek byla stříbrná.Dotěď nevím jestli to bylo nasyceno parami protože kontaktně to být nemohlo. To "stříbro" na nich vydrželo to asi tři dny.
V těch průtokáčích bylo cca 1,5 kg rtuti a když se vypouštěla spodem tak v ní bylo něco rzi která se běžně odstraňovala rukou a žádný problém s tím nebyl, teď by se bezpečáci zvencli.

Uživatelský avatar
rnbw
Příspěvky: 32312
Registrován: 21 bře 2006, 01:00
Bydliště: Bratislava

#19 Příspěvek od rnbw »

Pri ortuti su najnebezpecnejsie pary. Takze rukou kludne, ale s respiratorom.

Uživatelský avatar
EKKAR
Příspěvky: 29689
Registrován: 16 bře 2005, 01:00
Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21

#20 Příspěvek od EKKAR »

marshal píše:taky mám zkušenost s hodinkami prim. Nevím z čeho byl vyroben plášť ale měl barvu zlata. Dělal jsem servis u ZPA a jedním z náplní práce byla revize rtuťových prutokoměrů v teplárnách. Vím určitě že jsem ruku do rtuti nenořil tak hluboko abych ponořil hodinky a přesto po šichtě jsem zjistil že barva hodinek byla stříbrná.Dotěď nevím jestli to bylo nasyceno parami protože kontaktně to být nemohlo. To "stříbro" na nich vydrželo to asi tři dny.
V těch průtokáčích bylo cca 1,5 kg rtuti a když se vypouštěla spodem tak v ní bylo něco rzi která se běžně odstraňovala rukou a žádný problém s tím nebyl, teď by se bezpečáci zvencli.
Rtuť a zlato tvoří amalgám, kterej má stříbrnou barvu, po vypaření rtuti se zlatá barva vrátí. Využívali třeba podvodníci alchymisti, když potajmu zlatou minci namočili do rtuti, ona na povrchu zestříbřela vytvořeným amalgámem, tu ukázali cílový osobě neboli HEJLOVI, kterej měl bejt oškubanej, ukázali mu taky "tincturu aurealis", která měla všecko stříbro změnit na zlato (většinou nějakej odpornej roztok čpavku), tinturou potřeli minci a následně ji vypálili nad plamenem - tím se rtuť vypařila, ze vzhledově stříbrný mince byla zpátky zlatá, oni ale inzerovali vytvoření zlata ze stříbra...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...

A kutilmile - nelituju tě :mrgreen: :mrgreen: !!!

Uživatelský avatar
foxrider
Příspěvky: 805
Registrován: 28 zář 2013, 02:00
Bydliště: Praha- východ

#21 Příspěvek od foxrider »

Máma kdysi pracovala v Kovohutích v laboratoři, tam se prováděly různé zkoušky materiálu (měď, mosaz, bronz). jedna ze zkoušek se jmenovala "zkouška na vnitřní pnutí" a ta se prováděla tak že se zkušební vzorek částečně namočil do rtuti, a pak se po nějaké předepsané době ho vyndali, otřeli a zjistili co to s tyčkou udělalo.
Několikrát jsem viděl jak po zkoušce ten vzorek byl podélně prasklý, a to byl třeba mosazný (Ms58Pb ??) šestihran OK17.

Nevím přesný princip, asi ta rtuť tam nějak do počínajících mikrotrhlinek trhlin navzlínala, chemicky se navázala a tím vzniklým tlakem je roztrhla tak že byly viditelné.

Lukas-Peca
Příspěvky: 3886
Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
Bydliště: Zlín
Kontaktovat uživatele:

#22 Příspěvek od Lukas-Peca »

Když se kápne rtuť na kus hliníku, tak se po krátké době rozpadne na prach, a to i dost daleko od místa, se kterým byla rtuť ve styku. Na pohled není do poslední chvíle nic vidět. Prý je dost velký problém, pokud v letadle někdo třeba rozbije teploměr, to pak po něm můžou chtít třeba celé letadlo zaplatit.

Uživatelský avatar
LADER
Příspěvky: 273
Registrován: 01 dub 2013, 02:00

#23 Příspěvek od LADER »

Podobný "narušitel" hliníku jako rtuť funguje i galium.

Uživatelský avatar
sis2
Příspěvky: 1155
Registrován: 07 říj 2012, 02:00
Bydliště: Brno

#24 Příspěvek od sis2 »

Lukas-Peca píše:... to pak po něm můžou chtít třeba celé letadlo zaplatit.
:pray: už to nehul !

Uživatelský avatar
Radim
Příspěvky: 305
Registrován: 17 srp 2013, 02:00

#25 Příspěvek od Radim »

Rtuť je téma současně staré ale současně i nové. Ono totiž nejefektivní elektrolyzéry, které s největší účinností rozkládají vodu elektrickým proudem, ideálně z OZE zdrojů a produkují tak zelený vodík, jsou elektrolyzéry se rtuťovou elektrodou.
Takže využivání rtuti se asi stane zase masovým.

Uživatelský avatar
Radim
Příspěvky: 305
Registrován: 17 srp 2013, 02:00

#26 Příspěvek od Radim »

Lukas-Peca píše:Když se kápne rtuť na kus hliníku, tak se po krátké době rozpadne na prach, a to i dost daleko od místa, se kterým byla rtuť ve styku.
Jasně, rtuť totiž vytvoří s hliníkem tekutý amalgam, takže ochranná vrstva oxidu hlinitého na povrchu hliníku, která hliník chrání před oxidací vzdušným kyslíkem a vodními parami, se stane neúčinnou. Hliník tak koroduje svou původní rychlostí danou jeho reaktivitou v ovzduší a ta je hodně vysoká.

Uživatelský avatar
Artaban001
Příspěvky: 9457
Registrován: 01 dub 2004, 02:00
Bydliště: Pendrov

#27 Příspěvek od Artaban001 »

Objevily se snahy použít směs Galia a Hliníku na výrobu vodíku z vody - galium se přitom nespotřebovává, dochází jen k změně Hliníku na jeho hydroxid.
Při té reakci není potřeba dodávat žádnou energii - ta je uložena v formě "elementárního Aluminia", Galium jen likviduje pasivační vrstvu oxidu

Uživatelský avatar
kevin_mitnick
Příspěvky: 1724
Registrován: 20 kvě 2007, 02:00

#28 Příspěvek od kevin_mitnick »

Artaban001 píše:Objevily se snahy použít směs Galia a Hliníku na výrobu vodíku z vody - galium se přitom nespotřebovává, dochází jen k změně Hliníku na jeho hydroxid.
Při té reakci není potřeba dodávat žádnou energii - ta je uložena v formě "elementárního Aluminia", Galium jen likviduje pasivační vrstvu oxidu
A tu energii je pak potreba dodat na zmenu hydroxidu hliniteho na cisty hlinik. Takze je to energeticky asi stejne "zajimave" jako vyroba syntetickeho benzinu z atmosferickeho CO2 a elektrolytickeho vodiku.

Uživatelský avatar
xsc
Příspěvky: 6666
Registrován: 25 zář 2014, 02:00

#29 Příspěvek od xsc »

Pojem katalyzátor si zjevně nikdy neslyšel.

Uživatelský avatar
Artaban001
Příspěvky: 9457
Registrován: 01 dub 2004, 02:00
Bydliště: Pendrov

#30 Příspěvek od Artaban001 »

Výroba "paliva" za pomocí CO2 a fotoelektrolytického vodíku z vody už tu probíhá nějakou tu řádků miliónů let. Nazývá se to fotosyntéza.
Lidstvo se to snaží více či méně úspěšně napodobit. Účinnost fotosyntézy je vyladěná za dobu své existence na maximum, kdežto lidské snažení o to samý jinou cestou je teprve na začátku.
A poznámku kevina_mitnicka celkem chápu. V případě použití této technologie na bázi hliníku, nebo něčeho podobnýho, čemu říkají vodíková pasta v masívním měřítku tak se bude muset řešit změna toho hydroxidu na hliník co nejvýhodnějším způsobem.

Odpovědět

Zpět na „Historie a vzpomínky na doby dávno minulé“