A to si představte, že u nás v Kovohutích žila byla ve staré budově (a už neexistuje) laboratoř, kde ve skladu měli všechny možné chemikálie, něco ještě z k u k Monarchie, něco z první republiky, něco ještě pamatovalo Ádu. Některé ty starodávné chemikálie byly originál ještě zapečetěné krásnou červenou pečetí.
Namátkou co mi prošlo pod rukama při úklidu: třeba kilovka kyanidu draselného (takový bílý prášek), plastové lahve se rtutí, zavařené skleněné lahve s bromem - taková jako červenohnědá kapalina a jiné skvosty Měli tam různé kyseliny - dusičná, solná, sírová, octová, citronová atd atd....
Při prohlídce těch starodávných skříní jsem nalezl COSI. Byl to takový jako špinavý šutr, velikostí tak dvou slepičích vajec v uzavřené skleněné dóze, v ní byl nějaký jestli petrolej či co, celé zakalené a vršek toho "šutráku", asi dva centimetry vykukoval nahoře z té kapaliny. Takový humáč to byl no. Tak jsem si s tím zašplouchal a zeptal jsem se hlavní šéfové, se kterou jsme to procházeli - co to je za humus. Ona taky koukala co to tam vlastně všechno je tak na to koukla, hned vyvalila oči, a jen polkla a špitla..."To je Lithium! Vono to kouká, tomu se nesmí dostat vzduch! To musí být celý ponořený, dyť to je samozápalný! To kdyby chytlo... !!!
![Shocked 8O](./images/smilies/icon_eek.gif)
Bylo na ní vidět že je to sakra průser na vlásku.
Tam byl průšvih, že k některým těm nebezpečným a zvlášť nebezpečným látkám nebyly žádné dokumenty, tak jsem to pomáhal přestěhovat na dvoukoláku do takového bunkru, kde to bylo skryté a pod zámkem. Hlavní šéfová právě povídala že některé ty látky se budou muset nechat odborně zlikvidovat že z toho může být jinak velký průšvih.