[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Šel bych od jednoduššího ke složitějšímu. Taky může být v kopru T1, i bez něj by to fungovalo, ale R4 žhavil. Změř úbytek na R4, T1, D2,3.

Nestane se z něho bipolár, šlehne se to celý a z kolektoru projde +400V do driverů a odprásknou se a pokud nejsou napájený ( i dole ) přes oddělovací diodu, tak se šlehne i procesor, protože to projde po napájení.

1) Podívej se nejdřív kolik ti dávají panely napětí naprázdno. Tam není radno jít přes 400V.
2) Ta konstrukce je jinak docela děs a běs.
- toleranční pole zenerek D2 a D3 se překrývají. Když se blbě sejdou kusy tak D3 zbytečně topí a přetěžuje T1 a R4. Pokud to snesou tranzistory, tak by D3 měla být na 22V nebo by stačilo do série s ní přidat diodu 1N4007, ta přidá cca 0,5V a bude to v pohodě.
- hodnota R4 je nesmysl. Na ztopení výkonu je lepší tranzistor T1 na velkém chladiči - R4 má smysl pouze jako pojistka. Navíc pokud tam někdo dal uhlíkový odpor, tak ten nemusí vydržet napěťově a postupně zdegraduje. Stačí tam vrazit 100R 1W na 500V.
- paraleně k D2 by měl být kondík 47u/50V.
- 78L33 není zrovna šťastná volba - bere si až 6mA pro vlastní spotřebu. Tím zbytečně zatěžuje T1. Navíc by měl mít na vstupu keramiku 100n/50V.
-vyloženě 🤐 je zapojení varistoru R35 na výstupu - varistor postupně degraduje a zvyšuje se mu klidový proud a tím se začně zahřívat a po nějaké době vyhoří. Dále hodnota odporu R31 je příliš malá. Špičky z nabíjení a vybíjení C18 pak zbytečně zatěžují tranzistory. R31 by měl být někde mezi 10 a 220ohmy. Navíc by měly být zapojeny co nejblíže výstupní svorce, protože špičky vznikají na připojené indukčnosti zátěže a takhle to tranzistory moc neochrání.

Mám tu 42V z adaptéru od nejakej tlačiarne. Ak je R4 1k2, tečie ním 11,8mA, na T1 je na kolektoe 28V, na báze 5,1V, na emitore 4,48V. Cez D3 tečie pochopiteľne 0mA. Ak dám R4 100Ω, prúd ním je stále 11,8mA, na kolektore T1 je 40,8V, na báze je 5,1V, na emitore je 4,5V. Na D3 je tuším BLK 55C 20, na D2 je C18PH.

Při 40V poteče na D2 a do báze T1 jen cca 0,2mA, to při horší β trandu nemusí stačit k vybuzení.

Áno, aj mne to tak vyšlo, že zosilnenie 35 je málo. Zenerky som premeral a sú v poriadku 18 a 20V. Po pripojení na solár 200V R4 hmeď dymí. Bez preškrabania spojov asi nezistím, v ktorej vetve je zvýšený odber. Štve ma, že stále nemám doma regulovateľný zdroj do 1kV ac/dc max. 100W, ako som to tu už riešil v inej téme a ktosi sa pýtal, že načo mi to bude.

Stačil by zdroj 17V s nastavenou proudovou ochranou 30 - 100mA, připojit na D3 a změřit, kolik to žere. Jestli víc jak 30 mA, odpojit výstup stab. 3,3V, tím zjistíš, jestli to teče do logiky, nebo do budičů.
Zdroj 42V na vstupu raději nechat, ať jsou budiče pod napětím.

samec píše:Štve ma, že stále nemám doma regulovate¾ný zdroj do 1kV ac/dc max. 100W, ako som to tu už riešil v inej téme a ktosi sa pýtal, že naèo mi to bude.

Staci ti bezny zdroj do 30V, ktore sa predavaju vsade.

Lenže to by som musel ešte ošaliť procesor, lebo si meria napätie na kondenzátoroch zo solárov a pod asi 60V nerobí. Taktiež závada na výkonových tranzistoroch alebo budičoch sa pri desatinovom napätí nemusí prejaviť.

Zdravím, dával jsem náhradou IGW40N65H5FKSA1. Vadný igbt měl mezi G a S výrazně menší odpor. Martin

Na termo-kamere svieti budič IO4 (cez 40°C). Odpor G-S na tranzistoroch T5 a T6 s odpojenými rezistormi R28 a R30 meraný bežným multimetrom je ∞. Budič IO4 s odpojenými R28 a R30 na termokamere stále svieti.

Je za IR2108 nejaká náhrada?

Proč cheš hledat náhradu ? 2108

Aby som snáď mohol hneď niečo kúpiť v druhom najväčšom meste na Slovensku a nemusel dva týždne čakať a potom ešte niekde naháňať kuriera.
http://taelektro.sk/eshop/287-drivery

Zdravím, koupil jsem ji v Bel za podobnou cenu

Co máš s honěním kurýra ? vždyť ti to dá do schránky ....