[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Už mlčím. Samá teorie, žádný měření z praxe. Taky jsem si to dřív myslel. Drátovej transil se většinou jako zenerka chová, ty dnešní SMT už ani omylem. Stačí jedno písmeno navíc v označení a všechno je jinak.

Proč je na transilu, co se otevírá při 15V a chrání před "přepětím" z 20V za proraženým stabilizátorem 6V? Čekal bych tam 15V nebo nulu. Proč transil na 3V3, co omylem dostal "zásah" 5V (otevírá se při 4V1) stáhne napětí na zdroji s proudovou ochranou jen na cca 2V a ne těch 4V1?

Buď je potřeba udat přesný typ transilu, nebo nepsat, že obecně transil je výkonová zenerka. Jsme technici.

P.S. Ono to svou logiku má. Inteligentní napájecí zdroj by měl pochopit, že je někde podpětí = problém a vypnout bez ohňostroje.

ZdenekHQ píše: Proč je na transilu, co se otevírá při 15V a chrání před "přepětím" z 20V za proraženým stabilizátorem 6V? Čekal bych tam 15V nebo nulu. Proč transil na 3V3, co omylem dostal "zásah" 5V (otevírá se při 4V1) stáhne napětí na zdroji s proudovou ochranou jen na cca 2V a ne těch 4V1?

Protože se usmažil (v tomto případě jen částečně, bez totálního "tvrdého" průrazu) a místo původního PN přechodu(-ů) je tam cosi, co má jakousi V-A charakteristiku.

Chápeš?

Transil (stejně jako jakákoliv jiná součástka) trvale snáší pouze nějaký výkon (který - přeměněný na teplo - je schopen vyzářit tak, aby teplota přechodu nepřesáhla přípustnou mez). Když ho nadměrně zatěžuju, tak jde nějakým způsobem do kytek.

Vůbec nechápu, co je tady nejasné.

Ještě sumárně:

Když přetížím transil trochu, tak to buď vydrží, nebo se zničí s výše popsaným výsledkem.

Když ho přetížím víc ("středně"), v naprosté většině se zkratuje.

Pokud ho přetížím ještě o několik řádů víc, třeba zmizí i s přívody.

A víš třeba to, že Zenerův jev se uplatňuje jen v řádu pár voltů a následně je nahrazen lavinou? A že má bohužel nevýhodu v teplotní závislosti a mizerné charakteristice v závislosti na proudu (tzv. koleno)?

A protože je u transilu vyžadováno "ostré koleno" i u malých napětí, tak se ty PN přechody dělají trošku jinak. Dále je rozdíl mezi zenerkou a transilem takový, že zenerkou při běžném provozu teče proud, zatímco transilem ne. Takže se využívá i kapacit přechodu k urychlení "seputí" při špičce, bohužel se všema nežádoucíma důsledkama, jako je kapacita transilu.

Zahoď ty skripta z minulýho století, doba se mění.

A zase: já o voze, ty o koze. Od počátku je to tak...

K DC problému (protože pouze o ten tu jde) jsi dostal dva typické grafy od dvou technologicky různých součástek, nezabralo to.

Napíšu nějaké tvrzení či protiargument, reaguješ stylem "a stejně v Americe mlátěj černochy".

No nic, autorovi vlákna jsem názor (na zcela jinou problematiku) sdělil, takže nemusím pokračovat.

Máš problém s výrokovou logikou.

Opakem tvrzení "transil se chová jako zenerka" není "transil se nechová jako zenerka", ale "minimálně jeden (konkrétní) transil se nechová jako zenerka". Ostatní můžou splnit zmíněné grafy. Takže dva typické grafy jsou k ničemu, pokud se bavíme obecně.

Já vám k tomu přidám.
Transil je ochranná známka TVS diody vyráběné firmou STMicroelectronics. Tedy správně mělo být napsáno minimálně jedna TVS dioda se nechová jako zenerka.
Ale vážně. Pokud chci aby transil transiloval, tak ho koupím od STMicroelectronics. Konkrétní příklad "antisériového" zapojéní dvou transilů pro ochranu gate výkonového SiC transistoru (ty zas kupuju výhradně od Cree - jsou prostě lepší než zbytek výrobců). Honím spínání na pár kV a desítkách A s délkou pulsu cca 50 ns. Tedy honím gate přes trafa s napětím hodně nad povolenou mez s náběžnou hranou do 10 ns (trafo se vzduchovou mezerou má jeden závit na primáru a jeden na sekundáru). Toto napětí řežu právě těmi transily +18 a -8 V (zkratový proud je okolo 6 A) a fakt jde poznat práci transilu od STM od jakéhokoliv jiného výrobce byť má transil stejné označení (SMBJ14A tuším jeden z nich). Toť moje zkušenost z tvrdého provozu - jinak opakovačku pulsu honím na 200 kHz a transily to berou jako zívačku.

Už jsi zkoušel porovnat ten "antisériový" transil a dva jednosměrné opačně od stejného výrobce? Myslím na těch krátkých časech.

ZdenekHQ píše:Už jsi zkoušel porovnat ten "antisériový" transil a dva jednosměrné opačně od stejného výrobce? Myslím na těch krátkých časech.

Nevím jestli rozumím - já mám dva transily v sérii (jeden tuším na 14 V a druhý tuším na 5V), anody jsou spojené, jedna katoda jde na source, druhá katoda jde na gate.

Snížit napětí odvinutím závitů na sekundáru trafa nebo naopak závity přivinout a zapojit vinutí do série s původním tak, aby se odečetly. Tím lze dosáhnout původního napětí a budou sedět i měřící body ve schematu včetně dalších parametrů zesilovače. Do vlastního zapojení se nemusí pak nijak zasahovat.

VOMBAT - to je správná poznámka k původnímu tématu. Ale mnohem méně pracné je zvětšit R114 (jak jsem udělal) a pro jistotu za něj přidat ZD složenou na hodnotu 39V. Ostatním součástkám, tedy vlastnímu konci, mírně zvýšené napětí nevadí. Příspěvek jsem psal hlavně kvůli tomu, že na MAA723 je za normálního stavu napájecí napětí na hraně (či spíše za hranou) povoleného katalogového.

Cust píše:Nevím jestli rozumím - já mám dva transily v sérii (jeden tuším na 14 V a druhý tuším na 5V), anody jsou spojené, jedna katoda jde na source, druhá katoda jde na gate.

Aha. Tohle se chová korektně. Ale ty bipolární trasily na krátkých časech, to je děs, co se týká kapacity. A přitom by to mělo být jedno.