K: Lakovaný vodič 25 mm2

[EKKAR]

Ba ne, měď se dá vykalit tak, že změkne na srágoru - jak jinak by se daly vyklepávat třeba orientální měděný kotle a talíře? Jenom se chová prakticky opačně než ocel - ohřátím a pomalým zchlazením se měď vytvrzuje a křehne, naopak rychlým "kalicím" zchlazením se změkčuje a "plastifikuje". Bohužel to ohřátí pro změkčení je až do červenýho žáru, takže pápá izolace ...

[petrfilipi]

Ale jak jsem koukal na ta trafa (mám dvě, větší a menší, už s odstraněnými originálními sekundáry), tak by je bylo možné rozříznout, oddělit E a I plechy - tedy navinout pohodlně sekundár mimo a trafo poté opět svařit. Jak mám zkušenosti se svářením CO2, tak se ten materiál moc neohřeje. Taky by třeba bylo možné regulovat výkon ještě oddalováním E a I plechů - nicméně hlavní regulaci chci mít tu standardní z PRC na 100A, která reguluje čas (po 20ms) a výkon (od 30 do 99%).
Taky mě napadlo udělat na sekundáru odbočky. Pořád si myslím, že bych na trafo navinul 6 závitů drátem 2x25mm². Jednak by se to s odbočkami navíjelo lépe (drát by byl kratší) a taky by bylo možné lépe využít výkon trafa při bodování menších věcí. Ale nikde, na žádném videu, jsem odbočky neviděl. Mám doma staré 400A rychlospojky typu S400, tak že bych je využil (a vzhledem k jejich velikosti by na nich nemusela být velká ztráta).
A když bych žíhal drát, mohl bych jako izolaci použít teflonovou těsnící pásku (tu silnější, která má tloušťku 0,2mm)?

Takže:
a) - Řezat trafo?
b) - Pak ho svařit nebo regulovat výkon oddalováním E a I?
c) - Dělat odbočky (2, 4 a 6 závitů)?
d) - Teflonová páska jako izolace?

A pak ještě sehnat ten drát. Zkusím místní navijárnu - ale myslím si, že takový drát tam ještě neviděli. Mám doma trafa 2x15 a 2x30V s hmostností okolo 25kg. Jsou ze starých nabíječek na VZV a využití mají jen jako závaží s držadlem. Ale je mi líto je zničit. Ten drát (7,6x4mm a 10,2x3,4mm i s izolací) lze, díky jeho síle, odmotat jako nic a není ani problém z něho flexou odstranit vinutou izolaci. Nová izolace nebude problém, mezi závity bude minimální napětí. Raději bych ale koupil nový drát.

PF

[jova1]

a) - Řezat trafo?
b) - Pak ho svařit nebo regulovat výkon oddalováním E a I?
c) - Dělat odbočky (2, 4 a 6 závitů)?
d) - Teflonová páska jako izolace?

a) Já trafo rozříznul, lépe se tam pak vkládalo vinutí
b) Já ho svařil. Ten tvůj navržený způsob regulace by podle mě nefungoval, když už se regulace proudu dělá, tak zasouváním magnetických zkratů mezi primárem a sekundárem, u trafa z mikrovlnky na to nebudeš mít moc místa. Já tam ty původní zkraty dokonce i ponechal.
c) Podle mě je to nesmysl. Na bodování plechů mi stačí 3 neúplné závity. Vinutí jsem složil z nastřihaného, starého kabelu (licny), na průměr cca 12mm a konce zapájel do Cu hranolů. Do těch pak upevňuju bodovací nástavce.
d) Těch 12mm drátků jsem pak omotal normální hadrovou kobercovkou.

Žádná nádhera to není, ale funguje to.

[BOBOBO]

Měsíce . ALE . Jak se dáš do hýbání tak to tvrdne "za rukou" . Ale z MOTu je to jen a zůstane hračka .

[Celeron]

Ba ne, měď se dá vykalit tak, že změkne na srágoru

To je na mě? Jakýpak ba ne, psal jsem vyžíhat, smočit, pak je jak bláto. Akorát jsem nezkoumal, na jak dlouho. U těch vložek v motorech to fungovalo dokonale.
Horší to bylo s měděnejma kroužkama na těsnění hydrauliky a HP plynů. Tak si nahřejvám nad propanbutanovým vařičem coulovej kroužek zavěšenej na svářecím drátu a on se najednou připájel k tomu drátu. Asi nějaká speciální nízkotavitelná čínská měď.

[Celeron]

a) Já trafo rozříznul, lépe se tam pak vkládalo vinutí
b) Já ho svařil.

To je zvláštní s tím svařováním. Kdysi mi fy PJS vyráběla zakázkový elektromotory typu modelářská "oběžka" do potápěčských scooterů. Slepený, navzájem izolovaný plechy se v MEZu Náchod popatlaly před namotáním cívek takovou tou izolační sklovinou a pak se v brusce na kulato plechy obrousily v hrotech na přesnej průměr a odstranění tý skloviny z pólových nástavců.
Běžně byly po broušení jednotlivý plechy vidět ale u jedný série asi špatným nebo neorovnaným povrchem brusu byly ty plechy jakoby slitý. Výsledek byl, že tyhle slitý motory měly znatelně menší tah. Tak by mě zajímalo, co to svaření plechů provede s parametrama trafa. Běžně se přeci EI plechy z jedný strany izolují barvou.

[PavelFF]

....Takže:
...b) - Pak ho svařit nebo regulovat výkon oddalováním E a I?
...
PF

Popiš trochu podrobněji, jak si mechanicky představuješ regulaci výkonu oddalováním E a I. Síly působící na jádro jsou značné a bude to docela konstrukční problém. A napiš i jak a proč myslíš, že to bude regulovat výkon.

Jinak rozříznout jádro na E a I je asi jediná metoda jak efektivně dostat dovnitř "hranatý" tlustý vodič. Kdysi jsem byl u toho, když se vinutí svářečky "navíjelo" na trnu (cívkové těleso bez čel) pomocí palice z gumy nebo ze dřeva. Bylo to spíš kovotepectví něž navíjení, co si tak vzpomínám. A to bylo o dost větší trafo s větším okénkem než má MOT.
Vodič byl nepoužitý a i tak byly poloměry dost oblé.

Na obrázku je kdysi profesionálně vyráběná tlumivka na trvalých 50A a poloměry ohybu nejsou zrovna malé. Tam asi palici nepoužívali. Jenže ty potřebuješ dobře vyplnit malé okénko.

[PavelFF]

Svařování švem na spoji E a I asi není samo o sobě nic hrozného. Pokud je mezera na dosedací ploše minimální. Objem svaru a styčná plocha jsou k celkovému objemu jádra nepatrné, takže místo se zvětšenými vířivými ztrátami je relativně malé.
Kdyby bylo bývalo trafo v ostatních ohledech navrženo správně, nemělo by to vadit. Ale ono to tak nebývá.

Koupil jsem kdysi 2 moderní oddělovací trafa 250VA se svařovanými plechy. Vypadají docela pěkně, ale jsou trošku zklamáním, protože se i naprázdno docela dost hřejí(byť v normě). Ale spíš to bude moderním ekonomickým návrhem než svařením plechů.

[rnbw]

Bakalarska praca o vplyve zvaru na prud naprazdno:
https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/ ... 0prace.pdf

[PavelFF]

Celé jsem to nečetl , ale závěr je, že nárůst proudu naprázdno vlivem svaru by nemusel být žádná tragédie - kdyby byl býval proud naprázdno bez svaru malý.

V dokumentu nastalo zvýšení z průměrné velikosti asi 340mA na asi 420mA. Navýšení malé hodnoty o nějakých 20% je pořád malá hodnota. Když se vychytají parametry svaru, je to ještě mnohem lepší.

Jenom nevíme, jestli i původní proud bez svařování nezpůsobí velké ztráty.

[EKKAR]

A co to dokazuje? Že když naši pradědkové empiricky zjistili, že trafoplechy poskládaný střídavě = bez magnetický mezery mezi svazkem E a I dají nejmenší ztráty neboli nejmenší proud naprázdno a nejlepší chování trafa při zatížení, tak se nejspíš nemejlili a že skládání plechů "na mezeru" se opravdu hodí spíš pro tlumivku než pro trafo ...

[PavelFF]

I když plechy poskládáš klasicky střídavě, není to bez mezery. Nějaká nepřesnost a mezera tam bude vždycky. Zejména když okraje plechů jsou všelijak nepřesné kvůli střihu nebo vyražení. Asi vznikne v součtu větší mezera, než u dobře zabroušených a stažených ploch jader typu C, která také naši předkové (byť už trochu mladší) taky používali. Jenom je tehdy nesvařovali.

[Kremik]

Ta "mezera" při střídavém složení plechů se projeví až při vyšším sycení.

Jeden svár na sloupku trafa z principu nevadí, protože proud se snaží putovat v průřezu sloupku. Pokud není svár i z druhé strany sloupku, pořád se tedy jedná o rozpojený obvod. Mimo přůřezu svárem, který je však oproti zbylé ploše sloupku poměrně malý.
Kdyby byl svár i z vnitřní strany sloupku, to už by bylo jiné kafe

[PavelFF]

Ta "mezera" při střídavém složení plechů se projeví až při vyšším sycení...

Kdy nastane "vyšší sycení"? Jak může člověk sycení u hotového trafa ovlivnit? Projeví se mezera projeví při vyšším sycení negativně nebo pozitivně?

[BOBOBO]

Nechceš tomu schválně rozumět . Pokud se hovoří o skládání trafa , tak jde v celkové praxi o více než 99% případů o výrobu . A je to přesně tak . Mne učili před více než 50ti lety 10000Gaussů . No potom i u běžných plechů přešli na 11 i 12000 Gaussů . Tam už se "mezery" při skládání projeví . No a Cjádra mívají sycení i 14000Gaussů i více . To je sakra rozdíl . První trafa jsem skládal z Mplechů s izolací papírem . A ten rozdíl 10% při špatném svaření může rozhodnout o shoření trafa . Rozhodně nelze použít k regulaci přerušení magobvodu vzduchovou mezerou .