BYC15X-600PQ 39nsjenicek píše:Jaký tam máš diody?
Sekundární usměrňovač SMPS
Moderátor: Moderátoři
Protože zapojení nemá proudovou zpětnou vazbu a při zapnutí do zásuvky to tím pádem vybuchne a všechno se prorazí o vybitý kondenzátor na výstupu, zvlášť když výstupní napětí je větší než cca 30V a kondenzátor má nízké ESR.
Dej do série se spodním mosfetem drátový odpor cca 0.05ohm ( 20 až 100 miliohm ) a komparátor + monostabilní KO s časem cca 0,2 sec a výstup MKO
připoj k oscilátoru na jeho škrcení k zemi přes NPN tranzistor, aby z MKO v klidu neproudily mínusy do oscilátoru.
Tím se zdroj po zapnutí do zásuvky bude rozbíhat a nabíjet výstupní kondenzátor na principu tik-tik-tik a nebude se prorážet.
Střední proud při zapnutí nebo zkratu bude tím pádem do 100mA / 230V a nic se neprorazí. LM311 nebo podobný +NE555 vezmi z šuplíku.
A taky dioda v nábojové pumpě musí být rychlá s časem 18ns, jinak to nebude dobře fungovat a bude se přehřívat kondenzátor nábojové pumpy a časem zkratovat a způsobovat průchod lineární oblastí horního spínače a jeho poškození, vhodná je dioda s rychou obnovou HFA08TB60.
Dej do série se spodním mosfetem drátový odpor cca 0.05ohm ( 20 až 100 miliohm ) a komparátor + monostabilní KO s časem cca 0,2 sec a výstup MKO
připoj k oscilátoru na jeho škrcení k zemi přes NPN tranzistor, aby z MKO v klidu neproudily mínusy do oscilátoru.
Tím se zdroj po zapnutí do zásuvky bude rozbíhat a nabíjet výstupní kondenzátor na principu tik-tik-tik a nebude se prorážet.
Střední proud při zapnutí nebo zkratu bude tím pádem do 100mA / 230V a nic se neprorazí. LM311 nebo podobný +NE555 vezmi z šuplíku.
A taky dioda v nábojové pumpě musí být rychlá s časem 18ns, jinak to nebude dobře fungovat a bude se přehřívat kondenzátor nábojové pumpy a časem zkratovat a způsobovat průchod lineární oblastí horního spínače a jeho poškození, vhodná je dioda s rychou obnovou HFA08TB60.
Takže velké kapacity se na výstup opravdu dávají a funguje to. Bez proudové ochrany.
Třeba tady: https://sound-au.com/project89.htm Elyty tam má obří.
Takže se divím, stejně jako tazatel, proč mu to v jedné topologii s kondenzátorem nehoří a ve druhé ano.
Třeba tady: https://sound-au.com/project89.htm Elyty tam má obří.
Takže se divím, stejně jako tazatel, proč mu to v jedné topologii s kondenzátorem nehoří a ve druhé ano.
Protože zapojení z odkazu je vystavěno na obvodu SG3525 a na pinu 8 má připojen větší kondenzátor 33uF, který zajišťuje softstart při zapnutí. Rozbíhá se tak z nulové střídy plynule až po plnou střídu. Tím se výstupní kapacity nabíjí pomalu a nedochází k proudovému nárazu při zapnutí a zdroj tak funguje i s velkými filtračními kapacitami, přestože neobsahuje proudovou ZV. Dále, protože běží při zatížení s plnou střídou pouze s omezemím napětí naprazdno pomocí napěťové ZV nemusí mít na výstupu tlumivky.
Zapojení od klapac neobsahuje softstart, ani jiné prvky na omezení proudu při zapnutí.
U déčka, které stavím je přesně tato kombinace, silný zesilovač a slabý zdroj, který je schopen trvale dodávat jen 27A/260V a proto má na výstupu velké filtrační kapacity a musí být ošetřen softstartem, zkratovou i proudovou ZV a při zatížení jede s plnou střídou a naprázdno je omezen napěťovou ZV, tlumivky na regulaci PWM tam sice jsou, ale nemusí být tak obří.
Protože u zapojení od klapac neumožňuje řídit střídu, stačilo by dodělat první stupeň softstartu na primární straně pomocí výkonového relé s opožděným přítahem a tak zmírnit proudový náraz na principu jako je to třeba v mikrovlnce a i druhý stupeň softstartu lze dodělat pomocí komparátoru a MKO přímo na oscilátoru IR, který jde výhodně spojit i se zkratovou ochranou s charakteristikou Z.
S můstkem na výstupu mu to už vybuchuje, protože je tam dvojnásobné napětí, které je přivedeno na právě vybitý výstupní kond oproti verzi se středem, kdy proudový náraz ještě tranzistory a štěnice ustojí.
Zapojení od klapac neobsahuje softstart, ani jiné prvky na omezení proudu při zapnutí.
U déčka, které stavím je přesně tato kombinace, silný zesilovač a slabý zdroj, který je schopen trvale dodávat jen 27A/260V a proto má na výstupu velké filtrační kapacity a musí být ošetřen softstartem, zkratovou i proudovou ZV a při zatížení jede s plnou střídou a naprázdno je omezen napěťovou ZV, tlumivky na regulaci PWM tam sice jsou, ale nemusí být tak obří.
Protože u zapojení od klapac neumožňuje řídit střídu, stačilo by dodělat první stupeň softstartu na primární straně pomocí výkonového relé s opožděným přítahem a tak zmírnit proudový náraz na principu jako je to třeba v mikrovlnce a i druhý stupeň softstartu lze dodělat pomocí komparátoru a MKO přímo na oscilátoru IR, který jde výhodně spojit i se zkratovou ochranou s charakteristikou Z.
S můstkem na výstupu mu to už vybuchuje, protože je tam dvojnásobné napětí, které je přivedeno na právě vybitý výstupní kond oproti verzi se středem, kdy proudový náraz ještě tranzistory a štěnice ustojí.
Můj záměr byl asi takový:samponek píše:S můstkem na výstupu mu to už vybuchuje, protože je tam dvojnásobné napětí, které je přivedeno na právě vybitý výstupní kond oproti verzi se středem, kdy proudový náraz ještě tranzistory a štěnice ustojí.
Sériovým spojením dvou 70V zdrojů s můstkem na výstupu vytvořit jeden pro napájení dvou D konců zapojených do můstku.
Nebylo by lepší ty zdroje nespojovat, udělat každý s vyvedeným středem, a zapojit to tak že budou mít oba zesilovače v můstku (kladný i záporný), každý svůj vlastní zdroj? Sekundární vinutí na každém trafu by nebylo 1x70V ale 2x70V. Čili konkrétně ne 13, ale 13+13Z. A na jedno z těch traf přimotat dvě vinutí pro 2x15V napájení OZ v Balanced Bridge Adapteru.?
Pokud to máš v můstku, tak to nepotřebuje střed a stačí jeden zdroj 140V DC a vstup opřeš o dělič, nebo na střed dvou 70V zdrojů zapojených do série. Nejlepší je jeden zdroj = jeden usměrňovač, jeden kond = jedna ztráta a když nedostaneš 140V do jednoho trafa, což asi ne, tak ho klidně rozděl na dvě, tři, čtyři jádra a zapoj to série.
Když bude počet sudý, tak i 2 primáry do série, zase se o něco uvolní místa a bacha, pokud budou primáry v sérii, musí být i pomocné sekundáry v sérii, protože nejde odebírat proud jen z jednoho jádra při sériových primárech.
Je jedno jak to zapojíš, ale ať je tam co nemíň diod. Tady je příklad zapojení se čtyřmi transformátory a se středem, protože zesilovač je 2x nemůstek / 1 můstek.
Když bude počet sudý, tak i 2 primáry do série, zase se o něco uvolní místa a bacha, pokud budou primáry v sérii, musí být i pomocné sekundáry v sérii, protože nejde odebírat proud jen z jednoho jádra při sériových primárech.
Je jedno jak to zapojíš, ale ať je tam co nemíň diod. Tady je příklad zapojení se čtyřmi transformátory a se středem, protože zesilovač je 2x nemůstek / 1 můstek.
- Přílohy
-
Materiálů je víc druhů, podle praxe nejpoužívanější a ze které je nejvíc druhů jader je hmota PC40, valí na 15 až 40KHz, z toho jsou všechny jádra v PC zdrojích.
Pak PC95, ten valí i nad 50kHz a 3F3 i na 100kHz a patří taky zmínit hmotu PC200.
Nicméně zdroje v řádu kW až desítek kW steně nemohou běžet na moc velkém kmitočtu, takže se používají velká EE jádra, EE85, EE110 z hmoty PC40 ui2300, počítej zhruba 1kg feritu =5000W.
Pak PC95, ten valí i nad 50kHz a 3F3 i na 100kHz a patří taky zmínit hmotu PC200.
Nicméně zdroje v řádu kW až desítek kW steně nemohou běžet na moc velkém kmitočtu, takže se používají velká EE jádra, EE85, EE110 z hmoty PC40 ui2300, počítej zhruba 1kg feritu =5000W.
- Přílohy
-
Tak už to zase kleklo !!!!
Šlak by mě trefil.
Už jsem těch zdrojů s 2153 postavil víc, ale nikdy jsem takové problémy neměl. Začínám tušit problém s DPS. Navrhl jsem si totiž novou zmenšenou desku. Ta má oproti těm předchozím všechny součástky VF obvodu SMD. Odpory a diody mezi IC a mosfety jdou všechny 1206 resp. SMA a namačkaný na malém prostoru. Může v tom být příčina problémů?
Šlak by mě trefil.
Už jsem těch zdrojů s 2153 postavil víc, ale nikdy jsem takové problémy neměl. Začínám tušit problém s DPS. Navrhl jsem si totiž novou zmenšenou desku. Ta má oproti těm předchozím všechny součástky VF obvodu SMD. Odpory a diody mezi IC a mosfety jdou všechny 1206 resp. SMA a namačkaný na malém prostoru. Může v tom být příčina problémů?
V tomto příčina být nemůže. SMD prvky mají menší indukčnosti přívodů a když je to natlačený, tak jsou indukčnosti ještě menší, protože jsou kratší spoje, ale na 33khz se ty paraziti stejně ještě uplatňují celkem málo. Při jaké akci to ted vybuchlo ?
Spíš si myslím, že máš nejspíš jádro z hmoty PC40 ( je nejčastější z něčeho vykuchaný, nebo je koupený z řady těch nejlevnějších) a ženeš ho na kmitočtu vyšším, než je 40khz a při zatížení to tím pádem přejde do polozkratu vlivem malého počtu primárních závitů, které jsou nejspíš spočítané podle počítačového algoritmu třeba na 70khz a tím vnikne za provozu při zatížení kolaps a do pár vteřin to vybuchne. Takové jádro se nesmí za provozu zahřát nad cca 80 stupňů, zrna se zvětší a pak už to vybuchne.
Spíš si myslím, že máš nejspíš jádro z hmoty PC40 ( je nejčastější z něčeho vykuchaný, nebo je koupený z řady těch nejlevnějších) a ženeš ho na kmitočtu vyšším, než je 40khz a při zatížení to tím pádem přejde do polozkratu vlivem malého počtu primárních závitů, které jsou nejspíš spočítané podle počítačového algoritmu třeba na 70khz a tím vnikne za provozu při zatížení kolaps a do pár vteřin to vybuchne. Takové jádro se nesmí za provozu zahřát nad cca 80 stupňů, zrna se zvětší a pak už to vybuchne.
Zase při startu.samponek píše:Při jaké akci to ted vybuchlo ?
Ale s tím trafem, to mě taky mohlo napadnout! U těch funkčních bastlů je ETD44 N87, ale teď to je nějaký EI40 vyndané ze starého zdroje a převinutým sekundárem. Na 70V má sekundár 14 závitů. Zapojený je to úplně stejně jako ta deska s ETD44, jenom je to celé menší, s SMD a s tím malým trafem. To ETDčko jede s IR2153 na 2x70V jako hrom. Při přetížení (cca 350W) pouze poklesne napětí. A ta zmenšená SMD deska s EI40, to je spíš likvidátor polovodičů.