Jednotranzistorový měnič prio zářivku rozchození
Moderátor: Moderátoři
A tenhle druhej postík jsou měniče s vyššíma kmitočtama, určený pro luminiscenční trubice = zářivky. Varianta pro 8 a 20W má kulatý hrncový jádro, varianta pro 40W push-pull má EE ferit.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Tak už jsem ten problém vyřešil, zkoušel jsem tam dávat ten rezistor 360 Ohm, a zkoušet kondenzátory od 33nF, ale nic to nedělalo. Tak jsem to vrátil zpátky do stavu v jakém to bylo, kondenzátor jsem dal 330nF jak mi bylo porazeno na začátku, zašel jsem ke kamarádovi radioamatérovy trošku jsme tam prohrabaly sklep a našli jsme jeden tranzistor 5NU74, dal jsem ho tam a svítí to jako nový, a nic se nepeče.
Díky moc za rady, ten měnič pro 40W zářivku se mi líbí a není to nic složitýho to vypadá, a určitě se mi bude hodit, takže ten si určitě zkusím postavit, uvidíme jak se poperu s navinutím toho transformátoru.EKKAR píše:A tenhle druhej postík jsou měniče s vyššíma kmitočtama, určený pro luminiscenční trubice = zářivky. Varianta pro 8 a 20W má kulatý hrncový jádro, varianta pro 40W push-pull má EE ferit.
Protože tyhle jsou na 1 autobaterku = na 12V na vstupu, busový jsou na napájení ze 24V. Laicky řečeno, při motání trafa učunit vinutí zapojený v kolektoru drátem s polovičním průřezem a s dvojnásobným počtem závitů. Ono to nesedí, protože indukčnost vinutí je úměrná kvadrátu počtu závitů, takže se na ten primár musí namotat jen o omezený % závitů víc a k tomu se musí i zmenšit kapacita rezonančního kondíku, aby neúměrně nepadnul rezonanční kmitočet měniče ...BOBOBO píše:Ale to není furt ten autobusový , tohle vše jsem přešel a nechal . Někde jsem to viděl , sakra .
2TeslaPC - v Konstrukční příloze AR z roku 1985 na str. 40 byl návod na výpočet trafa jednočinnýho měniče pro zářivku 8W se stabilizací kolektorovýho proudu koncovým trandem, aby nekolísal jas spolu se změnou napájecího napětí. Bylo to pro feritovej hrníček Ø26mm s Al = několik stovek, konkrétně tam to byla hmota Pramet H22. Koncovej trand byl KU611, v řízení byly KC507 a KF507. Stáhnout si tu přílohu můžeš tady: https://uloz.to/file/zFH6AGabc/amatersk ... -1985k-pdf#
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
hele, proč vlastně nepokračuješ tady ???TeslaPC píše:Díky moc za rady, ten měnič pro 40W zářivku se mi líbí a není to nic složitýho to vypadá, a určitě se mi bude hodit, takže ten si určitě zkusím postavit, uvidíme jak se poperu s navinutím toho transformátoru.
- Artaban001
- Příspěvky: 9457
- Registrován: 01 dub 2004, 02:00
- Bydliště: Pendrov
Podobně vypadá i ten dvojčinný "uvřeštěnec" od kterýho jsem poslal schéma na to druhý vlákno.
Tvar úplně stejný, křemíkový tranzistory jsou dva vedle sebe na místě toho jednoho tady. připojovací porty jsou šroubový a uvnitř pouzdra. Barva pouzdra - elox - černá, modrá, nebo stříbrná. Výkon 18W a nebo 25W.
Věřím, že kdyby jsi zašel do nějakýho železničního depa, podařilo by se Ti nějakej vydyndat. Pokud to jde, mění se za modernější verze. Já si z něj postavil VN zdroj na zkoušení svodu kondenzátorů.
Tvar úplně stejný, křemíkový tranzistory jsou dva vedle sebe na místě toho jednoho tady. připojovací porty jsou šroubový a uvnitř pouzdra. Barva pouzdra - elox - černá, modrá, nebo stříbrná. Výkon 18W a nebo 25W.
Věřím, že kdyby jsi zašel do nějakýho železničního depa, podařilo by se Ti nějakej vydyndat. Pokud to jde, mění se za modernější verze. Já si z něj postavil VN zdroj na zkoušení svodu kondenzátorů.
Díky moc, uričtě se bude hodit.EKKAR píše:Protože tyhle jsou na 1 autobaterku = na 12V na vstupu, busový jsou na napájení ze 24V. Laicky řečeno, při motání trafa učunit vinutí zapojený v kolektoru drátem s polovičním průřezem a s dvojnásobným počtem závitů. Ono to nesedí, protože indukčnost vinutí je úměrná kvadrátu počtu závitů, takže se na ten primár musí namotat jen o omezený % závitů víc a k tomu se musí i zmenšit kapacita rezonančního kondíku, aby neúměrně nepadnul rezonanční kmitočet měniče ...BOBOBO píše:Ale to není furt ten autobusový , tohle vše jsem přešel a nechal . Někde jsem to viděl , sakra .
2TeslaPC - v Konstrukční příloze AR z roku 1985 na str. 40 byl návod na výpočet trafa jednočinnýho měniče pro zářivku 8W se stabilizací kolektorovýho proudu koncovým trandem, aby nekolísal jas spolu se změnou napájecího napětí. Bylo to pro feritovej hrníček Ø26mm s Al = několik stovek, konkrétně tam to byla hmota Pramet H22. Koncovej trand byl KU611, v řízení byly KC507 a KF507. Stáhnout si tu přílohu můžeš tady: https://uloz.to/file/zFH6AGabc/amatersk ... -1985k-pdf#
Chtěl jsem tam pokračovat, ale pak jsem si to rozmyslel protože jsem si říkal že tam už se asi nikdo nepodívá.ok1hga píše:hele, proč vlastně nepokračuješ tady ???TeslaPC píše:Díky moc za rady, ten měnič pro 40W zářivku se mi líbí a není to nic složitýho to vypadá, a určitě se mi bude hodit, takže ten si určitě zkusím postavit, uvidíme jak se poperu s navinutím toho transformátoru.
Ty měniče jsou nějaké divné. Zářivková trubice má startovat tak, že se nejprve zahřejí vlákna, pak se trubice zapálí a vlákna už se více nežhaví, jsou udržovány na provozní teplotě proudem procházejícím zářivkou.
Výše uvedené měniče však vlákna žhaví pořád, i když už trubice svítí. Takže buď musejí svítit menším výkonem, aby se udržovala přijatelná teplota vláken, nebo jsou vlákna přežhavována. U měniče 8W je napsáno:
"samozřejmě že trubice nepotřebovala plných 8W..."
To je jako co???
Působí to na mě velmi nedůvěryhodně, navíc když je ještě žhavení každého vlákna zapojeno jinak...
Poslední měnič, kde se vlákna nežhaví vůbec, raději ani nekomentuju...
Připomíná mi to dobu prvních CRT telek, kdy bylo obtížné vyrobit dostatečné urychlovací napětí, tak se obrazovky kur.ily vysokým katodovým proudem.
Fuj. Blé... Od toho bych dal ruce pryč.
Výše uvedené měniče však vlákna žhaví pořád, i když už trubice svítí. Takže buď musejí svítit menším výkonem, aby se udržovala přijatelná teplota vláken, nebo jsou vlákna přežhavována. U měniče 8W je napsáno:
"samozřejmě že trubice nepotřebovala plných 8W..."
To je jako co???
Působí to na mě velmi nedůvěryhodně, navíc když je ještě žhavení každého vlákna zapojeno jinak...
Poslední měnič, kde se vlákna nežhaví vůbec, raději ani nekomentuju...
Připomíná mi to dobu prvních CRT telek, kdy bylo obtížné vyrobit dostatečné urychlovací napětí, tak se obrazovky kur.ily vysokým katodovým proudem.
Fuj. Blé... Od toho bych dal ruce pryč.
Ono u toho měniče je jasně napsaný, že je určenej pro kotvičkový vibrační holicí strojky pro kmitočet KOLEM 50Hz nebo pro obdobný s frézičkama a motorkem. O moderních strojcích, který jsou v drtivý většině s nějakou Li-Ionkou a nabíjecím/vybíjecím měničem, v tom návodu není ani slovo. Je to ta samá situace, jako bys moderní SDR dongle do USB chtěl napájet zdrojem postaveným podle návodu na elektronkový autorádio s vibroměničem anodovýho napětí ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Tak ještě úprava, ted jsem si ze zářivkou svítil asi hodinu abych to otestoval, a cca ůo hodině to zhaslo prdla pojistka, tranzistor se začal vařit, zvedl se proud a prdla pojistka (2A). Myslíte že to je normální? Pomuže když na to přidělám větráček aby se to chladilo?TeslaPC píše:Tak už jsem ten problém vyřešil, zkoušel jsem tam dávat ten rezistor 360 Ohm, a zkoušet kondenzátory od 33nF, ale nic to nedělalo. Tak jsem to vrátil zpátky do stavu v jakém to bylo, kondenzátor jsem dal 330nF jak mi bylo porazeno na začátku, zašel jsem ke kamarádovi radioamatérovy trošku jsme tam prohrabaly sklep a našli jsme jeden tranzistor 5NU74, dal jsem ho tam a svítí to jako nový, a nic se nepeče.
- Artaban001
- Příspěvky: 9457
- Registrován: 01 dub 2004, 02:00
- Bydliště: Pendrov
Jak jsem psal výše, využívá se princip zářivkovýho transformátoru. Proud zářivkou byl omezován tlumivkou, žhavení bylo stálé a napětí mezi konci bylo zvoleno jen o něco vyšší, než provozní. Ionizace výboje nastávala kapacitní indukcí mezi pláštěm svítidla a trubicí. Současné měniče jsou zapojeny stejně, jako kompaktní zářivky, nebo mají procesorem spínané žhavící relé. Tohleto výše je technologie 70-tých let.Kremik píše:Ty měniče jsou nějaké divné. Zářivková trubice má startovat tak, že se nejprve zahřejí vlákna, pak se trubice zapálí a vlákna už se více nežhaví, jsou udržovány na provozní teplotě proudem procházejícím zářivkou.
Výše uvedené měniče však vlákna žhaví pořád, i když už trubice svítí. Takže buď musejí svítit menším výkonem, aby se udržovala přijatelná teplota vláken, nebo jsou vlákna přežhavována.
příloha:
Zářivkový transformátor. Měnič má navíc vinutí mezi koncem zářivky a kostrou, který generuje nejvyšší napětí až kolem 1KV. Nedá se ale zatěžovat, měnič hned "spadne".