Já si myslím, že ten elektron by se dozvěděl, že je anoda žhavá, až už by do ní vnikl. Ale stále by měl nějakou kinetickou energii navýšenou o výstupní práci anody, kterou by vniknutím získal. Pokud by z ní zase vyletěl nebo by k tomu dopomohl nějakému jinému elektronu, považoval bych to za sekundární emisi.
Když už byla tématem energie fotonů, tak vakuová fotonka je i zastudena zdrojem elektrického výkonu. Stačí k tomu rozdílný materiál povrchu anody a katody a ozařování fotony s vyšší energií, než by odpovídalo teplotě těch elektrod. Třeba se sluníčka. To teplejší je. Ani by ty elektrody nemusely být rozdílné svou konstrukcí. Stačil by rozdíl osvětlená - neosvětlená. Ale to už je úplně jiný pokus.
Pasivní bezdrátová komunikace
Moderátor: Moderátoři
-
tomasjedno
- Příspěvky: 5634
- Registrován: 11 říj 2008, 02:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Proč je kysličníková? Protože pasivace povrchu... Aby jsi si ten LaB6 či W povrch neodfouknul. Výsledek oxidace je nižší emise a delší životnost.Lojza1 píše:Cust: Tak se nad tím zamysli kvantitativně. Proč je katoda kysličníková? Protože normální kovový povrch by při té teplotě nic neemitoval. Jaká energie zbude elektronu na jeho pohyb? Nezanedbatelná. Mezi anodou a katodou bude klidně půl voltu při nějaké rozumné zátěži. Jasně že to bude ochlazovat katodu. A o to právě jde. Teplo bude přecházet z ochlazované katody do druhé pícky, která už bude mít třeba i vyšší teplotu. Katoda bude odebírat teplo z chladnější pícky a ohřívat teplejší pícku. Není tohle trochu divné?
S tím teplem to není pravda, pohybu elektronu od katody bude bránit kladný (zrcadlový) potenciál - "díra" v katodě a elektron bude mít tendenci se vracet zpět. Až dosáhneš jistého budou (analogicky bod varu vody) budou se elektrony uvolňovat masivně a už značná část bude putovat prostorem k nejbližšímu kladnému potenciálu.
Původní elektronky byly normální žárovka s přidanou elektrodou. Ta kysličníková + thoriová katoda jen zvyšuje emisi elektronů při nižších teplotách. Pokud by se anoda vyžhavila na dostatečně vysokou teplotu, bude emitovat stejně jako katoda a jev přestane fungovat. Nakonec elektronů je v tom materiálu jen konečný počet, při dostatečně vysoké teplotě budou náhodně emitovány a zas pohlcovány a kolem obou elektrod se vytvoří elektronový mrak. Nějaký elektron získá dostatečnou rychlost, že dorazí od K k A, jiný opačně a dohromady se nic dít nebude.
No dobře, dobře. Ale ona ta spektrální křivka má nějaký tvar. Paprsků X by šelmostroj asi vyrobil víc, kdyby se dobře povedl.tomasjedno píše:Podle Planckova vyzařovacího zákona se tam nějaké ty fotony v RTG pásmu taky najdouLojza1 píše: No dobře, dobře. Ale jakou energii ty fotony mají? O to právě jde.
tomasjedno píše:Podle Planckova vyzařovacího zákona se tam nějaké ty fotony v RTG pásmu taky najdouLojza1 píše: No dobře, dobře. Ale jakou energii ty fotony mají? O to právě jde.
Jo, já myslel brzdné záření na anodě. Samozřejmě už i katoda krom elektronů bude vyzařovat fotony je tím, že má nenulovou teplotu. O tomto neuvažoval nikdo.Existují 3 jevy, Richardsonův zákon, Schottkyho jev a tunelový jev. Všechny říkají, že emise závisí na teplotě, materiálu (výstupní práce) a napětí. Tedy nažhavená měď (anoda) nikdy nebude emitovat jako třeba wolfram (katoda), když budou na stejné teplotě. I když při opravdu vysokých teplotách bude rozdíl asi nižší než při nízkých. Dosaď si do Richardsonovi rovnice. tím mrakem souhlasím, ale u měděné anody ten mrak bude menší, takže ho katodový "přetlačí".xsc píše:Původní elektronky byly normální žárovka s přidanou elektrodou. Ta kysličníková + thoriová katoda jen zvyšuje emisi elektronů při nižších teplotách. Pokud by se anoda vyžhavila na dostatečně vysokou teplotu, bude emitovat stejně jako katoda a jev přestane fungovat. Nakonec elektronů je v tom materiálu jen konečný počet, při dostatečně vysoké teplotě budou náhodně emitovány a zas pohlcovány a kolem obou elektrod se vytvoří elektronový mrak. Nějaký elektron získá dostatečnou rychlost, že dorazí od K k A, jiný opačně a dohromady se nic dít nebude.
cust: V těch protiargumentech jsem se popravdě ztratil. Že je vakuová dioda po nažhavení katody zdrojem elektrického výkonu je opravdu experimentálním faktem. Že kysličníková katoda emituje elektrony s nějakou zbylou kinetickou energií už při teplotě, při které třeba wolframová katoda neemituje skoro nic, je asi také možno brát jako fakt. Ale nevím, co udělá horká kovová elektroda s elektronem, který do ní vletí z vakua.
Naposledy upravil(a) Lojza1 dne 12 bře 2023, 20:51, celkem upraveno 1 x.
Protiargument, psal jsem, jen že to není pasivní a musíš pod tím topit...Lojza1 píše:cust: V těch protiargumentech jsem se popravdě ztratil. Že je vakuová dioda po nažhavení katody zdrojem elektrického výkonu je opravdu experimentálním faktem. Že kysličníková katoda emituje elektrony s nějakou zbylou kinetickou energií už při teplotě, při které třeba wolframová katoda neemituje skoro nic, je asi také možno brát jako fakt. Ale nevím, co udělá horká kovová elektroda s elektronem, který do ní vletí z vakua.
A kysličníková katoda? Možná by bylo dobré vědět jaký kysličník. Možná taky ty wolframové katody nejsou z wolframu, ale z wolframové oceli? Nejsou taky ty "wolframové" katody pasivovány kysličníkem? A co udělá elektroda s elektronem? Záleží na tom jak je nabitá - tedy na rozložení elektrického pole.
Naposledy upravil(a) Cust dne 12 bře 2023, 20:56, celkem upraveno 1 x.
To by pro mne bylo překvapením. Já jsem nějaké elektronky s wolframovými katodami dělal (na hraní vakuovou triodu s přímožhavenou katodou, byl z ní telegrafní vysílač, a předtím triodovou vakuoměrku, ve které ten wolfram ale rychle ztrácel emisi kvůli nečistotám z horšího vakua) a muselo to svítit jako žárovka, aby to fungovalo. Ale úplně bych se hádat nechtěl. Dá se to nějak ozdrojovat?Cust píše:Prostý kov emituje hodně dobře, líp než oxid. Ale lépe jsou na tom třeba krystaly LaB6 či CeB6.Lojza1 píše:xsc:
No dobře, dobře. Já jsem ale přece nepsal o teplotách tak vysokých, aby i prostý kov mohutně emitoval elektrony.
Myslel jsem úplně běžnou katodu, nejspíš kysličník Ba. Wolframové katody měly malou příměs thoria. Původně kvůli metalurgickému zpracování, ale pak se ukázalo, že to značně zlepšuje emisi elektronů. Elektroda je především kovová, takže uvnitř bych intenzitu elektrického pole neuvažoval a nad povrchem už není totéž co uvnitř. Proto je také výstupní práce katody konvenčně nezávislá na okolním poli.Cust píše:Protiargument, psal jsem, jen že to není pasivní a musíš pod tím topit...Lojza1 píše:cust: V těch protiargumentech jsem se popravdě ztratil. Že je vakuová dioda po nažhavení katody zdrojem elektrického výkonu je opravdu experimentálním faktem. Že kysličníková katoda emituje elektrony s nějakou zbylou kinetickou energií už při teplotě, při které třeba wolframová katoda neemituje skoro nic, je asi také možno brát jako fakt. Ale nevím, co udělá horká kovová elektroda s elektronem, který do ní vletí z vakua.
A kysličníková katoda? Možná by bylo dobré vědět jaký kysličník. Možná taky ty wolframové katody nejsou z wolframu, ale z wolframové oceli? Nejsou taky ty "wolframové" katody pasivovány kysličníkem? A co udělá elektroda s elektronem? Záleží na tom jak je nabitá - tedy na rozložení elektrického pole.
To je dost možné. To bude hlavní důvod proč se používají většinou tuším thoriové?? katody. Pro aplikace kde potřebuješ velkou emisi a malý zdroj, a máš k dispozici stále čerpanou aparaturu, tak lépe LaB6. Odstatně to jsem psal, že oxidy jsou tam kvůli životnosti.Lojza1 mimo jiné píše:...ve které ten wolfram ale rychle ztrácel emisi kvůli nečistotám z horšího vakua) a muselo to svítit jako žárovka, aby to fungovalo. Ale úplně bych se hádat nechtěl. Dá se to nějak ozdrojovat?
A zdroje? Zkušenost + Richardsonův zákon, Schottkyho jev a znalost hodnot výstupních prací jednotlivých materiálů - všechno jde vygooglit.