[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Hill píše:nesmíš řezat vodorovné drážky tak hluboké, že bys přitom narušil armaturu

To určitě dává smysl, akorát pokud na kabel pro tento účel stačí tak 15 mm hloubka: to mají panely armaturu tak mělce uloženou pod povrchem? Jeden by řekl, že u panelu dejme tomu 200 mm tloušťky je armatura tak nějak symetricky uprostřed.

Panel o síle 20 cm?

někde píšou nosné panely 250 mm, někde 210, nechci se točit na centimetru, nejsa stavařem.

Jo, tak nosné. Já myslel ty, co jsou mezi místnostma.

Nosné panely mají 150 mm a armatura v nich bývá dvouvrstvá, někdy na ni narazíš i necelý centimetr pod povrchem betonu.
Plášťové panely jsou od osmdesátých let dvojité, celková tloušťka 30 cm, s vrstvou polystyrenu, který tam dodnes už obvykle zdegradoval na sotva 5 mm, zbytek dutiny je prázdný. Zásuvkové krabice zavrtané do vnitřní vrstvy panelu na termosnímcích ještě nezatepleného domu svítí skrz vnější panel. A taky je tam vidět, kolik toho vynáší armatury.
Jedinou armaturu mají jen příčkové nenosné panely 7,5 cm tenké, ale nikdy nevíš, jestli je uprostřed tloušťky panelu, nebo těsně pod povrchem. Na to přijdeš třeba při vrtání, když se do ní trefíš a armatura na druhé straně vystřelí z panelu. Ale tyto panely se na základě kladného posudku od statika dají odstranit celé.

p32 píše:Jo, tak nosné. Já myslel ty, co jsou mezi místnostma.

Příčky nenosné snad nic neovlivní, i když si ji kutil nadrážkuje desetkrát. Ostatně neposedové co se snaží udělat v daném panelákovém bytu cosi obyvatelnějšího, si celé příčky pokud vím vybourávají, sice k malé radosti sousedů ale to už je tak úděl kolektivismu.
Panelů jsou tři prdele, jak koukám, ale stejně bych čekal ty roxory jinde než mělce pod povrchem, tam jsou jaksi z pevnostního hlediska nahovno. Ne že bych ale nevěřil, že to tak sekali.
http://docplayer.cz/2814891-1-nosne-kon ... budov.html

Když se mi proklepala dosud spolehlivě sloužící stepující Tatramatka 245.1 do podlahy v koupelně (ne dost na tom, že si přitom ustřihla kolečko, které do vzniklé díry zapadlo), sousedovi dole vypadl ze stropu na parotěs koupelny betonový kónus o průměru asi 30 cm. Nestačili jsme čumět: v podlaze byla zalitá dřevěná tyč, zjevně násada od lopaty. Byla přes tři centimetry silná a šla středem jeho tloušťky, armatura ležela na ní.
Spravila to zdola podepřená deska školní lavice s umakartovou plochou, natřená rozleštěným voskem na lyže (prostě jsme použili, co jsme našli), aby s vyndáváním z té mezery nad parotěsem bylo co nejméně potíží, a dobře mastný beton, kterého jsme kbelík vysockovali u kámoše na stavbě. Tím jsme to shora zalili.
Soused se to sice pokusil vyfotit, ale nikdy jsme se nedověděli, jak se mu to povedlo: než dofotil film, přišel o foťák, takže obrázky nemáme.
Později, při vyzdívání jádra, na to přišla ještě penetrace, kari síť a souvislá 4 cm vrstva betonu v celém jádru s dlažbou navrchu.
Stepující pračku jsme vynesli ke kontejnerům, kde se jí do půlhodiny ujali kovkopové a od té doby máme jen zpředu plněnou.

Všechny zdravím a děkuji moc za názory a odpovědi. Je to na byťáku, jak se k tomu postaví. Zdravím, Ruda

ty roxory jinde než mělce pod povrchem, tam jsou jaksi z pevnostního hlediska nah

Ze statického hlediska mají největší únosnost právě u povrchu, čím blíž ke středu prvku, tím menší je využití jejich pevnosti. Je to tím, že beton má velkou únosnost v tlaku a velmi malou v tahu, tah zachycuje ocel, tlak beton. Při tom je nutné dodržet krytí oceli, aby na ni nepůsobily vlivy okolí (voda) a byla celým povrchem pevně spojena s betonem.

Potom co jsem vyrazil dva elektrikáře-revizáky (aneb sám sobě si dělal revizi) tak jsem si elektriku v paneláku dělal sám (mám ji včetně projektu a revize). V nosných panelech, stropech a přičkách s futry jsou zabetonované husí krky, které jsem využil. U stropu je ale husí krk zabetonován zešikma u zdi je mám pocit o 60cm posunut … ve většině případů to vychází na husí krk v nosném panelu. Rozvody mám schované v podlaze okolo zdí. Mám krajní byt a ve štítové (obecně obvodových zdech) zdi nejsou husí krky a tím pádem ani zásuvky/vypínače takže zásuvka je řešená tak že na zdi u zemně je přidělaná dvoj krabice kdy v horní polovině je dvoj zásuvka a v dolní polovině je krytka. (paneláky mají výjimku a zásuvka muže být níže než 30cm nad podlahou … klidné i na zemi) Vzhledem k tomu že se nejprve postavila hrubá stavba a až následně se tahala elektrika tak všechny přechody mezi zdí a stropem byli prosekány a následné zazděné maltou tak nebyl problém přechod znovu otevřít. (standardně se elektrika tahala při výstavbě).

V betonárce v místě kde měla být zásuvka nebo vypínač je zabetonována kostka z pórosilikátu (na ověření že tam je stačí hřebík) pár jsem jich vysekával, aneb jsem přidával vypínače.

V obvodovém plášti v mezi vrstvě jako tepelná izolace je keramzit …

U nas v poslednych panelakoch (typ snad P1.14 a P1.15) su vonkajsie panely z porobetonu a vnutri polystyren. Zasuvky na tychto stenach nie su.

pepik9 píše:Ze statického hlediska mají největší únosnost právě u povrchu, čím blíž ke středu prvku, tím menší je využití jejich pevnosti. Je to tím, že beton má velkou únosnost v tlaku a velmi malou v tahu, tah zachycuje ocel, tlak beton..

tahle oblast je mi docela hodně vzdálená, nemůžu o tom polemizovat. Ještě bych si jako laik tipnul, že dost asi bude při tom namáhání v tahu záležet na spojení (ukotvení) těch panelů vůči celé konstrukci.
Kdysi ještě když ve třídách visel vedle tabule dr. Husák, jsem od příbuzného slyšel story (pracoval u Průmstavu) jak nedokončili směnu (šli se ožrat) protože jim spadl panel z jeřábu: vyvlíkly se z betonu oka a zůstaly viset na hácích. Jinak se nikomu nic nestalo. Roxory nesvařené se sítí byly zamáznuté snad jílem nebo co. Takže ty pevnosti možná byly v praxi takové spíš turecké.

Při tom tahu nejde o to, že by panel něco táhlo nahoru, ale například pokud je prvek štíhlý, (to je velký poměr výšky k tloušťce), tak při velkém zatížení dojde k vybočení (prohne se do oblouku). Na vnitřní straně oblouku je tlak a protože beton nejde moc stlačit, tak na opačné vnější straně oblouku dojde k roztahování a beton popraská (a vše spadne). Právě tento tah zachycuje ocel. Stejně strop nebo nosník uložený na koncích musí být vuztužen nejvíc při spodním okraji. Strop nebo nosník uložený v konstrukci na jedné straně s jedním koncem volným (balkon) musí být nejvíc vyztužený při horním povrchu. Spojitý nosník (podepřený několikrát) je mezi podporami nejvíc vyztužen při spodním okraji a nad podporami při horním okraji. (zjednodušeno)

Takže pokud je známo nebo určeno, na kterou stranu bude při zatížení svislý štíhlý panel vybočovat, měl by se umísťovat v příslušné orientaci nesymetricky umístěné výztuhy?

takže jakej je výsledek, do nosnejch se nesmí řezat, musí se to vymlátit a v případě naražení na armatůry to posunout?

Valdano píše:v článku Jak spojit hliníkový drát s měděným drátem - přehled způsobů

kam na tydle strašný sračky chodíte, lidi?