Prostor pro osobní dotazy, které nelze jinde dopasovat, případně které přímo nesouvisí s bastlením či elektrotechnikou obecně (protože i bastlíři jsou většinou normální lidé, co nedrží v ruce štípačky a šroubovák 24 hodin denně). Neslouží pro přeposílání obecně známých informací z komerčních webů.
forbidden píše:...to se skládalo až na místě? Nebo jak jsi skříňku dostal skrz futra, když je odezdi ke zdi?
Původně jsem chtěl skříňku složit až na místě, ale truhlář mi to rozmluvil, že má lepší nápad, a taky měl.
Však jsem to tam taky píše:Skříňka jsou vlastně dvě skříňky (z toho jedna falešná) spojené navzájem dvěma nábytkovými svorníky a do ytongových boků jsou chycené vždy dvěma vruty v hmoždinkách. Čili stačí 4 šrouby vyndat a jde půlka skříňky, na druhou půlskříňku stačí vyndat zbylé dva...
Tím "jde půlka skříňky" jsem myslel, že jde vytáhnout k sobě a někam odložit. Neupadne, protože ji zespoda podpírá rám sádrokartonu.
Na fotce jsem tu rovinu musel vyznačit, ten truhlář byl tak profík, že není tu spáru ani vidět, jak jsou ty skříňky přesné. Ale je tam, přesně svisle prostředkem.
Skříňky jsem napřed stáhl k sobě na rovné podlaze svěrkami a svrtal je navzájem. Pak jsem je jednotlivě usadil do okna a stáhl k sobě, načež jsem to celé srovnal na přesah 45 mm do stoupačky (měřeno od roviny sádrokartonu), pak si označil díry v ytongu, skříňky zase rozpojil a vyndal, instaloval jsem hmoždinky a dál už to šlo samo.
Ty distanční lišty tl. 8 mm po stranách mám proto, aby se bočnice měly oč opřít a neprohnuly se dotažením šroubů do hmoždinek, protože tak vysoko už nemám obklady. Stačí chytit vruty, natlačit k nim lišty na doraz a vruty dotáhnout. Fertig. Sice jsem lišty schoval silikonakrylem, ale nutné to nebylo.
A nakonec se pověsí dvířka.
Přibaluji výkres, který jsem dal truhláři. Sice si to přeměřil svým metrem, ale sedí to na milimetr.
To odpovídá i mojí zkušenosti, truhláři neradi přiznávají, že zákoš může umět měřit minimálně stejně přesně jako oni. Osobní zkušenost - a ne jedna. Když jsem jednomu majiteli takový truhlářský firmy řek, že z míry v místnosti, kterou jsme společně naměřili, si já sám pro svoji potřebu vyhrazuju 50 milimetrů, zbytek že je na něm, tak když on dovezl s montážní bandou mnou objednaný hotový dílo, jeho lidi měli s sebou pro sichr nařezaný kusy materiálu na vyplnění až 5cm široký spáry. Spotřebovali akorát jednu "lajsnu" 15mm širokou, kterou zakryli jako začišťovací rohovou lištou asi 8mm širokou mezeru mezi poslední skříňkou a panelem. Čuměli na to všichni včetně šéfa jak buci, prej aby si někdo troufnul takhle přesně objednávat u nich práci ještě neviděli.
My máme stoupačkovou šachtici taky v trůnním sále a na druhý straně byl původně šporhélt s "digestoří", což byl jenom plechovej rádoby poklop s vyústěním společnýho odsávacího agregátu na střeše - klasickej panelák z půlky 80. let. Ty odsávací trubkový šachty máme 2, jedna je společná pro všecky kuchyně "ve štoku", nad sebou, druhá je pro koupelny a hajzlíky. Ve zbytku šachtice jsou pak rozvody plynu, TUV i pitný vody, cirkulační zpátečka TUV a vedení společnýho ovládání odsávače. Bohužel soudruh kterej to navrhoval a další soudruzi, kteří to budovali těsně po půlce 80. let minulýho století, to rozvrhli tak hovadsky, že u nás to co spáchal u sebe doma Hill nepřipadá absolutně do úvahy - plynoměr je vpravo, ale oba vodoměry jsou vedle sebe u dolní hrany otevíracích dvířek, hlavní uzávěry nad sebou v levý části šachty. Ty dvířka byly původně plechový jednokřídlový, otevíraný k sobě k levý stěně trůnního sálku, při rekonstrukci jsem měl taky možnost vyzdění ytongem nebo sádrošem, ale zvolil jsem ponechání původní jeklový konstrukce mezistěny za trůnem a její obložení bílým polomatným laminem - dolní část je z jednoho kusu vsunutá zvrchu za trůn a přichycená k jeklům konfirmátovýma šroubama M6 s maticema na vnitřní straně, horní část je poskládaná z nařezanejch pásů u truhláře na míru jako špaleta vokna a do ní je zavěšená dvojice menších dvířek s nábytkovýma pérovýma samodržnýma pantíkama. Na první pohled nikdo ani nezaregistruje, že ty dvířka nejsou přesně ve středu, protože právě kvůli rozvodům pro náš vlastní byt se to prostě nedalo udělat ty futra po obou stranách stejně daleko od stěny.
Stoupačky u nás měnili taky až po tom, co jsem tohle spáchal a vzhledem k tomu, že v podstatě všecko obložení se dá nedestruktivně vyndat a zbyde jen holá konstrukce z Kovozávodů Karviná, banda měničů stoupaček si u nás po předchozím dovolení se doslova "udělala základnu" a od nás prostrkávali jednotlivý trubky nahoru i dolů, protože jejich šéf po předchozím křižování se prohlásil, že tak luxusní přístup do šachty v přestavěným trůnním sále ještě neviděl - protože já k jejich absolutnímu úžasu během čtvrt hodiny po jejich příchodu a zklamanejch poznámkách "zas přestavěný, to bude porod" všecko odšrouboval a vytáhnul pryč, v trůnním sále zůstala jen mísa s nádrží ... V podstatě přesně jako popisuje Hill.
Lidi v patrech nad i pod náma mají samozřejmě to, co je tady všeobecně zmiňovaný, šachtici betálně vyzděnou a stěnu vykachlíčkovanou a přístupový dvířka 20x30cm, nanejvejš 50x50cm pro všecko ...
Naposledy upravil(a) EKKAR dne 02 bře 2023, 16:46, celkem upraveno 1 x.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Pokud jde o ty uzávěry a vodoměry, taky byly původně jinak, tohle je verze 3, zde jsou převařené tak, aby se k tomu co nejsnadněji mohlo.
Snad jsem si i kdysi vyfotil, kde byly vůbec původně (v.1), ale to bylo ještě před digitálním focením, archivační médium jsou alba a kufry a krabice...
Mám nafocenou v.2 po výměně stoupaček za plastové, ale ta už vypadá celkem civilizovaně na to, aby stálo za to s tím plevelit.
Nastala chvíle poptat se, jak jsi, rnbw, pořídil, co a jak se Ti povedlo?
U nás byly stoupačky původní kovový z roku 1986 a měnily se rovnou za plast. Nezapomenutelnej zážitek byl pohled šéfa bandy těch instalatérů, když si povzdechnul "Teď by to chtělo kladivo...", já sáhnul přímo proti němu v předsíni do skříně a vyčaroval jsem mu pod nos kilovej bác-hamr na 35cm dlouhým habrovým, ručně pořízem strouhaným topůrku. Kdybych mu z nosu vytáhnul bílou myšku nebo z kapsy kanára, asi by ho to překvapilo míň ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Na netu jsem viděl, jak nějaký "mistr" ohřál dlaždičku PB hořákem a lehce ji odloupnul. Vzpoměl jsem si na to až, když jsem potřeboval vyndat dvě dlaždice 30x30 cm.
Osobně vyzkoušeno.
Opatrně vyškrábeš všechny mezery okolo aby si nepoškodil dlaždice.
Jednu dlaždici ohřeješ a do mezery zasuneš špachtli. Lehce zapáčíš, když nejde ohřeješ ještě.
Pokud máš v ruce správný cit, tak poznáš kdy může prasknout a kdy povolí.
Ten mistr to vysvětloval tím, že dlaždice jsou keramika a musí to teplo vydržet.
P.S. Vyndal jsem 2ks 30x30 cm a bez lepidla. Nemusel jsem nic brousit dolů.
Špachte asi 4 cm široká je tak akorát pružná.
Machr jsme každý, ovšem vždy v oboru někoho druhého ...
Bohužel pánové . U nás v 7mipatře se dělaly stoupačky asi před 10ti lety . Pochopitelně plastové . Naštěstí ne mé stoupačky , ale vedleší vchody . Milá stoupačka praskla - asi , prostě je někde díra . No a ti , co si zrenovovali jádra odmítli bourat . Nechtěl bych žít v této "stoupačce" . Byty jsou soukromé .... Hlavně neraďte soudy . Takže jsem také pro "demontovatelné" provedení po celé výšce .
Nechápem dnešnú dobu hlupákov, ktorí všetko zamurujú do steny, akoby to malo vydržať naveky. Napríklad taká záchodová nádržka keď začne tiecť, a je to zamurované.... no paráda.
Vstavanu nadrzku som naschval nedaval robit - prave pre pripad vymeny stupaciek. Obycajny zachod za chvilu odmontujem. Dalsia vec je cena. Len posrate tlacidla na splachovanie znacky Geberit stoja 40 eur. Tie najlacnejsie biele. Su aj drahsie (a skaredsie).
Ze by praskla sama od seba plastova nadrzka, to je asi nerealne. Mal som kedysi prasknutu keramicku nadrzku na starom zachode. Neviem preco, mozno praskla niekomu uz pri montazi. Ale netiekla. Az jedno rano, ked som odchadzal na dovolenku, tak na podlahe voda
Termin sa pomaly blizi, tak som sa do toho pustil. Ram dvierok bol upevneny dvoma skrutkami priamo do ytongu a po okraji prilepeny silikonom. Na spodnej strane este sparovackou k prvemu radu kachliciek. Sparovacka bola uz od ramu oddelena, takze sa dala vyskrabat/vylamat bez problemov (robim to malym skrutkovacom). Takze dvierka islo von jednoducho.
Prve dve male kachlicky (listela) sa podarilo vybrat bez problemov. Jedna isla sama, druhu som nahrieval teplovzdusnou pistolou a jemne podpacil velkym skrutkovacocm. Podobne som uvolnil prvu velku kachlicku, ale v kute este drzi sparovacka, blbo sa to tam vyskrabuje.
rnbw píše: v kute este drzi sparovacka, blbo sa to tam vyskrabuje.
Půjč si oscilační brusku a zkus to. Já si ji koupil před měsícem potřebuji vyškrábat spárovačku ve sprcháči. Zkoušel jsem to ručně tou škrabkou ,ale to jsem vzdal a koupil brusku. Nestojí majlant.
Tak je to dolu. Ulomil sa len roh jednej (velka zelena vpravo hore), kde sa to nedalo poriadne vyskrabat. A este kusok lavej dolnej nad zachodovou rurou, ale tam to vobec nebude vidiet. V tejto su aj vyvrtane dve diery, lebo tam bol upevneny drziak hajzlovej kefy. Jednu hmozdinku sa mi podarilo vytrhnut, druhu som musel odvrtat.
Niektore isli krasne takmer bez lepidla, na niektorych zostalo dost a na spodnych aj kusy ytongu.
