[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Přál bych ti dělat na lisovně-svařovně ve výrobě deskovejch a trubkovejch radiátorů ústředního topení ... Excentrový lisy na začátku, usazený do pravoúhlejch jam v betonu, v těch jamách hydraulický tlumiče plus kombinovaný statický vrstvy gumy a korku. Samotný lisy uzavřený v 10cm silnejch sendvičích plech - zvuková izolace-plech, stejně zůstávaly asi 1cm vysoký mezírky pro vstup a výstup plechu - a to stačilo, aby se 10-15m kolem za provozu nikdo nedomluvil. Následujou svárolisy a bodovky - hezky v taktu kolem 2/3Hz, 110dB žádnej hluk, bez špuntů v uších se tam nedá přežít půl směny - přitom hala je cca 300m dlouhá a na jejím konci je slyšet jen tichý škroustání válcovejch dopravníkovejch tratí, bouchání narážek a syčení vzduchu nebo plamene autogenu na zkušebních vanách a při opravách netěsností - tam byste možná slyšeli i normálně nahlas puštěný rádio. Je přitom zajímavý, že většina kolegů si žádný špunty nikdy nebrala a na mě, když jsem si je chodil přefasovávat k mistrovi za nový, si ukazovali. Bojím se že jen díky tomu, že jsem se bez těch špuntů moc často nevyskytoval vděčím za to, že jsem ještě nedávno byl schopnej slyšet pískot řádkovýho trafa CRT monitoru ...

Na tu plechovkárnu bez špuntů ani nevlezeš. Je jedno kam, ten kravál je po celý hale apokalyptickej.

mi-ro píše:Dělám zvukařinu už desítky let. Basy tvrdí muziku, jak praví klasik. I já si na nich zakládám. Ale hledám smysl, možná zábava, soutěžení, kompenzace malýho p....u nebo jaký význam a požitek má SW (subwoofwer) v autě, který když projede kolem v ulici, třesou se okna v domech. Nikdy jsem v takovým autě neseděl a ani po tom netoužím. Jen bych chtěl vědět, zda je to pro uživatele příjemný, snesitelný nebo už za hranou.

Já jsem si tento příspěvek přečetl několikrát a popravdě pořád nerozumím otázce. Jakože k čemu je v autě subwoofer? Nebo k čemu je výkonnej subwoofer? Nebo k čemu je velkej a extra výkonnej subwoofer? Nebo k čemu je hifi v autě? Nebo co se vlastně tazatel snaží říct?
Protože stejně se můžu zeptat, k čemu jsou v běžným obýváku bedny objemu 100L s 12-15" basem nebo k čemu je auto o výkonu 500 koní, nebo k čemu jsou laděný výfuky atd.

Laděnej výfuk jde do otevřenýho prostoru, akustický objem uzavřeného auta (což je asi něco mimo jednotky SI) prostě znemožní dostat se pod určitou frekvenční hranici, takže je to nesmysl to provozovat. V otevřeným sporťáku je to něco jinýho, ale to je jen pro chudé lidi, co musí jezdit s autem bez střechy.

A ty 100l sloupy v obýváku, tam máš naprostou pravdu. Stačí je odnést na terasu a doslova "ožijou". V obýváku je to jen přehlídka rezonance sklinek v almaře.

Už píšu jak Behemot...

To TheLastUnicorn, pravda, někdy je ruka na klávesnici rychlejší jak hlava. Pak to může takhle dopadnout. Zkusím znovu a jinak. Jaký je smysl tak silného SW v autě, který na 50m vibruje s okny v domech? Nebo je tak silný akustický tlak ve voze vnímám příjemně?

V tom uzavřeným prostoru v autě se díky interferenci odrazů ty tlaky natolik vyruší, že ten kravál prostě nevnímáš. Je to jako na těch soutěžích v tuzingovým car-sound-systému - lidem co sedí uvnitř to mlátí vlasama po xichtě, ale neohluší je to, zatímco ti stojící mimo auto musejí mít hluchadla letištního typu ...

Pokud chce někdo poslouchat v autě trochu kvalitněji muziku tak se bez SW neobejde. Paradodox je že i když v kabině auta je zvuk vyrovnaný a v podstatě i ne přehnaně hlučný, venku ať už kvůli rezonanci karoserie tak i délce vlny je bengál jako když jede cirkus. SW reproduktory mají těžkou membránu i závěsy , kvůli mechanické odolnosti a tak potřebují poněkud více energie.
Před mnoha léty jsem opravoval pro nadšence kteří soutěžili , kdo dokáže vyšší akustický tlak v autě a tam se provozovaly 8kW zesilovače do 0,2Ω zátěže. Musela tam být výkonná baterie a muselo to tuším vydržet 40 sekund.

Ano, od určité úrovně akustického tlaku lze vnímat zvuk i tělem, když už to na ORL vzdali.

Anebo jako Smetana a Beethoven = zakousnout se do dřevěný desky piána a poslouchat "přes čelist" ...

No já nevím. Když někdo tvrdí, že nejde vnímat hloubky v autě, přijde mi to podobné, jako by nemohl vnímat hloubky uzavřený v reprobedně. Nějak mi není jasné proč. Ty tlaky tam jsou přece slušné, takže musí s bubínkem v uchu pěkně cvičit. Některá sluchátka taky umí hrát pěkně odspodu a jak je to, včetně ucha, malá komůrka!

Určitě by to hrálo krásně, kdyby auto bylo bezodrazová místnost.

Kremik píše:No já nevím. Když někdo tvrdí, že nejde vnímat hloubky v autě, přijde mi to podobné, jako by nemohl vnímat hloubky uzavřený v reprobedně. Nějak mi není jasné proč. Ty tlaky tam jsou přece slušné, takže musí s bubínkem v uchu pěkně cvičit. Některá sluchátka taky umí hrát pěkně odspodu a jak je to, včetně ucha, malá komůrka!

Je to úplně stejné jako nelze korektně reprodukovat v uzavřeném bytovém prostoru frekvence nižší než dovolí rozměry toho prostoru.
Proč? Zvuk se šíří jako vlna. Tak se podivej na vlnu na vodě. Na otevřeném moři není problém potkat vlny s vlnovou délkou třeba 20m. Ale nevytvoříš takovou vlnu v bazénu u domu, i kdyby jsi s ním ramploval sebevíc.
V malém prostoru nevybudíš vlnu delší než je jeho délka. Jenom v něm měníš tlak.

Subwoofer v autě může mít smysl i mimo oblast dělání primitivního rambajzu. Prostě proto, že se o jeho příspěvek můžou odlehčit hlavní repráky. Slyšel jsem perfektně, v téměř koncertní hlasitosti reprodukované Astronomy Domine od Pink Floyd v luxusním SUV s příplatkovým audiem.

Sám nic jako sub nepotřebuju. Auto mám tiché, muziku poslouchám furt, ale nikdy to nehulím nad pokojnou pohodovou úroveň. Za "dobré basy" nepovažuji jejich objem ale jejich zabarvení. A za volantem nebo třeba večer v posteli dám přednost spíš basům mírně potlačeným. Jinak je mi to protivné.

To je sice hezké, že se zvuk šíří jako vlna, ovšem uši nemám jako antény, půlvlnné, čtvrtvlnné, atd. Vnímám pouze tlak na bubínek a tím je mi délka vlny lhostejná. Že se v některých místech prostoru vlny vzájemně vyruší, tedy klesne tlak, je mi známé, to se ale děje u všech kmitočtů. V autě, právě kvůli jeho malému objemu, takový jev u nízkých kmitočtů nemůže nastat. Mírný fázový rozdíl přímé a odražené vlny je kvůli její velikosti nepodstatný. V pneumatickém válci asi taky nebude beztlaká zóna, přestože jeho vnitřní prostor není nijak tlumen. Zkrátka - nedává mi to logiku.

Jenomže vybuzená vlna vyvolá o několik řádů větší akustický tlak než pouhá (nepatrná) komprese vzduchu v uzavřeném prostoru způsobená malou výchylkou nevelké membrány repráku. JInými slovy, samotný pohyb repráku tlak na bubínek nevyvolá. To by musel být ten reprák velký přes celou stěnu místnosti a musel by mít zdvih půl metru. Takto - na principu komprese - fungují třeba sluchátka.

V pístnici máš kompresi nesrovnatelně větší. Porovnej si v jakém poměru je uzavřený objem vůči ploše a zdvihu pístu u pístnice, a proti tomu v jakém poměru je objem uzavřeného prostoru místnosti (nebo auta) vůči ploše a zdvihu membrány repráku.

Ano, pokud v pístnici nevyvoláš vlnu, pak je v ní tlak všude stejný. Pokud ale budeš pístem cyklicky kmitat s takovou frekvencí, aby uvnitř vlna vznikla, pak uvnitř najdeš místa s maximální i s nulovou rychlostí a také místa s maximálním i s NULOVÝM tlakem. Přesně to se děje třeba v uzavřené ozvučnici repráku, a přesně s tím se počítá třeba při návrhu přepážek nebo tlumení. S tím, že jako posluchači je ti fuk, co se děje uvnitř bedny. Zatímco ti vůbec není fuk, co se děje uvnitř poslechového prostoru.

Jen pro zajímavost: Pro frekvence pod 50Hz potřebuješ akustický tlak minimálně 60dB, abys je vůbec zaregistroval. SPL 60dB odpovídá akustickému tlaku 20Pa. Zkus si schválně spočíst, jak velký by reprák musel být a jaký by musel mít zdvih, aby způsobil svou výchylkou změnu tlaku o 20Pa v uzavřeném prostoru o objemu dvou kubíků (což by mohla být kabina auta)

ransom píše:Jenomže vybuzená vlna vyvolá o několik řádů větší akustický tlak než pouhá (nepatrná) komprese vzduchu v uzavřeném prostoru způsobená malou výchylkou nevelké membrány repráku.

Dobře, nepřu se, ale máš pro to nějaké vysvětlení? Jediné co mě napadá je, že by to rezonovalo. Pak by ovšem šlo o řadu postupně amplitudově vzrůstajících kmitů (do nějakého maxima).
(S tou pístnicí jasně, ale bavímé se o nízkých frekvencích)