šum nábojového zesilovače s bootstrap vazbou
Moderátor: Moderátoři
Jojo, mám na objednávce oba. Myslím, že ten proudový šum v tomto nakonec zvítězí... Ještě přemýšlím, že bych si udělal před bipolár vlastní JFET vstup. Tam bych se mohl dostat na 1 nV/√Hz, proudově taky na ty fA/√Hz + eqvivalentní šumový rezistor okolo 10 Ohm (0.4 nV/√Hz). Ale oproti (tuším CMOS) OPA1655 si polepším "jen" z 2.9 na 1.4 nV/√Hz, tak to až případně v druhém kole. Ale stejně nevím jaká by mi vyšla vstupní kapacita, která zahýbe se šumovým gainem. Největší vzrůšo tam stejně udělá ten bootstrap - ještě by to chtělo pro to nějaký JFET se vstupní kapacitou pod 10 pF, ať ztlumím co nejvíce zesílení šumu. Pak bude stejně boj se šumem diody - do tekutého dusíku to strkat nebudu, to umí každý. Já mám cíl to celé zmáknout na pokojové teplotě s velkoplošnou diodou z SiC. Chtěl bych rentgenovský spektrometr na prvkovou analýzu povrchů. Když se dostanu s prahem na stovky eV na jedno fotonové kvantum, mise splněna!!! 1 keV rentgenu je, jestli počítám správně, stejný jako nábojový šum cca 270 elektronů se vším všudy, včetně šumu diody.
(pro křemík, u SiC ten vygenerovaný náboj bude spíše pod 200 elektronů).
Edit: počítal jsem blbě elektrony, opraveno...
![Rolling Eyes :roll:](./images/smilies/icon_rolleyes.gif)
Edit: počítal jsem blbě elektrony, opraveno...
Naposledy upravil(a) Cust dne 19 kvě 2023, 23:59, celkem upraveno 4 x.
No a právě tomu, jak to schema funguje nerozumímCust píše:simulaci ve spice jsem nezkoušel, ale bylo by lepší tomu rozumět...
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Co dělá ta 2SK2145 ?
Ani ty další zapojení mi nedávají smysl a to už jsem toho viděl hodně.
Neděláš si z nás náhodou prdel ?
Naposledy upravil(a) danhard dne 20 kvě 2023, 00:46, celkem upraveno 1 x.
je to vdelku jednoduché...
- v detekční diodě se vytvoří náboj
- náboj se přenese přes zpětnovazební kondík na výstup operáku
- tranzistor těsně před operákem je zesilovač se společným hradlem
- tranzistory nalevo jsou napěťové sledovače a krmí tím co leze z anody do zesíku taky katodu
Tranzistor se společným hradlem je jistá "izolace" mezi operákem a diodou, napěťové sledovače dělají parametry (kapacitu) detekční diody pro zesík neviditelnou.
- v detekční diodě se vytvoří náboj
- náboj se přenese přes zpětnovazební kondík na výstup operáku
- tranzistor těsně před operákem je zesilovač se společným hradlem
- tranzistory nalevo jsou napěťové sledovače a krmí tím co leze z anody do zesíku taky katodu
Tranzistor se společným hradlem je jistá "izolace" mezi operákem a diodou, napěťové sledovače dělají parametry (kapacitu) detekční diody pro zesík neviditelnou.
Sorry, už jsem toho viděl hodně, ale takový kraviny ještě ne.
Jak dlouho pracuješ s operáky a s podobnýma zapojeníma ?
Zesilovač pro PIN diodu děláš poprvé ???
Jak dlouho pracuješ s operáky a s podobnýma zapojeníma ?
Zesilovač pro PIN diodu děláš poprvé ???
Naposledy upravil(a) danhard dne 20 kvě 2023, 00:53, celkem upraveno 1 x.
Už mi to zařízení vyhodili do vesmíru ale tam jsem nehonil každý elektron, energie to měřilo vyšší. ![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
EDIT: ono to totiž nemá jen blahodárné účinky na šum, ale i na šířku pásma, do teď mě šlo o optimalizaci odběr/rychlost, teď řeším ultra low noise
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
EDIT: ono to totiž nemá jen blahodárné účinky na šum, ale i na šířku pásma, do teď mě šlo o optimalizaci odběr/rychlost, teď řeším ultra low noise
Naposledy upravil(a) Cust dne 20 kvě 2023, 01:09, celkem upraveno 1 x.
Protože vidím, že jsi úplně blbý, tak Ti dám základní školení.
Nejlépe je šumově přizpůsobený operák, když je odpor zdroje poměr napěťového šumu a proudového, normální výkonové přizpůsobení zdroj-spotřebič.
Kolik asi má šumový vnitřní odpor ta PIN dioda, když se chová jako zdoj proudu a Ty jí chceš zatěžovat do zkratu, aby se neuplatňovala její kapacita ?
Před 20 lety na to byla nejlepší OPA627![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Nejlépe je šumově přizpůsobený operák, když je odpor zdroje poměr napěťového šumu a proudového, normální výkonové přizpůsobení zdroj-spotřebič.
Kolik asi má šumový vnitřní odpor ta PIN dioda, když se chová jako zdoj proudu a Ty jí chceš zatěžovat do zkratu, aby se neuplatňovala její kapacita ?
Před 20 lety na to byla nejlepší OPA627
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Od kdy se do vesmíru používají audio operáky ?
Po mě chtěli vždycky MIL specifikaci a to to šlo jen do letadel, vojenskejch.
Protože PIN dioda pracuje v podstatě do rychlého integrátoru, tak Ti vadí jak proudový šum, tak i napěťový.
Laskavě si srovnej OPA1655 s OPA140, OPA627, OPA827, OPA828 aby jsme byli u stejné firmy![Smile :)](./images/smilies/icon_smile.gif)
ps. pravěk byl, když jsem takové detektory stavěl s 2SK170![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
Po mě chtěli vždycky MIL specifikaci a to to šlo jen do letadel, vojenskejch.
Protože PIN dioda pracuje v podstatě do rychlého integrátoru, tak Ti vadí jak proudový šum, tak i napěťový.
Laskavě si srovnej OPA1655 s OPA140, OPA627, OPA827, OPA828 aby jsme byli u stejné firmy
![Smile :)](./images/smilies/icon_smile.gif)
ps. pravěk byl, když jsem takové detektory stavěl s 2SK170
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
SK170 měla 5x vyšší vstupní kapacitu, takže určitě bych ji tam nedával, když existuje něco vhodnějšího. Do vesmíru to letělo s OPA836 a na vstupu nebyla PIN dioda, ale fotonásobič v pevné fázi. Á propo, operáky vybírám podle parametrů, ne podle toho kdo je vyrobil a proč. Pro low power aplikace pro IoT a beteriový provoz jsem měl třeba OPA314, tenkrát jsem jako bootstrap používal BF862, ale ten už se nevyrábí a 2SK2394 je o chlup lepší (má níž frekvenčně posazený 1/f šum). Jojo, s tím proudovým šumem souhlas.
EDIT: SK170 měla 3x vyšší kapacitu, abych ji nekřivdil...
EDIT: SK170 měla 3x vyšší kapacitu, abych ji nekřivdil...
Naposledy upravil(a) Cust dne 20 kvě 2023, 01:42, celkem upraveno 2 x.