Stránka 2 z 20

Napsal: 29 srp 2007, 16:25
od Sendyx
On i tenhle zes by nebyl marný, ale po dost náročných úpravách zapojení, a to pro začátečníka není.

Napsal: 29 srp 2007, 17:05
od Petr603
Z dalsich vyzkousenych :!: a dobre funkcnich zapojeni bych doporucil treba Symasym
http://www.lf-pro.net/mbittner/Sym5_Web ... ym5_3.html

V-mos 60,ten najdes na www.czechaudio.com v pdf casopisu audioamater.

Pripadne Leach-amp,toho je plny internet,je sice uz vykonejsi ale pri nizsim napajecim napeti vykon omezis aby ti neshorelo repro.
Ke vsem uvedenym jsou volne dostupne DPS, pri jejich nespravnem navrhu muzes vlastnosti zesiku dost zmenit tak ze to vidim jako podstatne plus.

Napsal: 29 srp 2007, 18:38
od Brudr
Ten Symasym je dobrý. Leachem taky nic nepokazíš. Jsou to spolehlivá, odzkoušená zapojení.

to Betaron: To víš, vždycky se někde zakecám a vlastní práce mi stojí :D .

Napsal: 29 srp 2007, 20:46
od Pejsvidek
HLedal sem dost ale na tyhle krasny stranky sem ete nenarazil :) diky moc, akorat nevim jak to bude s tim navrhem, kdyz to mam misto prakticky maturity :roll: budu to muset navrhnou asi stejnak sam, ale je tam plno seper veci kery me zajimaly.

Napsal: 30 srp 2007, 03:56
od proel64
Podla toho obr.to je schema staruckeho Transiwatu tw40,ta shcema ma vyse 30rokov,Povodne ako koncaky boli pouzite KD 607/4nu74 ten druhy bol dokonca germaniovy,lebo vtedy este kremikove vykonove pnp u nas neeistovali.....absolutne nedoporucujem akurat ako radiator na zimne vykurovanie.Ono to totiz neuveritelne kuri,tie vykonove odpory aj budic a konce.Radsej nejaky iny z modreho AR....

Napsal: 30 srp 2007, 08:46
od paveltl
To schéma co jsi sem dal je ponìkud zastaralá koncepce s nesymetrickým zdrojem a všemi nevýhodami s tím spojenými. Pùvodem Transiwat starý 30let, jen pochybnì upravené na novìjší tranzistory. Ne že bych jej ve svém prvním kombu taky nemìl, ale v dnešní dobì už je to opravdu pravìk.

Pokud chceš nìco kvalitního tak bych se podíval buï po Aldaxu - SPV100, který má všechny ochrany. Je to sice stavebnice, ale s tím by myslím nemusel být problém. Nebo po Leachu, který je volnì šíøený a nejdeš jej na NETu bìžnì.
DPA je pro kombo zbyteènì moc kvalitní a drahé a Symasym nemá vùbec žádné ochrany, ani proudovou.
Na NETu najdeš jistì mnoho rùzných konstrukcí, ale øekl bych že potøebuješ nìco poctivého a spolehlivého, což právì vìtšina z nich nesplòuje. Navíc kytarový aparát se musí velice dobøe chovat v limitaci a jiných extrémech na které rùzní bastlíøi vùbec nekoukají, ale vyjmenované konstrukce jsou na nich testovány.

Napsal: 30 srp 2007, 13:01
od SIDTIM
Transiwatt je skutečně již legendární konstrukce, vyrůstali jsme na něm skoro všichni. On pan Janda (zdravím jej do nebe), byl člověk plný entuziasmu a dokázal s minimem součástek dosáhnout zajímavých výsledků. Nechci teď polemizovat jakých, to by tahle diskuze nikdy neskončila. Jen mám na mysli dobu, kdy podnik ÚV Svazarmu tyto přístroje vyráběl. A musím zmínit i porevoluční Rational Audio manželů Jandových (zes AURA měl prakticky stejné klišé..) A hrál!
Jen nelámu hůl nad tímto zapojením versus účel versus zkušenosti maturanta. Zapojení osvědčené, jednoduché, výstupní elyt pro začátečníka je opravdu výhodou, zes. bude sice trochu topit, ale hlavně budič. Je tam chyba: Zesilovač je v AB třídě, přes KD 503 teče slušný proud, je v A třídě. Koncové už šlapou v "B". Čistá B třída byla průser, uši to slyšely, úhel otevření tranz/nízká úroveň. Tohle AB-éčko chodilo slušně a spousta lidiček na ně hrála. Postavil jsem desítky jiných, symetrických konců a pokud bylo zapojení dobře navržené, součástky správně dimenzovány a nezpackalo se to zemními smyčkami či samotným DPS, chodily všechny slušně. Jeden konec měl rychlost přeběhu dokonce 96 V/us a se špatným preampem hrál hůř, jako TW. Závěr: Postav si TW ze schématu, ten V-mos pana Lišky (FOX audio) také není zlý,ale.. Začni s jednoduchým zapojením, i ono Tě může potrápit. Howg!

Napsal: 30 srp 2007, 22:34
od Pejsvidek
Uvidim jak to jeste bude ale asi skusim ten leach amp. Sice bych mel asi zacit necim lehcim, ale kdyz uz dam tolik penez do zdroje, tak potrebuju kvalitni zvuk. Ten leach je na netu dobre popsanej i cesky takze aspon vim na co si dat pozor coz je velky plus. Jeste tam chci dat naky korekce, abych mohl hrat jenom pres nej. Jinak kdyz dam kytaru rovnou do zesilovace, tak budu asi k tomu muset mit nakej predzesilovac? Konkretne myslim ten leach amp.

Napsal: 02 zář 2007, 14:14
od Pejsvidek
Nevite nekdo prosim jestli se da vypocitat napeti pro zesilovac, aby mi dal urcitej vykon podle vzorce U*U=P*R ? Chci stavret ten leach amp, ale ten je 200W tak nevim jak to prisktrit na 120W aby mi to neznicilo repro. Teda aste lepsi resini by bylo to udelat nakym zpusobem, aby se to dalo potom pozdejc zvysit zase na tech 200W bez vymeny trafa

Napsal: 02 zář 2007, 14:32
od stepa
Jednoduse priskrt napeti(preci ti zes neda vic, nez je jeho prikon), nebo to tak nehul.

Slo by taky poupravit potenciometr hlasitosti, aby sel treba jenom do 3/4 drahy, nebo k potenciometru vradit rezistor.

Napsal: 02 zář 2007, 14:58
od Pejsvidek
stepa píše:Jednoduse priskrt napeti(preci ti zes neda vic, nez je jeho prikon), nebo to tak nehul.

Slo by taky poupravit potenciometr hlasitosti, aby sel treba jenom do 3/4 drahy, nebo k potenciometru vradit rezistor.
Dik, ale da se to teda spocitat podle toho vztahu ?

Napsal: 02 zář 2007, 15:25
od stepa
No, zase abych tady neco neplac :lol: ... teoreticky by to jit melo, ale nejaky ztraty tam asi budou

Napsal: 02 zář 2007, 18:15
od svmbass
Je dobrým zvykem udělat koncový zesilovač raději předimenzovaný v souvislosti s napájecím napětím a tvrdostí zdroje. V dnešní době není problém osadit zesilovač vhodnými koncovými tranzistory. Pak to chce jen trochu počítat a navrhnout si nějaké požadavky, řešení.

Předpokládaný výstupní výkon zesilovače zjistit ze vztahu:
P = (U*U)*0,707-Ub / R [W, V, Ohm]
a vím, že se příliš neodchýlím od skutečnosti, pokud provedu měření.

kde: U – napájecí napětí v jedné věvi symetrického napájecího zdroje
Ub- ztráty na přechodech koncových tranzistorů a emitorových odporech, cca 5 až 10V, podle počtu
výkonových tranzistorů
R – impedance reproboxu

Protože takto bych ale nevěděl, že zesilovač skutečně bude schopen předpokládaného výkonu a bude-li dostatečně stabilní při velkém proudu protékajícími obvody, je nutné provést test pomocí měřících přístrojů a pomůcek:
- sinusový generátor - zapojen do vstupu koncového zesilovače
- zatěžovací odpor (náhrada reproduktoru) - v mém případě 4,4
Ohm / 480 Watt, abych nezbořil barák při testování :D
- osciloskop - sonda na výstup zesilovače
- voltmetr - zapojím na výstup, nastaveno pro měření střídavého
napětí
- dva ampérmetry - kontrola protékajícího proudu v kladné i
záporné větvi napájecího napětí
-
A děj se vůle boží! 8O
Následná zkouška musí být provedena rychle. Otáčet potenciometrem hlasitosti do polohy, kdy se na osciloskopu začne deformovat sinusoida. V tomto okamžiku zapsat všechny hodnoty na měřících přístrojích a ukončit zkoušku. Abych prověřil dostatečnou tvrdost napájecího zdroje, nastavuji testovací kmitočet na 150 Hz.
Skutečný výkon zesilovače zjistím dosazením naměřených hodnot do vzorce:

P = U*U / R
kde: U – maximální hodnota střídavého napětí na výstupu zesilovače
R – zatěžovací odpor

Testování pomocí sinusového generátoru je velmi tvrdá zkouška zesilovače. Mohu s jistotou povědět, že takovými extremními podmínkami zesilovač i při maximálním výkonovém provozu nikdy nebude trápen.

Napsal: 02 zář 2007, 18:40
od stepa
to svmbass: no pokud vim, tak zesy se testuji kombinaci obdelniku(1kHz) a sinusu(16kHz)...jinak testovani zajimavy...jak vypada ta tvoje umela zatez? Celkem z toho jde strach :)

Napsal: 02 zář 2007, 19:39
od jef111
Já testuji svoje zesilovače zásadně tak, že např. na frekvenci 1KHz jej vybudím těsně pod limitaci do vhodné (předpokládané) zátěže, změřím výstupní napětí a nechám to tak delší dobu, třeba 10minut. Jsem zastáncem toho, že moje konstrukce musí být za každých okolností spolehlivé. Pokud chci říct, že zesilovač dodá 100W do 8ohm, musí je dodávat pořád, ne pár sekund. Je ale pravda, že při normálním hraní se plného výkonu využije málo a prakticky ve špičkách. Při takovém měření taky dobře ověřím, zda jsou dostatečně dimenzované chladiče na koncích a zda se nepřehřívají budiče. Pak obvykle přeměřím kmitočtovou charakteristiku pro pokles o 3dB, také při plném výkonu. Pokud chci měřit rychlost přeběhu, budím zesilovač obdélníkovým signálem a na osciloskopu odečítám náběžnou a sestupnou hranu.