[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

To by asi nebylo vhodné vhledem ke způsobu regulace - jde totiž o typ paralelního regulátoru - přebytek energie se spotřebovává v regulátoru. V tomto případě je nevhodné např. odpojení akumulátoru, který je hlavním regulačním (stabilizačním) prvkem palubní sítě. Tady účel jednoznačně "světí" prostředky. Jako tyristor vyhoví např. TYN690 z GESu nebo podobné. Ostatní hodnoty součástek je nutno "vylaborovat".
Osobně bych dal ale přednost sériovému stabilizátoru napětí za usměrňovačem. Aby netopil, musel by být v režimu PWM. To znamená mnohem složitější řešení, než výše popsané. Použil bych regulační tranzistory typu FET a některý běžně užívaný IO pro PWM např. MC34063A. Bližší najdeš i na tomoto fóru. Opakuji, že bez určitého laborování se neobejdeš.

Vidíš ja sem vůl vždyt někde na netu je popsán regulátor na motorce sice je to jen 7V ale dá sa předělat na 14V.. vyrobím 3 s usměrnovačem a budu se modlit.

suzukirdriver píše:masar: ja jsem říkal že je to magneto jen ostatní my tady tvrdily že se jedná o altík.. takže stačí koupit jenom 3f usměrňovač do 20A a vytvořit nějakej regulátor tak aby napětí palubní sítě nekleslo pod 13,5V(pokud klesne tak regulátor okamžitě zapojí baterii místo magneta) a nepřevýšilo 14,4V?

Magneto je alternátor s permanentními magnety místo buzeného vinutí. Termín magneto označoval původně jednofázový alternátor generující energii pro zapalovací svíčku, částí té soustavy tedy určitě magneto je. Podobně i dynamo na jízdním kole (kdo to pamatujete či ještě používáte) je alternátor s permanentním magnetem, z původního dynama zbylo jen jméno.
Protože magnety nelze řídit, jen se hlídá maximální napětí a špičky, které ho přesáhnou, se vyzkratují. Jak je vidět, stačí takto přetížit jednu fázi. Nebo dvě či všechny tři. Stačí to, protože z vinutí lze dostat jen omezený proud (a magnetické pole rotoru není čím zvětšit, jako u altíku v autě). Kolik může dát? Pět ampér na fázi? Možná jen do zkratu.

Když se podíváš na schéma, vidíš, že alternátor se připojí k baterii jen tou fází, která přes diodu přetlačí napětí baterie, a dobíjí ji. Zpět do něj přes diody nic nejde (když není některá ve zkratu), takže palubní síť je po zbytek času napájená z baterky. Ta baterka vlastně stabilizuje napětí palubní sítě.
Při nižších otáčkách je baterka těmi diodami trvale od vinutí oddělená a je to jen na ní, uživit odběry, při zvýšení otáček se teprve diody postupně otevírají a začne dobíjení.
Čili s nějakým odpojováním baterie si nemusíš dělat hlavu, v autech je taky připojená na katody diod v alternátoru trvale.

Hill: no jo vždyť dioda se chová jako spínač v závěrném směru nepropouští .Takže proud z baterky by do altiku neprolez jen z altiku ven.. Ono jako stačí aby se vyzkratovala jen jedná fáze? a podle které schéma si to popisoval podle tí co je tam znázorněn vnitřek toho regulátoru s usměrňovačem? Usměrňovač ten si vyrobím lehce akorát mě trápí ten regulační/zkratový obvod..Něco podobného sem kdysi dělal akorát to byl stabilizátor pro 7V byla to jakoby Výkonová Zenerová Dioda ale dala se překopat i na 14V jenom byla určená přímo pro SS napětí,a fungovala tak že čím vyšší bylo na vstupu napětí tím více obvod zatěžoval výkonový tranzistor.Tohle sem chtěl původně i použít jenom mně pak napadlo že je to určeno pro SS napětí a já potřebuji regulovat střídavé napětí.. schéma podobné ba docela stejné Zenerky je zde http://www.jawa-23.wz.cz/articles.php?lng=cz&pg=92

Rozdíl mezi regulátorem, který jsi stavěl a tím, který je integrován v usměrňovači, je v tom, že ten integrovaný pracuje ve spínacím (nespojitém) režimu, kdežto ten tvůj v lineárním režimu. Důsledkem je mnohem větší výkonové zatížení regulátoru (větší nároky na odvod tepla). To, jest-li použijeme regulátor na vstupu usměrňovače nebo na jeho výstupu, je pouze metoda, jejíž cílem je stabilizace stejnosměrného palubního napětí, které zamezí nedobíjení nebo přebíjení akumulátoru. To je to, co potřebuješ. Dosáhnout toho lze tedy oběma způsoby.

masar: počkej to jako to co sem tu psal a poslal link na to schéma je vlastně ono? nebo sem to blbě pochopil.

Tvůj link je na regulátor, který by se dal použít až na výstup usměrňovače s tím, že co nespotřebuje akumulátor a spotřebiče, spotřebuje on. Musel by být na to dimenzován. Navíc je to ztráta zaplacené energie. Z toho důvodu bych ho jako regulátor nedoporučoval, mám raději energeticky úsporná řešení, čemuž spíše vyhovují sériová zapojení stabilizátoru ve spínaném režimu, jak jsem již uvedl dříve.
Na tvém místě bych se rozhodl buď pro jednoduché a nenáročné řešení paralelního regulátoru s tyristorem v jedné fázi alternátoru nebo pro složitější, ale přesnější PWM regulátor na výstupu usměrňovače.

myslíš že když budu regulovat pouze jednu fázi že to bude stačit?

Když to stačilo v originálním regulátoru, proč by to nestačilo v tom tvém...

OK dejme tomu že to bude fungovat... jen už navrhnout nějaký ty součástky.. jako tyristor,diodu a ty zmrveny ochranný odpory...

Ale to nejsou zmrvený ochranný odpory, ale zmrvený odpory napěťového děliče, který je nutné navrhnout. Jsou dost důležitý, jinak to bude celý zmrvený. Jak už jsem uvedl, bude třeba s jejich hodnotami trochu laborovat, abys dosáhl dobrého výsledku. Požadavkem je dostatečná "tvrdost" děliče (příčný proud), z toho se odvíjí velikost jeho rezistorů. Jejich vzájemný poměr a zenerova dioda pak určí okamžik, kdy se sepne tyristor a omezí tak další zvyšování výstupního napětí usměrňovače. Zkus to udělat sám, tohle je na bastlení to nejcennější.

p.s.: Ještě napovím, že zenerova dioda je tam ke zlepšení regulačních vlastností obvodu. Kdyby tam nebyla, musel by být poměr odporů v děliči vysoký, což by zhoršilo vlastnosti regulátoru.

Díky moc.. začnu už něco kutit

Tak už mám i hodnoty součástek a i schéma.. přes týden jdu na to a uvidí se co a jak

Smíme vědět, jak jsi je zjistil?

požádal sem známěho a ten my to navrhnul vše ze vším všudy