[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Kastle AT byla v té době symbolem zazobanosti, kastle XT byla běžným nástrojem chudáka. Ale možná se taky mýlím

četba starých Bajtů z r. 1990 a tehdejší inzerce je někdy lepší než když k nám přijedou umělci z Prahy s estrádou

Crifodo píše:Kastle AT byla v té době symbolem zazobanosti, kastle XT byla běžným nástrojem chudáka. Ale možná se taky mýlím

četba starých Bajtů z r. 1990 a tehdejší inzerce je někdy lepší než když k nám přijedou umělci z Prahy s estrádou

No já tedy neznám XT, jen AT, možná jsem jen neznalej, nevím ?. Ty AT, byly předchůdci ATX, co jsou dodnes a já fakt neznám XT. Nemáš nějaké foto toho krámu Nebo to byly ty staré desktopy

Jenys píše:

Crifodo píše:Kastle AT byla v té době symbolem zazobanosti, kastle XT byla běžným nástrojem chudáka. Ale možná se taky mýlím

četba starých Bajtů z r. 1990 a tehdejší inzerce je někdy lepší než když k nám přijedou umělci z Prahy s estrádou

No já tedy neznám XT, jen AT, možná jsem jen neznalej, nevím ?. Ty AT, byly předchůdci ATX, co jsou dodnes a já fakt neznám XT. Nemáš nějaké foto toho krámu Nebo to byly ty staré desktopy

http://en.wikipedia.org/wiki/PC_XT

my mame v skole logicky analyzator na principe XT,taky stary Philips,hneda velka krabica,a pracuje sa v tom hrozne pokial na to clovek nepride co a ako

Jo, to seš trochu neznalej
ale stačí použít strejdu googla. http://www.old-computers.com/museum/computer.asp?c=286
Původní IBM PC, pak PC XT, po něm 268 AT atd.
Kromě těch bachratých XT IBM byly pak i o něco menší a elegantnější XT Olivetti, Compaq, Commodore atd. Taky Slušovice se pokusily o ekvivalent XT.
V roce 90 stál PC XT asi 160 000,- Kčs, když si to vynásobíme inflací k dnšní koruně cca 8x, jsou to neskutečné peníze. Osobní auto stálo zhruba polovic.
Přitom to mělo procesor na 4,77 MHz a 640kB RAM

mahmuda píše:Dobry den vsem zde. Moc shanim alespon 3ks MAA125 pro ozveni jednoho prastareho projektu. Nemate ho nekdo v supliku? Cenu respektuji. Jeste, kdysi vysla knizka "Od krystalky k modelum s tranzistory", jsou dve verze, jedna starsi, s ge tranzistory a jedna novejsi, s kremiky. Potreboval bych z te stare dve schemata, treba i jen ofotit, nebo prekreslit, nebo, najde-li se zde nekdo, kdo uz ji nepotrebuje, rad knihu koupim. Dekuji. mahmuda@seznam.cz

Nějaké tyhle MAA někde mám, zítra je pohledám, (doufám, že je ještě najdu) a pak Ti je pošlu.

Jj, ty slušovický XT byly TNS HC-16. Já tomu říkal bedýnkový počitač, protože základ byla klávesnice s MB a HDD 20MB a síťovku na eternet jako konzole. Monitor to mělo obyč. televizi připojenou na CGA kartu. Další bedýnka obsahovala FDD 2 x 5 1/4" 360kB. Každá bedýnka měla vlastní zdroj. Koupil jsem si k tomu polský spínaný zdroj, futrál na klávesnici a udělal jinou bednu. Takže jsem měl v 1990 roce už svůj "pořádný" komp. SAPI-čka se v Praze tenkrát prodávaly bo bazarech za 12 000, NB16 byly za 20 000 a PP06 bez HDD byly za 30 000 a dalších 37 stálo zabudování HDD. AT si mohly dovolit jenom velké firmy, protože to stálo od 200000 výš. Tiskárna Robotron 6314 byla za 37 000 a MTxxx nám na firmu přivezli málem v pancéřovaném autě, protože stála přes 200 000. Diskety se kupovaly po jedné a měly evidenční čísla, protože byly taky za 520 Kčs.

Crifodo píše:Jo, to seš trochu neznalej
ale stačí použít strejdu googla. http://www.old-computers.com/museum/computer.asp?c=286
Původní IBM PC, pak PC XT, po něm 268 AT atd.
Kromě těch bachratých XT IBM byly pak i o něco menší a elegantnější XT Olivetti, Compaq, Commodore atd. Taky Slušovice se pokusily o ekvivalent XT.
V roce 90 stál PC XT asi 160 000,- Kčs, když si to vynásobíme inflací k dnšní koruně cca 8x, jsou to neskutečné peníze. Osobní auto stálo zhruba polovic.
Přitom to mělo procesor na 4,77 MHz a 640kB RAM

Hm, tak to jsem neznalej , já se o PC začal zajímat až v 98, sice něco jsem zahlédl ve výzkumáku, ale nějak jsem tomu nedával moc pozornosti a tak to šlo spíš kolem mě. Než jsem si pořídil své vlastní PC pentium 133MHz. 1,2GB a 16MB RAM, měl jsem doma něco asi také slušovice PP DOS a s tím vůbec nešlo pracovat, nebo spíš já to neuměl. Nemělo to žádný hadr disk, jen dvě 5,25 palcové mechaniky, na jedné měl být soft pro funkci PC, ale já s tím vůbec neuměl a tak to šlo do skříně. Měl jsem to zadarmo, nepoužité, protože s tím nikdo neuměl a měl jsem dva kusy. Ani v bazaru to nechtěli. No a tak jsem začal až s tím AT, takže ty předchozí...nějak neznám

K tomu přijímač Máj z ABC mám někde oskenovanou vystřihovánku té kapličky, dala se použít i jako kasička na koruny, když v ní to rádio nebylo.

Jo, ja ji mam origos, pripravenou a natesenou na nova streva. Puvodne jsem to chtel delat moderneji na FM ale prislo me to neuctive, tak bych se rad podrzel stareho receptu.

Zde si můžete stáhnout ta naskenovaná schémata:
http://www.edisk.cz/stahni/03951/Eva.zip_9.02MB.html
http://www.edisk.cz/stahni/06507/Krysta ... .33MB.html
http://www.edisk.cz/stahni/49420/Tranzi ... .32MB.html

To Davidsev: Dekuji moc, to je presne to, co jsem hledal.

Crifodo píše:Původní IBM PC, pak PC XT, po něm 268 AT atd.

Mám takový pocit, že XT i AT byly současníci - používaly i stejný procesor Intel 80186 a prodávaly se ve stejnou dobu, rozdíl byl hlavně v tom, že AT (Advanced Technology) mělo HDD, nejčastěji 20MB, naproti tomu XT (Extended Technology) byl "chudší příbuzný" (jak už tady padlo) bez HDD - bootoval se z pouhé 5,25" diskety, zvané SYSTÉMOVÁ, proto býval často osazován dvojicí disketových mechanik - tyto diskety (floppy) se formátovaly na 360kB, pokud byly jednostranné nebo 720kB oboustranné - umíte si představit, kolik disket by zabral obsah dnešní miniaturní Flash-klíčenky s kapacitou "pouhý" 1GByte? Z této doby máme i obvyklé písmenné označení jednotlivých paměťových médií - "A" byla systémová floppy mechanika, "B" normální ukládací paměťová (technicky byly stejné, lišily se jen prioritou pro bootování) , případný HDD (nazývaný "winčestr" podle převažující značky Winchester) byl "C" - a dnešní moderní PC, mnohdy už bez jakékoliv "disketovky", stále dodržují toto "přidělení" písmen a hlavní disk označují "C"...

Jen tak na okraj - na pouhých 2 exemplářích PC XT běžel prototyp tzv. pasivního přehledového sledovacího systému, který se tolik "proflákl" pod svým obchodním označením TAMARA...

XT bol CPU 8086
AT bol CPU 286 a vyssi.
Jednostranne diskety 5,25" mali 180kB
Obojstranne 5,25" 360kB
Obojstranne 5,25" DD double density 720kB
Obojstranne 5,25" HD high density 1200kB

Vycházím z označování IBM, která v tu dobu v PC jasně vedla. Po PC přišel XT, kde byla možnost vybrat si mezi diskovou i bezdiskovou verzí a s různě osazenou pamětí až do maximálních 640 kB. Někde si mi válí mb IBM PC, tam je paměti 256 kB a je schopná pracovat vůbec bez disket: když při bootu nezjistí žádné paměťové médium, natáhne si do operační paměti z ROM Basic (ten má k dispozici vedle klávesového DIN konektoru ještě jeden pro kazeťák a interpreter obsahuje příkaz MOTOR) PC měl 5 slotů ISA a XT už 8.
Jak to pak přesně bylo s označením AT, to nevím, ale někde jsem četl že 80186 byl pro stolní PC přeskočen a po 8086(8088) přišel rovnou CPU 286.
Tomu s Tamarou se nedivím, on ten výpočetní výkon není zas tak malý, dokud programy pro něj ještě psali lidi znalí maximálně využívat omezené prostředky paměti a dokonale ovládali assembler... To přišlo z osmibitů a vlastně z předmikroprocesorové éry z AGC Apollo http://klabs.org/history/history_docs/mit_docs/agc.htm

Ty rychle rostoucí výpočetní prostředky a pomalu rostoucí výkon se začaly rozcházet až kvůli příchodu Windows a jejich "programátorů", a padal na vrub víceméně grafice a plácání v megabajtech vyšších programovacích jazyků. XT toho odřelo dost, na svůj skromný hw. Ještě donedávna lítaly 486 v raketoplánech a stíhaly...

[edit: za 8086 má být v závorce 8 a ne smajl, toho tam umístil ten trochu kokotský redakční systém Nuke]

To, že "donedávna lítaly 486 v raketoplánech a stíhaly" není až tak úplná pravda - ve Space Shuttlech je 5 počítačů stejného typu, k řízení slouží 3 paralelně (musí se shodovat výsledky alespoň ze 2 najednou), čtvrtý je pro řízení vědeckých experimentůl a pátý je záložní - a všecky, světe div se, jsou založeny na procesorech řady 386 (v době vzniku raketoplánů extra hot novinky) - i když na povrchu Země používáme Pentia a Athlony bůhvíkolikáté generace, do kosmu lítají zdánlivé "šunky". Důvod není zase až tak zřejmý, ale navýsost důležitý - ty 386 mají totiž proti modernějším 486 a Pentiům mnohem širší hradlo v tranzistoru - tím pádem jsou mnohem odolnější proti poškození funkce čipu kosmickým zářením, které nám na povrchu skoro nic neříká, ale nad deštníkem zhruba 85km plynného obalu, který ty vysokoenergetické částice odchytí, je to hoooodně důležitá věc, někde jsem četl, že nestíněné obyčejné Pentium by na oběžné dráze vydrželo pracovat jen několik desítek minut - pak bude nenávratně poškozeno a rafne se...