Napsal: 23 črc 2008, 16:38
Ono je to jedno, nemusí to být ani oběd, na ten s mobilem nechodím. Ale jedu z práce domů o hodinu dvě později, než by mělo stačit, a kolik se jich najednou probudí... a ve čtvrtek a v pátek jezdím se špuntem v uchu, abych na těch 26km nezastavoval pětkrát. Jen pro dokreslení - minulý čtvrtek a pátek za celou pracovní dobu zvonily oba telefony, tedy pevná linka i mobil, dohromady devětkrát, jestli dobře počítám. Ostatní se vyřizovalo osobně (toho bylo hodně) nebo písemně.
Ale dovolená, co ji mám od tohoto týdne, to je radost: v pondělí jsem odpoledne musel nabít baterku v mobilu, ačkoliv byla nabíjená v sobotu a normálně mi vydrží pět šest dní. A to jsem bral jen zvonění, co jsem mezi vrtáním do panelů slyšel. V úterý volali jen čtyři a dnes teprve před chvílí (to je ve čtvrt na pět) jeden. Naštěstí mám dovrtáno, trucovnu přestěhovanou, i když to tam pořád ještě vypadá jak po výbuchu granátu (a asi dlouho bude, nandal jsem tam všechno, aby se to nějak vešlo a pak se uvidí), ale už naložené regály pevně visí, tak se poflakuju kolem Bastlírny a dávám si relax. Jen mi to kalí fakt, že jsem byl tím jediným dnešním hovorem na pátek zase pozván do práce, osobně ředitelem. Na druhou stranu je to rekord, čtyři dny doma: do roku 2002 jsem měl rekord 3 dny, proto jsem začal jezdit do zahraničí a tam vypínat mobil.
O praktikách operátorů, mnoha pojišťoven a různých dalších agentur by se tu dalo drbat hooodně dlouho, vlastně proč ne? Člověku se uleví, když to sdělí ostatním, i když to těm agentům jinak po hubě nedá.
A že by často zasloužili pár facek přes celou hubu a ještě kus na záda.
Ale dovolená, co ji mám od tohoto týdne, to je radost: v pondělí jsem odpoledne musel nabít baterku v mobilu, ačkoliv byla nabíjená v sobotu a normálně mi vydrží pět šest dní. A to jsem bral jen zvonění, co jsem mezi vrtáním do panelů slyšel. V úterý volali jen čtyři a dnes teprve před chvílí (to je ve čtvrt na pět) jeden. Naštěstí mám dovrtáno, trucovnu přestěhovanou, i když to tam pořád ještě vypadá jak po výbuchu granátu (a asi dlouho bude, nandal jsem tam všechno, aby se to nějak vešlo a pak se uvidí), ale už naložené regály pevně visí, tak se poflakuju kolem Bastlírny a dávám si relax. Jen mi to kalí fakt, že jsem byl tím jediným dnešním hovorem na pátek zase pozván do práce, osobně ředitelem. Na druhou stranu je to rekord, čtyři dny doma: do roku 2002 jsem měl rekord 3 dny, proto jsem začal jezdit do zahraničí a tam vypínat mobil.
O praktikách operátorů, mnoha pojišťoven a různých dalších agentur by se tu dalo drbat hooodně dlouho, vlastně proč ne? Člověku se uleví, když to sdělí ostatním, i když to těm agentům jinak po hubě nedá.
A že by často zasloužili pár facek přes celou hubu a ještě kus na záda.