Previnuti Asynchronniho 3f motoru z napeti 3x230V na 3x24V

Zpráva

honza_jan · #16 Příspěvek od **honza_jan** » 17 srp 2008, 01:34

Na přepočítání vinutí motoru na jiné napětí stačí kupecké počty. Horší je návrh nového motoru. Znáš výkon motoru a napětí na fázi, změříš průměr drátu na starém vinutí a z toho vypočítáš vše potřebné pro nové vinutí. Nejhorší je určit geometrii vinutí a sčítnout počet cívek na fázi a pořet závitů na fázi. Naviječi to dělat nemusí, protože mají navíjecí předpisy. přepočítají jenom závity a nový průměr drátu. Cvičně si akorát vypočítá, jestli vleze silnějším drátem navinutá cívka do drážky a když ne, tak udělá přepočet na dva nebo i tři paralelní dráty, aby to dalo potřebný průřez. V nejhorším to jde udělat i doma na koleně, ale je to práce pro vraha. Pokud už byl motor přemotávaný, tak to jde celkem dobře. Horší to je u originálního vinutí, které je vakuově impregnované. To je jeden kompaktní celek a bez letlampy se neobejdeš. Namaluješ si rozvin vinutí, vyhledáš začátky a konce cívek a zapojení cívek jednotlivých fází. Potom už jenom osekáš jedno čelo vinutí a pajsrem vytrháš zbytek. Dělá se to za tepla okolo 150 stupňů starýho Celsiuse. Aby sis moc nepopálil kopyta, tak nejsou na škodu rukavice. Vyčistíš drážky, připravíš si novou drážkovou izolaci z žehlené lepenky, namotáš nové cívky a můžeš sypat vinutí do drážek. Jeden motor za deset let se pro vlastní potřebu v případě nouze vinout dá. Jinak to je otravná práce, skoro jako pro cvičené bernardýny. Ženské v MEZu měly za nasypání jednoho pračkového motoru v šedesátých letech 58 haléřů a sypaly 2 čtyřcívky hlavního vinutí a 2 dvojcívky pomocného vinutí. Jako študáci jsme si tam chodili přivydělávat, ale já nejraději chodil na lisy bouchat statorové nebo rotorové plechy.

#17 Příspěvek od **Sendyx** » 17 srp 2008, 09:22

Dělat to na koleně, když člověk nemá možnost si nastříhat pořádně přesné kusy drážkové a mezifázové izolace, nemá k dispozici různé klínky na závěr drážek, ani vakuovou impregnaci.... dejte pokoj, to není práce

honza_jan · #18 Příspěvek od **honza_jan** » 17 srp 2008, 13:16

Málokterá navijárna měla vakuovou impregnaci a navinuté pakety jenom máčeli v laku. Dnešní laky pro opravy mají mnohem vyšší tekutost a vzlínavost, takže i pouhým namáčením se dosáhne výborného výsledku. Viděl jsem to v jedné renomované firmě, která u nás působí při výrobě v oblasti různých malých transformátorů. Vinutí motorů do cca 1,5 kW není třeba klínovat. stačí jenom zavřít jednoduchým nástrojem drážkovou izolaci do drážky a zabandážovat čela.
Pokud nesežene navijárnu, která by byla ochotna takovou netradiční zakázku vzít, tak stejně jiná možnost nezbývá, protože ss motory 350 W / 24 V jsou nekřesťansky drahé. Už se to tady také nedávno probíralo.

#19 Příspěvek od **EKKAR** » 17 srp 2008, 14:06

Jako středoškolák jsem dělal praxi v navíjárně v tehdejších ŽOS (Železniční Opravny a Strojírny) u nás v České Třebové - navíjelo se tam všecko od motorků do stěračů až po 750kW stejnosměrné trakční nápravové elektromotory do podvozků dieselelektrických lokomotiv (tehdejší řady T478, T435 a T458 a některé další), transformátorky samozřejmě taky... A ohýbat Cu opřádaný pás 5x2mm na vinutí a "sypat" to do drážek - to byla prácička, skoro stejně výživná, jako čištění drážek od starého vinutí - ne letlampa, ale hydraulický hever na vytrhání a výkonný propan-butanový hořák (stejný jako na navařování Ypy na střechu!!!) na vypálení zbytků izolace a impregnačních laků z drážek, následně vyškrabávaných šábrem ze starého trojhranného pilníku - dokud nebyla drážka jako sklo, jedna vedle druhé, nedovolil mistr navijárny zakládat nové vinutí a čistič si to šel "zopáknout"... Smrad ze spáleného bakelitového laku, to nešlo umýt - člověk tím nasákl a drželo se ho to jako klíště ještě několik dní po skončení takové práce. Taková kotva váží vyčištěná zhruba 200-250kg, navinutá a impregnovaná má asi o 100kg víc - a znám člověka, který už do smrti neudělá kloudný krok, protože mu spadla z "kozy" a zrovna jemu na nohu... Ne, není to lehká robota...

#20 Příspěvek od **Sendyx** » 17 srp 2008, 14:43

No, já byl na praxi ve dvou navijárnách a obě měly vakuovou impregnaci, i když teď to skoro všichni "zakapávají". Takže už neumějí udělat pořádné výstupní trafo

. Možná tím, že toho dělali kvanta, tak to dělali líp a poctivěji, protože se klínovalo vše, co se dalo, bandážovali čela vinutí i u malých motorů, dvě ženské nedělaly nic jiného, že celé dny stříhaly NEN fólii na tabulovkách. Dělali tam motory asi od 10W po pár MW, ale hlavně na "malé dílně" všechy statory do vrůměru vrtání asi 350mm. Na bourání starých vinutí byly specialisti a hydraulické přípravky, a nože na profil drážky. Dva chlapi hodili stator na takový "soustruh", obsluha založila nůž, najela na začátek drážky a už to jelo jedna za druhou. Takhle tam měli kupu stejných kusů hotovu za půl šichty.

#21 Příspěvek od **EKKAR** » 17 srp 2008, 15:08

To je právě to - kupa stejných kusů. Nepamatuju se, že by se tam dělalo najednou víc jak 10 menších nebo 4 velké motory najednou STEJNÉHO TYPU - když si vezmeš, kolik toho točivého na mašině (drážní lokomotiva) je a v běhu na celkové GO byla vždycky jen 1 + to, co se dělalo jako další opravy malých závad, tak opravdu nešlo dělat to, co říkáš - sekat to jako Baťa cvičky. To byla napůl ruční, obecně malosériová, spíš ale kusová práce - a typů jak nas*anejch...

#22 Příspěvek od **Sendyx** » 17 srp 2008, 15:42

No tak typů tam bylo samozřejmě mračno, jenže ten objem byl fakt malá fabrika. Jenom mrtvých velkých motorů (těch, že člověk prolezl statorem vestoje) bylo na hale rozpracovaných 10-20ks. Na malé dílně se každý druhý den ráno čistily opravené statory po impregnaci, prostě půl osádky šlo k peci, vyjela celá chladnoucí vsázka (odhadem 10-50ks) a všichni čistili plochy ke štítům atd. od tuhnoucího laku.

pajosek2 · #23 Příspěvek od **pajosek2** » 17 srp 2008, 16:12

Určitě to jde a nebude to až takový problém.Nevím jaký potřebuješ výkon,ale pokud si seženeš starý alternátor z auta a vybereš diodový můstek,tak z toho máš celkem solidní 3F motor.Navíc máš možnost ho řídit buzením kotvy.

honza_jan · #24 Příspěvek od **honza_jan** » 17 srp 2008, 18:09

Akorát, že ten motor nebude asynchronní, ale synchronní. Na frekvenční měnič budou jiné nároky při spouštění motoru a navíc starost o buzení. Dopředu připomínám, že i toto řešení JDE, ovšem za jinou cenu, než s asynchronním motorem.

pajosek2 · #25 Příspěvek od **pajosek2** » 17 srp 2008, 18:32

Ne tento motor bude asynchroní,protože se do kotvy nebude pouštět buzení jako takové,ale budit se bude postupným zkratováním kotvy,ve které se injdukuje napětí.podobně se chovaly kroužkové motory.

honza_jan · #26 Příspěvek od **honza_jan** » 17 srp 2008, 18:44

Teorie ti poněkud selhala. Rozeber si alternátor z auta a uvidíš, že teď tvoje netradiční řešení je mimo mísu. Alternátor z auta má na kotvě jenom jednu kotoučovou cívku a s konstrukcí kroužkového stroje má jenom podobný stator. Kotvu však ne.

pajosek2 · #27 Příspěvek od **pajosek2** » 17 srp 2008, 19:07

Jo to má,v učení jsem jich viděl spoustu,proto jsem napsal:"PODOBNĚ" a ne stejně jako kroužkové motory.
Pokud by jsi ten rotor budil proudem z venku,teda střídavým,tak by se choval jako synchroní motor,pokud ho budeš budit valstním proudem indukovaným,tak jako asynchroní.Proto jsou taky asynchroní motory s kotvou nakrátko.
Je pravda,že si netroufám tvrdit jak to bude s účiností,ale je to určité řešení.

honza_jan · #28 Příspěvek od **honza_jan** » 17 srp 2008, 19:58

Teď jsi mně teda dostal. Buď já skoro 50 let žiju v bludu, že synchronní motor se budí stejnosměrným proudem a on se při tom budí střídavým, nebo jsi byl nemocný, když jste se to učili a žiješ v bludu teď. Pro jistotu jsem šel do dílny a vyfotil rotor alternátoru a asynchronního motoru. pokud se dobře podíváš na rotor alternátoru, tak uvidíš i jeho vinutí. Ubezpečuji tě, že ve vinutí se nebude indukovat žádné napětí, protože cívka rotoru je navinutá tak, že je vodič vinutý soustředně s případným točivým polem statoru. Teprve pólové nástavce rotoru mají takový tvar, že magnetické pole při běhu protíná závity statoru a indukuje v něm napětí. Beru tvoje nápady ale s nadhledem. Takovými nápady mě trénovali tvoji starší kolegové taky pár let. Jeden "vynálezce" mi taky tvrdil, že jde udělat alternátor bez rotoru a že už to má nakreslené, jen to udělat a jestli mu s tím pomůžu. Zklamal jsem jej odpovědí, že netoužím po Nobelově ceně za objev století.

honza_jan · #29 Příspěvek od **honza_jan** » 17 srp 2008, 19:59

asynchronní motor.

Artaban001 · #30 Příspěvek od **Artaban001** » 17 srp 2008, 20:09

gogokt píše:Presne tak nasel jsem modelarske motory ktere jsou defakto asynchronni ale maji moc otacek, takze nejklepsi by podle mne bylo vzit motor asynchronni a previnout ho na 12 - 24 V a udelat k nemu cosi jako frekvencni menic, coz uz zkonstuovano. Take vim, ze as. motor se toci uz od 50V sice pri mensi sile nez pri jmenovitem napeti ale to by vyresilo previnuti. Spise mne zajima jestli se tam to vinuti vubec vejde atd.

Jestli je v nich magnet na rotoru, tak je SYNCHRONNÍ. Jeho rychlost záleží na tom, jak rychle ho nechá regulátor točit (regulátor má v sobě střídač s řízením podle otáček motoru)