kazetový magnetofon Grundig

[Hill]

To si každý výrobce řešil po svém.
U cívkáčů se počítalo s tím, že při vyšších rychlostech posuvu pásku se výšky začnou zdůrazňovat až od kmitočtů, které mají v hudebním signálu hodně malou amplitudu, tedy převážně harmonických. Měřidla naproti tomu ukazují něco mezi střední a špičkovou hodnotou základní harmonické. Největší amplitudy mají signály tak do 6kHz, ty je nutné měřit. Vyšší kmitočty tu výchylku nijak výrazně neovlivňují.
Z tohoto pohledu je prakticky jedno, zda je měřidlo zapojené před nebo za záznamovými korekcemi. Pokud se ale měří před záznamovým zesilovačem, klesají nároky na potlačení předmagnetizačního kmitočtu do VU-metru a není třeba nastavovat odlaďovače a lze při snímání očekávat velmi plochý průběh kmitočtové chrakteristiky

Měření za záznamovým zesilovačem už ukáže případné kmitočty nad 6kHz, protože jsou zdůrazněné korekcemi. Ale takové se v signálu vyskytují jen dost vzácně. Ale, protože je kmitočtový průběh korekcemi zdeformovaný, zatímco při snímání je snaha udržet průběh co nejrovnější, ukazují budíky něco jiného, než při záznamu, a to s nepravidelnou odchylkou.

Ze stejné filosofie vycházejí i u Sony: tam se měří už před záznamovým zesilovačem i u kazeťáků.

[konosuke]

taky mě napadlo jestlipak některá závazná norma (ČSN, DIN...) stanovila přípustný zdvih korekcí kmitočtů při menších záznamových rýchlostech posuvu pásku a to za účelem jejich zaměnitelnosti a správné čitelnosti, reprodukce na aparátech cizích odlišných konstrukcí zejména provenience Japan (sony, teac, akai...) versus Evropa, Německo (grundig, uher, philips) ale celkově asi nikterak kritické...o kazetách darmo mluvit - každej pes jiná ves a s benevolentním přístupem uživatele k volnému nastavení vf BIAS, kalibrace podle vlastního uvážení...ačkoli, rozptyl jakostí a vlastností pásků v komerčně dostupných kazetách byl neslýchaný, desítky výrobců a snad stovky typů...tak asi proto