elektronkový mikrofonní předzesilovač

Opravy a závady na MG, RMGF, CD, zesilovačů, receiverů, reprosoustav

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
mmjuz
Příspěvky: 217
Registrován: 16 bře 2009, 01:00

#16 Příspěvek od mmjuz »

Ach jo, Maskote, Ty mě trápíš. Já si design udělám po svém. Kliděn Ti tu hodím pár obrázků svých bastlů, co jsem dělal pro kytaristy. Ale mně jde opravdu o něco jiného. Pokud porušuji pravidla, omlouvám se, pro adm. nebude problém obrázky vymazat.
No, obrázky mají nad 300kB, takže se mi to stejně nepodařilo.

Uživatelský avatar
p1p4
Příspěvky: 76
Registrován: 25 led 2009, 01:00
Kontaktovat uživatele:

#17 Příspěvek od p1p4 »

Jednodušší to možná bude. Zase tam ale budeš mít kapacitní vazby víc, než kdybys to tahal jenom drátama. Kupi si v GESu pertinaxový lišty s pájecíma "okama", mají být snad i postříbřený. Já to takle udělal, k lampám tahal dráty. Alepospoň podle sluchu nic nešumí, měřením sem se nezabýval. Třeba jednou na to příjde řada :lol:

Uživatelský avatar
Maskot
Příspěvky: 1772
Registrován: 19 lis 2004, 01:00
Bydliště: Wien

#18 Příspěvek od Maskot »

Vzhled je jedna vec,parametry druha,nez se povede zmensit obrazky staci vysledky mereni(hodnota,cim mereno a jak mereno)

Uživatelský avatar
mmjuz
Příspěvky: 217
Registrován: 16 bře 2009, 01:00

#19 Příspěvek od mmjuz »

Ty lišty z GESu znám, moc se mi nelíbí, očka tam jsou opravdu jen zlehka vložené a roztažené. Při pájení se to sice trochu zpevní, ale i tak je to nic moc. To tu mám určitě lepší. Udělal jsem takto několik zesilovačů, všechny fungují, žádný uživatel nemá problémy s šumem, poruchy také žádné. Jen jedna způsobená pádem na zem. V tomto případě jsem na to chtěl jít jinak. No, uvidím.

Uživatelský avatar
mmjuz
Příspěvky: 217
Registrován: 16 bře 2009, 01:00

#20 Příspěvek od mmjuz »

K čemu by Ti bylo u kytarového aparátu měření? Ty jsi snad měřením přímo posedlý!
Naposledy upravil(a) mmjuz dne 07 srp 2009, 13:52, celkem upraveno 3 x.

Uživatelský avatar
Maskot
Příspěvky: 1772
Registrován: 19 lis 2004, 01:00
Bydliště: Wien

#21 Příspěvek od Maskot »

:D Hotovo :D Snad treba se i Sendyx,nebo Sinclair trochu pouci,to jsou take taci stouralove co furt jen meri a meri.A vono to vlastne neni treba :D
Naposledy upravil(a) Maskot dne 07 srp 2009, 13:47, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
mmjuz
Příspěvky: 217
Registrován: 16 bře 2009, 01:00

#22 Příspěvek od mmjuz »

Odpověď máš na e-mailu, jestli je funkční.

Uživatelský avatar
Cust
Příspěvky: 5553
Registrován: 17 led 2007, 01:00
Bydliště: Husinec-Řež

#23 Příspěvek od Cust »

jo, u kytary jde fakt změřit jen ten šum :-) , všemožná zkreslení jsou ŽÁDANÁ!

Uživatelský avatar
PixelOrgy
Příspěvky: 1933
Registrován: 04 zář 2007, 02:00

#24 Příspěvek od PixelOrgy »

Kazdopadne souhlasim s Davidem ohledne te vzdusne montaze. Neni tam duvod proc by se mely paramtry zhorsit ve srovnani s DPS, a kdyz se to dobre navrhne, je to pak i mnohem prehlednejsi a dost se zjednodussi pripadny dalsi upravy.

Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9882
Registrován: 02 úno 2005, 01:00
Bydliště: Luhačovice

#25 Příspěvek od sinclair »

Milane, spíchnout /a to i velmi hezky a především funkčně/ mikrofonní předzesilovač lze samozřejmě jak na očkách-lištách /viz 2x micpre v zesilovači AZK401-placka/, stejně jako i na plošňáku /viz 2x micpre v legendě MONO50/.

Pro tajemný začátek jen uvedu, že je velice vhodné až žádoucí šasi mikrofonního předzesilovače vyrobit z barevného nemagnetického kovu.

Kritické není ani tak to, zda bude provedení to či ono, ale kritický je výběr elektronek, způsob upevnění jejich patic a způsob jejich žhavení, méně kritický je výběr jejich vnějšího stínění, které maličko pomáhá jen při extrémních citlivostech okolo 0,5mV.
Rovněž není příliš vhodné to přehánět se vstupní impedancí, do vyšších impedancí se daleko snadněji indukuje všelijaké svinstvo.
Jest obecně známo, že speciálně pro mikrofonní a jiné velmi citlivé předzesilovače byla vyvinuta EF86, nebo její ještě dokonalejší verze EF806S či zahraniční E86F.
Triody typu ECC81-83-85-88, E81CC, ECC803S, E83CC včetně speciálu ECC808 nejsou pro citlivé vstupy příliš vhodné, vyhovují až od citlivosti okolo 2-5mV, protože jsou vesměs dosti málo odolné proti mikrofonii.
Např. bývalá východoněmecká firma RFT použila ve směšovacím zesilovači Regent 60-2 na mikrofonních vstupech běžné triody ECC83. Přístroj vlastním a mohu potvrdit, že do přístroje s "vyjetými" mikrofonními vstupy není příliš radno moc dloubat, protože i po značné selekci vstupních ECC83 při lehkém poklepu zvoní jak u Jakuba.

U velmi citlivých vstupů je již naprosto nezbytné použít zapojení s přímo uzemněnou katodou a stejnosměrné žhavení, jinak je nutno /jako v případě např. oné MONO 50/ smířit se s podstatně horším odstupem.
Je třeba si stanovit mantinely ve formě hodnot jmenovité citlivosti, vstupní impedance a hlavně odstupu.
Pro odstupy lepší než -60dB už je nezbytné žhavit stejnosměrně. Do této hodnoty lze ve většině případů vystačit jen s dvěma 100R odbručovači /jeden přímo u vinutí, druhý přímo u patice/ se vhodně uzemněnými běžci.
Pro stejnosměrné žhavení několika kusů EF806S /vyzkoušeny 4ks/ je velmi vhodný 2A stabilizátor 78S06, mírné podžhavení je spíše ku prospěchu věci. Velmi špatně se ale shání.

Uživatelský avatar
mmjuz
Příspěvky: 217
Registrován: 16 bře 2009, 01:00

#26 Příspěvek od mmjuz »

Ahoj Leoši. Výborně, zrovna s tou škatulí jsem si nebyl moc jistý, jestli to nechat vysekat z nemagnetické nerezi, nebo ze železa. Nějakou pentodu EF 806S bych sehnal, ale prakticky všechna schemata, co jsem našel, jsou s dvojitými triodami. Uvažoval jsem o 6N2P EV + katodový sledovač 6N1P EV. Navíc jedno takové zařízení i s kompresorem ( jsem včera zjistil ) tu nedaleko pár let funguje, tedy s ECC83/82, můžu na to mít i plošňák. Jen trafka budu muset drátovat, nechce se mi objednávat ze zahraničí Jenseny, na které je DPS, když tu mám nachystaný na vstup Siemens T 108 a na výstup Teslu 3AN 670 05. Věřím, že obstojí.

Uživatelský avatar
PixelOrgy
Příspěvky: 1933
Registrován: 04 zář 2007, 02:00

#27 Příspěvek od PixelOrgy »

Neni 3AN 670 05 oddelovaci trafko pouzivany v CBTV tesla (dukla apod) ?

Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9882
Registrován: 02 úno 2005, 01:00
Bydliště: Luhačovice

#28 Příspěvek od sinclair »

Ne, 3AN670 05 je trafo z Tesly Vráble, tzv. vejce, které má ale převod 3:1 a používalo se na 0,775V linkových vstupech šavlí rozhlasových ústředen ke galvanickému oddělení a zároveň snížení napětí, aby měl vstup dostatečnou přebuditelnost a nebylo nutno signál tlumit symetrickými T-články, které jsou náročné na přesnost odporů.
Ještě existuje jeden typ "vejce" a to je 3AN670 07, to má převod 1:1 a používalo se na mikrofonních vstupech i vstupech koncových zesilovačů, zvládá úrovně do +9dBu.

Uživatelský avatar
Dratak
Příspěvky: 837
Registrován: 03 zář 2005, 02:00

#29 Příspěvek od Dratak »

Ať to moc nešumí.... no tady bude spíš problém mikrofonie a brum. Zda to drátovat nebo vyrobit plošný spoj? U klasické "drátované" konstrukce bych spíš viděl problém v tom, že součástky jsou i mechanicky upevněny na pájecích očkách objímek elektronek. Tím dochází k přenosu chvění na samotnou elektronku. I u antimikrofonních elektronek bude vstupní elka na poklep vždy trochu "zvonit". Existovaly antimikrofonní úpravy patic, elektronka v nich byla odpružena gumovými vložkami od šasi a někdy byl na ní nahoře nasazen ještě klobouček, což dohromady tvořilo jakýsi "mechanický filtr". Viz EF86 v magnetofonu Sonet Duo. Přenosu chvění na elektronku přes pájecí očka se zamezilo tím, že se patice spojila jemnými, velmi ohebnými licnami s pomocnou lištou, na kterou se pak pájely součástky. Takto je zapojena např. na mikrofonii velmi náchylná elka 1AF33 v přijímači Tesla Rekreant.

Vzhledem k dnes dostupné součástkové základně (radiální kondenzátory apod) a také k lepšímu stínění bych zvolil asi plošný spoj. Navrhnout ho není takový problém-vždyť tam není až tak moc součástek. Jako vstupní elektronku bych zvolil EF86, raději EF806S. S ohledem na dobrý odstup signál/brum bych dodržel tyto zásady:

1. Oboustranný plošný spoj, kde bude jedna plocha tvořit zem, podobně jako u VF konstrukcí. Tuto plochu bych ponechal jen kolem součástek 1.stupně a na zbytku desky bych ji odleptal. V okolí vývodů součástek postačí fólii odfrézovat silnějším vrtákem, aby nedošlo ke zkratu. Nutno ponechat dostatečnou mezeru s ohledem na anodové napětí. Součástky pájet s odstupem od desky-pozor na zkraty. Narozdíl od VF konstrukcí však nepropojovat tuto zemní plochu v mnoha bodech s druhou stranou (zemní smyčky!). Uzemnit jen v jediném bodě, kam bude zapojena i katoda, G3 a vnitřní stínění EF86, záporný konec žhavicího vlákna, mřížkový odpor, blokovací kondenzátory a stínění vstupního kabelu. Stejně tak sem uzemni i vstupní transformátor, bude-li použit.

2. Katodu EF86 přímo uzemni a použij elektronové předpětí G1-použít velký mřížkový odpor (5-10M) a vstupní signál připojit přes kondenzátor.

3. Všechny uzemněné konce součástek, které patří k jednomu stupni, propoj krátkým spojem do jednoho bodu a odsud teprve na hlavní zemní spoj (event. na šasi).

4. Vstupní, nejlépe i následující elku žhavit stejnosměrně, právě s ohledem na šum je vhodné i EF86 mírně podžhavit-žhavit ji jen 5V. Žhavení uzemnit jen v jednom bodě u vstupní elektronky.

5. Napěťové zesílení stupně s EF86 je asi 160. Pokud to nestačí, použij za ní další stupeň s triodou, dle požadovaného zesílení máš na výběr z ECC81, 82, 83. Na tuto elku dej stínicí kryt, nemá vnitřní stínění. U EF86 to být nemusí, elektronka má svoje vnitřní stínění (ten plechový válec není anoda, ale stnínicí obal a vlastní anoda je schována uvnitř).

6. Druhý systém ECC zapoj jako katodový sledovač-získáš tím nízkou výstupní impedanci a omezíš nakmitání brumu do kabelu.

7. Úplně nejlepší bude postavit síťový zdroj jako samostatnou jednotku, aby nedocházelo k rušení rozptylovým magnetickým polem síťového trafa a do mikrofonního zesilovače vést již jen usměrněné, dobře vyfiltrované žhavicí a anodové napětí vícežilovým kabelem s vhodnými konektory. Nebo předzesilovač krmit z výkonového zesilovače, je-li to možné.

Pokud zvolíš konstrukci na šasi, potom bych se pokusil sehnat antimikrofonní patici pro EF86, všechny zemní spoje jednoho stupně spojit vždy do středního bodu (dutinky uprostřed) na objímce a odsud teprve nejkratší cestou na šasi. To bych vyrobil z nemagnetického materiálu a i tak bych na něj neumisťoval přímo síťový transformátor.

Inspirovat se můžeš třeba zapojením zesilovače MONO50 či vstupním zesilovačem magnetofonu Sonet Duo. EF86 byla vyvinuta přímo jako vstupní pentoda pro audio aplikace. Ale pokud si chceš zaexperimentovat, můžeš zkusit i jinou lineární pentodu. Po prostudování řady článků na internetu jsem zkusil celkem dostupnou a levnou 6AU6 a byl jsem velmi mile překvapen.

Uživatelský avatar
mmjuz
Příspěvky: 217
Registrován: 16 bře 2009, 01:00

#30 Příspěvek od mmjuz »

Uf, děkuji, děkuji. Nějak si nedokážu představit antimikrofonní patici. Na té spodní straně keramického tělesa je nějaká guma, která se zmáčkne mezi plech a sokl? Do šasi bych tu měl poměrně kvalitní i zlacené patice, ale do plošňáku budu muset něco koupit. To podžhavení je pro mě také novinka, ale zní to logicky. Už včera mě to trklo, jak to napsal Sinclair. Zdroj bych chtěl udělat určitě co nejdál a na DPS dovézt jen usměrněné napětí. Stabilizace žhavícího napětí snad nebude nutná. Normální stábly v TO220 78.... se, myslím, dělají jen do 1A. Co psal Sinclair 78S... je ještě něco v TO3 pouzdře? Možná bych to objevil, ale říkal jsem si, že to stačí vzít přes elyt tak 1000 mikro. Ponechat měděnou folii po celé spodní ploše desky je velmi dobrý nápad. Nejjednoduší věci si člověk musí nechat poradit. Bezva, hoši!
Ale pořád se nějak nechci úplně rozloučit i s tou dvojitou triodou na vstupu. To co tu u jednoho člověka docela funguje, je návrh od Jensena a jedná se o kaskádovité zapojení, už mi poslal schema. Hlavně bych na to měl doma elky a ruské vojenské by mohly obstát. Ač výhoda pentody EF86 mi je v tuhle chvíli jasná. Svého času jsem jich měl, ale rozdal jsem je uživatelům a opravářům Tesláckých Mono... Music...
Ještě jednou děkuji.

Odpovědět

Zpět na „Audiotechnika“