[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

No co, technik z údržby už nemusí pøemýšlet od èeho jsou ty díly co mu pøebývají v dílnì.

Keď je reč o lietadlách,len trochu odbočím od témy.Môže mi niekto vysvetliť prečo letuška(letušák ) "prelepuje"okienko na dverách páskou pred štartom?.Netrúfol som si položiť otázku v lietadle aby som nenarušil nejaké bezpečnostne predpisy

ivan116 píše:Keď je reč o lietadlách,len trochu odbočím od témy.Môže mi niekto vysvetliť prečo letuška(letušák ) "prelepuje"okienko na dverách páskou pred štartom?.Netrúfol som si položiť otázku v lietadle aby som nenarušil nejaké bezpečnostne predpisy

To je tesneni kvuli hermeticnosti,aby neutekl z era vzduch

Maskot píše:

ivan116 píše:Keď je reč o lietadlách,len trochu odbočím od témy.Môže mi niekto vysvetliť prečo letuška(letušák ) "prelepuje"okienko na dverách páskou pred štartom?.Netrúfol som si položiť otázku v lietadle aby som nenarušil nejaké bezpečnostne predpisy

To je tesneni kvuli hermeticnosti,aby neutekl z era vzduch

Nemyslel som to doslovne že prelepuje .Krížom cez okienko pripne oranžovu pásku,vyzerá to ako zákazová značka.Možno aby nikto nepristupoval počas rolovania alebo letu

Ono je to všecko o penězích - letadlo by mělo být co možná nejpevnější a nejbezpečnější - ale aby se vůbec vyplatilo, musí krom své konstrukce unést i co největší obchodní náklad - tedy cestující a zboží. Plus k tomu musí nést nemalé množství paliva - dnes obecně nějaké verze leteckého petroleje. Kvůli bezpečnosti se tedy spousta systémů znásobuje a zálohuje - a zárověň se s pomocí velmi složité výpočetní techniky navrhují co možná nejlehčí konstrukce... Je to tedy souboj naprosto protikladných požadavků - rentabilita požaduje éro co nejlehčí a s co největší kapacitou/nosností, bezpečnost naopak žádá co nejvíce záloh v konstrukci a systémech - neboli nárůst vlastní "mrtvé" hmotnosti. Kdo z nás ví, jak TENKÝ je ve skutečnosti trup moderního letadla? Opravdu pevné jsou pouze nosníky - a samotná konstrukce má pevnost pouze v celku, v podobě torzní skříně, přesně nadimenzované s pomocí počítačů a CAD systémů těsně nad meze minimální potřebné pevnosti... I proto je povinností provozovatelů tyto téměř poddimenzované konstrukce velmi často kontrolovat, zda se jimi nešíří únavové trhliny - jak by se vám líbilo auto, které musíte nechat po každých 50-100 provozních hodinách odvézt na den-dva do servisu, kde by preventivně vyměnili kupu dílů a zbytek pečlivě prohlédli, případně překontrolovali ultrazvukem nebo rentgenem? Myslet si proto, že z důvodu statisticky nevelkého zvýšení bezpečnosti budou letecké společnosti přistupovat ke speciální konstrukci pilotních kabin se samostatným systémem tlakování a dodávky nouzového kyslíku nebo k vestavbě dalších zvenčí ovládatelných systémů - a tedy další hrozby, že "někdo s nekalými úmysly" letadlo ovládne zvenčí? Takový Mustafa Ibrahím Mohamed Atta by ani nemusel unášet éro - stačilo by mu znát kódy pro přístup do systémů letadla a klidně by s ním i s lidmi nalítl do nějaké stavby - třeba do Pentagonu... Uvažujme, k čemu by podobné návrhy vedly a zda a jak lze takové navrhované věci ZNEUŽÍT, než začneme volat po jejich zavedení...

Tak nevím, v katastrofických filmech se vždycky při snížení tlaku v kabině ozve řev nějakýho pípadla mnohem dřív, než nastane průšvih. Že by to v reálu bylo naopak ?

Speciálně okolo nalítnutí letadlem do pentagonu je víc nejasností než jasností, kupř. chybí trosky toho letadla a příslušná díra po něm
Jak známo muhammad dokázal zneužít západní vymoženosti daleko snadněji než přístupem k nějakým kódům, letecký výcvik si koupil a nadvládu získal díky kuchyńskému noži a šlendriánu v kontrolách. Zneužít unesené letadlo se dá už teď a ostatně cokoliv, jestli s tím budeš předem kalkulovat a nepoužívat to, znamená to že tě muhamad má tam, kde chtěl: nepoužívej jaderné elektrárny, letadla, vlaky, přehrady, chemický průmysl, veřejnou distribuci potravin, pitné vody, ropovody, rozvody vn, žij ve strachu a potmě a špehuj se se sousedama navzájem pomocí kamer a kontrol. Vlastně zrovna tak mohl muhamad už dávno ukrást mezikontinentální střely nebo ponorky, při jejich četnosti a zajištění.
No a na druhou stranu pokud takový systém začne existovat nemusí o něm vůbec široká veřejnost vědět. Plovoucí kódy se dají udělat dostatetečně neprolomitelné a navíc hw závislé a jestli dokáže někdo zcizit 3 exempláře něčeho ve státě, tak asi nezasloužíme nic jiného.
S tou rentabilitou nevím, spousta linek shání vytížení na poslední chvíli a letenky vyprodává pod cenou, někdy se dá letět do Londýna za srandovní cenu, linky lákají klienty na žrádlo, na luxus a stejně je v letecké dopravě propad. A když spadne éro je to z hlediska marketingu průser na léta. Když spadnou dvě-tři kvůli předpokládané sériové chybě, může to být konečná pro firmu.
Na druhou stranu lítají čím dál větší bezmozci, asi jako jezdí i po silnicích, tím se to kompenzuje. Hodně lidí je ochotných dát se zabít a ještě za to zaplatí.

Crifodo píše: Na druhou stranu lítají čím dál větší bezmozci, asi jako jezdí i po silnicích, tím se to kompenzuje. Hodně lidí je ochotných dát se zabít a ještě za to zaplatí.

asi tak...

http://krysatec.benghi.org/phprs/view.p ... 2009070801

no, já měl na mysli klienta ochotného do toho sednout, nikoliv pilota, ale s panem Brabencem z ČSA nebudu polemizovat
tam bude asi vždycky generační stavovská čest.

K problému externího řízení dopravního letadla:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1622

http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=1257 a hlavně pasáž
"Stejně tak jako jsou schopny samostatného letu bez posádky, Boeing 767 a 757 jsou také jediná dopravní letadla na světě, které jsou schopny letět na dálkové ovládání. Je to standardní výbava všech letadel tohoto typu, jsou toho schopny všechny 757 a 767. Účelem je to, že pokud by nastal nějaký vážný problém v kabině, NORAD může převzít řízení a dovést dálkově letadla bezpečně do cíle"
kdyby to někdo mohl potvrdit nebo vyvrátit, uvítal bych to.
Jinak už 22 let tomu nazad nám coby záložákům vykládal jistý soudruh major inženýr, jak ruský navigační systém je schopen vodit letadla až na dva metry před práh dráhy a vodil by i dopravní éra, kdyby tomu nebránily civilní předpisy, tradice a požadovaný koeficient bezpečnosti. V roce 1987.

No jo, sovětská avionika... 2m k dráze, akorát se nezmínil, že mají toleranci výškoměru +-7metrů a hrozí hluboká orba .

Kdyby se to všeobecně aplikovalo, tak by občas seřvali nějakého programátora, jak to že nevěděl, že Ulánbátar není v Iránu, nebo že přistání v Košicích mělo být na Slovensku a ne Slovinsku
Slepá víra v automatizaci vede do pekel.

A taky nikdo neřekl, že sovětští soudruzi na to, aby jejich výmysly skutečně na ten práh dráhy automaticky přiletěly, potřebovali průmyslový a vývojový potenciál pokud možno celé podrobené Východní Evropy - celý odborný svět se například v roce 1988 rozplýval nad faktem, že sovětský kosmoplán BURAN byl schopen zcela autonomního automatického přistání po orbitálním letu, zatímco americký raketoplán Space Shuttle je nutno na přistání manuálně řídit z kabiny (jejich piloti na to cvičí stovky hodin na simulátorech i speciálně upravených letadlech ve funkci letových trenažérů).
Už málokdo v tom světě ale věděl a ví, že Buran měl avioniku a řídicí systémy z dosti podstatného podílu vyvinuté, odladěné a vyrobené v podnicích jako bývala třeba Technometra, Chronotechna, Metra... Vše bylo popsané azbukou - tak přece nebylo možné, aby to nebylo "sdělano v eseseser"...

Sice avionice moc nerozumím, ale ten pořad v televizi jsem pochopil takto :

1. Už pár dní před letem se zrovna ten systém, co má zajišťovat kontrolu tlaku v letadle pokazil - důvod - palubní počítač byl skoro u ocasu a mezi kabinou a ním vedla kupa různých drátu s různýma signálama. Ty vodiče na vedení signálu byly dva (hlavní a záložní) a hlavní nějak vyhořel. Prý personál, co chystal letadlo na další let zacítil nějaký smrad. Jestli se to nějak řešilo, to už nevím. Letadlo by i tak mělo být schopné letu, kdyby v konstrukci letadla nebyla zrada - hlavní i záložní kabel vedly ve stejné šachtě

2. Takže když vyhořely oba kabely (a ochrana byla v háji), tak už mohli jen piloti čekat, kdy jim začne netěsnit kabina. To se stalo za pár dní, a když měli zaplý autopilot, začala jim jedna (nezávislá) signalizace ukazovat, že mají v kabině kleslý tlak. Bohužel zbytek palubního počítače hlásil, že je vše O.K. a piloti, už postihlí hipoxií (nebo jak se to jmenovalo ) nemohli moc dobře pochopit, co se kolem nich děje. Za chvíli oba odpadli (včetně cestujících) a letadlo letělo podle autopilota směrem k letišti.

3. Autopilot byl nastavený tak, aby po příletu k letišti kolem něho kroužil (pozor - to co teď budu psat o autopilotu jsou jen mé chabé znalosti z několika leteckých simulátorů), autopilot se sice dá přepnout na přistávání, ale u toho je potřeba zásah pilota - ten byl mimo, tak po vyčerpání paliva sice nejspíš zkoušel autopilot ještě nějak uřídit letadlo ve stanovené výšce, ale asi ne nějak úspěšně.

4. Tohle není jisté - možná do řízení zasáhl ten stavard (prý chtěl být pilotem - odlétané stovky hodin na menších letadlech), a po příchodu do kabiny v situaci, když letadlo hltalo poslední litry kerosinu, zkoušel ho ještě nějak zachránit, ale po zatáhnutí řídící páky, se autopilot sám vypl, došlo letadlu palivo a dtto jak v minulém bodě.

Samozřejmě by měly existovat nějaké systémy, jak tomuhle předejít (třeba to dálkové ovládání), ale jde vidět, že Murphyho zákony fungují v každém odvětví.

EKKAR píše:... zatímco americký raketoplán Space Shuttle je nutno na přistání manuálně řídit z kabiny...

No já jsem četl, že i Space Shuttle přistává automaticky a jediné co piloti dělají je že vysunou podvozek - z nějakého důvodu který si nepamatuji to automatika nedělá ale asi by to také zvládla. A vybavuji si když se astronauti učili létat s raketoplánem - tím co nebyl ve vesmíru, tak si cvičně vypnuli autopilota a když zjistili že by to nezvládli tak jej honem zapnuli. Ono uřídit takovou bednu kytu asi není jen tak.

Yardo1, podívej se, co píše pan Antonín Vítek na Webu Akademie o raketoplánech. Jinak se opravdu musejí řídit, už zhruba z výšky 20km, kdy začnou fungovat aerodynamické řídicí plochy - autopilot nějak nezvládá úhel klesání až 20°, pod kterým sebou plácnou o ranvej...

EKKAR píše:autopilot nìjak nezvládá úhel klesání až 20°, pod kterým sebou plácnou o ranvej...

Na tìch 20° jsi pøišel jak? Z videa pøistání je vidìt opak, že s tím sedají hóódnì opatrnì, žádné plácání. O 20° stupòù má možná raketoplán èumák nahoru, ale sedá pomalu.