Prostor pro osobní dotazy, které nelze jinde dopasovat, případně které přímo nesouvisí s bastlením či elektrotechnikou obecně (protože i bastlíři jsou většinou normální lidé, co nedrží v ruce štípačky a šroubovák 24 hodin denně). Neslouží pro přeposílání obecně známých informací z komerčních webů.
procesor píše:To sa vráťme na začiatok, keď sa menili kone za napojené, nakŕmené a odpočinuté.
Pokrok nezastavíš - ponuka a dopyt
Čo sa výmeny baterii na čerpačkách týka, problém by nastal, ak by sa na jednej čerpačke hromadili, zatiaľ čo na iných ubúdali a tak by prevádzkovateľ musel vynaložiť usilie na ich transport - zvládnuteľné a rentabilné by to bolo v malej a husto osídlenej oblasti.
Ďalšie inovácie jednoznačne povedú ku systému rýchlonabíjania, tak jest.
Budeme si ale musieť zvyknúť, že občasný niekoľko hodinový black out alebo nútená odstávka, predlži dobu "tankovania" V prípade zachranných služieb ako hasiči a sanitky to ale budú musieť riešiť zálohou - generátormi.
Naposledy upravil(a) bastliar dne 18 črc 2010, 11:14, celkem upraveno 1 x.
Čo sa skladovania, zálohy energie týka tak jednoznačne palivový článok, pokiaľ sa vodík ako zdroj energie bude skladovať a využívať na ojedinelých centrálnych miestach a nie v milionoch posunovadiel.
Priame využitie elektrickej energie je jednoznačne lacnejšie, než jej premena na inú formu aby sa potom znovu premenila naspäť na elektrickú energiu - zvíťazí spoľahlivé, jednoduché a z dlhodobého hladiska a najmä masového využitia, najlacnejšie riešenie.
Avšak z ekologického hladiska je pravdepodobne recyklácia palivových článkov menej zaťažujúca než recyklácia akumulátorov - kompromis bude na mieste.
V jednej severskej veternej krajine na to šli tak, že veterné elektrárne používaju ako priamy zdroj energie a až v prípade jej prebytku dôjde ku jej uskladneniu vo forme vodíka.
Elektriku neuskladníš - i v akumulátorech se "ztrácí" samovybíjením, takže nezbývá, než energii ukládat jinak. Vysokoteplotní supravodiče ještě nejsou tak rozšířené, abychom mohli prostě "nabudit špulku" supravodivého drátu nějakým proudem a on nám tam běhal dookola jako křeček v mlýnku, dokud bychom ho neodebrali. Takže já osobně to vidím ve využití plynných paliv v nejbližší době a čehosi jiného v době vzdálenější. Na plynná paliva lze adaptovat jakýkoliv zážehový motor a je pouze otázka bezpečnosti a dostupnosti skladovací nádrže a směšovací technologie, jaký hořlavý plyn se použije - jestli LPG, CNG, vodík, metan nebo jaký jiný. Elektřina v akumulátorech je příliš technologicky náročná, zatímco distribuce paliv už si umí poradit s plynnými palivy pro vozidla. Vyřešit by to mohl jedině objev technologie akumulace elektřiny s výrazně nižší cenou a hmotností a naopak velmi výrazně vyšší kapacitou a výdrží, než mají dnešní akumulátory.
A v další fázi vývoje je klidně možné, že vzniknou pohony na bázi fúzních technologií (pokud se to povede ve studené fázi) nebo i centrálně zásobovaných dálkových tratí s přenosem energie přímo do vozidla mikrovlnami nebo indukcí, na lokální úrovni doplněné akumulátory - ale myslím, že k takovým "výletům do budoucnosti" je potřeba ještě hezkých pár desítek let...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Zatiaľ by som to videl na využitie výdobytkov nanotechnologie v prospech akumulátorov a v prípade voľby vhodných a cenovo dostupných materialov aj masoveho rozšírenia.
nebo takový "mini jaderný reaktor" (používají to prý kosmické sondy) kdyby se tomu zvýšila účinnost - termočlánky mají doposud dost malou - tak by to mohlo fungovat..
Pokiaľ by sa skutočne používalo trítium je to plus k bezpečnosti. Pri poškodení článku na rozdiel od pevných radioizotopov, relatívne rýchlo zníži nebezpečnú koncentráciu rozptylom v atmosfére, podobne ako radon. Kritické budú len prvé okamihy poškodenia obalu a následneho uniku plynu. Teda pokiaľ pôjde o nehodu a nie zámer.
Zvažoval som kúpu fluoreskujucej tritiovej ampulky ako prívesku, zatiaľ som nekupil
Běžné radioizotopové generátory (na družicích nebo podmořských bójích) fungují na principu termočlánků. Ohřevným médiem je "tableta" radioizotopu, který se samovolně rozpadá a tím se ohřívá, jeho hmotnost je ale nedostatečná pro vznik řetězové štěpné reakce. Zdroj na tomto principu napájí například i sondy Voyager a Pioneer, které už dnes letí mimo hranici naší soustavy. Výkon tohoto generátoru postupně klesá, jak se v souladu s poločasem rozpadu použitého izotopu snižuje aktivita náplně. Sověti na družicích typu "Rorsat" právě z důvodu potřeby stálého neměnného příkonu (Rorsaty byly satelity pro radarový průzkum, oficiálně ovšem uváděné jako oceánografické výzkumné satelity) používali jaderné ŠTĚPNÉ reaktory pojmenované RUBIN a TOPAS - pracovaly s granulovaným vysoce obohaceným U235 a plynným chladicím/tlakovým médiem. Satelity s těmito zdroji se vypouštěly z raketodromu Plesseck u Archangelska na polární dráhu - a protože během studené války jednomu selhal nosič, havaroval na území Kanady, kde bylo nutno dekontaminovat pořádný kus území. Následně SSSR změnil způsob zacházení s těmito satelity po ukončení jejich aktivní činnosti - odesílaly se na vyšší orbitu, kde čekají na objev technologie, která umožní jejich vysoce aktivní "trupy" bez nebezpečí zlikvidovat. Životnost jejich oběžné dráhy je cca 900 let...
Po rozpadu SSSR byly některé nepoužité exempláře těchto reaktorů prodány do USA, kde se dále pracuje na jejich zdokonalení pro použití například během letů na Mars. Nic to ale nemění na tom, že štěpná technologie prostě musí mít určitou hmotnost aktivní látky a tím daný minimální objem (aby vůbec k nějaké reakci mohlo dojít), spolu s určitým minimálním objemem a tedy i hmotností clonicích a ochranných vrstev (aby nebyla pro okolí nebezpečná)...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
" These "Atomic Six-Shooters", as referred to in a 1961 issue of Popular Science, would fire californium bullets that would explode on contact with an equivalent yield of 10 tons of TNT."
Ekkar: smekám před Tvým přehledem. Sám jsem včera pátral, jak může jadernej reaktor fungovat ve stavu beztíže a z omezeným prostorem (turbíny a parní okruh a tak), ale podle toho, co jsem pochopil, výsledným teplem se zase "vytápěly" termobaterie - něco podobnýho,jak jsem vyraboval z autolednice (principiálně). Rusáci museli ty termobaterie mít docela zmáknutý, když dokázali honit cilindrem z petrolejky lampový rádio (pokud teda ta petrolejka neměla spotřebu petroleje jako naftovej bufik).
Vím, že se k RTG baterii nedostanu ani omylem, ale ten termočlánek by se dal nějak spáchat (vyhříván plamenem). Nepočítám ty Peltiery, ty moc nevydrží, ale taky něco dají..
Artaban - o jadernou techniku i kosmické lety jsem se zajímal už jako kluk, začalo to vlastně letem Sojuz - Apollo v "pětasedmdesátém" a podobným "úspěchem sovětské vědy" tuším v roce ´77, kdy díky abnormálně teplému létu mohl jaderný ledoborec Arktika (později přejmenovaná na Leonid Brežněv) doplout až na severní pól. Následoval let Remka a dalších "interkosmonautů", taky družice Magion (ano, to nebyl jen TV pořad pro teenagery moderovaný Janem Rosákem, ale původně první československý subsatelit pro výzkum MAGnetosféry a IONosféry...), první let Columbie v "osmdesátém prvním" s Youngem a Crippenem na palubě, sondy VEGA a GIOTTO vyslané k Halleyově kometě, k Marsově měsíci Phobos a stavba první opravdu mezinárodně osídlené stanice MIR... A taky těžké nezdary - Černobyl, Challenger (oba 1986!), znovu Columbia (2003)... Prostě bylo a je toho dost a dost...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Já jsem zastáncem zdravého selského rozumu, a proto mi tady něco nesedí.
Když mám ujet 500km a mám k dispozici energii v baterkách 70 kWh, vychází mi, že při nabíjecí době 45min budu potřebovat elektrický výkon u čerpací stanice okolo 100kW, takže při 230V si to řekne o proud přes 400A. Jak bude vypadat přívodní kabel a připojovací konektor u čerpadla?
Kabel jako hadice od dnešního stojanu pro tankování TIRáků, spíš silnější a konektor něco jako maximalistická verze "nožáku" co dávala TESLA jako výstupní na zesilovače řady "MUSIC"... A to beru, že "palubní" napětí elmobilů asi nebude 230V, ale spíš někde kolem 100-120V (kvůli počtu článků, příliš velký počet znamená i větší počet mezistěn a tím velký nárůst hmotnosti)
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
