Akcelerometr a náklonomìr

Zpráva

Návštěvník

Akcelerometry meri jen zrychleni, zadny "naklon" ani nic podobneho.
Je treba si ovsem uvedomit, ze ho pravdepodobne budes provozovat na povrchu planety kde je je zrychleni dane gravitaci, rotaci zeme apod... o velikosti +-9,8m/s v ose ke stredu zeme. Zmenou uhlu prislusne osy akcelerometru vuci teto ose se bude menit hodnota zrychleni. Takto muzes merit to co patrne oznacujes jako naklon. Z 3oseho akcelerometru muzes pouzit treba jen jednu osu. Bylo by lepsi napsat konkretni aplikaci na co to potrebujes, pro mereni ktere uvadis muze stacit jeden chip, nebo taky ne, zalezi jak se bude zarizeni pohybovat a jake zrychleni a jak presne chces merit. Pokud to budes pripojovat k mcu, vol neco s vystupem i2c, spi... Soucastky funguji presne tak jak je psano v datasheetu, ale na nejake moc presne mereni to neni, ulitava to s teplotou.

tajtrlik · #17 Příspěvek od **tajtrlik** » 29 zář 2009, 15:59

Ten naklon odpovida statickemu zrychleni (tak je to v datasheetu k MMA7260Q)

Chci mìøit statické (náklon) i dynamické zrychlení v osách xy.
Senzor bude pøipojen k mcu (asi PIC) a údaje se budou zobrazovat na LCD a data se budou ukládat do pamìti a pøes USB se to bude moct posílat do PC. Napájeno z baterie.

Návštěvník

tajtrlik píše:Chci mìøit statické (náklon) i dynamické zrychlení v osách xy.

A jak rozeznáš statické zrychlení od dynamického? Nebo-li jak poznáš, kdy se jedná o náklon a kdy o zrychlení?

tajtrlik · #19 Příspěvek od **tajtrlik** » 29 zář 2009, 17:03

To je právì to co zatím nevím. Netuším jestli to jde nìjak rozeznat.
Vím jenom že ty senzory mají urèitý rozsah, takže dynamické zrychlení mùže být v tomto mìøitelném rozsahu, ale statické má max. hodnotu
+- 1g.

Nemáte s tím nìkdo zkušenost? Lze rozeznat o jaké zrychlení se jedná?
Nebo musí být použity dva senzory, jeden pro dyn. a druhý pro statické zrychlení?

#20 Příspěvek od **mtajovsky** » 29 zář 2009, 17:08

Anonym píše:
tajtrlik píše:Chci měřit statické (náklon) i dynamické zrychlení v osách xy.
A jak rozeznáš statické zrychlení od dynamického? Nebo-li jak poznáš, kdy se jedná o náklon a kdy o zrychlení?

No právě že nijak. Mám dojem, že už jeden kámen se vyjádřil v tom smyslu, že síly gravitační a setrvačné jsou ekvivalentní. Takže nakonec v daném okamžiku můžeme měřit jen výsledný vektor zrychlení, ale samotné složky nikoliv. To by chtělo nějakou doplňkovou orientaci vůči souřadné soustavě.

Návštěvník

tajtrlik píše:To je právì to co zatím nevím. Netuším jestli to jde nìjak rozeznat.
Vím jenom že ty senzory mají urèitý rozsah, takže dynamické zrychlení mùže být v tomto mìøitelném rozsahu, ale statické má max. hodnotu
+- 1g.

Nemáte s tím nìkdo zkušenost? Lze rozeznat o jaké zrychlení se jedná?
Nebo musí být použity dva senzory, jeden pro dyn. a druhý pro statické zrychlení?

Nejde to rozeznat, prostì zrychlení jako zrychlení, neexistuje akcelerometr mìøící jen gravitaèní zrychlení nebo jen "ostatní" zrychlení.

tajtrlik · #22 Příspěvek od **tajtrlik** » 29 zář 2009, 17:15

A nešlo by použít dva senzory? Jeden by mìøil náklon - pracoval s hodnotami pouze do -+1g a druhý by mìøil zrychlení?

#23 Příspěvek od **mtajovsky** » 29 zář 2009, 17:20

tajtrlik píše:A nešlo by použít dva senzory? Jeden by měřil náklon - pracoval s hodnotami pouze do -+1g a druhý by měřil zrychlení?

No nepředstavujte si, že to zrychlení nemá žádnou složku, která se může sečíst s gravitací - tedy je s ní rovnoběžná. A v tom okamžiku se to pomíchá.

Tak třeba - systém se nakloní dopředu, ale zároveň dostane svislou složku zrychlení vzhůru. Bude se vám tak zdát, že náklon je větší.

Nebo, systém se nějak nakloní, ale dostane zrychlení ve směru gravitace směrem dolů -prostě začne padat volným pádem. Tak ten náklon nijak nepoznáte.

tajtrlik · #24 Příspěvek od **tajtrlik** » 29 zář 2009, 17:26

a když použiji jenom osy xy, tak by se to pomíchat nemìlo nebo jo?

A když budu mìøit dyn. zrychlení, jak dostanu výsledné zrychlení?
(na výstupu senzoru budou dvì hodnoty napìtí - osy x a y, podle toho urèím zrychlení v jednotlivých smìrech, výsledné je pak seètení vektorù z tìchto os?)

#25 Příspěvek od **mtajovsky** » 29 zář 2009, 17:35

tajtrlik píše:a když použiji jenom osy xy, tak by se to pomíchat nemělo nebo jo?

A když budu měřit dyn. zrychlení, jak dostanu výsledné zrychlení?
(na výstupu senzoru budou dvě hodnoty napětí - osy x a y, podle toho určím zrychlení v jednotlivých směrech, výsledné je pak sečtení vektorů z těchto os?)

Když zaručíte, že vektor gravitace a vektor zrychlení nebudou mít žádnou složku, která se může sčítat, to znamená, že systém se bude pohybovat jen po vodorovné ploše, pak XY snímač zrychlení bude ukazovat co má, ovšem při přepočtu na změřený náklon.

Se snímačem náklonu to je obdobné, jeho údaje se bude muset korigovat právě tou hodnotou, která odpovídá okamžitému zrychlení bez náklonu, protože i samotné zrychlení bez náklonu bude způsobovat jeho nějaký údaj.

Teď nahonem nevím, jestli v tom není nějaký další zádrhel, zejména ta vzájemná vazba a jestli je to řešitelné. Nejspíš je to řešitelné stejně jako problém vejce a slepice. Haló, Andreo, řekněte k tomu něco.

tajtrlik · #26 Příspěvek od **tajtrlik** » 29 zář 2009, 19:06

ale nejak by to jit melo i s pouzitim jednoho senzoru
nasel jsem tohle:
http://hw.cz/Produkty/Obecne-produkty/A ... ZSTAR.html
ale jeste jsem nestahnul ten soft a neprosel dokumentaci, takze zatim nevim

#27 Příspěvek od **mtajovsky** » 29 zář 2009, 20:00

Ale to víte, že to půjde! Za Velké vlastenecké války měřili sovětští vojáci nejen náklon, ale i zrychlení a rychlost s daleko menším počtem čidel, a taky to šlo!!

Návštěvník

mtajovsky píše:Když zaruèíte, že vektor gravitace a vektor zrychlení nebudou mít žádnou složku, která se mùže sèítat, to znamená, že systém se bude pohybovat jen po vodorovné ploše, pak XY snímaè zrychlení bude ukazovat co má, ovšem pøi pøepoètu na zmìøený náklon.

Se snímaèem náklonu to je obdobné, jeho údaje se bude muset korigovat právì tou hodnotou, která odpovídá okamžitému zrychlení bez náklonu, protože i samotné zrychlení bez náklonu bude zpùsobovat jeho nìjaký údaj.

Teï nahonem nevím, jestli v tom není nìjaký další zádrhel, zejména ta vzájemná vazba a jestli je to øešitelné. Nejspíš je to øešitelné stejnì jako problém vejce a slepice. Haló, Andreo, øeknìte k tomu nìco.

Trojosý akcelerometr mi napøíklad øekne, že na systém pùsobí zrychlení [1g, 1g, 1g]. Z toho, ani za pøedpokladu, že ve smìru gravitaèního zrychlení jiné zrychlení nepùsobí, nedokážu urèit, jak je systém natoèený. Jediné co dokážu, je detekce klidu nebo rovnomìrného pøímoèarého pohybu, výsledný vektor zrychlení je pøesnì 1g, a v tom pøípadì se ze smìru tohoto vektoru dá urèit náklon.

Dovolím si tvrdit, že pokud mám vektor o velikosti >1, tak se k nìmu dá najít nekoneènì mnoho 3D souøadných systémù, v nichž jedna složka bude mít velikost 1. Je-liž lež pane mtajovsky?

#29 Příspěvek od **mtajovsky** » 30 zář 2009, 00:52

Není.

PS: nejsem pan mtajovsky, to je jen nick.

Návštěvník

mtajovsky píše:PS: nejsem pan mtajovsky, to je jen nick.

To já vím, ale víc nevím.