Stránka 2 z 2

Napsal: 21 úno 2011, 22:11
od WLAB
Doplnil bych, ze zpetna vazba - typicky realizovana neblokovanym emitorovym odporem, vyznamne zvysuje sumove cislo dotceneho stupne. Proto, pokud neni vyzadovan zisk nemenny v sirokem pasmu, je dobre se tomu vynout....

Napsal: 21 úno 2011, 22:27
od WLAB
Zapojeni od EKKARa je najka pocestela kopie zapojeni z katalogoveho listu. V pripade nahrady BFT66 necim jinym bude treba provest kontrolu vhodnosti pracovniho bodu a pravdepodobne zvolit pracovni bod jiny, coz bude nejspis doprovozeno mj. i nutnosti zmeny te indukcnosti 60nH.

Jinak tu tlumivku 6uH je treba zvolit/udelat takovou, aby nejvyssi pracovni fekvence byla v jeji podrezoznancni oblasti. Jinymi slovy nemuze to byt uplny shit... Mozna, ze jeji doplneni malym seriovym odporem by nebylo na skodu.

Napsal: 28 bře 2011, 19:00
od Creasy
zdravim, vedel by mi niekto poradit ake cievky su pouzite v tomto zapojeni:

http://i55.tinypic.com/30tmgcj.jpg

Napsal: 28 bře 2011, 19:48
od masar
A ono to tam není napsáno? :wink:
Pokud chceš přesný počet závitů cívek L4 L5 a L6 (ostatní jsou definovány), je nejlépe použít GDM k přednastavení L4/C13C14 na střed pásma s feritovým jádrem zčásti zašroubovaným v kostřičce. Pro první přiblížení navrhuji 6z. na pr. 5mm drátem 0,5mm. Stejný počet závitů by měla mít i L5. Cívka L6 by měla mít cca 1/4 počtu závitů L4 a musí být mimo mg pole L4L5 a ladí se roztahováním závitů. Správné nastavení je bez rozmítače velmi obtížné. :wink:
Počet 6z jsem "střelil od pasu", hodně záleží na vlastnostech feritového jádra. Pomocí GDM lze správný počet závitů "najít" velmi rychle.
S obvody přednastavenými pomocí GDM lze pak předzesilovač ladit bez rozmítače alespoň pomocí měření napětí na poměrovém detektoru přijímače. Ovšem je to "šamařina". :wink:

Napsal: 28 bře 2011, 21:43
od Hill
Je otázka, zda v tom zapojení nebyly vzduchové cívky.
To tu opravdu nikdo nemá po ruce AR 11/74? V tom to bylo i s popisem.
Hledal jsem v zásobách, ale z let 1972-1975 mi dost čísel chybí, mimo jiné i toto.
Když Creasy trvá na tomto zapojení, přimlouval bych se za něj, aby ke schématu dostal i příslušenství, ať si ověří, že ten zesilovač odpovídá možnostem doby svého vzniku..., ale nic víc.

Napsal: 28 bře 2011, 21:52
od masar
Hille, na tom odkaze je to všecko. Já ten ročník mám, není tam navíc ani "zblo". :wink:
Ono je tam chybně uvedeno, že hodnoty součástek jsou na schematu na obr. č.2, ale to je chyba, obr. č.2 je to osazení desky. :wink:

Napsal: 28 bře 2011, 22:10
od Hill
Nojo, na tento odkaz jsem nekoukal. Tam skutečně nejsou navíjecí předpisy.

Napsal: 29 bře 2011, 17:29
od BIPOLAR
bohous 1 : V jednom z tech AR byl popis navrhu i prakticke konstrukce s tranzistorama KF907(promin za slzu v oku). To uz dneska se asi nenajde ale navrh je porad platny.

Tento zesilovač podle ( autor p.Peterka ), je v AR 2/85 str.54, pod názvem "Anténí zesilovač pro 88 - 106 MHz". Místo KF907 můžeš použít např. BF964,981,982,988, KF964,982.

Napsal: 29 bře 2011, 18:00
od Hill

Napsal: 29 bře 2011, 18:26
od masar
Je to prakticky totožné s tím druhým odkazem. :wink:

Napsal: 29 bře 2011, 20:14
od BIPOLAR
Nejenom já, ale určitě i "bohous1". Osobně jsem si tehdy sestrojil ten širokopásmový s BFR90 + BFR91 a běhal docela slušně - příjem z vysílače Hoher Bogen kan.28,55 a 59.
Výborný byl i zesilovač na který poukazuje Hill pro pásno 2m. Tam dalo nejvíce práce sehnat C2, pro který jsem se vypravil asi 5x do dnešního Chemnitzu, než jsem ho konečně,asi za 90 dederonských marek sehnal.
Osazen BF981.