Taky na to jdeš blbě: h-parametry jsou střídavé, platné pro určitý pracovní bod tranzistoru.
Ty potřebuješ napřed nastavit ten pracovní bod, na ten potřebuješ stejnosměrné charakteristiky tranzistoru. Ovšem použité zapojení nemá potřebnou stabilitu ani vůči změnám teploty, natož vůči změnám napájecího napětí. R1 totiž vychází pro napájecí napětí 8-9V mezi 63k a 72k, ale pořád to nic neříká o kolektorovém proudu, který potřebuješ pro určení kolektorového odporu, aby na kolektoru byla přibližně půlka napájecího napětí.
Tak to vezmeme z druhé strany: když bude báze (jejíž přechod otevírá přibližně mezi 0,6 a 0,7V) "hlídat" změny kolektorového napětí, vlastnosti zapojení se stanou do značné míry nezávislé na napájecím napětí i na teplotě. Takže článek RC otočím, ať se má kudy stejnosměrná složka do té báze dostat. A nakonec je celkem jedno, jestli tu fázi natáčím dopředu nebo dozadu, 180° je stejně daleko oběma směry.
Se součástkami, co tu uvádím, to bude kmitat na frekvenci asi 11,7-12,4kHz, jemně to můžeš doladit změnou odporu 3k3 napájejícího RC článek, nebo změnou jedné z kapacit.
Emitorový sledovač je použitý proto, aby se dosáhlo dostatečného zesílení, jaké by se při zatížení kolektorového odporu tranzistoru RC článkem bylo problém zajistit a oscilátor by vysazoval nebo se vůbec nerozkmital.
Prostě máš zátěž dostatečně oddělenou od tranzistoru zajišťujícího napěťové zesílení.
IO koncový zesilovač TDA2822M
Moderátor: Moderátoři
- Přílohy
-
- RC_oscilator_11700Hz.GIF
- (33.63 KiB) Staženo 134 x
Díky moc za názornou ukázku.
Koukám že podle simulace ta výsledná sinusovka není moc pěkná. Nebude lepší použít zapojení s wienovým článkem a přidat diodovou stabilizaci amplitudy?
http://uloz.to/3494694/screen-shot-2010 ... .35.31.png
Koukám že podle simulace ta výsledná sinusovka není moc pěkná. Nebude lepší použít zapojení s wienovým článkem a přidat diodovou stabilizaci amplitudy?
http://uloz.to/3494694/screen-shot-2010 ... .35.31.png
Jak to tak prohlížím, budou na tom obě zapojení se zkreslením podobně, jen zapojení s OZ bude zase potřebovat symetrické napájení.
Navíc mi není jasné, proč musí být zrovna detektor kovů ve třídě hifi.
Mysli ale na to, že zařízení napájené z baterií je lepší navrhnout tak, aby pracovalo v rozsahu možných napětí baterie i bez stabilizátoru (a stabilizovat jen pro nejnutnější obvody, kde to nelze jinak řešit) a vlastně i bez každého zbytečně žeroucího obvodu (i kdyby byl jakkoli efektní).
Navíc mi není jasné, proč musí být zrovna detektor kovů ve třídě hifi.
Mysli ale na to, že zařízení napájené z baterií je lepší navrhnout tak, aby pracovalo v rozsahu možných napětí baterie i bez stabilizátoru (a stabilizovat jen pro nejnutnější obvody, kde to nelze jinak řešit) a vlastně i bez každého zbytečně žeroucího obvodu (i kdyby byl jakkoli efektní).
Není pravda, že zapojení s OZ potřebuje symetrické napájení. Když použije dvojitý operák, může si jedním vyrobit polovinu napájecího napětí. Teď tu mám zapojený na bastldestičce oscilátor 16kHz s wienovým článkem, OZ LT1057 + stabilizace pomocí BF245C. Při napájení 9V krásný sinus 5,5Vpp, odstup >50dB od vyšších harmonických. Když by se použil ke stabilizaci BF245A (mám tu jen C), určitě by to chodilo i na menší napětí, s nějakým rail-to-rail operákem klidně na 5V.
- Přílohy
-
- wienosc.jpg
- (51.27 KiB) Staženo 112 x
No to je pěkná spotřeba... Leda koupit velkej akumulátor... Nebo nějak jinak vyřešit ten koncovej zesilovač. Jenomže s návrhem zesilovačů nemám zkušenosti 
A to TDA myslíte při zapojení jednojo kanálu nebo v můstku?
http://uloz.to/3499918/screen-shot-2010 ... .18.01.png
A to TDA myslíte při zapojení jednojo kanálu nebo v můstku?
http://uloz.to/3499918/screen-shot-2010 ... .18.01.png
Ta spotřeba 16mA u TDA2822 je bez zátěže.
Jak to zatížíš, tak počítej jeden kanál odběr asi 60% efektivní hodnoty proudu, který jde do zátěže. V můstku počítej celkový odběr obvodu kolem 110% ze zatěžovacího proudu.
Prostě, když do zátěže půjde 300mA, bude si můstkový konec odebírat z baterie přes 330mA.
Jak to zatížíš, tak počítej jeden kanál odběr asi 60% efektivní hodnoty proudu, který jde do zátěže. V můstku počítej celkový odběr obvodu kolem 110% ze zatěžovacího proudu.
Prostě, když do zátěže půjde 300mA, bude si můstkový konec odebírat z baterie přes 330mA.
Možná by nebylo od věci prozradit, na jakém principu má to zařízení fungovat, jestli by nešlo použít co radil Crifodo, cívku doladit kondíkem a budit v rezonanci. Budit cívku natvrdo "proti srsti" je totiž spousta jaloviny a ne všechnu se podaří vrátit do baterie, spíš se zbytečně protopí v zesilovači.
Jedná se o IB detektor. Do vysílací cívky se posílá sinusový signál a na přijímací se zase indukuje.
Ten rezonanční obvod je asi rozumnej. Našel jsem zapojení od Zdeňka HQ http://www.detektory.wz.cz/download/detector_baby.pdf
Rozumím tomu správně, že vytváří obdélníkový signál a ten se po přivedení na LC obvod v rezonanci mění v sinusový?
Jaké jednoduché zapojení byste mi v tomto zapojení doporučili?
Moc děkuju. Jsem rád že už to vypadá nadějně
Ten rezonanční obvod je asi rozumnej. Našel jsem zapojení od Zdeňka HQ http://www.detektory.wz.cz/download/detector_baby.pdf
Rozumím tomu správně, že vytváří obdélníkový signál a ten se po přivedení na LC obvod v rezonanci mění v sinusový?
Jaké jednoduché zapojení byste mi v tomto zapojení doporučili?
Moc děkuju. Jsem rád že už to vypadá nadějně
Ale detektory bývají napájeny z 9V baterií, takže se na spotřebu brát ohled asi musí, ne?Crifodo píše:snažit se o minimální mA pro nějaké oscilátory je poněkud mimoňské...
Jinak teď koukám na schéma detektoru nuget a ten má výstupní i vstupní cívku laděnou paralelním rezonančním obvodem. Detektor Baby má vysílací cívku laděnou sériově.