Studena katoda

Zpráva

Artaban001 · #16 Příspěvek od **Artaban001** » 31 kvě 2009, 21:37

Lukas-Peca píše:Píšete tu, že se v tyratronech používaly radioaktivní zářiče. Získal jsem švýcarský GR17. Mám se toho bát? Podle datasheetu má katodu molybdenovou.

Onehdá v Karsu v Brně jsem kupoval motorky SMRXXX (XXX - číslo, který jsem zapoměl). Ty motorky byly namontovaný do nějakýho mechanizmu, kterej ovládal vačkový spínač, takže to vypadalo jako programátor z pračky. Na tom motorku byla nálepka z tímto textem: Thyratron obsahuje slabý radioaktívní zářič, nedotýkejte se rozbitého skla.
Jinak jsem někde slyšel, že se používaly usměrňovací lampy, které se nežhavily. Asi tu katodu žhavil procházející proud, stejně, jako když v zářivce žhaví vlákna od výboje..

Lukas-Peca · #17 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 01 čer 2009, 17:18

Artaban001 píše:Jinak jsem někde slyšel, že se používaly usměrňovací lampy, které se nežhavily. Asi tu katodu žhavil procházející proud, stejně, jako když v zářivce žhaví vlákna od výboje..

To bylo možná tohle: http://www.radiomuseum.org/tubes/tube_rgn1500.html . Žádné vlákno v tom není, ale moc dobře to nefungovalo, tak se to neujalo. Dnes je jich prý většina nefunkčních.

Artaban001 · #18 Příspěvek od **Artaban001** » 01 čer 2009, 20:57

Lukas-Peca: Ten odkaz mi nějak nefunguje.

Kdesi jsem ty usměrňovací výbojky někde viděl na webu.

Každopádně, abych se vrátil zpátky k tématu:
Nedávno jsem měl možnost vidět ovládací elektroniku z PEGASA. Pegas je maringotka, ve který je parní vyvíječ na naftový pohon. Ta elektronika obsahovala jen synchronní motorek, vačkový programátor a tyratron ze studenou katodou. Do toho tyratronu bylo docela vidět a myslím si, že byl taky radioaktívně nadopován..
Podle mých dostupných informací se katody těchto elektronek dopovaly snad betazářičem, takže to samo po nějakou dobu radioaktívním rozpadem vysílalo elektrony. (krytron, tyratron, údajně malonapěťový doutnavky - třeba na 50V, bleskojistky). Na odstínění stačil jen klasický obal, protože tam bylo jen to záření beta. Takže termoemise byla nahrazena emisí radioaktívní.

Edit: tak odkaz šel otevřít, ale bohužel němčina mi nic neříká, ale je to přesně ono, co jsem myslel tou usměrňovací výbojkou

Lukas-Peca · #19 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 02 čer 2009, 14:11

Pegas byl hlavně pěkný bumbrlíček, co minuta, to litr nafty

GR17 se pokusím nerozbít a při nejbližší příležitosti to předám někomu dalšímu, s radioaktivitou nechci mít nic společného. Dost na tom, že už tu mám trošku thoria.

#20 Příspěvek od **Cust** » 02 čer 2009, 20:47

Artaban:
Konstrukci radiaktivních katod neznám, ale jak píšeš, že to bude beta zářič, kvůli dobrému stínění, tak to se určitě pleteš. Beta je právě největší svinstvo - dopadne na anodu a máš rentgenové nebo gama záření v celém spektru (až do energie toho elektronu) - toho se už nezbavíš.
Co se týče snadnosti stínění, tak je výhodné využít čistý alfa zářič, který se rozpadá na stabilní prvky. Alfa je prostě hodné záření

Momentálně mě napadá polonium 210. Pokud by tam bylo tohle svinstvo, tak to znamená, že po třech letech je z toho už jen skoro čisté olovo. Ale to tam určitě nebude (to by těch Litviněnků bylo otráveno víc

)

Artaban001 · #21 Příspěvek od **Artaban001** » 02 čer 2009, 23:59

Cust:
Když půjdem do extrému, tak třeba u http://en.wikipedia.org/wiki/Krytron
píšou něco o tom, že to z tou radiací tak žhavý nebude. Kdybych uměl líp anglicky, tak bych o tom zjistil více..

Ono asi záleží, jakou výstupní energii to beta záření má

#22 Příspěvek od **Cust** » 03 čer 2009, 14:40

Píšou, že to má 63Ni, což je energie elektronů 65 keV s poločasem rozpadu 100 roků. Tato energie je obdobná jako u TV, takže nic šíleného.

Ivan_Ryger · #23 Příspěvek od **Ivan_Ryger** » 08 čer 2009, 12:19

studena katoda-dnes sa s tym zacina laborovat- vyuziva napr. uhlikove nanorurky, ktore maju velku elektronovu pohyblivost a nizku vystupnu pracu...
Ale to je hnusna technologia....

#24 Příspěvek od **Cust** » 08 čer 2009, 13:25

výstupní práce je tuším u standardně použivaných materiálech v jednotkách eV, takže tam problém nebude...
pokud se podíváš na vzorec pro výpočet schottkyho emise (graf emise) - popřípadě Richardsonův zákon, tak nedůležitějším parametrem bude materiálová konstanta - tu získáš jen empiricky
celý výsledek je závislý na kvadrátu teploty (v Kelvinech) - tam je zakopaný pes - studená katoda znamená to, že ta materiálová konstanta udávající emisní schopnost by musela být za pokojové teploty až desetitisíckrát větší než u standardních materiálů
ale toliko teorie, pokusy z nanotrubičkama neznám - ale asi pujde o to zvětšit co nejvíce povrch katody (jak by zvrhlý matematik řekl: dostat se s fraktálovou dimenzí daleko za trojku)