[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

s Žeravíkovou asistencí a vlastníma rukama a nekalkulovanou vlastní údržbou snad je bilance příznivá. Kamarád má TČ a vlastníma rukama nevymění ani jednofázovou zástrčku. 18 kW TČ a třípodlažní RD, větrák potřebuje periodicky energetickou dotaci pro odtávání námrazy, v baráku zastaralé ÚT s vysokoteplotními radiátory, nepraktické trasy stoupaček, takže vytápí 50 m2 sklepů na 18°. Nad venkovní nulou topí TČ, protože topný faktor za současných sazeb je mírně výhodnější než cena plynu, pod nulou startuje plynový kotel. Složitý překombinovaný systém, který nikdo jiný z rodiny nedokáže přepnout, o době návratnosti celého systému radši vůbec neuvažuje.

U zemních vrtů údajně existuje problém s vychlazením po pár letech, pokud se v létě naopak nepřítápějí, a topný faktor jde pak dolů?

K panu Žeravíkovi se vyjadřovat nebudu, osobně ho neznám, odkaz na jeho stránky jsem dal pouze kvůli diskuzi, která tam je a občas je tam příspěvek, který má hlavu a patu. Jeho knížku jsem četl až poté, co jsem si postavil TČ svépomocí a mohu zodpovědně prohlásit, že člověk bez předchozích zkušeností a znalostí si podle ní TČ vzduch-voda s odtáváním horkými parami rozhodně nepostaví.
Co se týče vychlazení zemních vrtů: Zákonitě během topné sezony dojde k určitému poklesu výkonu zemního kolektoru, ať už vertikálního (vrty) nebo horizontálního (plošný kolektor). Ovšem pokud je kolektor správně spočítán a hlavně proveden, není tento pokles natolik významný, aby způsoboval vážnější problémy, nebo dokonce po letech ztrácel na výkonu. Pokud se tak přesto stane, je to zpravidla buď lajdáckostí dodavatelské firmy, nebo snaha investora ušetřit při realizaci za každou cenu.
"Přítápění" zemních vrtů v létě se používá, ale z jiného důvodu - jako velmi levná klimatizace. Pokud se s tím již při stavbě domu počítá, je možno instalovat stropní registr (něco jako podlahové vytápění, ale ve stropě) a v létě se jím nechá protékat voda z kolektoru ve vrtu, která má zpravidla kolem 9-11C. Výhodou jsou malé náklady na chlazení a přeci jen určitá akumulace tepla do vrtu.

BOBOBO píše:Solidní firmy Ti už v nabídce napíší , že TČ pokryje 40-60% spotřeby tepla . Co k tomu chceš dodávat ? TČ se nikdy nezaplatí . Má jedinou výjimku , máš-li již nyní zdarma dva alespoň 100m vrty . A jinak neznám moc lidí , kteří proinvestují statisíce , aby pak otevřeně řekli , že jsou prachy fuč .

Ano, tyto hodnoty úspor jsou reálné. Je pak otázka pořizovacích nákladů, zda bude návratnost zajímavá či nikoli. Pokud je např. pořizovací cena TČ nejmenované firmy vzduch -voda pro RD se ztrátou 12kW 293000,-Kč, tak je ta návratnost skutečně v nedohlednu.

Ono se to přitápění do země samo nabízí, z hlediska rovnováhy by to přírodě nemělo nijak vadit: když v zimě odvedu dotyčné MJ ze zeminy a podloží pod zeminou, které tam pak na jaře prostě nejsou, v létě je dodám. Jako zdroj energie se přímo nabízí energie slunce které je v létě občas nepříjemný přebytek. Zvýšení topného faktoru oproti prostému každoročnímu odvádění tepla z vrtů, které se můžou normálně doplňovat jen vedením tepla z malého gradientu a nebo podzemní vodou je-li nějaká, by mělo být významné.
Jde o to, že investice do vrtů a přídavné technologie by byla ještě víc šílená než už takhle náročné TČ pro zdejší průměrnou kapitálovou sílu.
Tady platí víc než kde jinde "kdo byl bohatý, stal se ještě bohatším" - a naopak.

Souhlasím s tím, že investice do vrtů je opravdu vysoká, přesto se ale poměrně často používá. Opodstatnění má např. v případech, kdy se jedná o objekty s vysokou spotřebou tepla, kde není možno provést zateplení, např. historické objekty. Tam je pak investice zajímavá i přes vysoké počáteční náklady.

Tady platí víc než kde jinde "kdo byl bohatý, stal se ještě bohatším" - a naopak.

K tomu není, bohužel, co dodat.

Já bych řekl, že investice do takových hraček by se vyplatila jedině při objevení geotermálního pramene na vlastním pozemku. A pozor na investice při zateplování. Obyčejně jsou návratné až pro vaše potomky.

Záleží jaké zateplení myslíš a s jakou cenou energie počítáš.
Krize srazila ropu ze 140 USD, ale ne nadlouho. Ten systém spekulace na růst se objeví s růstem.

Dekuji vsem za nazory, ale nejsem tedy moc potesen. Fakt nevim jestli je to dobry krok nebo nikoliv.
Pokryti 40-60 procet potreby tepla je docela prijatelna hodnota. V kombinaci s krbem+vymenik a celkovym zateplenim baraku to ovsem vidim jako pruchozi a mozne reseni. Navratnost je otazkou rustu cen energii, ty rostou kazdorocne, casto o desitky procent a soucasne porizovaci cenou TČ. Je me jasne, ze navratnost se nepocita na mesice ci roky, ale spis na desitku let.

Na druhe strane zase vidim, ze nejhorsi investice na baraku byla plynove vytapeni. Kdyz bych misto pitomeho plynu udelal tenkrat zatepleni, mohl jsem zustat u primotopu. Kdyz jsem prosel naklady na realizaci plyn.topeni, jsem jen nepatrne pod cenou nejlevnejsich TČ. A o žádné uspoře se mluvit nedá !!! Je to jen pohodlnější než tuhá paliva. Sleva na dom.dani me nezaplatila ani stavebni povoleni a to jsem si vetsinu praci delal svepomoci. KDyz bych zapocital jeste cenu prace, nevim nevim.

Každé 100% spolehnutí na jeden zdroj je ošemetné. Plyn můžou Ukrajinci nebo jaký čert bude na trase, zastavit, elektřinu může vypnout kalamita nebo blackout. Obojí může nečekaně růst cenově. Do pevných paliv budou kecat europsko unijní šmejdi ohledně spalin a budou možná chodit výbory lidové kontroly po domech a hrabat se v popelníku.
Topení elektřinou je zhovadilost a mělo být postiženo nejvíc: Elektrárny jedou jak fretka s účinností nějakých 25%, přebytečné teplo vypouštějí do krajiny nebo do vody, pak ztráty na trase, náklady na přenosovou soustavu, a nakonec si tím zbytkem stejně někdo zatopí, často v objektu který je izolován jako kdyby byl na riviéře.

Zatim se mi tady na drsnem severu jako nejlepsi kombinace ukazuje ROZUMNE zatepleni (tedy bezne zatepleni, zadne uchylnosti a-la pasivni barak a 30cm izolace), topeni kotlem na drevo (tedy podle Katky JauJau na biomasu ) do akumulacni nadrze a v pripade skutecne drsne zimy dotapeni plynovym kotlem.

RadekB píše: Je me jasne, ze navratnost se nepocita na mesice ci roky, ale spis na desitku let.

Pokud by se ti investice do TČ neměla vrátit do max. +-15-ti let tak o TČ asi neuvažuj. Záleží, jakou teď máš spotřebu a kolik je tedy možná roční úspora.

Problem je, ze nevim jak spocitat navratnost kdyz tu mam nabidky od 6 firem a ceny se lisi az o 100procent a udavane hodnoty take.
Proste nevim od jake porizovaci ceny se odpichnout a jaka je realna uspora.
Budu vychazet z tech 40 procent, ale netusim jaka je realna porizovaci cena.
Prece jen mam nabidky v rozsahu 145 - 293tis.

Nevím, jestli mám zakládat nové téma.
Co ty klimatizace čerpadla vzduch-vzduch. Je to mnohem levnější a jeden typ od Mitsubshi je až do -15°.

Crifodo píše:Každé 100% spolehnutí na jeden zdroj je ošemetné. Plyn můžou Ukrajinci nebo jaký čert bude na trase, zastavit, elektřinu může vypnout kalamita nebo blackout. Obojí může nečekaně růst cenově. Do pevných paliv budou kecat europsko unijní šmejdi ohledně spalin a budou možná chodit výbory lidové kontroly po domech a hrabat se v popelníku. Topení elektřinou je zhovadilost a mělo být postiženo nejvíc: Elektrárny jedou jak fretka s účinností nějakých 25%, přebytečné teplo vypouštějí do krajiny nebo do vody, pak ztráty na trase, náklady na přenosovou soustavu, a nakonec si tím zbytkem stejně někdo zatopí, často v objektu který je izolován jako kdyby byl na riviéře.

Plně souhlasím s Crifodem. Ale k tématu. Máme doma studnu, která měla na počátku užívání vydatnost 700L/24 hodin, po ročním tréningu (řádném užívání) jsem její vydatnost ještě neměřil. Co takhle odebírat teplo čerpadlem z vody ve studni, má přece jen větší měrnou tepelnou kapacitu, nežli vzduch a získaným teplem topit. Příliš ochlazenou vodu odčerpávat, aby přitékala čerstvá, "teplá". Vím, že v zimě mi voda přišla velice teplá, i když měla snad jen 10 stupňů, v létě naopak, jde jen o subjektivní pocit. Pokud by teplota byla stabilní i v zimních měsících, připadne mi to jako dobrý zdroj tepla pro přitápění.

Stačí chvilku počítat, a zjistíš, že je to nesmysl.
Čerpáním 700 l vody/24h a jejím ochlazováním z 10°C na 1°C získáš cca 300 W. Nezajímavé.
Musel bys spoléhat na přestup tepla do objemu studny jejími stěnami. Na to má ale studna malou plochu a můžeš ji zchladit jen k bodu mrazu.
Zemní kolektory k TČ se dělají s velkou plochou povrchu a rozložené na velkou plochu pozemku, a navíc jsou plněné solankou, aby obíhající kapalina mohla být podstatně chladnější než 0°C.
Teplo, které bys mohl těžit ze studny (řekněme 5 m hloubky a v ní 4m vody) odhaduju na max. 2 kW.