[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Rozumím a u navíjení se ty cívky (jak primární, tak sekundární) navíjí jakým způsobem?

Já si myslel, že nejprve se namotá primární cívka na celou délku kostry a na ni pak teprve sekundární cívka a rovněž na celou délku kostry (samozřejmě pokud to závitově vychází, jinak se nechá odstup). Ale tím výrokem "takže jsou jakoby v sérii" jsem značně znejistěl

Vidím, že ve snaze víc to objasnit se mi podařilo spíš zamlžení. Dvěma "cívkami" jsem nemyslel transformátor (dvě vinutí), ale efekt přidané vzduchové mezery do jádra, na kterém je navinuto N závitů :

Andrea píše:Al jádra bez mezery je 1900nH/z^2 ...

Al mezery je

Kód: Vybrat vše

Almezery = mi0 * S / D = (4E-7 * pi * 7,5E-3 * 7,5E-3) / 1E-3 = 70,7 nH/z^2

Protože Al je mg. vodivost, tak dohromady jádro + mezera mají Al:

Kód: Vybrat vše

Alcelkove = 1 / (1 / Aljadra + 1 / Almezery) ...

Z toho, co uvádí Andrea se dá domýšlet, že indukčnost cívky na jádře bez mezery je
Lj = Al*N²
hypotetická indukčnost té samé cívky jen na vzduchové mezeře (jinak je okolo mezery magnetický zkrat) je
Lm= Alm*N²
a výsledná indukčnost je tedy
L = 1/(1/Lj + 1/Lm)
což je totéž jako poslední rovnice od Andrey vynásobená N².


Na vliv vzduchové mezery se dá tedy pohlížet tak, že k původní indukčnosti cívky na jádře bez vzduchové mezery je paralelně připojená indukčnost té samé cívky, jejímž jádrem je jen ta vzduchová mezera. Je to jen představa pro ilustraci toho, jak se projeví změna magnetického obvodu na elektrickou vlastnost té cívky.

Já jsem jen nabídl jinou představu, podle které vzduchová mezera v jádře je "vyplněná" tím samým jádrem, ale s délkou µ-krát větší než byl rozměr té mezery. Je to jen jiná ilustrace stejného jevu, a obě vedou ke stejným výsledkům.

Mně jen přišlo paradoxní, že na elektrické straně se paralelně sčítají efekty něčeho, co je na magnetické straně jeví řazeno v sérii (magnetické odpory jádra a mezery).

Díky za ujasnění, ale stejně bych se chtěl ještě jednou zeptat na to navíjení, mám tedy dobrý teoretický základ s tím navíjením? Navíjí se prve primární cívka a na ni pak sekundární nebo jsou pro to nějaké návody či postupy. Uvítal bych nějaké vysvětlení

Většinou se jako první navíjí vinutí s menším průměrem drátu, ten se lépe ohýbá okolo hran kostřičky a lépe tak využije plochu okénka. Většinou to bývá primární vinutí. Pro další vinutí se silnějším trátem jsou už hrany více zaobleny tím prvním vinutím.

Bernard píše:Mně jen přišlo paradoxní, že na elektrické straně se paralelně sčítají efekty něčeho, co je na magnetické straně jeví řazeno v sérii (magnetické odpory jádra a mezery).

Al je mg. vodivost, proto se při sériovém řazení sčítají převrácené hodnoty, na tom nevidím nic paradoxního.

To já vím, je to přirozené, že když mám okružní cestu z feritu s velkou vodivostí a kousek vzduchem s malou vodivostí, celková vodivost je ještě menší než ta malá. A co teprv kdyby těch vzduchových mezer bylo cestou víc! Pro mne byla (kdysi!) svůdná představa, že ten první úsek je ekvivalentní velké indukčnosti, ten kousek vzduchem malé indukčnosti a celek vypadá jako sériové spojení indukčností, a přitom je samozřejmě paralelní. To se mi zdálo paradoxní, ale je to spíše scestné.

Četl jsem o I. P. Pavlovovi, že tedy stvořil teorii reflexů na základě těch psích experimentů. Byly však i výsledky, které tu jeho teorii nabourávaly. Velký vědec je však včlenil do teorie jako tzv. paradoxy, a tak se s nimi elegantně vypořádal. A já též, moje původní představy nebyly mylné, ale paradoxní.

Chtěl bych se dotázat, když mám v parametrech drátu na navíjení cívky uvedeno, že drát je "4 strands of AWG 32", co to znamená a jak se to navíjí?

Výše již bylo zmíněno, že AWG 32 je průměr drátu 0,2mm a po přeložení to znamená 4ři žíly, ale nevím jak si to mám blíže představit a jak si mám představit průběh navíjení. Předem děkuji za odpověď

mas 2 moznosti: stocit tie 4 zili pekne aby malo to gulaty prierez alebo ich pri navijani ukladat pekne vedla seba tj zaberu caa4*0,2mm tj 1mm

Stale navijas 4 vodice naraz....

A z jakého důvodu se to takto dělá? Jaký negativní vliv se tímto odstraňuje nebo jakou výhodu tímto získáme?

Qasek píše:Jaký negativní vliv se tímto odstraňuje

Potlačuje se tím vliv skinefektu.

Neviem ci by si to nemala viac rozviest niektory by si mohli mysliet ze si rasistka

Andrea píše:

Qasek píše:Jaký negativní vliv se tímto odstraňuje

Potlačuje se tím vliv skinefektu.

No jasné...ehm...a čo si vy (Kefalín) predstavujete pod takým slovom "skinefekt"?

Čo bo, to bolo, terazky nám Kocáb skinefekt stejně zakáže a všechny trafáky se budou muset převinout.

Konečně mi došly jádra a kostry, ale měl bych ještě dotaz.

V datasheetu je uvedeno namotávání po 4 drátech paralelně. Zkoušel jsem to, ale vždy jsem dospěl ke stejné indukčnosti jako kdybych to namotával jen jedním drátem. To znamená, že když namotávám 4 paraelní vodiče vedle sebe, spotřebuju tím 4x více drátu. Odstraním tak sice skinnefekt, ale mám 4x více závitů. Dělám něco špatně a co, respektive jaké to má mimo skinefektu výhody?

Osobně bych raději namotával jen 1 drát většího průžezu než je 0,2mm, který je uveden v datasheetu (jelikož jim mají téct až 2A špičkového proudu-rovněž podle datasheetu a nemyslím si, že to ten 0,2mm drát vydrží) a vybodl se na skinefekt. Mohl bych to takto udělat nebo mi někdo doporučí jiný postup?

Předem děkuji za odpověď