[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nějak v tom schémátku od Mikollara nevidím, čím se bude otevírat a zavírat ten tranzistor.

Otevře se lavinovým průrazem přechodu BE a zavře se, podobně jako tyristor, když se vybije ten kondík.

To je ten fígel, pri určitom napätí prerazí priechod EB. Lavínový prieraz sa potom zotaví (mne sa to s KC507,8,9 darilo tak od 9-10V). Náboj kondenzátora sa vybije cez kolektorovú diódu do záťaže.
Je to ale dosť tepelne závislé.
Inak ideálny indikátor napájania s malým odberom.

Jasný, přehlédl jsem tu síť v napájení.
Pro malá napětí nezbývá, než multivibrátor nebo tranzistor UJT.

Můžu se zeptat, čím vás filipcod naštval, že mu (jakožto naprostému laikovi) doporučujete zařízení napájené přímo ze sítě?

Poradil bych podívat se třeba sem http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... cle&sid=62

hned vedla zapojenia som pisal ze to funguje aj na 12V s malou upravou, nechelo sa mi prekreslovat schemu

Stejně moc nechápu, jak to, že ten průraz trvá až do vybití kondenzátoru. Přece po nepatrném snížení napětí pod prahové by měl zase ustat, ne? Nebo se ty náboje v tranzistoru natolik pomnoží, že než se všechny odvedou, je kondenzátor prázdný? To mi přijde divné. A pokud to tak je, jak to, že se stejně nerozkmitá stabilizátor se zenerkou?

dufam ze to chapem spravne, ak nie prosim opravte ma, pri zenerovej diode ostava napatie pri otvoreni dane jej konstrukciou 4,7V, 12V ...., pri lavinovom priraze klesa napatie na tranzistore blizko 0 a az potom sa teno prieraz zastavi a napatie zacne znova stupat

Lavinový průraz v inverzním zapojení tranzistoru je podobný sepnutí tyristoru (rozepne až po poklesu pod Ih) a má část charakteristiky se záporným odporem. Zenerka záporný odpor v žádné části charakteristiky nemá.

Hmm, dobře, má část se záporným odporem, ale proč? Kde je rozdíl? Jde o to, že kolektor dodává elektrony do báze?


Zbytečná citace předchozího příspěvku vymazána.
Hill

Ano, kolektor stříká elektrony do báze, a funguje tam tranzistorový efekt úplně stejně jako v normálním zapojení, akorát s menší betou. Je to vlastně nesymetrický diak.
Mimochodem, dá se tam samozřejmě použít i PNP tranzistor, akorát se pak musí prohodit kolektor s emitorem.
A nejsem si jist, jestli bych tam nepřidal nějaký odpůrek na omezení proudových šťouchů při sepnutí - záleží na vlastnostech konkrétního tranzistoru.

Edit: jak se později ukázalo, PNP tranzistory v tomto zapojení nějak nechtějí spínat.

Jako chápu, že ten kolektor to podporuje, ale to by měl podporovat pořád a ne jen až po rozjetí té laviny. Takže by se to projevilo tím, že se to průrazné napětí sníží a konec. Ne že bude na začátku velké a při zvětšení proudu malé. Něco jako to, proč je Uce0<Ucb0.

Něco jsem hledal a našel jsem nějaké povídání o tzv. druhém průrazu. Jak jsem pochopil, jde vlastně o lokální tepelný průraz. Tak jestli to je tohle? To by mi znělo i docela logicky - na udržení by stačil velký proud stejně jako velké napětí, protože je třeba hlavně velký výkon. Nemůže to být tak?

Není druhý průraz náhodou destruktivní?

piitr píše:Jako chápu, že ten kolektor to podporuje, ale to by měl podporovat pořád a ne jen až po rozjetí té laviny.

To nesmíš vidět tranzistor jako lineární prvek. Při nepatrném proudu mívají bipolární tranzistory taky jen nepatrné proudové zesílení.
Až při počínajícím lavinovém průrazu se struktura zaplaví volnými nositeli náboje, a tuším že pak proud pokračuje díky Zenerovu jevu i při poklesu napětí.

Andrea píše:Není druhý průraz náhodou destruktivní?

Samozřejmě.

tomasjedno píše:Při nepatrném proudu mívají bipolární tranzistory taky jen nepatrné proudové zesílení.

To mě taky napadlo, ale prostě mi to přijde divné, že by ten vliv byl tak velký. Při malém proudu tam kolektor třeba nepřidá vůbec žádný elektron (zesílení nula). Při větším třeba bude zesilovat, takže na každé dva elektrony odešlé z báze do emitoru přijde jeden z kolektoru do báze (uvažuju stejnou velikost děrového i elektronového proudu, ale ve skutečnosti jich tam přijde míň, protože kolektor bývá dotovaný slaběji). Kdyby ten lavinový průraz byl lineární, tak bych čekal, že při rozjetém proudu bude tedy stačit třeba poloviční napětí, ale ono to lineární nebude, takže bych řekl, že ten rozdíl bude ještě menší. Prostě chápu, že tam nějaký takový mechanismus bude, ale nechápu, jak může způsobit vybití kondenzátoru až k nule. Spíš bych čekal tak o zlomek voltu.

tomasjedno píše:

Andrea píše:Není druhý průraz náhodou destruktivní?

Samozřejmě.

No, je, to jsem taky četl, ale nevím, jestli zákonitě musí být ve všech případech. Taky asi záleží na uvolněné energii. Nevím.