Vztah mezi schem. značkou trimru a skutečnou součástkou

Zpráva

Crifodo · #16 Příspěvek od **Crifodo** » 02 zář 2011, 08:53

Hill píše:Technikovi je ve většině případů úplně jedno, jestli trimrem přidává doleva nebo doprava

I netechnik může nastavovat nějaké hodnoty, které se mění příležitostně, jako třeba dostavení přesnosti hodin.
I technik by uvítal, když smysl otáčení nastavovacího prvku koresponduje s grafickým označením zvyšování / snižování hodnoty/parametru, třeba značkami + - nebo ležatým trojúhelníkem. Měřák nemusí být v řadě případů vůbec používán.
Návrhové programy mají označení pinů ve schématu a schematická značka je provázaná s tvarem součástky v layoutu, takže stačí na správný vývod připojit správně vnější obvody (a neprovést pak zrcadlení).

#17 Příspěvek od **judeware** » 02 zář 2011, 11:27

Pro Crifoda:

I tohle jsem měl na mysli. Výsledek točení trimrem "RGBREF" je vidět v režimu "full TXT" pouhým okem bez potřeby multimetru a je žádoucí, aby směrem "clockwise" jas znaků rostl a ne naopak.

A není to jenom tento případ. Naražím na to leckde:
- nastavení např. V-rozměru v klasických TV
- (nejen) trimry stabilizátorů gramofonu MC600Q
- výše zmíněné dekodéry TXT, pokud nemají v daném místě pevné odpory

Všude zjišťuju,že otáčením vpravo stoupá:
- napětí za stabilizátory
- rozměr
- "síla"
- otáčky atd.

Takže na tom něco bude.

#18 Příspěvek od **Hill** » 02 zář 2011, 15:17

Ale to je přece záležitost fyzického rozmístění součástek a spojů. Slušný konstruktér to tak udělá. Nemůže-li, popíše to v nastavovacím předpisu, ačkoli by zapojení mělo být navržené a vypočítané tak, aby ani vytočením trimru do krajních poloh nemohlo dojít k poškození zařízení nebo jeho části.
U řady konstrukcí se totiž může stát, že osa trimru bude přístupná z obou stran a tedy bude i rozdíl v tom, odkud se do toho šlicu vrazí šroubovák.

V samotném schématu (a tak původní dotaz zněl) neznamená zakreslená poloha běžce trimru či potenciometru vůbec nic, tam jde o to, aby schéma bylo pokud možno přehledné.

#19 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 02 zář 2011, 15:54

Třeba u značky diody by člověk řekl, že na schematické značce základna trojúhelníku bude mechanicky základna/držák pro čip, tudíž na chladiči/držáku bude taky anoda jako na značce. Jenže velmi často je to přesně naopak...

Andrea · #20 Příspěvek od **Andrea** » 02 zář 2011, 16:01

Ale trojúhelník u diody neznačí čip, ale hrot, čip (základna) je katoda.

A tvrdit v dnešní době, kdy se k návrhu PCB používají CAD systémy s pevně svázaným schématem a deskou, že schéma s fyzickou ralizací nesouvisí, mi přijde poněkud nešťastné.

#21 Příspěvek od **Hill** » 02 zář 2011, 16:25

To máš pravdu, ale přece můžeš mít v knihovně trimr s očíslovanými vývody v potřebném směru, resp. dva trimry se vzájemně opačně číslovanými vývody. Pak i v CAD programu může zůstat schéma přehledné a současně ti vyjde v hotové konstrukci potřebná tendence regulace při otáčení trimrem.

Příkladem jsou potenciometry korekcí výšek a hloubek - někteří konstruktéři trvali na tom, aby zdůraznění hloubek rostlo s otáčením potenciometru doleva, zatím co výšky i hlasitost se přidávají doprava. Jako symbolické rozšiřování pásma. Logické je přidávání vpravo, ubírání vlevo. Nebo to bylo kvůli tomu, že při stejném smyslu přidávání vznikly větší komplikace s vedením spojů u stereofonních zařízení? No to je dnes už jedno, ve spotřebce už klasické potenciometry pro regulaci výšek a hloubek nepotkáš a v té vyšší třídě a u samo domo konstrukcí už to není problém "natahat mezi vývody", aby se přidávalo stejným směrem.

#22 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 02 zář 2011, 16:51

Andrea píše:Ale trojúhelník u diody neznačí čip, ale hrot, čip (základna) je katoda.

A ty jsi si nikdy nevšimla, kolik lidí vnímá symboly přesně naopak či úplně jinak, než má ? Až jim někdo vysvětlí původní myšlenku, řeknou aha, to by mě nenapadlo.

Andrea · #23 Příspěvek od **Andrea** » 02 zář 2011, 17:16

ZdenekHQ píše:A ty jsi si nikdy nevšimla, kolik lidí vnímá symboly přesně naopak či úplně jinak, než má ?

To jo, ale u tebe bych to nečekala.

#24 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 02 zář 2011, 18:14

Já nad tímhle takhle vůbec nepřemýšlím, pro mě je to prostě značka a hotovo.

Kdysi jsme se o tom ale bavili, tak se mě to vybavilo, že se na to dá dívat i takto.

Někdo ten znak prostě bral jako napodobení tvaru pouzdra a někdy to i sedělo. Jenže to byla ještě kovová Tesla, té to bylo podobný...

#25 Příspěvek od **kokun** » 02 zář 2011, 18:48

Ano, ale ta značka tu byla dávno, ještě před těmito diodami - asi tak, jak psala Andrea

Andrea píše:Ale trojúhelník u diody neznačí čip, ale hrot, čip (základna) je katoda.

ZdenekHQ píše:Kdysi jsme se o tom ale bavili, tak se mě to vybavilo, že se na to dá dívat i takto.

A co třeba diody KY701R až 706R - tady tato "teorie" nějak nepasuje

#26 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 02 zář 2011, 19:13

Dneska máme jako běžný diody válečky, kde jsou dvě placky a mezi nima destička a už je to zas úplně jinak. Dřív byl aspoň přes sklo vidět hrot. Každej má jiný asociace, představí si jinou souvislost a pak je překvapenej, že je to jinak. Málokde učí, z čeho je odvozená schematická značka a jestli má či nemá nějaký hlubší souvislosti s realitou.

Třeba u IO se taky značka blíží spíš tvaru pouzdra než vnitřnímu zapojení. A představte si, že u cívky či trafáku byste museli udělat tolik vlnovek, kolik má závitů...

#27 Příspěvek od **judeware** » 02 zář 2011, 19:19

Koukám, že se tu rozproudila větší diskuse, než jsem čekal ...

K té diodě:
Já si z jedné knihy pamatuju mnemotechnickou pomůcku, která zněla tak, že "šipka" představuje propustný směr proudu diodou (myšleno konvenčně stanovený směr od plus k minus).

A ke trimru (přesněji k mému obrázku priklad2):
Když se na obrázek podíváte pozorně (očima "řidiče uvnitř vozu"), pak jezdec trimru (šikmá čárka) ve schématu vypadá jako stěrač, který se může pohnout jen vpravo. Stejně jako je možné skutečnou součástkou otočit po směru hodinových ručiček - vpravo. Proto orientaci čárky od S k A logicky vidím jako jezdec otočený zcela proti směru hodinových ručiček. A i člověk neseznámený s dodatečným popisem by měl jasno jen ze samotného schematu - krajní vývod trimru s minimálním odporem při otočení "couter clockwise" je ono A (na obrázku dole), zbytek je jasný. Netřeba číslování ani písmen.

Hledal jsem "u Piherů" na webu:
A=počátek
S="stěrač" (no to je gól)
E=konec

Že by náhoda?

Takže kdyby se to jejich značení stalo normou bylo by jen dobře.

A to myslím k danému tematu stačí.

#28 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 02 zář 2011, 20:25

judeware píše: K té diodě:
Já si z jedné knihy pamatuju mnemotechnickou pomůcku, která zněla tak, že "šipka" představuje propustný směr proudu diodou (myšleno konvenčně stanovený směr od plus k minus).

A teď si na to napasuj zenerku, kterým směrem na ní vlastně vzniká úbytek napětí v praxi, popř. opačný směr toku proudu vůči napětí a je to zase v háji a na 8 stran debat...

Já to vážně beru dnes s nadhledem a s humorem díky hromadě důležitějších věcí, tak prosím o pochopení.

#29 Příspěvek od **Hill** » 02 zář 2011, 20:26

judeware píše: ....Proto orientaci čárky od S k A logicky vidím jako jezdec otočený zcela proti směru hodinových ručiček. A i člověk neseznámený s dodatečným popisem by měl jasno jen ze samotného schematu - krajní vývod trimru s minimálním odporem při otočení "couter clockwise" je ono A (na obrázku dole), zbytek je jasný. Netřeba číslování ani písmen.
Hledal jsem "u Piherů" na webu:
A=počátek
S="stěrač" (no to je gól)
E=konec
Že by náhoda?
Takže kdyby se to jejich značení stalo normou bylo by jen dobře...

Jenže to zdaleka normou není. Podívej se do katalogu Piher na varianty Y a Z (u trimrů) nebo X a W (u potenciometrů) - liší se v tom, jestli se ovládá se strany dráhy nebo jezdce, tedy zapájené ve stejné desce mají navzájem přehozené A(nfang) a E(nde) z hlediska směru ovládání. O tom jsem se zmiňoval předtím.
Jestli si takto tvůrce knihovny značek pro CAD pomohl k určení těch vývodů asymetrickým umístěním tnačky pro běžec, je to možná někdy užitečná věc, ale není to univerzální řešení. Například v software ProfiCAD jsou značky pro trimr i potenciometr kreslené s běžcem úhlopříčně přes odpor dráhy, tedy uprostřed. Není samozřejmě problém značku v knihovně svisle překlopit, aby šipka běžce směřovala zdola nahoru místo shora dolů, že by snad tím šlo definovat "studený" a "živý" konec dráhy.
Nicméně tvar a rozmístění vývodů nemusíš v knihovně každého autorouteru najít, čili si ho pro konkrétní typ tak jako tak budeš muset nadefinovat sám.

To píšu (a podobně se k tomu vyjádřil i Zdeněk a jiní) proto, abys nepodlehl přesvědčení, že tvůj předpoklad "o pohledu řidiče zevnitř vozu" je všeobecně platný a neměnný, a nenaběhl si podle zákona schválnosti právě ve chvíli, kdy nedostaneš druhou příležitost to předělat.