[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

No mně by přece jenom víc vyhovovalo použití tranzistorového, přece jen, vypadalo by to líp. Jenže pořád nevim, jak určit ty kapacity.
Jak velký rozdíl v přesnosti je mezi tranzistorovým oscilátorem a tím s hradly?
A kdyby došlo na nejhorší, který typ hradlového oscilátoru doporučujete?
Tenhle nebo třeba jeden z těhle?
A potom proč zrovna L, ALS, nebo F? Lze použít i S? A proč ne obyčejný?

EDIT: Tak jsem zkusil to zapojení od Bernarda a nic. Ale protože teď nemám víc krystalů a na tý DPS je celkem zmatek a nevim v jakym je ten krystal stavu, tak si zítra koupim nový a pak budu pokračovat v experimentech.

Ten první není krystalový - je to jen RC oscilátor. Mezi druhým a třetím schématem je rozdíl v možnosti doladit kmitočet X-talu - na jednom schémátku jsou dolaďovací kapacity principiálně paralelně k X-talu, na druhém je kondík v sérii - což také určuje "směr", kterým se dá frekvence "tahat" = paralelní kondík kmitočet snižuje, sériový zvyšuje. Každý typ krystalu je jiný, liší se úhlem řezu výbrusu vůči krystalografickým osám, některý je vhodný pro paralelní rezonanci, jiný pro sériovou - podle toho se volí i schéma - a zároveň to určuje i to, jestli se bude muset ladit směrem nahoru nebo dolů. Víc je v příslušné literatuře.

Jakube, já jsem nic nepřepočítával a osadil to hodnotami zhruba stejnými jako v původním obrázku a ono to kmitá a funguje. Jediné, co je potřeba nastavit je stejnosměrný pracovní bod druhého tranzistoru, aby padnul do rozhodovacích úrovní TTL obvodů. Amplituda signálu na kolektoru T2 je asi 3V, což by mělo hradlům stačit. Vlastně může ještě vadit vstupní odpor TTL logiky, to jsem už nezkoušel, ale věřil bych schématu.
Tranzistory jsem vzal první, co mi padly do ruky - mohou to být libovolné univerzální tranzistory.

Modře jsem označil, co jsem tam nastrkal. R1 je nutno vybrat zkusmo. Bez osciloskopu se to dělá blbě.

Bernardovo simulované schéma jsem zapojil a ani ťuk.

Já měl vždycky za to, že ty kondíky mezi bází, emitorem a zemí mají být v opačným poměru. Ale možná ten vazební kondík to dorovná.

Ten krystal může být vadnej.

Když chceš mocí mermo tranzistory, zkus toto : http://www.hq-elektronic.eu/ref_osc.html

Právě ten vzájemný poměr kapacit má vliv na velikost a tvar výstupního napětí - zvyšováním kapacity mezi emitorem a zemí by se mělo zvyšovat i napětí.

Já jsem tyhle zapojení pro krystaly nikdy neměl moc rád. Nekmitalo to, netvarovalo to. Asi je to rukama, ale prostě to tak se mnou je...

Jeden invertor jako oscilátor, dva jako "lineární" zesilovače/tvarovače oddělený kondíkama a nebyl problém se žádným kmitočtem. A pokud byl potřeba opravdu stabilní kmitočet, tak viz můj odkaz o kousek výš.

DODATEK : Občas je potřeba střída 1:1 a stejnosměrná vazba to často nezvládne. Kmitočet sedí, ale střída ne.

Clapp a ostatní harmonické oscilátory neměly tvarovat, ale naopak se u nich honilo co nejmenší zkreslení, šum a ostatní vlastnosti příznivé pro čistý a stabilní signál. A čím menší amplituda a výkony, tím menší tepelné zatížení a větší stabilita.

Jasně, já myslel tvarovačem ten KSY za oscilátorem. Nemůžu chtít po sinusovým oscilátoru TTL úrovně.

ZdenekHQ píše:....DODATEK : Občas je potřeba střída 1:1 a stejnosměrná vazba to často nezvládne. Kmitočet sedí, ale střída ne.

To myslím nemůžeš chtít po žádném oscilátoru, ani z hradel. I kdybys to nastavil, bude to s teplotou courat. Vždycky se to musí vydělit abys dostal přesnou střídu 1:1.


Ale trochu praktična. Upravil jsem kondenzátory směrem k menším kapacitám a pomohlo to. Není to nijak kritické , kapacity by se daly měnit ještě dál, ale tolik mě to zas nebere. Tvar signálu na prvním tranzistoru má k sinusovce daleko, ale je asi dost zatížen dalším stupněm. Ale ani naprázdno nemá moc pěkný tvar.
Takže uvedené zapojení je kmitavé a prokazatelně alespoň v jednom exempláři chodí.

S tím dělením máš pravdu, ale někdy to nejde. Jediná cesta je pak čistý sinus a vazba přes kondíky.

Asi to bude těma rukama, jak píše ZdenekHQ. Dal jsem tam ty původní kapacity a furt stejný. Stav je asi takový, že když nezapojim druhej tranzistor, tak mi měřák píše správnou frekvenci, ale amplitudu mizernou, kolem 5mV (ale někdy i třeba 100mV, pokaždý, když to zapnu, je to jiný). Nastavim extra pracovní bod druhého tranzistoru a spojim pomocí toho nanovýho kondenzátoru. A na kolektoru toho tranzistoru to píše zase jenom 5mV amplitudu. A občas se stane ještě divnější věc, že mi píše frekvenci kolem 19kHz. O tom, že bych měl špatnej měřák pochybuju, můžu se ještě domluvit ve škole, že bych se na to kouknul osciloskopem, nejdřív si ale nakoupim všechny součástky nový a zkusim si to udělat bokem úplně znova. Abych měl jistotu, že tam nemam nějakou blbou chybičku, která mi to vše kazí.

A jakým měřákem to tedy měříš?

Měřim to METEXem M-3270D na frekvenci, kde se zobrazuje i amplituda. Dneska jsem na další pokusy neměl čas, snad zítra.

Tak to se tedy raději domluv ve škole a podívej se na to osciloskopem.

Tvůj měřák má udávaný rozsah měření střídavého napětí jen do 500Hz. Pak už je mimo přesnost. Při 32kHz už bude jen něco indikovat. Rozhodně nebude ukazovat přesné střídavé napětí.
Sám píšeš, že "...ale amplitudu mizernou, kolem 5mV (ale někdy i třeba 100mV, pokaždý, když to zapnu, je to jiný). ". Tak to asi měřák moc dobře neukazuje. Ani nemůže.

V návodu píšou: "6-2. Meranie frekvencie
Ked prvýkrát prepnete merací prístroj do polohy FREQ, bude ukazovat
frekvenciu priamo na hlavnom displeji a AC napätie na sekundárnom displeji."
Kdyby uměl měřit AC napětí do 4MHz, jako umí měřit kmitočet, tak proč by se výrobce omezoval hranicí 500Hz. Nehledě na to, že je cejchovaný pouze pro čistý sinus, což průběh z oscilátou není.

Řekl bych, že ti oscilátor funguje, ale upnul ses na nesmyslný údaj voltmetru. Tak to připoj k hodinám a uvidíš, jestli to chodí.
Mně oscilátor chodil hned i bez úprav, i když se zmenšenou amplitudou. A s upravenými hodnotami, jaké jsi spočítal ty, je amplitude od nuly do 4V. Co bys ještě chtěl.

Dobrá, domluvím si ten osciloskop.
Právě, že jsem to zkoušel s hodinami a nešlo to, možná to chtělo jenom líp nastavit pracovní bod druhého tranzistoru, ale dělat to pouze zkusmo se mi nechtělo a tak jsem měřil...