Stránka 2 z 2

Napsal: 22 pro 2011, 16:21
od roverider
pokud by se o tuto problematiku někdo hlouběji zajímal doporučuji skripta
Veverka- Technika vysokého napětí nebo pro začátek

Kód: Vybrat vše

http://www.ulozto.cz/11955730/tvn-04-plyny-cz-pdf

Napsal: 23 pro 2011, 18:43
od bastliar
Na Ebay sú na predaj zaujimavé ampule s rôznymi zriedenými plynmi, napr. aj deuterium. Omotá sa to smyčkami a krmi sa to niekoľkými kilovoltami.
:arrow: http://stores.ebay.com/Elemental-Collec ... 34.c0.m322

Dávam link na také rýchlo video s pokusmi VN výbojov v zriedenom plyne ktoré som previedol v "evakuovanej" striekačke.
:arrow: http://www.youtube.com/watch?v=xPNY52gK ... e=youtu.be
Zaujímavé je, ako sa farba výboja zmenila behom niekoľkých minút z fialovej ( Argón ) na bielu.

Nie som si však istý, či sa jedná o čisto indukčné budenie alebo nie.

Použil som aj práškovú síru, bol som zvedavý čo sa zmení.
Videl som na Y.T. videa so sulfidovými výbojkami, ktoré svietia intenzivne bielo. Logicky je použitý plyn, nie je mi však známe o akú plynnú zlúčeninu síry ide.

Napsal: 23 pro 2011, 19:36
od Artaban001
Pro tohle napětí je i karton vodivej. Ty jsi ten výboj podle mě ovlivňoval tím, že jsi přidával vodivou plošku. Magnet v tom nehál roli.


U jedny hračky , které byl součástí i primitívní Van de Graaf generátor, se místo kovové koule používal kartónový válec. Ze srandy jsem zkusil ruli toaleťáku a fungovalo to taky. Takový kartónová krabice z televize na 4 plastových kýblech po nabití dávala pěkně dlouho jiskry (několik set KV, proud byl takový, že nebyly vůbec cítit). Ten kartón při vybíjení vydával takový zvláštní zvuk, těžko se dá popsat , možná to bylo pnutí materiálu proti zemi - vysoké elektrostatické síly..

Napsal: 12 led 2012, 21:25
od xtyo
I já přidávám nějaké skripta ze škole. Mrkni do souboru 1 na stranu kolem 119 a dále na soubor 2 prezentace od začátku do strany cca 43.
snad ti to pomůže trochu pochopit 8-)

soubor 1 http://www.uloz.to/12503300/1-pdf
soubor 2 http://www.uloz.to/12503302/2-pdf

Napsal: 26 kvě 2013, 00:23
od Bastlfanda
přiznam se, že jsem ještě neprostudoval přiložený materiály (díky za ně a kamenovat kdyžtak jen jemně :lol: ), ale v souvislosti s ionizací plynu mě napadá frekvenční a napěťová závislost, konkrétně mi jde o zbastlení co nejúčinnějšího (ideálně výkonově "varibilnějšího" - možná paradox - viz.dál) měniče z 12V (bat.) na zářivku (zalíbil se mi plánek z AR 6/1999 od R. Weisera, i když pro začátek/srovnání možná začnu s něčim jednoduššim jako je tohle - http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... 0&thold=-1 , příp. něco jako je v PE6/2005) ... možná bych měl bastlit, zkoušet a studovat, než tady klást asi "lama" dotazy, ale nedá mi to ...
Je vhodný upravovat napájecí kmitočet podle barvy světla? (určitě délky a obsahu zářivky, příp. "technologie", to si ještě taky doplnim ;) ) Podle "modrýho světla" by měl bejt vyšší kmitočet (a napětí?) efektivnější ... a někde jsem narazil i na "vhodnost" vedení kabelu k zářivce podél ní, ale moc podrobnej popis u toho nebyl ... jsou i měniče na ss napětí (kde se otáčí trubice/polarita kvůli opotřebení), ale zjevně je efektivnější to střídavý vyšší napětí o vyšší frekvenci (samozřejmě s ohledem na efektivitu transformace, ten první zmíněnej měnič používá 25kHZ při max. cca 300V) ... ideální měnič by byl takovej, kterej by tu zářivku (oblouk v ní) "osahal" a podle toho nastavil kmitočet a napětí ideální pro udržení oblouku a přijatelný svítivosti - to bych chtěl pro začátek moc ... ;) No ponořim se asi ještě do bádání (napadaj mě ještě ty teplotní závislosti u jednotl. zářivek, atp. ... a uvidim, co všechno kde zjistim :) ) ...

Napsal: 26 kvě 2013, 00:56
od EKKAR
O barvu v tomhle případě skoro nejde, protože barvu trubice (vyzařovanýho světla) určuje chemický složení luminoforu. Kmitočtem a napětím se dá ovlivnit "výtěžnost" výboje = podíl "energetickýho" UV záření, který vyprodukuje výboj a který "nabuzuje" luminofor k tomu, aby svítil. Jak napětí, tak i kmitočet mají svoje optimální honoty ovlivnitelný složením plynový náplně, tlakem v trubici a dýlkou = vzdáleností elektrod.