Stránka 2 z 2
Napsal: 21 čer 2013, 12:17
od tomasjedno
Ty víš, jaké napětí bude usměrňovat?
Napsal: 21 čer 2013, 12:31
od BOBOBO
k čemu bych to potřeboval ?
Napsal: 21 čer 2013, 12:39
od stasek
BOBOBO: Díky za informaci a jen na doplnění: Budu usměrňovat napětí 40V. Tyristory jsem získal v kovošrotu z nějaké svářečky či co a jelikož nemám odpovídající diody, tak chci použít tyto tyristory.
Napsal: 21 čer 2013, 12:43
od tomasjedno
BOBOBO píše:k čemu bych to potřeboval ?
Třeba k určení max. hodnoty toho odporu. Pro usměrňování malých napětí bude těch tvých 100 Ω moc.
Napsal: 21 čer 2013, 12:47
od BOBOBO
Dovolil jsem si předpokládat něco o svářečkách .
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
Chtěl jsem začít teoretizovat , 30°C v labáku mne těchto zbytečností ušetřilo .
Napsal: 21 čer 2013, 12:50
od BOBOBO
A dodám něco z teoriopraktika , čím víc budeš ty tyristory honit , tím líp budou spínat .
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
A tedy na dodatek , ty 70ky mají typicky saturaci pod Volt , takže holý křemíkový přechod má k Voltu a zrovnatak přechod G-K , takže by toto mohlo běžet bez odporu vůbec . Platí pro předpokládaný kmitočet 50Hz , ten jsem si též dovolil předvídat .
Napsal: 21 čer 2013, 14:32
od tomasjedno
No právě že jde o co největší potlačení té špičky před zapnutím, takže kdybych si to dělal já, tak tam dám odpor spočtený z vrcholového napětí té sinusovky a max. opakovatelného pulsního proudu Igk.
Anžto datašít tohohle prehistorického dinosaura neznám, odhadem přes palec mi vyjde pro 40V~ odpůrek mezi A a G 50 Ω.
A že by to běželo i bez odpůrku?
Když se na zkušebně stalo, že se na tyristor pustila střídavina 50 Hz, regltrafem se natáhlo napětí až ke kolenu charakteristiky (zde >1200V), a tyristor při tom spínal, šel do šrotu. Alespoň v době, kdy jsem tam dělal ve vývoji
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
Napsal: 29 čer 2013, 14:22
od tomasjedno
BOBOBO píše:...takže by toto mohlo běžet bez odporu vůbec...
Jo, ty jsi tím "bez odporu" myslel odporník o odporu limitně se blížícímu nule (a nikoli odpor vyštípnout).
No tak to by nějakou dobu fungovalo, ale bylo by to málo blbuvzdorné a nejspíš by docházelo k systematickému přetěžování G pulsními proudy (než se sepnutý stav rozšíří po ploše tyristoru), takže bych tomu velkou životnost nedával.
Napsal: 30 čer 2013, 00:04
od danhard
A jaká je strmost náběhu napětí, že ti vadí spínací doba ?
Napsal: 30 čer 2013, 10:24
od tomasjedno
danhard píše:A jaká je strmost náběhu napětí, že ti vadí spínací doba ?
V okamžiku např. připojení primáru na síť může být dU/dt docela zajímavé. A ty máš nějaké relevantní info o rychlosti šíření sepnutého stavu ve 1200V tyristoru při anodovém napětí řádu jednotek V?
Napsal: 30 čer 2013, 18:14
od TubeGuru
Dobrý den, AntyTDA vlákno "uhnulo" mimo původní dotaz: Jaký je spínací proud a spínací napětí do řídící elektrody pro tyristor T250/1000. Pro tento konkrétní typ to sice taky nevím, dá se však předpokládat, že to bude stejné jako u starších řad a tam je udáváno max. závěrné napětí řídící elektrody 3V, střední ztrátový výkon řídící elektrody 0,5W a spínací proud 80mA. Čili nepřekročení Ugt=3V a Igt=80mA by mělo zajistit dlouhodobý spolehlivý provoz. Snad Ti to pomůže
![Smile :)](./images/smilies/icon_smile.gif)
.
Napsal: 30 čer 2013, 22:18
od danhard
To asi proto, že se odpovídá už na jiný dotaz
![Smile :)](./images/smilies/icon_smile.gif)