[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Taký nápad, čo tak obe tráfka vybrať z dosky a premerať vinutia? Ak máš len lacný merák, môžeš si pomôcť nejakým trafom. Priamo zo sekundára napojiť trafko z invertora (povedzme cez nejaký odpor) a merať úbytok. Priznávam, ešte som to neskúšal, len taký nápad.

Nakreslil jsem si to schéma invertoru. Zatím je to "hala-bala". Dám to sem až to překreslím do logického uspořádání.
Po nakreslení jsem ale dospěl k přesvědčení, že přehřívání FETů může dělat jedině závitový zkrat v trafu. Když se dívám na to schéma, nemůže to dělat asi žádná jiná obvodová součástka.
Primáry obou traf jsou paralelně, takže vada kteréhokoliv trafa se projeví vždy na všech FETech.
Co se stane když postupně odpojím primár jednoho trafa. Bude polovina výbojek svítit dále a tranzistory přestanou topit, pokud odpojím to vadné? Zkusil to už někdo? Nerad bych, aby to po odpojení trafa vyslalo rychlý kouřový signál.
Ta zpětnovazební bižuterie na sekundáru je přes diody a odpory sečtena do společného jednoho zpětného signálu pro řídící IO, takže by to ten řídící obvod nemusel vůbec poznat, že půlka nepracuje. U mne je to na sekundáru úplně jinak zapojené než na tom předchozím obrázku z invertoru v LG. Zapojení primáru je však shodné.

Prošvihnuté vinutí u takového tráfka není žádná exotická závada. Naprázdno se tam vyskytuje pořádné napětí.
Vyletuj je a zkus připojit na měkký zdroj střídavého napětí zhruba pracovní frekvence, trafo se záviťákem se projeví velkými ztrátami=velký pokles napětí.

Sekundar trafa vadny niekedy byva - ale zatial som videl vzdy preruseny.

Brozicek píše:takže by to ten řídící obvod nemusel vůbec poznat, že půlka nepracuje.

U PC zdrojů řízených TL494 byla ta bižuterie zapojena tak, aby i výpadek jedinného napětí byl poznat. Možná i tady by mělo být poznat, kdyby běžela jen polovina.

Používej raději PNG. Maximálně ti někdo vyčte, že fotky můžeš nechávat v JPG.

Tak do přílohy zde dávám první verzi toho "vytvořeného" schéma invertoru. Ke schématu mám tento komentář:
1) Doufám, že mám správně zakresleny PNP tranzistory Q5 a Q6 pro buzení G1 (N kanál) výkonových FEtů. Podle zapojení by se měl FET otevřít kladným impulzem do G1 přes C11/D10 (C2/D2). Tranzistor pak slouží k rychlému vybití náboje z G1 po skončení otevíracího pulzu.
2) Invertor se startuje napětím 3,3 V na vstupu ENABLE (ON/OFF). Tím se přivede sepnutím Q2 a Q1 napětí Vcc 12V na řídící obvod U1.
3) Po spuštění invertoru běží měnič naprázdno a na sekundáru vznikne dostatečné napětí pro sepnutí výbojek. Výkon měniče se reguluje podle proudu výbojek, který se měří na R23 (R21). Reguluje se vždy podle té dvojice výbojek, která má aktuálně vyšší proud. Zpětná vazba do zesilovače odchylky a komparátoru je jen jedna přes R27 po filtraci na C18.

4) Zásadní problém a zjevná dočasná chyba ve schématu je v obvodu, který podle mne kontroluje, zda obě větve výbojek svítí. Při chybě by se měl měnič zablokovat. Vpravo dole jsou v tečkovaném kruhu dva obvody Q8 a Q9. Tyto SMD součástky mají značení ZG. Pod tímto označením jsem našel jen dvojici zenerových diod (viz přílohu), a ty jsem zakreslil do schématu. Obvodově tam však vůbec nepasují (nedávají logickou funkci) a ani měřením úbytků v propustném směru nemůže být mezi špičkami 3 a 2 v propustném směru zenerka. Najdu zde spojence, který ty součástky značené ZG v pouzdru SOT-23 identifikuje a ten obvod na schématu vpravo dole řádně popíše (z důvodu logické kontroly chodu obou větví se tam zřejmě porovnává signál ON s výstupem invertoru)?

5) Jinak si myslím, že pokud bych odpojil primár "vadného trafa" a ošidil tu kontrolu s obvody Q8 a Q9, mohl by invertor klidně běžet jen s jednou dvojici výbojek. Dokonce lze v tom monitoru přehodit přívody k výbojkám, že by z té funkční dvojice bylo po jedné výbojce na každé straně panelu - při nižším celkovém jasu.
6) A dokonce si myslím, že pokud bych "vadné trafo" nahradil tím jiným z jiného starého invertoru, tak by to mohlo fungovat, protože invertor reguluje proud podle větší hodnoty, takže druhá dvojice bude maximálně trochu méně svítit.

Tak, a nyní mi u té moji dizertační práce můžete udělat oponenturu, a hlavně pomoci s tím Q8 a Q9. Chtěl bych, aby v tomto vlákně zde v bastlírně zůstaly kvalitní informace pro následovníky. Schéma po opravě prozatímní chyby u Q8 a Q9 zde samozřejmě vyměním.

tohle taky značí ZG*: http://www.nxp.com/documents/data_sheet/PBSS4320T.pdf

To buzení FETů je nějaké divné, přece nemůže stejnosměrně plavat. Asi tam něco chybí, například tam nevidím D1, R14, D9, R19.

P.S.: K té konverzi JPG do GIFu se už radši nebudu vyjadřovat.

Dík pro Andreu i Crifodo za podnětnou oponenturu.
Ty součástky D1, R14, D9, R19 jsem už dohledal a dokreslil do schématu. Skutečně ty dvě RC kombinace patří mezi G2 a S2 u FETů. Prohledával jsem ještě obvody kolem G1 u FETů, ale při vší snaze jsem tam nic jiného než Q6, D10 a D11 (Q5, D2 a D8 ) nenašel. Možná mají Q6 a Q5 zabudován nějaký vnitřní odpor, a pro SMD značení FQ by se měla přiřadit jiná součástka než 2SA1037, kterou jsem nalezl já.
Udělal jsem znovu důkladnou inventuru co mám na schématu a co je na tišťáku, a našel jsem ještě nezakreslené C4, C5 a R4, které tvořily bižuterii kolem řídícího IO. Kondenzátor v bázi Q2 má označení C10, původně jsem ho měl označen jako C2, který byl správně ale duplicitně, u D5.
Nejdůležitější pro funkci bylo dokreslení R28, C17 a Q14. Spolu se zakreslením tranzistorů Q8 a Q9 podle odkazu Crifodo kolečka do sebe zapadla. Nyní je zřejmé, že po přivedení ON=3,3V se otevřou Q2 a Q1 a spustí se invertor. Současně se nabíjí C17 a asi po 1 sec sepne Q14 a invertor by se vypnul, pokud by nenaběhly výbojky. Po naběhnutí výbojek však sepnou Q8 a Q9, a tím se zabrání nabití C17.
Mám prosbu na Crifodo, zda nenajde co je to v tom Q14 v pouzdře SOD-23 se SMD značením WB za součástka (já jsem hledal marně). Z funkce vyplývá, že je to ekvivalent NPN tranzistoru, ale měření přechodů tomu neodpovídá. Myslím, že to bude nějaký NPN darlington, aby nemusel mít C17 velkou kapacitu a mohl být v provedení SMD.
Nyní se mohu se znalosti logiky regulace a ochrany při nezapálení výbojek pustit do laborování s trafy. Pokud odpojím primár jednoho trafa, stačí překlenout odpovídající Q8 nebo Q9 aby se invertor sám nevypnul, a sledovat co dělá jen na jedno trafo topení FETů. Tím se dá případně vadné trafo bezpečně určit. Následně budu laborovat s náhradním trafem z jiného invertoru.

PS pro Andreu: Zajímalo by mne opravdu proč máš odpor ke schématu v JPG a pak také ke schématu v GIF. U JPG chápu, že nese zbytečné informace o barvě. Můj skener může udělat kopii v JPG nebo Bitmapě. Samozřejmě vždy volím JPG. Kopie mého náčrtu v tužce má v rozlišení 300 dpi celkem 841 kB. Po transformaci do PNG měla 1571 kB a v TIF dokonce 2155 kB. Po převedení do GIF má stejné schéma jen 275 kB, a to už lze přímo vložit jako přílohu k příspěvku bez redukce rozlišení. Tak nevím v čem je problém. Pokud tady s tím nechceme obtěžovat, dej mi výklad na soukromou zprávu. Žádný učený s nebe nespadl, ani já.

http://www.datasheetarchive.com/2SD1383-datasheet.html#

už se to tu probíralo, .gif ukládá volitelnou bitovou hloubku od 256 do 2bit (monochrome) s řádkovou kompresí, takže tam kde je vodorovně v řádku jen hodnota bílé třeba na 1000 pixelů, uloží jen hodnotu pixelu a pak ve dvou bajtech délku, takže místo 1000x 3 bajty R/G/B stačí pro uložení řádku 3 bajty. Hlavička souboru obsahuje informace o použité barevné paletě.
Z toho vyplývá, že nemá smysl přeukládat do .gif z jpg, který už předtím z původně jednolité monochromní plochy pozadí udělal ty svoje kostky světlé šedé.
Naskenuj to v bmp nebo tiff a pak to v IrfanView ulož pluginem "Uložit pro web" v .gif nebo .png s volitelnou barevnou hloubkou, pro dobře naskenovaný obrázek stačí jen jeden bit na pixel, černá/bílá. Rozlišení jen takové, aby bylo schéma čitelné. Pak může mít A4 schéma 20 kB místo 600 kB.

Crifodo píše:http://www.datasheetarchive.com/2SD1383-datasheet.html# .......

Dík za výklad k tomu zobrazování JPG, PNG a GIF. Budu se tím řídit.
Darlington, který jsi mi dal v odkazu, má skutečně podle dokumentace SMD značení WB, a já jsem ho při včerejším hledání také našel. Na místě Q14 mi však taková součástka vůbec nesedí, protože:
1) Toto by měl to být darlington PNP podle šipek na schématu. V zapojení, jak jsem ale Q14 ale nakreslil, může fungovat jen NPN.
2) Mezi kolektorem Q14 a zemí (tím také mezi Gate Q2 a zemí) je odpor R2 s hodnotou 36k (je na něm tisk 363). Já tam však měřím jen 24,7k. Ten paralelní odpor pak může být jen někde v tom Q14.
3) Mezi kolektorem a bázi bych měl pro PNP nebo NPN darlington naměřit v propustném směru klasický úbytek na přechodu. Já tam nenaměřím pro oba směry nic. Tzn. Q14 nemůže být klasický ani NPN ani PNP. Přitom ten Q14 je funkční, protože pokud odpojím jednu výbojku, měnič se sám do 2 sec vypne.
Takže ta Q14 se značením WB musí být nějaký exot s funkcí NPN tranzistoru.

Tak jsem vyzkoušel každé trafo samostatně s tím, že jsem odpojil vždy u jednoho trafa jeden konec primáru a ošidil příslušný kontrolní obvod přemostěním kolektor-emitor na odpovídajícím Q8 nebo Q9. Výbojky zbylé poloviny poslušně nabíhaly, ale FETy opět příliš hřejí (trochu pomaleji, ale po chvíli to musím vypnout). Proud z 12 V byl pro levou větev 1,28 A, pro pravou stranu 1,17 A. Z toho plyne, že trafa jsou asi OK (relativně dobré zjištění).
Nyní se už asi bez osciloskopu neobejdu. Další teorie je, že spíná jen jedna polovina mostu, to znamená že trafa jsou buzena jen pulzy jedné polarity (tím jsou trafa i stejnosměrně sycena). Regulační obvod se snaží pak potřebný proud výbojek dorovnat délkou pulzů. Může to dělat i nevodivý FET jedné větve nebo cokoliv v buzení příslušné větve až po vadný jeden výstup řídícího IO. Snad někde u bývalých kamarádů osciloskop na půjčení seženu a pak budu chytřejší. Když už mám schéma, vím co a kde to mám měřit.

Jaký máte kdo názor na to, co je v invertoru vadného podle toho, co je vidět na přiložených oscilogramech, a co komentuji dále:
a/ Bude příčinou problémů vadný řídící obvod KIA494?
b/ Nebo pravděpodobněji vadný některý z dvou dvojic FETů?
c/ Nebo by jste tipovali jinou součástku v měniči.
Jen připomínám, že výbojky naběhnou, ale během 10 sec se tak zahřejí FETy, že to preventivně vypínám.

Zde jsou dva z řady naměřených průběhů. Při takových tvarech pulzů musí FETy hřát. Popis co je na každém průběhu je v komentáři k obrázkům.
1) Místo kvalitních obdélníků jsou hrany výstupních řídících pulzů E1 a E2 deformované s nějakou časovou konstantou. Náběžná hrana je kvalitní a strmá. Tranzistor kvalitně spíná. Sestupná hrana je strmá přibližně z 12V na 7V, a dále pak klesá jako vybíjení kondenzátoru. Zkusil jsem k zatěžovacímu odporu R16 (5k1) dát paralelně 2k7, ale na průběh to mělo zanedbatelný vliv. Z toho bych téměř usoudil, že vada je uvnitř KIA494. Zdá se, že průběh napětí je vytvářen někde v bázi výstupních tranzistorů, takže na výstupu je průběh už "tvrdý" (zaoblení asi nedělá nějaká kapacita v obvodech). Pulzy na výstupech E1 a A2 jsou samozřejmě fázově posunuty o 180°, zde je výběr snímku pro ilustraci průběhů.
2) Druhou záhadou je, že mezi G1 a S1 měřím odpor 0,9kohm v obou polaritách měření. Je velmi nepravděpodobné, že by v obou větvích můstku byl nějaký svod na Gate. Pro měřenou hodnotu nemám logické vysvětlení.

Nic jiného podezřelého jsem měřením ostatních součástek v zapojení nezjistil.

Zatím zde nikdo nenapsal žádnou hypotézu o možné příčiné závady, tak zde dám nějaké doplňující informace:
1) Referenční napětí na špičce 15 obvodu 495 je OK - 2,5 V (dělič 10k/10k z 5 V na špičce 14).
2) Vstup Deadtime šp. 4 na 495 funguje OK. Po spuštění invertoru se přes C4 zvedne napětí a záporné impulzy na výstupech šp. 9 a 10 jsou úzké (soft start). Po nabití C4 je napětí Deadtime 0V a pásmo necitlivosti mezí výstupními pulzy je implicitní z vnitřního napětí 120mV. Výstupní pulzy se roztáhnou na maximum.
3) Zpětnovazební napětí na špičkách 1 a 10 obvodu 494 je 1,9 až 2,1 V, takže je nižší než referenční napětí 2,5 V a invertor se nedostane vůbec do režimu regulace zúžením výstupních pulzů (pulzy mají maximální šířku ale hrany jsou deformované). Kde se pak ztrácí energie měniče, když pulzy mají největší šířku a přesto regulace ve zpětné vazbě nedosáhne referenční úrovně (je to tím že řídící pulzy nejsou obdélníkové)?
4) RC kombinace R7, C6 a C5 na špičku 3 je zřejmě jen frekvenční kompenzace pro stabilitu regulační smyčky. Na špičce 3 (PWM komparátor) je jen asi 0,6 V, což odpovídá stavu na vstupech zesilovačů odchylky.
5) Střídavé napětí na odporu R21 v obvodu výbojek jsem naměřil cca 11V. Připojil jsem na výstup trafa dvě výbojky vyndané z jiného panelu (jsou asi o 2 cm kratší) a střídavé napětí kleslo na cca 7V. Úměrně se snížilo také napětí na špičce 2 diody D3 z 2,14V na 1,54V. Očekával bych spíše větší proud u kratších výbojek. S těmi kratšími výbojkami ale výrazně klesne zahřívání FETů, v podstatě na nich lze prst udržet.
6) Změřil jsem ještě průběh pily na kondenzátoru C7 šp. 6. Pila je OK. Napětí špička špička je cca 3V. Neměla by být amplituda pily větší?

Zatím jsem se nepustil do výměny řídící 494, která je silně podezřelá. Nenapadá mne, jaká vada by musela být v tom obvodu, aby byl tvar výstupních pulzů tak "zakulacený". Nelze z vnějšku zkontrolovat vnitřní Flip-Flop a výstupy komparátorů pro kontrolu napájecího napětí 12V a referenčního napětí 5V. Ještě přikládám oscilogram na obou "drajnech" Fetů. Pulzy jsou opět zkreslené v souladu s jejich nekvalitním buzením.

Ahoj, ten TL494 není drahý a je snadno dostupný, jestli se všechno kolem jeví OK, tak ho prostě vyměň a uvidíš. Pokud by byla pochybnost s tráfky, prohození by přineslo informaci, že by začaly hřát fety na druhé straně.
Michal