[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Toto:
http://www.ges.cz/cz/ei30-18-5-206-GES07507177.html
a pro jistotu nakresli, jak to vlastně je - jsou-li dvě vinutí, jak je to usměrněno /počet diod - vidím tam 4 - jak jsou na ta dvě vinutí zapojeny, spoje jsi nedal/...

Pokud je tam jen stabilizace na 5V, tak 9V trafo bude stačit.
Ten tří/dvou vodičový přívod nedokážu posoudit. Ale původní byl (z nějakého důvodu) třívodičový, takže....

Hlavně, pokud je to USA verze, tak velmi často na plošáku nejsou dostatečné izolace pro evropskou verzi, natož na "dvojku".

Takže to mám chápat, jakože určitě nechat kostru?

jarda:
Vyfotil jsem to ze spoda (foto v prvním příspěvku), pod nápisem SOLDER je sekundár.
Prostřední dva kontakty jsou spojené cestou na plošňáku.

Diody tam taky vidím 4.

Vidím správně, že mezi primárem a sekundárem je nápis v mědi?

Když už to předěláváš, ten stabilizátor by potřeboval větší chladič. Srážet na lineárním stabilizátoru většinu napětí je pěkná prasečina.

Je to zjevně v sérii a s můstkem, takže http://www.ges.cz/cz/ei30-18-5-109-GES0 ... listType=1
Zemění je asi i cestou připojeného MIDI zařízení, takže bych použil dvojlinku k trafu, vyhne se tak případnému brumu z dvojího zemění.
A toho sériového kondenzátoru bych se nebál, a ani puristé na obranu jazyka nezaváží, přišedše a buzerujíc překlepy a ignorujíc podstatu odborného problému. Takže přikládám sériově vyráběné zařízení:

Proč najednou těch 1x9V místo 2x6V? Nemá to 2x6V nějaké výhody?

Asi měli dostatek traf s vinutím 2x 6V. Na funkci rostlináře to nemá pražádný vliv, klidně dej 1x 9V. Rozměry vypadají standardně, mohlo by tam i něco zapasovat. Na experimenty s kondenzátory se s klidem vykašli.

Plánování výroby je i o zajištění dodávek, a pokud selže dodavatel, tak nastoupí náhraní, což se asi stalo, a počítali s tím i na plošném spoji. A kondenzátor v serii bych nepodceňoval apriori, je to bezpečné, funkční a levnější, a může tím ještě i snížit výstup trafa na přijatelnější hodnotu - třeba i 7V... /snížení spotřeby, teploty v zařízení, menší pracnost a možnost návratu na síť 110 V - akademicky/. Osobní antipatie k takovému řešení je z odborného technického hlediska irelevantní.

Víš co, tak mu ten kondík spočítej a nezapomeň brát ohled na možnou rezonanci a nabíjecí proud kondíku ve špičce napětí při zapnutí.
A nezapomeň mu k tomu dát certifikát s dovětkem, že až se to posere, tak dayslypperovi uhradíš veškerou škodu.
dayslyppere, prosím tě, vyser se na ten kondík a vyměň to trafo.
Omlouvám se za ten slovník, ale už jsem to nevydržel.

A ked sa ten sprosty kondik prerazi, tak je cele zariadenie komplet odpalene...

?

Zkušenosti, odbornost, vědomostl a respekt k celosvětové praxi. A výpočet je triviální, stačí na to základ od Ohma. A trpělivost je potřebná všude.

Edit mbw:

Stát se může cokoliv komukoliv kdykoliv, konstruktér dá 100 procent nahoru a X2, takže alespoň 400 V AC. A před živelnou pohromou neobstojí nic, spláchne i pojišťovnu a i jejího následného zajišťovatele, ne?

jarda píše:...stačí na to základ od Ohma.

Základ nestačí. Jedná se o zatížený impedanční napěťový dělič, který má v podélné větvi kapacitní reaktanci a v příčné větvi impedanci indukčního charakteru, přičemž reálnou (odporovou) složku této impedance nelze dost dobře jednoduše určit.
Výpočet předřadného kondenzátoru ve zdrojích bez transformátoru, kde se předpokládá odporová zátěž je samozřejmě podstatně jednodušší, ale i tak je potřeba počítat s tím, že proud tekoucí kondenzátorem se před napětím na něm předbíhá v ideálnám případě o 90°.

I u motorů je to běžné, i ventilátor jsme na fóře vyřešili /cca 30W/, nejde o teoretizování na akademické půdě. Funguje to.

Funguje to blbě. Je to značně nespolehlivé i při použití kondenzátorů X2. Ztratí časem kapacitu.