[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Spíš to přeskakuje někde jinde než na konci toho "obyčejnýho drátu" - pro napětí 10-15kV není prasklina v izolaci neviditelná prostým okem žádnou překážkou... Pročpak si myslíš, že asi mají zapalovací káble tak tlustou a speciálně vyráběnou izolaci, pro srandu králíkům?

Přímo škrtáním drátama to jiskří blbě, zkus to zapojit přes nějaké BUčko a uvidíš ten tanec.

Před léty, kdy k nám poslal jeden člověk patent a všechno haraburdí k tomu jsem dělal ověření zda dělá spolehlivou jiskru pro zapalování plynových hořáků abych se k patentu mohl vyjádřit.Nikdy mne nenapadlo zkoušet bez vysokonapěťového kabelu.Ten má značně menší kapacitu než pouhý drát.
Jiskra z cívky Pionýra dala i 10mm jiskru.

Aby pri skrtani dratom hadzalo dobre iskru,musis tam pripojit aj kondenzator.Ale ani tak nezistis,ci je zc dobra,alebo je uz prerazena a po zohriati prestane davat iskru.S tym BUckom to bude hadzat iskru aj bez kondika.

EKKAR píše:Spíš to pøeskakuje nìkde jinde než na konci toho "obyèejnýho drátu" Proèpak si myslíš, že asi mají zapalovací káble tak tlustou a speciálnì vyrábìnou izolaci?

zkoušel jsem to na nevodivém stole a ten drát od VN jsem vedl velkým obloukem, abych pokud možno vylouèil pøeskok napìtí jinde než na konci drátu,
Pøerušování primáru jsem zkoušel jen škrtáním drátem, což dle pøedchozích pøíspìvkù není nejvhodnìjší - takže pro spolehlivìjší funkci je teda vhodnìjší vyšší frekvence pøerušování? Teoreticky by ale jiskra mìla pøeskoèit i pøi jediném rozpojení primáru ne?
A ten kondík tam je pøedpokládám hlavnì kvùli omezení jiskøení na kontaktech.

zapoj paralelne k těm svorkám kondenzátor třeba 100nF(svitek, nebo monoblok) na co nejvyšší napětí (alespoň 250V AC) a budeš koukat, jaký jiskry bude dávat, když budeš jedním pólem napájení skrtat o jednu ze svorek.. bez kondíku nefunguje..

dík za radu, vyzkouším s kondíkem

Ten kondík ke kontaktu je celkem klíčovou součástkou v zapalování. Bez jeho přítomnosti, se téměř veškerá energie v cívce zmaří na el. obloku zniklém při rozpojení kontaktu.

Cívka z kondíkem vytvoří rezonanční obvod a tlumené kmity.

Ještě pro ilustraci pokud někoho tato problematika zajímá, přikládám obrázky z měření, simulace a matematického odvození. Zabýval jsem se diagnostikou tohoto zapalování před pár lety v bap.

Průběh napětí na kontaktu je simulovaný, ale o reality se zase tolik neliší (zanedbány prazitní kapacity na sekundární straně a vliv el. oblouku). Jedná se o přechodový děj 3. řádu. Červené průběhy ukazují detail napětí a proud kondenzátorem (ten kondík není žádné ořezávátko vzhledem k proudu který jím prochází ) Simulace byla provedeno pro zapalování z Lady tj. (Lprim=10mH, Rprim=3, C=220n)

Další průběh napětí na "kontaktu" (spínací tranzistor) je z ele. zapalování k favoritu (měřeno na oscil.). Zde je už vidět vše. Chybí záporná špička (potlačena diodou tranzistoru) a o proti klasice zde přibyla něco jako "doba sycení cívky" tj. to, že elektornika omezí nárůst proudu primární stranou po dosažení určité hodnoty proudu ještě dříve, než dojde k rozepnutí tranzistoru. Také je zde dobře vidět vliv el. oblouku... Jen upozorňuji, že to bylo měřeno ve vzduchu nikoliv na motoru. Ten vliv el. oblouku na napětí na kontaktu bude při měření na motoru pravdpodobně trochu jiný.

popest:Super obrázky!!

tak vyzkoušeno, s kondenzátorem to jiskøí podle mých pøedstav

K tý indukční cívce mám taky otázku.Když jsem rozkuchal starou bakelitovou indukční cívku. Tak jsem přišel nato že je navinutá na otevřeném jádře tj. svazek plechů tvaru I. Přitom kdyby ta cívka byla navinutá na jádře z plechů EI se vzduchovou mezerou tak se energie magnetického pole líp využije.Ale to snad už tenkrát museli vědět. Existuje teda nějakej důvod motat tyhle cívky na otevřené jádro?

Asi vycházejí izolační vzdálenosti a povrchové cesty od vn sekundáru k primáru a jádru lépe.

Myslím si že bez otevřeného jádra by nedošlo ke kmitání a napětí by bylo menší a nedošlo by k zapálení směsi.