[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Smysl vychází z definice. I stejnosměrný periodicky kolísavý průběh bude mít tepelný účinek, který se dá vyjádřit nějakou konstantní nekolísavou, tedy efektivní hodnotou.

Dobrý večer, k tématu už téměř není co dodat, zvrtlo se to na "předmět měření střídavých el. veličin" a to dle mého mínění jen kvůli jedné špatné hodnotě ve schematu, totiž +264V za dvojcestným usměrňovačem, kde by měla být správná hodnota 214*0,9=192,6[V]. A po sepnutí S2 a tím připojení C1 se tento samozřejmě nabije na maximální hodnotu stejnosměrného pulzujícího napětí za usměrňovačem 192,6*sqrt2=272,38[V]. Takže snad žádný rozpor . Po opětovném přečtení vlákna a polemiky o existenci či neexistenci efektivní hodnoty pulzujícího ss napětí vím jen to, že u ss napětí není efektivní hodnota matematicky definována, protože to obecně (na rozdíl od střídavého sinusového průběhu) nelze. (nebo to neumím jen já? )

Bernard píše:Smysl vychází z definice. I stejnosměrný periodicky kolísavý průběh bude mít tepelný účinek, který se dá vyjádřit nějakou konstantní nekolísavou, tedy efektivní hodnotou.

No dobře, já to jen nějak tuším, ale ty umíš všechno spočítat a odvodit. Kolik tedy je efektivní hodnota dvouc. usměrněného efektivního napětí 230V?

Který měřák tedy ukazuje správně? Ručkový elektromagnetický nebo Fluke?

TubeGuru píše:Dobrý večer, k tématu už téměř není co dodat, zvrtlo se to na "předmět měření střídavých el. veličin"....

To nevadí, zas tak velké odbočení to nebylo. Někdy se to zvrtne na mnohem vzdálenější témata (politická témata, osobní pošťuchování) a nikomu to nevadí.

Efektivní hodnota se dvoucestným usměrněním nezmění, díky té druhé mocnině na znaménku nezáleží, proto jsem napsala, že změří efektivní hodnotu. Akorát že digitální voltmetr s integračním převodníkem měří na ss rozsahu střední hodnotu, na st rozsahu můj stařičký H&H zmateně courá.

TubeGuru píše:... u ss napětí není efektivní hodnota matematicky definována, protože to obecně (na rozdíl od střídavého sinusového průběhu) nelze...

Proč by probůh nemělo jít spočítat druhou odmocninu ze střední hodnoty kvadrátu?

PavelFF píše:Kolik tedy je efektivní hodnota dvouc. usměrněného efektivního napětí 230V?

230V

PavelFF píše:Který měřák tedy ukazuje správně? Ručkový elektromagnetický nebo Fluke?

A neměříš náhodou tím Flukem střídavou složku superponovanou na ss 207V?

Edit: a co ti to ukazuje v režimu AC+DC? Tipnul bych si, že AC 95V + DC 207V, AC+DC RMS 230V (pokud tím tedy měříš dvoucestně usměrněných 230~).

No právě, na střídavém rozsahu se stejnosměrná zložka nepustí dál, a co zůstane, má střední hodnotu 0. A ta efektivní potom asi záleží na tom, jestli je údaj TrueRMS nebo nějaký 1,11x usměrněná střední hodnota toho černého průběhu. (To zas bude mazec. )

Pěkně jste mu to tu tradičně po ichtylsku zasvinili

Jen trochu zodpovědný návrhář necpe nikam elyty s poddimenzovaným napětím, ani s vědomím že to Tesla přežije. Naopak je slušnost použít provozní napětí tak 70% maximálního katalogového. Rozvodné závody jsou někdy schopné krátkodobě narvat do sítě třeba o 20% vyšší napětí. Budete pak čistit bednu od elektrolytu a staniolu?

Crifodo píše:Pěkně jste mu to tu tradičně po ichtylsku zasvinili

Klídek, takhle to přece dopadne vždycky, když někdo vyvěsí dotaz a pak už dál nereaguje. Entropie samovolně roste, ne?

Omlouvám se za opožděnou reakci, vlákno samozřejmě průběžně sleduji. Děkuji všem za reakce, jen upřesnění - samozřejmě ohmův zákon, střední vs efektivní vs maximální hodnota a další zde uváděné výrazy a výpočty mi nejsou cizí. Možná jsem původní dotaz špatně položil, teorie mi je v tomto případě jasná (tudíž i důvod, proč je to napětí vyšší oproti uváděným hodnotám a co vlastně měřím). Chybí praxe, potřeboval jsem potvrdit, že po zatížení toho zdroje to napětí klesne., což se stalo. Mimo to jsem na výstup zkusmo připojil rezistor přepočtený na 70mA "odběru" a napětí poslušně kleslo. (Jelikož nevím, jak zjistit, kolik tam skutečně poteče a s elkama nemám žádné zkušenosti - abych to vyčetl ze schématu, vzal jsem hodnotu 70mA, která je uvedena jako max proud výstupním trafem, přes které je napájená výstupní ELka).
Jak říkám, chybí praxe, takže jsem očekával reakce praktického charakteru - např. připoj takovou a takovou žárovku či (jak bylo uvedeno) takový a makový odpor... Případně komentář k těm kondům - což se také stalo.
Trochu mě mrzí, že to nelze takhle blok po bloku zapojit, oživit a nastavit, ale musí se to spustit celé najednou a doufat, že tam není nějaká bota. Původně jsem zamýšlel, že postavím a oživím jednotlivé části, ale pokud mi zdroj bude dávat správná napětí až v konečném zapojení, je to pasé.

Takže díky všem za reakce a klidně se může pokračovat v rozjeté diskuzi. Pokud bych opět narazil na nějakou (pro mne) zajímavou situaci, dovolil bych si opět se na vás obrátit.

Věřím, že ti Ohmův zákon není cizí, ale proč ho tedy nepoužiješ? Hned zjistíš, že zdroj B+3 dává 1,6 mA, B+2 dává 7,4 mA, B+1 dává 41 mA a tedy celkem z B+ teče 51 mA. Z toho spočítáš i náhradní zatěžovací odpory jednotlivých větví.

Uf.
Njn, už to vidím. Tahle souvislost mi nedošla. Díky, zase jsem o něco chytřejší.

Crifodo píše:Pěkně jste mu to tu tradičně po ichtylsku zasvinili
...

Že zrovna tobě to vadí mě překvapuje. "Zasvinění" se kupodivu zatím týká technické problematiky.

Nikdo se tu (zatím) nepokusil vložit stesky na neodvratný zánik západní civilizace, technickou zaostalost dnešní mládeže, zprasené výrobky z Číny, úpadek školství, zkaženost vládnoucí kliky, občanskou otupělost obyvatelstva, ...apod. Dokonce ani nikdo ještě nerozmlouval tazateli jeho záměr, protože je nějakým způsobem ideově či technicky pochybený a podporuje jen další degeneraci lidstva.

Abych se vrátil k vedlejšímu tématu:
Zatím to tedy chápu tak, že pokud odstraníme stejnosměrnou složku, bude efektivní hodnota "zvlnění 100Hz, obálky" asi 99V podle obrázku od Bernarda.
FLUKE ukazuje, že celkové usměrněné (ss+stř.) efektivní napětí je 230V Ukazuje dvě složky - zhruba 209V+95V(jak píše tomasjedno). Rozdíly proti teorii(Bernard) jsou patrně chyby měření a vliv zkreslení sinusovky.

Při 230V jsou správné teoretické hodnoty 100~ a 207=
Pokud měříš něco mírně odlišného, bude to zkreslením sinusovky (nelinearita trafa), ořezáním o napětí diod apod.

Ahoj všem.
Zes jsem úspěšně sestavil a dá se říct spokojenost. Jediná věc, co mi trochu vadí je brum - a tady bych žádal opět o radu, jelikož mi to opět není moc jasné. Identifikoval jsem vznik brumu ve výstupní lampě EL84. Až po výstupní pot hlasitosti je rušivý signál dá se říct ve snesitelné normě několika mV. Odpojil jsem "buzeni" tohoto potu z preampu a laboroval se samotným koncem. Toto jsou hodnoty, které jsem naměřil:
Ua=+264V
Ug2=+207V (oproti schématu jsem vyměnil R7 za 10KOhm)
Uk=+5.84V
Ig2=5.5mA
Ik=45.6mA

A teď střídavina:
Ug1= max ~10mV/50Hz - dle natočení potu
Ug2=~65mV/50Hz
Ua=~350mV/100Hz (!!!)

podezření padlo samozřejmě na nedostatečnou filtraci zdroje (zvlnění na B1 zdroji naměřeno ~260mV/100Hz - což ale nekoresponduje se stavem na anodě (???)), ale ani po přidání blokování 680uF + 0,047uF se nic nezměnilo. Žhavení stejnosměrným externím zdrojem nemělo vliv.

Po odpojení Ua a Ug2 naměřeno na B1 zdroji ~12mV/100Hz.

Je možné, že se do výstupního trafa indukuje rušení ze síťového ? Ale pak proč 100Hz ? Trafa jsou proti sobě otočena jak vertikálně, tak horizontálně - viz. obr. Nebo je bota jinde ? Co to podezřelé spojení katody se žhavením (označeno jako "A") ?