Jde jen o porovnávací měření, nemusí to být pro jmenovitý primární proud, ale třeba pro jeho desetinu. To se zvládne i běžným autotrafem.procesor píše:... Merať na krátko zváracie trafo nie je sranda.
Tvrdý trafo -konstrukce
Moderátor: Moderátoři
Bernard: Sice tak nějak nechápu , co ty koeficienty a dělicí faktory znamenají, ale nezdá se mi správně ještě ta dvanáctka ve druhém sloupci.
A je tu někdo, kdo by mi prosím jednoduše vysvětlil princip regulace proudu při sváření v CO2? Stačí jen trafo s odbočkami(na primáru) a už nic. Žádná elektronika, co reguluje proud?
Když to trafo musí být tak strašně tvrdé, tak co ureguluje proud na konstantní velikost?
citace: "Princip svařování v CO2 atmosféře spočívá v tom,že se drát (0,6 0,8 ,1,0 1,2 ...) utavuje při zkratu s materiálem.Je to pravý opak obloukovýho svařování."
Mně to nepřipadá jako opak? Je tam navíc jen ta ochranná atmosféra.
A je tu někdo, kdo by mi prosím jednoduše vysvětlil princip regulace proudu při sváření v CO2? Stačí jen trafo s odbočkami(na primáru) a už nic. Žádná elektronika, co reguluje proud?
Když to trafo musí být tak strašně tvrdé, tak co ureguluje proud na konstantní velikost?
citace: "Princip svařování v CO2 atmosféře spočívá v tom,že se drát (0,6 0,8 ,1,0 1,2 ...) utavuje při zkratu s materiálem.Je to pravý opak obloukovýho svařování."
Mně to nepřipadá jako opak? Je tam navíc jen ta ochranná atmosféra.
V té tabulce je jedno okno pro vinutí (na obrázku dole je to komplet).SDZ píše:Podle tý tabulky má bejt sekundár vinutej z jiný strany než primár -pochopil jsem to dobře?
Rozptylová indukčnost δL je vlevo nahoře 100%, tedy 1. Jinde jsou poměry k té jednotce. Takže kotoučové vinutí - primár jedna komora, sekundár druhá komora - má rozptylovou indukčnost 12x větší.
- Přílohy
-
- Trafo.png
- (1.46 KiB) Staženo 50 x
Bernard> to že je to pouze polovina vinutí jsem pochopil.Na tom obrázku je sekundár červeně,nebo naopak ?
PavelFF> Regulace proudu pro svařování CO2 je řešen pouze rychlostí posuvu drátu.U zdroje pro CO2 je potřeba regulovat pouze napětí.Já to mám řešený tak,že mám na sekujdáru dvoucestnej řizenej usměrňovač s dvěma tyristory.Regulátor je řešenej tak,že měří napětí na výstupu a podle toho buď přidá,nebo ubere (zpětná vazba je potřeba sladit)- snaží se udržovat nastavenou hodnotu napětí.Hobby COčka mají přepínání napětí v primáru (s tím se mi motat nechtělo).
>Mně to nepřipadá jako opak? Je tam navíc jen ta ochranná atmosféra.< Já to myslel tak,že u obloukovýho svařování se člověk snaží držet oblouk(držet elektrodu nad materiálem),naopak u COčka se drát tlačí do svařovanýho materiálu.
Nehledejte problém v tom řízení,zkoušel jsem svařovat i s klasickým dvoucestným usměrňovačem z diod. efekt stejnej.Proto se tady snažím získat podrobnější informace o trafu jako takovém.
PavelFF> Regulace proudu pro svařování CO2 je řešen pouze rychlostí posuvu drátu.U zdroje pro CO2 je potřeba regulovat pouze napětí.Já to mám řešený tak,že mám na sekujdáru dvoucestnej řizenej usměrňovač s dvěma tyristory.Regulátor je řešenej tak,že měří napětí na výstupu a podle toho buď přidá,nebo ubere (zpětná vazba je potřeba sladit)- snaží se udržovat nastavenou hodnotu napětí.Hobby COčka mají přepínání napětí v primáru (s tím se mi motat nechtělo).
>Mně to nepřipadá jako opak? Je tam navíc jen ta ochranná atmosféra.< Já to myslel tak,že u obloukovýho svařování se člověk snaží držet oblouk(držet elektrodu nad materiálem),naopak u COčka se drát tlačí do svařovanýho materiálu.
Nehledejte problém v tom řízení,zkoušel jsem svařovat i s klasickým dvoucestným usměrňovačem z diod. efekt stejnej.Proto se tady snažím získat podrobnější informace o trafu jako takovém.
SDS>Dobré čítanie odporúčam.http://www.elektroda.pl/rtvforum/viewto ... 02a112149f
Je to hlavně z důvodu bezpečnosti , máš to v normě , musí být oddělená vinutí . Ale tak jak jsi to provedl , je to pro "tvrdost" trafa nejlepší . Aby měla svářečka dobrý chod při tyrřízení , musí být dost vychytaná a i s dělenou tlumivkou , aby to k něčemu bylo . Levné baumaxové svářečky mají jen tu regulaci na primáru trafa , ale "svářeči" je nemohou používat , neb mají slabý a hlavně velmi nestabilní výkon , daný špatným podavačem , jeho napájením z výkonového secvinutí . U nich se toho moc nastavit nedá a ze tzv. čtyř stupňů jsou využívány jen ty dva "nejsilnější" , přičemž dojde vlivem poddimenzování - vlivem katování kostů , brzy k přehřátí a často shoření trafa . Proti počtům , které jsme se za dob reálsoc učili , jsou ta trafa přetížena tak 4-5x . No a k tomu průběhu sváření . Regulace sváření probíhá dle technologického procesu , který je pro různé slitiny předepsán . Jedná se o různé stavy s použitím rozdílných "krycích" plynů , povoleného množství vneseného tepla do materiálu atd . No a vždy tam hoří oblouk . Ale buďto stále anebo se tam lidově rve toho drátu více a ten roztavený se v podstatě do sváru vnáší ve větších částečkách . Takovéto podmínky mohou zabezpečit jen výkonné stroje , na kterých se nastavuje proud i napětí zdroje . Obé je velmi tvrdé , narozdíl od sváření elektrodou , kde se výkonové poměry v oblouku mění se zkracováním a prodlužováním oblouku rukou svářeče . Což by při tvrdě nastaveném napětí nebylo možné .
No,já mám pořád pocit,že je na tom trafu něco špatně.Sekundár je na primáru,kterej je navinutej dobře (je i prolitej lakem a vypálenej v peci).Na sekundár jsem jinej drát neměl než jak je vidět na obrázku.Napadlo mě,jestli by mělo nějaký význam tu izolaci dostat pryč a obmotat celej drát sekundáru třeba kobercovkou.Při navinutí silnýho drátu na trafo by byly jednotlivý závity blíž u sebe.Co vy na to?
- Přílohy
-
- trafo.jpeg
- (103.25 KiB) Staženo 64 x
Nech pocity pocity a ať se někdo kouká na Vmetr při sváření . Reálný výsledek lze porovnat až při vlastním sváření . Tvoje další teoretizování zde je na dvě věci . Jestli nedostaneš napětí při sváření na 24-26V , tak nic nečekej . Tedy pokud nechceš něco jen lepit . Teoretizuješ , ale průřezy drátů a jádra sem nedáš . Takže další postrádá smyslu .