No a demodulace slouží k tomu, aby se z přijatého signálu opět obnovila přenášená informace, a signál na výstupu přijímače co nejpřesněji odpovídal signálu, kterým byl modulovaný vysílač.)
Jistě, tomu rozumím, ale JAK?
Modulátory & demodulátory
Moderátor: Moderátoři
můžeš do pornoprůmyslu. Znám lidi, co se tam uplatnili a maj se fajn (až moc)Fredy00 píše: Jinak, co mě fakt baví je fotografování, dějepis a knížky, ale tehdy jsme se rozhodovali podle uplatnitelnosti, na jakou školu jít. Ale už podruhé se mi v životě dokázalo, že člověk asi fakt má někdy myslet podle toho, co mu mozek emocema naznačuje, že je pro něj dobré.
Fredy00:
VF oscilátor je oscilátor, který pracuje na frekvencích, spadajících pod oznašení vysoká frekvence. Je při tom třeba přemýšlet, k jakému účelu bude použit a podle toho zvolit typ a parametry oscilátoru. Například, pokud bude oscilátor součástí rádiového vysílače, důležitým parametrem bude předepsaný, stabilní, neměnný kmitočet. Jinak by všem posluchačům u rádií, poslouchaná stanice "ujížděla" a museli by ji neustále dolaďovat. RC oscilátory jsou jednoduché, prakticky využitelné do kmitočtů v řádu MHz (třeba do 10 MHz), ale ne zrovna kmitočtově příliš stabilní. Na vyšších kmitočtech se používají LC oscilátory v tříbodovém zapojení, nebo (lépe) oscilátory, řízené krystalem. Aby se zajistila stabilita kmitočtu, konstruktéři své oscilátory stíní před vlivy okolí (elektrická a magnetická pole, vibrace), umisťují je do vyhřívaných, tepelně izolovaných schránek se stabilní teplotou (termostaty), oddělují jejich výstup od následujících obvodů, stabilizují jim velikost napájecího napětí atd...
Na tvém odkaze je nakreslen jednoduchý amplitudový modulátor. Je to vlastně jednotranzistorový zesilovač, který má do báze přiveden signál z oscilátoru, označen vf, tedy vysoká frekvence (nosná). A generátor nízké frekvence, označen nf, je připojen do obvodu záporné zpětné vazby v emitoru. Za provozu tak tranzistor zesiluje vf signál a při tom je jeho zesílení ovlivňováno zpětnou vazbou v emitoru, podle signálu, přiváděného z nf generátoru. Tím ti na kolektoru vznikne zesílený vf signál, jehož velikost (úroveň) se bude měnit v rytmu nf sigálu, tedy vf signál na kolektoru, bude modulován signálen z generátoru nf...
Chápeš?
VF oscilátor je oscilátor, který pracuje na frekvencích, spadajících pod oznašení vysoká frekvence. Je při tom třeba přemýšlet, k jakému účelu bude použit a podle toho zvolit typ a parametry oscilátoru. Například, pokud bude oscilátor součástí rádiového vysílače, důležitým parametrem bude předepsaný, stabilní, neměnný kmitočet. Jinak by všem posluchačům u rádií, poslouchaná stanice "ujížděla" a museli by ji neustále dolaďovat. RC oscilátory jsou jednoduché, prakticky využitelné do kmitočtů v řádu MHz (třeba do 10 MHz), ale ne zrovna kmitočtově příliš stabilní. Na vyšších kmitočtech se používají LC oscilátory v tříbodovém zapojení, nebo (lépe) oscilátory, řízené krystalem. Aby se zajistila stabilita kmitočtu, konstruktéři své oscilátory stíní před vlivy okolí (elektrická a magnetická pole, vibrace), umisťují je do vyhřívaných, tepelně izolovaných schránek se stabilní teplotou (termostaty), oddělují jejich výstup od následujících obvodů, stabilizují jim velikost napájecího napětí atd...
Na tvém odkaze je nakreslen jednoduchý amplitudový modulátor. Je to vlastně jednotranzistorový zesilovač, který má do báze přiveden signál z oscilátoru, označen vf, tedy vysoká frekvence (nosná). A generátor nízké frekvence, označen nf, je připojen do obvodu záporné zpětné vazby v emitoru. Za provozu tak tranzistor zesiluje vf signál a při tom je jeho zesílení ovlivňováno zpětnou vazbou v emitoru, podle signálu, přiváděného z nf generátoru. Tím ti na kolektoru vznikne zesílený vf signál, jehož velikost (úroveň) se bude měnit v rytmu nf sigálu, tedy vf signál na kolektoru, bude modulován signálen z generátoru nf...
Chápeš?
Promiň Fredy, ale přijdeš mi jako muzikant co těsně před vystoupením zjistil, že nezná noty a neví jak se hraje na který nástroj. Je možné si rychle o tom něco přečíst, pár věcí si zapamatovat, ale zahrát perfektně skladbu nepůjde.
Co kdybys zkusil napřed vyřešit jeden příklad a pak pokračoval. Zde jsi řešil měření tranzistoru, tak co pořádně zpracovat a nakreslit graf, tabulku hodnot proudu Ice podle zadání.
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=57983
Takhle se ptáš na věci, které bez předchozích znalostí těžko pochopíš.
Co kdybys zkusil napřed vyřešit jeden příklad a pak pokračoval. Zde jsi řešil měření tranzistoru, tak co pořádně zpracovat a nakreslit graf, tabulku hodnot proudu Ice podle zadání.
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=57983
Takhle se ptáš na věci, které bez předchozích znalostí těžko pochopíš.
Fredy00:
Jak probíhá demodulace? No představ si, že přijmeš amplitudově modulovaný signál - zobrazovaný jako "buřtíky" vyplněné nosnou. Jsou kolem podélné osy souměrné. Stačí je však poslat přes hrotovou diodu (nebo vakuovou). Dojde tak k podélnému rozříznutí půlky těch "buřtíků". Dělící rovinou je nulové napětí. Co je nad ní, je kladné modulované napětí, které pak přivedeš k dalšímu zpracování, třeba v zesilovači a je to vlastně ta přenášená informace. A co zbytek nosné v té půlce "buřtíku"? Ten je obvykle sveden na zem přes kondenzátor, představující pro vf (nosnou) zkrat proti kostře (zemi), ale pro nf se neuplatní (má malou kapcitu). A co ta záporná část "buřtíku" pod dělící rovinou? Tu přece dioda dále nepustí, proto se za demodulátorem již více neuplatní.
Rozumíš tomu?
Jak probíhá demodulace? No představ si, že přijmeš amplitudově modulovaný signál - zobrazovaný jako "buřtíky" vyplněné nosnou. Jsou kolem podélné osy souměrné. Stačí je však poslat přes hrotovou diodu (nebo vakuovou). Dojde tak k podélnému rozříznutí půlky těch "buřtíků". Dělící rovinou je nulové napětí. Co je nad ní, je kladné modulované napětí, které pak přivedeš k dalšímu zpracování, třeba v zesilovači a je to vlastně ta přenášená informace. A co zbytek nosné v té půlce "buřtíku"? Ten je obvykle sveden na zem přes kondenzátor, představující pro vf (nosnou) zkrat proti kostře (zemi), ale pro nf se neuplatní (má malou kapcitu). A co ta záporná část "buřtíku" pod dělící rovinou? Tu přece dioda dále nepustí, proto se za demodulátorem již více neuplatní.
Rozumíš tomu?
Fredy: anténa má nízkou nebo vysokou impedanci?
odpověď: výstupní impedance vysílače, impedance kabelu a antény by měli ideálně mít stejnou hodnotu (pokud mají, dostane se do antény bez ztrát téměř všechen výkon)
protože koaxiální kabely mají impedanci 50 ohm konstruují se antény se stejnou impedancí (ono to kupodivu vychází, že dipól o celkové délce lambda/2 má podobnou impedanci, anténa GP taky)
ale třeba skládaný dipól v televizní anténě má 300 ohm a výstup symetrický proti zemi, proto se mezi koax 75 ohm a anténu 300 ohm dává symetrizační člen, který transformuje impedance (je to feritové trafo) aby docházelo k ideálnímu přenosu výkonu...
amatéři na krátkých vlnách ale používají antény long wire - několik desítek metrů drátu vysoko nad zemí a tyto antény mají impedanci daleko vyšší, obvykle špatně specifikovatelnou, obvody vysílače se pak musejí naladit nějakým přizpůsobovacím členem...
odpověď: výstupní impedance vysílače, impedance kabelu a antény by měli ideálně mít stejnou hodnotu (pokud mají, dostane se do antény bez ztrát téměř všechen výkon)
protože koaxiální kabely mají impedanci 50 ohm konstruují se antény se stejnou impedancí (ono to kupodivu vychází, že dipól o celkové délce lambda/2 má podobnou impedanci, anténa GP taky)
ale třeba skládaný dipól v televizní anténě má 300 ohm a výstup symetrický proti zemi, proto se mezi koax 75 ohm a anténu 300 ohm dává symetrizační člen, který transformuje impedance (je to feritové trafo) aby docházelo k ideálnímu přenosu výkonu...
amatéři na krátkých vlnách ale používají antény long wire - několik desítek metrů drátu vysoko nad zemí a tyto antény mají impedanci daleko vyšší, obvykle špatně specifikovatelnou, obvody vysílače se pak musejí naladit nějakým přizpůsobovacím členem...
Ne, může to být transformátor, autotransformátor (cívka s odbočkou), protože transformuje nejen napětí, ale i proud a tedy i impedanci. Ovšem jeho převodový poměr není tak snadné měnit, proto se na přesné přizpůsobení antény používají obvykle dolní propusti typu pí, jejichž součástí může být jak proměnná kapacita, tak proměnná indukčnost, většinou se používá kombinace obojího.
Tak lze dosáhnout toho, že článek bude mít jinou impedanci na vstupu od vysílače a jinou na výstupu k napáječi antény (třeba koaxiálu) a přizpůsobení lze dosáhnout velmi přesného. Mimoto má pí-článek ještě další výhody, ale těmi tě zatím nebudu zatěžovat.
Není mi ale jasné: proč se teď zabýváš přizpůsobením antény a vedení k vysílači? To je další z otázek?
Tak lze dosáhnout toho, že článek bude mít jinou impedanci na vstupu od vysílače a jinou na výstupu k napáječi antény (třeba koaxiálu) a přizpůsobení lze dosáhnout velmi přesného. Mimoto má pí-článek ještě další výhody, ale těmi tě zatím nebudu zatěžovat.
Není mi ale jasné: proč se teď zabýváš přizpůsobením antény a vedení k vysílači? To je další z otázek?
Mluvíš o tomto, že?
Ale jak se s tím pracuje? Sice jsme to měřili, ale nějak mi to nic nedalo.
Co si pamatuju, vlevo se dával zdroj napájení, vpravo byla větev s měřáky.
Ale jak se s tím pracuje? Sice jsme to měřili, ale nějak mi to nic nedalo.
Co si pamatuju, vlevo se dával zdroj napájení, vpravo byla větev s měřáky.
- Přílohy
-
- Zulfikar Ali Bhutto.JPG
- (49.98 KiB) Staženo 59 x
Přece indukčnost s kapacitou tvoří laděný obvod. Kapacitu laděného obvodu tvoří ty dva kondenzátory: z hlediska té indukčnosti jsou spojené do série (přes kostru) a výsledná kapacita tohoto sériového spojení tvoří s tou indukčností laděný obvod.
Pochopitelně tam nejsou jen tyto tři součástky (spíše součásti, indukčnost ve výkonných vysílačích může být klidně i z měděné coulky trubky, silně postříbřené a zevnitř chlazené průtokem destilované vody).
Ale pořád nechápu, co to má společného s modulací a demodulací, zejména v aplikacích přenosu po kabelu nebo optikou, které anténu nepotřebují, tedy starosti s přizpůsobením se řeší úplně jinak nebo dokonce odpadají.
Začal jsi modulací a demodulací, drž se tématu.
Pochopitelně tam nejsou jen tyto tři součástky (spíše součásti, indukčnost ve výkonných vysílačích může být klidně i z měděné coulky trubky, silně postříbřené a zevnitř chlazené průtokem destilované vody).
Ale pořád nechápu, co to má společného s modulací a demodulací, zejména v aplikacích přenosu po kabelu nebo optikou, které anténu nepotřebují, tedy starosti s přizpůsobením se řeší úplně jinak nebo dokonce odpadají.
Začal jsi modulací a demodulací, drž se tématu.
Jistě, jenže já chci mít celý ten cyklus naučený... co tam bude vyprárávět?
Modulace je, když se pomocí nelieární součástky, které se vlivem nf signálu mění pracovní bod spojí vf nosná vlna z oscilátoru s nf aplitudově modulovanou vlnou, která je nosičem informace.
Oni se optají, jak je realizovaná ta vlastní AM - nevím.
Dále se mě zeptají, jak vzniká ta nf vlna - nevím.
Pak se mě optají, jak výstup z toho směšovače (to je jen dioda, nebo co dále?) se to dostane na anténu, a z antény do éteru - taky nevím.
A o principu demodulátoru nevím totálně nic.
Tak, pokud mi odpovíš na tyto čtyři body, můžu toto téma prohlásit za uzavřené.
Modulace je, když se pomocí nelieární součástky, které se vlivem nf signálu mění pracovní bod spojí vf nosná vlna z oscilátoru s nf aplitudově modulovanou vlnou, která je nosičem informace.
Oni se optají, jak je realizovaná ta vlastní AM - nevím.
Dále se mě zeptají, jak vzniká ta nf vlna - nevím.
Pak se mě optají, jak výstup z toho směšovače (to je jen dioda, nebo co dále?) se to dostane na anténu, a z antény do éteru - taky nevím.
A o principu demodulátoru nevím totálně nic.
Tak, pokud mi odpovíš na tyto čtyři body, můžu toto téma prohlásit za uzavřené.