kondenzátorová svářečka

Zpráva

sewerman_cz · #16 Příspěvek od **sewerman_cz** » 01 zář 2013, 22:42

Bodová svářečka
http://mcu.cz/comment-n3335.html

alesak1188 · #17 Příspěvek od **alesak1188** » 24 říj 2015, 11:40

Zdravím ve spolek, začal sem se stavbou spooteru a měl bych pár otázek. Mám 6x kondenzator 10000uF 40VDC a 15x 4700uF63/72V mám je propojeny paralelně a spínám je tyristorem BBC cs50-12io2. Nabil jsem to celé přes nabíječku, kterou mohu regulovat na napětí 40V, ale přijde mi že to udělá dobrou šupu, ale bod mi to neudělá. Je to malým přítlakem elektrod k plechu? nebo musím přidat něco do série k elektrodám? dostal jsem jedno info, že musím dát do serie nějaký odpor v podobě ocelového drátu silnějšího průřezu, abych spomalil výboj a ten tak působil o něco déle v místě bodu. Děkuju za rady.

#18 Příspěvek od **forbidden** » 24 říj 2015, 12:22

Nevím, co s tím chceš bodovat, ale nějakých 100 J je zoufale málo. Tím bys bodově svařil tak možná dva tenký drátky, plechy těžko.

samponek · #19 Příspěvek od **samponek** » 24 říj 2015, 12:54

Je to dohromady málo mikro ale hlavně málo Voltů. Zkus kondy z monitorů 470µ, s pouhými deseti paralelně nabité na 400V se už malé body dělat dají, ale lepší je jasně třeba dvacet paralelně.

Eleman · #20 Příspěvek od **Eleman** » 24 říj 2015, 12:56

A jako bonus - až si sahne, tak ho to zabije

.

vladimir · #21 Příspěvek od **vladimir** » 24 říj 2015, 13:35

Pøed nìjakým èasem, vlastnì ještì v dobách hluboké totality

jsem øešil urvanej termoèlánek - elektroda z monoèlánku "D" a sváøeèka, snad dokonce trafo takže støídavina.
Dneska je možnost použít rùzné invertory a nastavit potøebnej proud, pøípadnì i sehnat uhlíkovou elektrodu.
Pokud se nejedná o sériovou výrobu, šel by invertor i vypùjèit,
asi lepší než se nechat zabít sestavou kondenzátorù od "šampónka".

#22 Příspěvek od **forbidden** » 24 říj 2015, 13:44

To musí být bezva práce manipulovat s bodovkou se 400 V.

samponek · #23 Příspěvek od **samponek** » 24 říj 2015, 14:13

Když potřebuješ něco bodnout, třeba dráty na baterie, úplně to stačí, když je drát tlustší, mám ještě jednu sestavu kondů paralelně.

alesak1188 · #24 Příspěvek od **alesak1188** » 24 říj 2015, 18:04

Vubec bych sem netahal napeti hodne presahujici bezpecne, ale o kousek bych to zkusit mohl. Co kdyz tech sest kondiku na 40V dam po paru za sebou, sice prijdu o 30miliF, ale voltaz je ve vypoctu na druhou, tak to budu moci nabit na 72V a to uz je neco pres 200J ne a co ty konfiky 72v, vydrzely by nabiti 80V? Asi by mohly, neni to zas o tolik. Az se dostanu dom poslu sem foto, ze jsou to kvalitni kondiky, aspon ten co mi je prodal, tvrdil ze jsou.
0,5x0,105x80 na druhou je to 168j porad nic moc a jeste mam dva kapacizory po 1F na 20V, pridat farad a nabit na 40V je zas o neco lepsi, ale pokusim jeste sehnat ndjaky kondy a nebudu spekulovat, kdybyste nekdo mel, koupim je za rozumny peniz.

danhard · #25 Příspěvek od **danhard** » 24 říj 2015, 18:40

alešák, energie na těch nabitejch kondech je stejná, ať si je pospojuješ jakkoliv.

#26 Příspěvek od **Sendyx** » 24 říj 2015, 18:48

Energie je stejná, ale na omak je to rozdíl

.

alesak1188 · #27 Příspěvek od **alesak1188** » 24 říj 2015, 19:27

danhard píše:alešák, energie na těch nabitejch kondech je stejná, ať si je pospojuješ jakkoliv.

Já to myslel tak, že jsem omezen na max tech 40V u tech sesti kondíku, ale když je dam po páru, budu moci využít plné kapacity tech 15ti zbylejch a to je skoro jednou tolik 72V a 80V by taky asi vydržely. Potom by to bylo o něco lepší 192J. Ale stejně pořád málo. A co kapacitor z auta 1F při 20V má to vůbec tu kapacitu? Určitě nemá, píšou to tam aby se neřeklo a mohli to vůbec prodat, jako na všem co je z číny, měnič 12V to 220V pasivní chlazení a 1000W, utáhlo to 100W žárovku, leda ve snu a takhle je to se vším. Jakým měřením zjistím skutečnou kapacitu toho kondíku? Nabiju ho na 20V a mám ledku s rezistorem 3K3, jak dlouho by měla svítit při jednom Faradu, poradte, děkuji

#28 Příspěvek od **Bernard** » 24 říj 2015, 20:13

S LEDkou to půjde pomalu. Lepší bude vybíjet přes známý odpor R a s pomocí voltmetru měřit čas poklesu napětí na polovinu počátečního. A použít vzoreček:
C = 1,44·T/R
Třeba pro odpor 144 Ω to bude C=0,01·T, takže na každou sekundu setina faradu. A 1 farad se změří za 100 s.

petrfilipi · #29 Příspěvek od **petrfilipi** » 24 říj 2015, 20:14

Kdybys chtěl tyristory, tak mám buď nějaké klasické závitové ČKD nebo diskové o průměru asi 7cm.
Jsou k mání, ale k diskovému typu nemám chladiče. Zítra mohu zjistit typy.
Taky mám tyristorové bloky ve dvou velikostech, ale ty budou pro tuto aplikaci asi málo výkonné.

Petr Filipi

Habesan · #30 Příspěvek od **Habesan** » 24 říj 2015, 20:33

forbidden píše:To musí být bezva práce manipulovat s bodovkou se 400 V.

Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními.

vladimir píše:jsem řešil urvanej termočlánek

Celeron to řešil nedávno v t=71974.