Ten výpočet je asi správny (keď je to v učebnici), len mi tam chýba vyjadrenie, koľko toho okamžitého výkonu je činného a koľko jalového. Ide o obecné reiešenie kondenzátoru v striedavom elektrickom obvode.
Ak platí Ohmov zákom, U = IR a P = UI potom by malo platiť P = U2/R.
Odpor kapacity Xc = 1/wC (nech w (omega) = 1) potom Xc = 1/C.
Z je impedancia, ktorá sa skladá z reaktancie a kapacitancie, Z = (Rc + jXc) kde j je komplexné číslo. V ideálnom kondenzátore je reálna zložka rovná nule, Rc = 0, potom Z = jXc.
Stratový výkon na kondenzátore potom bude P = U2 / Z = U2 / jXc výsledkom je tzv jalový výkon, ktorý sa neprejavuje tepelnými účinkámi. Ak teraz, do tebou citovanej rovnice, za C dosadíš komplexnú zložku jXc (kapacitancie) tak rovnica bude fungovať bez chyby a je možné ju použiť pre výučbu študentov VŠ.
Len na doplnenie, neexistuje ideálny kondenzátor, preto aj stratový výkon bude P = Pr + Pj = U2/Rc (činný) + U2/jXc (jalový).
ventilator
Moderátor: Moderátoři
než tu moc zabřednete do předřadníků, ať už reálných nebo jalových, rád bych upozornil že každý sériový odpor k motoru znamená výrazné snížení jeho točivého momentu, což v praxi může znamenat, že se jednou nerozběhne a milý zesilovač se upeče. Není to moc dobrý nápad, nejen z energetického hlediska.
Pro ViPaliho: Vypadá to, že těm učebnicím moc nevěříš, ale nic proti tomu. Přiznám se, že vysokoškolskou matematiku neovládám a z té středoškolské jsem už dost zapomněl 
. Přesto si myslím, že chtít po okamžitém výkonu aby byl činný nebo jalový, nemá smysl. To se přece pozná na konci půlperiody. Matematikou se snažíme popsat fyzikální děj, nikoliv obráceně. Fyzickou existenci okamžitého výkonu snad popřít nelze.
Nejjednodušším vysvětlením, proč kondenzátor nehřeje, je dle mého názoru fyzikální model a ten říká, že kondenzátor v jedné čtvrtperiodě energii akumuluje a v další čtvrtperiodě ji vrací do obvodu, takže se žádná energie v kondenzátoru nespotřebuje a tudíž kondenzátor nehřeje. Teplo není přece výkon, nýbrž energie a ta je funkcí času. To platí samozřejmě pro ideální kondenzátor, který nemá žádné ztráty v odporech přívodů a elektrod ani ztráty v dielektriku.
Dál nemám k tomuto tématu co dodat (došly mi argumenty)
. Přesto děkuji ViPalimu za snahu mě o něčem přesvědčit, snad jsem se při tom i něco naučil. Jenom doufám, že jsme touto diskusí neodradili nikoho od jeho zájmu vniknout do základů elektrotechniky. 
Pro Crifoda: Předřadník samozřejmě nemá za úkol snížit moment na hřídeli a proto byla navrhována stabilizace napětí za předřadníkem - viz příspěvky výše(zenerka, tranzistor, tvrdý dělič). Předřadník musí být navržen na rozběhový proud. Je to ale další důvod, proč raději volit jiné řešení a já jsem pro(zvláštní vinutí na trafu nebo pomocné trafo nebo ventilátor na 230V).
. Přesto si myslím, že chtít po okamžitém výkonu aby byl činný nebo jalový, nemá smysl. To se přece pozná na konci půlperiody. Matematikou se snažíme popsat fyzikální děj, nikoliv obráceně. Fyzickou existenci okamžitého výkonu snad popřít nelze.Nejjednodušším vysvětlením, proč kondenzátor nehřeje, je dle mého názoru fyzikální model a ten říká, že kondenzátor v jedné čtvrtperiodě energii akumuluje a v další čtvrtperiodě ji vrací do obvodu, takže se žádná energie v kondenzátoru nespotřebuje a tudíž kondenzátor nehřeje. Teplo není přece výkon, nýbrž energie a ta je funkcí času. To platí samozřejmě pro ideální kondenzátor, který nemá žádné ztráty v odporech přívodů a elektrod ani ztráty v dielektriku.
Dál nemám k tomuto tématu co dodat (došly mi argumenty)
. Přesto děkuji ViPalimu za snahu mě o něčem přesvědčit, snad jsem se při tom i něco naučil. Jenom doufám, že jsme touto diskusí neodradili nikoho od jeho zájmu vniknout do základů elektrotechniky. Pro Crifoda: Předřadník samozřejmě nemá za úkol snížit moment na hřídeli a proto byla navrhována stabilizace napětí za předřadníkem - viz příspěvky výše(zenerka, tranzistor, tvrdý dělič). Předřadník musí být navržen na rozběhový proud. Je to ale další důvod, proč raději volit jiné řešení a já jsem pro(zvláštní vinutí na trafu nebo pomocné trafo nebo ventilátor na 230V).
pre masar mierne som ten príspevok upravil, písal som to z hlavy a teraz som si pozrel poznámky - tiež si všetko nepamätám.
K tomu modelu: j je imaginárne číslo j = odmocnina(-1). Graficky sa zobrazuje ako vektor v smere osi y. reálna zložka sa zobrazuje v smere osi x.
Predstav si, že napätie je vektor (šipka) v smere osi x. I = U/R je realne čislo, bude tiež v smere osi x. P = U*I je reálne číslo a bude v smere x.
(Pozeráš sa na súradnice zo smeru z, x je hore, y vpravo)
Pre kondenzátor:
U - x, I = U/jXc - je to imaginárne číslo a zobrazuje sa v smere y. Vidíš, že do smeru x má prúd nulovú hodnotu. Preto aj reálny výkon bude P = U*0 = 0. Ak by mal kondenzátor nejakú parazitnú vodivosť, čo by bol "paralerne" zapojený veľký odpor, potom by sa I = U/R + U/Xc (čo treba ale chápať ako vektorový súčet), kde Ir (U/R) bude veľmi malý vektor v smere x, a Ix vektor v smere y. Potom činný výkon bude P = U*Ir - ak Ir je veľmi malé, tak aj P bude veľmi malé.
Snáď som to podal zrozumitelne (možno sa pokúsim nakresliť obrázok)
pre Crifodo
Samozrejme,
nikto to tu nepísal, ale predpokladám, že každý uvažoval o tom, že ten predradník R, L, C bude predradený nejakému zdroju, ktorý vytvori pracovné napätie pre ventilátor.
K tomu modelu: j je imaginárne číslo j = odmocnina(-1). Graficky sa zobrazuje ako vektor v smere osi y. reálna zložka sa zobrazuje v smere osi x.
Predstav si, že napätie je vektor (šipka) v smere osi x. I = U/R je realne čislo, bude tiež v smere osi x. P = U*I je reálne číslo a bude v smere x.
(Pozeráš sa na súradnice zo smeru z, x je hore, y vpravo)
Pre kondenzátor:
U - x, I = U/jXc - je to imaginárne číslo a zobrazuje sa v smere y. Vidíš, že do smeru x má prúd nulovú hodnotu. Preto aj reálny výkon bude P = U*0 = 0. Ak by mal kondenzátor nejakú parazitnú vodivosť, čo by bol "paralerne" zapojený veľký odpor, potom by sa I = U/R + U/Xc (čo treba ale chápať ako vektorový súčet), kde Ir (U/R) bude veľmi malý vektor v smere x, a Ix vektor v smere y. Potom činný výkon bude P = U*Ir - ak Ir je veľmi malé, tak aj P bude veľmi malé.
Snáď som to podal zrozumitelne (možno sa pokúsim nakresliť obrázok)
pre Crifodo
Samozrejme,
nikto to tu nepísal, ale predpokladám, že každý uvažoval o tom, že ten predradník R, L, C bude predradený nejakému zdroju, ktorý vytvori pracovné napätie pre ventilátor.
Tolik příspěvků kvůli jednomu ventilátoru...
Stačí koupit model na 230V AC, pokud by vadilo rozptylové pole, cena nebo něco podobného, tak je třeba koupit ventilátor na 48V DC - stejně bývají kvalitnější než ten "PC šrot 12V", 1 zenerka, 1 výkon. tranzistor a těch 50-80mA, co ventilátor potřebuje, stabilizovat, nebo i řídit podle teploty. Kapacitní předřadník a 12V ventilátor je taky možný, ale když už se tu uvažuje o 12V větráku, proč nekoupit aspoň 24V ??? Poloviční proud, poloviční předřadník nebo poloviční ztráta na předřadném odporu...
Stačí koupit model na 230V AC, pokud by vadilo rozptylové pole, cena nebo něco podobného, tak je třeba koupit ventilátor na 48V DC - stejně bývají kvalitnější než ten "PC šrot 12V", 1 zenerka, 1 výkon. tranzistor a těch 50-80mA, co ventilátor potřebuje, stabilizovat, nebo i řídit podle teploty. Kapacitní předřadník a 12V ventilátor je taky možný, ale když už se tu uvažuje o 12V větráku, proč nekoupit aspoň 24V ??? Poloviční proud, poloviční předřadník nebo poloviční ztráta na předřadném odporu...
Sendyx: to je národní charakteristika, strávit týden teoretickou přípravou, než hodinu pracovat
Co se ventilátoru týče, tak já ani zrovna dvakrát nechápu, jaký je rozdíl mezi pindítkem z PC s výkonem 2W, který vymění tak litr vzduchu za minutu a uchladí tak možná KU611, a normálním rozumně dimenzovaným pasivním chladičem
Co se ventilátoru týče, tak já ani zrovna dvakrát nechápu, jaký je rozdíl mezi pindítkem z PC s výkonem 2W, který vymění tak litr vzduchu za minutu a uchladí tak možná KU611, a normálním rozumně dimenzovaným pasivním chladičem
To může být pravda, ale zrovna tak nemusí. Jenom podle velikosti napětí mechanicky odvozovat, jestli to jsou nebo nejsou kamna, přece nejde, záleží na pracovní třídě, počtu pouzder, typu a orientaci profilu... Při důmyslném návrhu se dá vyzářit značné teplo pasivním prouděním, naopak když budu ichtyl, neuchladím ani 5W zesilovač s MBA810Sendyx píše:Vzhledem k napájecímu napětí bych řekl, že zesilovač jen tak uchladit pasivně nepůjde.