Návrh DC zdroje 50-500 V/10 mA

Problémy s návrhem, konstrukcí, zapojením, realizací elektronických zařízení

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
forbidden
Příspěvky: 8808
Registrován: 14 úno 2005, 01:00
Bydliště: Brno (JN89GF)
Kontaktovat uživatele:

#16 Příspěvek od forbidden »

Tak je to jen pokus, nikdy jsem nic takovýho nedělal, tak jsem si řekl, že kolem 100 kHz to bude dobrý no... Navíc se mi zdálo, že při větším kmitočtu můžu jít se střídou víc nahoru a rozsah regulace bude třeba jemnější. Můžu zkusit polovinu, jak se to bude chovat.

Uživatelský avatar
Milan
Příspěvky: 1283
Registrován: 02 dub 2012, 02:00
Bydliště: Vysočina

#17 Příspěvek od Milan »

No,z těch průběhů nelze vůbec usoudit,proč ti to zakmitává - chrastí jádro.
Ta rušení jsou "synchronní" s kmitočtem buzení a řekl bych,že ve skutečnosti tam ani být nemusí ,viz průběh na G při 200V - to by musel být buď vadný budič,že nesepne při vypínání do nuly,nebo indukčnost
mezi G a budičem řádově µH,aby to tam takhle zakmitávalo. Ale také moc záleží,kde je zem osciloskopu a co je to za stroj . O oddělení zemí výkon. a signálové při těch drátech těžko hovořit. Kapacity mezi piny nepájivého pole jsou řádově pF,takže ty hrany mohou prolezt všude .
Proto je potřeba,lze-li to daným osciloskopem,měřit na co nejmenší impedanci,já bych zkoumal v prvním přiblížení proud přímo na R6 a ostatní zatím ponechal (až do měření na tišťáku).A co ti ten osciloskop ukazuje,když jej připojíš jen na zem (oba piny do jednoho bodu ) ,třeba zem R6 ? Doporučil bych,až to učešeš,zmenšit odpory v děliči na výstupu 10x,ten 1 mA ti chybět nebude a přeci jen,z elektronkové praxe, elektronka s odporen MΩ v g1 bručí na přiblížení ruky na 5 cm ,a to tam žádné hrany nejsou.
Ještě k tomu chrastění - vypadá to,že to buď přidává nebo ubírá sem tam nějaký pulz.To může být i rušení v čas.obvodu ,jak asi tušíš,když jsi tam měřil,ale také překlopení nějakého vnitřního klopáku v budícím obvodu
šikovnou špičkou. Nenapadá mě nic jiného než paměťový osciloskop,sejmout pár tisíc pulzů a prohlédnout posloupnost ( blbý,co).

Uživatelský avatar
forbidden
Příspěvky: 8808
Registrován: 14 úno 2005, 01:00
Bydliště: Brno (JN89GF)
Kontaktovat uživatele:

#18 Příspěvek od forbidden »

OK, přepnu sondu na 1:1 a oměřím přímo R6. Pár tisíc pulsů asi nesejmu, mám paměť jen na 2500 bodů. Při větším výkonu to chrastí dost a opravdu to vypadá, že vynechává buzení úplně. Dělič na výstupu jsem navrhl větší hlavně kvůli malýmu proudu přes potenciometr, 1 mA mě sice nezabije, ale nevím, jak na tom bude poťák. Na druhou stranu to nebudu používat pořád, tak to snad vydrží. Díky za postřehy, zítra se uvidí.

Uživatelský avatar
PavelFF
Příspěvky: 4796
Registrován: 18 úno 2008, 01:00
Bydliště: Brno

#19 Příspěvek od PavelFF »

No, hlavně, dokud to bude vrabčí hnízdo, tak nemá smysl snímat tisíce průběhů. Pohneš konstrukcí, zahýbeš několika dráty a máš úplně jiný model širokospektrální rušičky :)
To fakt nemá cenu. Copak nemáš nějakou letovací destičku s ploškama.
Něco podobného: http://www.ges.cz/cz/ta-026-GES07713047.html

Mám něco podobného, s většími ploškami a lepím to zeshora, dneska by se řeklo technikou SMT. Co se nehodí, proškrábnu. Co je slabé, posílím drátem.

Uživatelský avatar
Milan
Příspěvky: 1283
Registrován: 02 dub 2012, 02:00
Bydliště: Vysočina

#20 Příspěvek od Milan »

Má pravdu předseda. :D

Možná ještě pár poznámek v tomu učesání/tišťáku.
- minimalizovat plochu smyček,kde tečou větší proudy,tj. zde v primáru smyčka filtr.kondy,primár trafa,tranzistor,R6 ,v sekundáru sekundár,dioda,kondenzátor,
- eliminovat kapacitní proudy z částí, na kterých se "hýbe" velké napětí,tj. v primáru obvody spojené s D ,v sekundáru spoj na diodu a kond,eliminací myslím prostorové oddálení a minimalizace rozměrů ,což ovšem je zase v rozporu s proudovými smyčkami,
- filtr.kondy budiče na signálovou zem těsně u obvodu, se zemí v primáru a sekundáru propojit v jednom bodě,já bych si vybral bod zem R6 ,
-stínění mezi primárem a sekundárem trafa asi nemáš, tak zkusmo jádro spojit s plusem v primáru a měřit,
- má-li tranzistor chladič,izolovat jej od tranzistoru -když je spojen s D,je to pěkná anténa,
- omezit rušení vznikající komutací diody na sekundáru paralelně k ní RC členem hrubým odhadem 470pF /1000V impulzní v sérii s odporem 4k7.

Mimo problém rušení - co se stane,když zahapruje jezdec potenciometru a ztratí kontakt ? Doporučuji ošetřit tento stav,jinak budeš měnit součástky.
Tak ať se daří.

Uživatelský avatar
forbidden
Příspěvky: 8808
Registrován: 14 úno 2005, 01:00
Bydliště: Brno (JN89GF)
Kontaktovat uživatele:

#21 Příspěvek od forbidden »

Univerzál DPS mám, ale používám ji zřídka a nerad. Kontaktní pole je daleko rychlejší a pohodlnější, zatím mi na všechno stačilo. No teď už asi nestačí, tak to nejdřív předělám a až pak zase oměřím. Možná udělám nějakej provizorní tišťák přímo na míru, aby to bylo všechno co nejkratší.
Všechny rady samozřejmě zohledním, třeba odizolovat tranzistor jen kvůli vyzařování by mě nenapadlo. Stínění mezi vinutím nemám, ale můžu odstínit vinutí celý, jestli to pomůže. Jezdec poťáku můžu stáhnout přes větší odpor k zemi, to ničemu vadit nebude o linearitu až tak moc nejde.

Uživatelský avatar
forbidden
Příspěvky: 8808
Registrován: 14 úno 2005, 01:00
Bydliště: Brno (JN89GF)
Kontaktovat uživatele:

#22 Příspěvek od forbidden »

To je měření na houby, sonda je 1:1, zkratovaná na zem a stejně "měří" stovky mV. Když se to dokáže naindukovat do toho kousku uzemňovacího kablíku, tak to nejspíš vleze všude.

Uživatelský avatar
PavelFF
Příspěvky: 4796
Registrován: 18 úno 2008, 01:00
Bydliště: Brno

#23 Příspěvek od PavelFF »

Zvykej si :) To je jen jedna z potíží.
Jak dlouhý je ten zemnicí kablík? Ale ono je to skoro jedno. Prostě si musíš ty stovky mV ODMYSLET a měřit pokud možno tam, kde je větší napětí.
Taky má vliv (nevelký) plocha (oko) té smyčky tvořené zemnicím kablíkem a vstupem sondy.
Některé sondy mají v příslušenství takový prstýnkový nástavec s bodcem, který nahradí zemní kablík (razantně zkrátí). Měla to třeba sonda k VF voltmetru.
Ale tady to stejně asi moc nepomůže. Záleží i na takových věcech jako momentální poloha fáze napájení osciloskopu vs. fáze napájecího zdroje. Teoreticky by mohlo být nejlepší všechno napájet z oddělených akumulátorů. Ale co, zvládneš to taky a i s těmi superponovanými zuby, co tam ve skutečnosti možná ani nejsou, protože je tam zanesla sonda.

Uživatelský avatar
Milan
Příspěvky: 1283
Registrován: 02 dub 2012, 02:00
Bydliště: Vysočina

#24 Příspěvek od Milan »

:D Njn,černá magie je jednoduchá věc.A to jsi nezačal,a ani asi nebudeš,řešit problémy splnění požadavků norem na EMC jak z hlediska rušení zdrojem,tak z hlediska rušení zdroje z venku ( zvláště bursty jsou lahůdka), a když si výkon vynásobíš třeba 100x ...... ,je to horší než kopřivka.Abys mohl pokročit,soustřeď se na funkčnost,ne na to,co ti ukazuje osciloskop -proto jsem se ptal někde nahoře,co ukazuje,když připojíš zem i živý do jednoho bodu - jakoby bych to už někdy v pravěku viděl.....
1. Poznej svůj osciloskop ,tj. snaž se rozmotat vztah mezi tím,co tam je
a co by tam mělo být .Ujišťuji tě,že na spínaných zdrojích kecá i Tektronix za 200TKč.Běžná montážní kapacita 10pF mezi čímkoliv znamená při strmosti hran třeba 100V/ 0,1µs proud 10mA x 50Ω impedance (možná)= 500mV špička.
2. Zdroj funguje,jen se zakoktává - tak kde hledat ? Co třeba jádro trafa,
je dobře staženo,nemůže se zvětšit/zmenšit vzduchová mezera elmg.silou při větších proudech ? Nevynechává řídící obvod některé pulzy(prohlédnout paměť) ? Nepřiotvírá se ochr.transil při větším výkonu ?
Nepomůže separátní napájení budícího obvodu z cizího zdroje ? Nepomůže zrychlení regulační smyčky,tj. derivace výst.napětí ? Atd.atd.,možností je milion ,takže přeji mnoho hezkých večerů strávených při základním výzkumu , pokud máš na to nervy a trpělivost.

Uživatelský avatar
forbidden
Příspěvky: 8808
Registrován: 14 úno 2005, 01:00
Bydliště: Brno (JN89GF)
Kontaktovat uživatele:

#25 Příspěvek od forbidden »

Hmm, to jsem se zas do něčeho pustil. Naštěstí mě netlačí čas, dělám to jen pro sebe na hraní a kvůli nějakým zkušenostem. Ono to víceméně funguje, jen mě děsí to nepravidelný šumění od určitýho výkonu. Proto jsem chtěl zjistit, co se tam vlastně děje. Začal jsem s takto malým výkonem právě proto, že jsem neočekával moc problémů, víc jak 20 W z toho tahat asi nebudu.
Každopádně rozhodím to vrabčí hnízdo a hodím to na tišťák, nebudu to dělat ani na univerzál, ale udělám si takovej testovací na míru pro tento IO. Pak se uvidí.
První nástřel zapojení totiž byl bez použití toho řídícího IO, budil jsem to jen generátorem a ověřoval kmitočet a střídu. To chodilo perfektně i měřit se na tom dalo. Pak jsem místo generátoru dal ten IO, zapojil zpětnou vazbu a s měřením mám útrum.
Tak zatím díky za náměty, jak s tím pohnu, určitě se zase ozvu, snad už s funkčním zdrojem. :wink:

Uživatelský avatar
Milan
Příspěvky: 1283
Registrován: 02 dub 2012, 02:00
Bydliště: Vysočina

#26 Příspěvek od Milan »

Ještě jednu maličkost - v původním schematu jsi neměl ten transil,ale nějaký RCD člen. Transil se chová,než se otevře,jako kapacita řádově nF. To ovšem vadí jak zavírání tranzistoru,protože to zakmitává s rozptylovou indukčností primáru ,tak zejména si pouštíš při zavírání tranzistoru,kdy napětí na D roste,proud přes tuto kapacitu do vstupu nadproudové ochrany (R6 a jeho přívody mají nějakou indukčnost,doufám,že tam nemáš drátový..). Zkus ten transil úplně odpojit a pomalu najíždět,mělo by to fungovat i bez něj. Popř.,zapojit jej ne na horní konec R6,ale na zem.

Uživatelský avatar
forbidden
Příspěvky: 8808
Registrován: 14 úno 2005, 01:00
Bydliště: Brno (JN89GF)
Kontaktovat uživatele:

#27 Příspěvek od forbidden »

Tak to mám na testovacím tišťáku a je to úplně něco jinýho. Zatím to mám dokonce úplně bez ochran (kromě zenerky ve zpětné vazbě). Špice na T1 jsou jen lehce přes 100 V. I měřit se na tom dá líp. :) Funguje to dokonce i s napájením jen 5 V (silové části). Nikdy by mě nenapadlo, že pár drátků udělá takovej rozdíl. Ještě si s tím ale pohraju a zjistím, co to dá.
Díky za rady.
Přílohy
test_pcb.jpg
test DPS zdroje
(70.92 KiB) Staženo 32 x

Uživatelský avatar
forbidden
Příspěvky: 8808
Registrován: 14 úno 2005, 01:00
Bydliště: Brno (JN89GF)
Kontaktovat uživatele:

#28 Příspěvek od forbidden »

Milan píše: - omezit rušení vznikající komutací diody na sekundáru paralelně k ní RC členem hrubým odhadem 470pF /1000V impulzní v sérii s odporem 4k7.
Zatím se mi daří dobře, ale s tímto bych potřeboval pomoct. Na zkoušku jsem dal 220 pF a 4,7 kΩ/2 W, odpor za necelých 10 s začal čoudit. Předpokládám, že odpor je u kondíku jen kvůli omezení dU/dt, v ideálním případě by stačil i jen kondík. Mám tam WIMA FKP1 s 56 kV/µs takže odpor zmenším na nějakých 220 Ω a nic nepřekročím. Uvažuju správně?
Díky.

Uživatelský avatar
Milan
Příspěvky: 1283
Registrován: 02 dub 2012, 02:00
Bydliště: Vysočina

#29 Příspěvek od Milan »

Čoud,blesky a slyšitelné lupance v polovodičích znamenající jejich totální destrukci jsou při vývoji takovýchto zařízení běžné :D . Odpor můžeš zmenšovat,ale zkontroluj si,zda s rezervou nepřekročíš povolený opakovatelný špičkový proud diody - kond je nabitý na dost velké napětí a pak se přes diodu vybíjí .Obecně každý tlumící člen jsou ztráty výkonu,takže zvaž, jestli jej tam potřebuješ (nepředpokládám řešení EMC)tj.význam pro funkci.
Pozn. - nevím,na jaké f to teď provozuješ ,ale hrubě při 50kHz mi vychází ztráta na odporu do půl W ,to by ještě moc čoudit neměl . Odpor nesmí být drátový vinutý,ale to je snad jasné.

Uživatelský avatar
forbidden
Příspěvky: 8808
Registrován: 14 úno 2005, 01:00
Bydliště: Brno (JN89GF)
Kontaktovat uživatele:

#30 Příspěvek od forbidden »

Polovodiče mi nečoudí, jen když jsem zkoušel vyšší napětí, tak samozřejmě odešla dioda na výstupu. Teď mám dvě v sérii a mám klid. V pohodě to dá kolem 750 V/25 mA. Na tom už asi zůstanu, nemá cenu pokoušet izolaci trafa. Na EMC samozřejmě kašlu, rušení omezím jen zlehka, kvůli sobě.
Jinak stále běžím na 92 kHz, žádný problémy to jinak nedělá a na výstupu můžu mít jen malou kapacitu. Teď tam mám jen impulsní svitek 100 n/1500 V.
Jinak zkusil jsem teda odrušit ty diody 220 p/220 Ω a zhoršilo mi to stabilitu. Odpor sice nečoudí, ale nedrží mi to konstantní střídu při zátěži, pořád se lehce periodicky mění. Bez toho odrušení je to stabilní. Nevím, jestli to má cenu jen kvůli odrušení řešit.
Jinak při malých výkonech to normálně vynechává pulsy, když se výstupní kondík nevybije, tak to prostě nic nepouští. Až se zvedne odběr a střída nad pár procent, už to je pravidelný.

Odpovědět

Zpět na „Řešení problémů s různými konstrukcemi“