Souhlas. Pokud nejde o nějakou výjimečnou situaci, například že někdo nechá svítit světlo nebo že auto stojí půl roku, tak by akumulátor a elektrická síť v autě měly být v takovém stavu, že nabíječka není potřeba nebo že baterku stačí oživit (já jsem měl "nabíječku", ještě na Š120, kdy jsem do ni nechtěl strkat peníze za novou baterku, z trafa T6 a na oživení před vyjetím z garáže za mrazu to stačilo, teď co mám už sedmý rok jiné auto - s původní baterkou - jsem nabíječku potřeboval akorát, když jsem oživoval motorku) a dobije se za jízdy.misocko píše:nabi to tym zdrojom a ziarovkou, na startovanie to staci, potom pojazdi aspon 30min a mas to
Nabití autobaterie
Moderátor: Moderátoři
Svět je divadlo, které se jen proto tak špatně hraje, abych já se měl čemu smát. Ladislav Stroupežnický
Dobrý den všem.
Ač nerad, oživuji toto již skoro mrtvé téma ohledně zdroje ZDP1305.
V textu máte všichni několik nepřesností. Zdroj v prvé řadě vyráběly ZPA Čakovice, nikoli žádní Italové. Zdroj má nastaveno poměrně přesně napětí 13,8V v toleranci sotva 1%.
Chová se jako čítankový zdroj napětí s nadproudovou ochranou, která se aktivuje na hodnotě necelých 5A /přesněji 4,91A/ a pak napětí strmě letí dolů tak, jak to u typických zdrojů napětí má být. Při tvrdém zkratu výstupních šroubovacích svorek nevypadne ani síťová pojistka, ani nic nehoří, na výstupu je 0V a zdroj se v intervalech asi 500ms snaží testovat, zda tvrdý zkrat na výstupu ještě trvá. Pokud nikoli, napětí na výstupu naskočí samo i bez vypnutí zdroje.
Napětí 13,8V samo o sobě stačí na celkem slušné oživení "prakticky mrtvého" akumulátoru, například po mnoha nezdařených startech.
Stejné napětí, s možná malou tolerancí /jak jsem měl možnost si přesně změřit na svém voze/ je i na M6 výstupu alternátoru a prakticky v celé palubní síti vozu. Pokud si odmyslíme úbytky na přívodních vodičích třeba k hlavním světlům, kterými teče každým 5A. Totiž - většina bílých, zdravých, heterosexuálních mužů evropské civilizace - myšleni jsou hlavně řidiči - mají ve svých vozech a jejich reflektorech žárovky, které tam předepsal výrobce příslušného reflektoru. Lhostejno, zda systému H4, H7, popřípadě jinak kombinovaně. Xenonové a LED technologie bych do tohoto nezatahoval. Dálkové vlákno žárovky H4 má 60W a bastafidli.
V žádném případě není v palubní síti vozu napětí 14V či dokonce více, jak se běžně v matoucích internetových článcích dočtete. Je to jednak proto, aby nebyly spotřebiče se jmenovitým napětím 12V ještě více přetěžovány /na žárovkách, motorcích a jiných elektrospotřebičích je většinou napsáno 12V a nepíší nic o tom "klidně tam veval 14,8, nic se nestane" a jednak hlavně proto, aby Vám při delších jízdách NIKDY, podotýkám NIKDY nezačal akumulátor plynovat či dokonce vařit, jako to dělá při napětí 14,8V a více z nabíječky.
Troufám si tvrdit, že tímto zdrojem /pokud je v pořádku/ oživíte téměř vybitý akumulátor do té míry, že je schopen mnoha dalších pokusných startů - pokud se mezitím našla příčina nenastartování - například prázdná nádrž a auto stojící hodně šikmo, z kopce či do kopce.
Zdroj sám má velmi účinné nadproudové jištění a chrání tak sám sebe před poškozením. S tím bylo ostatně počítáno i pro původní účel - stačí málo přizpůsobená antena a koncový stupeň transceiveru je schopen si vzít až tolik, že to vede k jeho destrukci.
Jistě jste si při pohledu dovnitř všimli, že to není jen tak "nějaký" zdroj, obsahuje toho uvnitř poměrně hodně a kdyby vynechali klasické dvoucestné usměrnění dvěma diodami + trafem s vytvořeným středem, nahradili ho můstkem, mohl mít zdroj i o trochu vyšší účinnost.
V této koncepci ale střed trafa byl nutný, jsou od něj a jedné části vinutí odvozena další pomocná napětí pro regulaci, což by s můstkovým usměrňovačem možné nebylo, jedině s pomocným vinutím.
Transformátor "mého" zdroje je na jádru EI32x32, krom primáru pro 120/220V má dvě oddělená sek. vinutí po 14V/4A, která jsou spojena kusem drátu v jedno symetrické. Usměrnění zajišťují diody v TO220 s označením CTL22S se společnou katodou a kdy jedna z diod je z nepochopitených důvodů zkratována, namísto aby byly oba systémy se společnou katodou spojeny anodami pro větší spolehlivost paralelně. Inu, začátek 90. let..
Píši svůj příspěvek ale z jiného důvodu.
Dostal jsem zdroj od dobrého, životního kamaráda k opravě po příhodě, kdy na výstup zapnutého zdroje připojil akumulátor v opačné polaritě. Zatím po prvotním ohledání mrtvoly bylo zjištěno, že z regulačního tranzistoru v TO220 zbyla jen měděná podložka s ohořelým škvarkem čipu a upáleným vývodem D. Zbytky plastu, jímž byl tranzistor zastříknut, jsem bohužel ani najít nemohl - neboť tranzistor se nachází na venkovním, izolovaném chladiči a distancích od skříňky zdroje, takže zbytky plastu se zřejmě v místě události /u kamaráda/ rozletěly po širokém okolí. Od kamaráda jako hlavní informaci vím, že to byla prda jako z poplašňáku a následně se z chladiče chvilku hulilo /to asi ten ohořelý čip, asi chytly přívody k čipu/. Zajímavostí také je, že předepsaná primární pojistka pro 220V T630mA zůstala nepřerušena.
Ačkoli jsem tento zdroj v minulosti opravoval již několikrát, prakticky vždy kvůli pičovinám, typickým pro některé typy tesláckých součástek /zkraty a odpaly keramik 10n/40V, kterážto jen jedna přemosťuje překvapivě jen jednu polovinu symetrického sekundáru. Pak typicky vysušené elyty na desce řízení, hlavní axiální filtrační elektrolyty Philips 4.700uF/25V neměly ani polovinu apod.
Ale ještě nikdy jsem nemusel řešit náhradu hlavního výkonového regulačního členu - tranzistoru a popravdě se přiznám, že po takové době ani netuším, zda tam byl nějaký bipolární výkonový tranzistor v TO220 /např. BD911-912, nebo nějaký TO220 darling/, nebo třeba nějaký BUZ, třeba provařený a dodnes hojně používaný BUZ11.
Rád bych zde přítomné P.T. osazenstvo slušně poprosil, zda by mi prosím neposkytli alespoň typ výkonového tranzistoru - majitelé těchto zdrojů by mi mohli pomoci tak, že vyšroubují 4 šroubky M3x10 z chladiče, odklopí jej a přečtou typ na pouzdru.
Je to ode mne skutečně troufalost, chtít po někom, aby kvůli typu tranzistoru zčásti svůj zdroj kuchal. Je to pro mne ale jediná šance předtím, než celý zdro vč. řídící elektroniky demontuju a začnu s překreslováním. Z topologie regulace a hlavně typu buzení půjde bezesporu zjistit, zda to byl bipolár či mosfet. Je to ale zatraceně nadlouho a proto Vás na tomto místě poníženě prosím o 15 minut Vašeho času a mrknutí se do Vašeho funkčního zdroje.
Naprostou troufalostí by pak bylo chtít po někom kompletní schéma zdroje, které nejspíše nikdo mít nebude - jde o průmyslový výrobek, byť asi malosériový a navíc ze ZPA, které podobná schémata svých výrobků nikdy nezveřejňovalo. Pokud by ale tak náhodou stalo, velmi bych o celkové schéma zdroje stál.
Pokud by bylo schéma zdroje někde k dohledání /já jej nenašel po 20min hledání v síti/, moc dotyčného prosím o link.
No a pokud někdo disponuje schématem, či je ochoten se kouknout zezadu /na chladič/, co tam má původně být osazeno - nemám jak se Vám za Vaši snahu odměnit, ale třeba někdy dojde k situaci, že něco podobného /schéma či desku/ budete shánět Vy a budu to mít já. V tom případě jsem hotov už teď Vám to dvakrát oplatit.
Soukromý postřeh: protože jsem nikde na desce řízení neviděl tranzistor větší, než TO92, tak soudím, že nejspíše půjde o některý z mnoha druhů "lineárnějších" mosfetů, jako je zrovna ta BUZ11.
Bipolární tranzistor ve funkci řídícího výkonového členu 4A sériového stabilizátoru zdroje by nutně požadoval proudové buzení z něčeho alespoň v pouzdře TO126, byť by to byla BD135-139 a takový se tam nikde nenachází.
V případě, že se vůbec nikdo neozve, jsem rozhodnut k experimentům, v prvé řadě s mosfety a po opravě si dám tu práci s překreslením a dám jej sem na náš web do archivu/uploadu pro ostatní.
Jsem totiž přesvědčen, že těch zdrojů se v přelomových letech /začátek 90.let/ mohlo vyrobit i dost a dost bude i majitelů. Konstrukce prochu připomíná spěch přijít se zdrojem na trh co nejdříve a podle toho také vypadá uvnitř i opravitelnost.
Dokonce si matně vzpomínám, že Vojta Voráček ještě ve svém ELIXu konstrukci nějakých podobných zdrojů zadával nějakým firmám a oslovil i mě - mělo jít o řadu stabilizovaných zdrojů 5A, 10A a 20A s možností paralelního chodu jak zdrojů, tak s akumulátorem, jenž by vyrovnával špičky odběru - a zdroje měly podle Vojty být odolné snad i jadernému úderu.
Mohu prosím P.T. osazenstvo poprosit o jakoukoli pomoc?
Děkuji mnohokráte předem, zdraví Vás Leoš.
Proboha, co jsem to zase zplodil. Omlouvám se za otravně dlouhé čtení.
Ač nerad, oživuji toto již skoro mrtvé téma ohledně zdroje ZDP1305.
V textu máte všichni několik nepřesností. Zdroj v prvé řadě vyráběly ZPA Čakovice, nikoli žádní Italové. Zdroj má nastaveno poměrně přesně napětí 13,8V v toleranci sotva 1%.
Chová se jako čítankový zdroj napětí s nadproudovou ochranou, která se aktivuje na hodnotě necelých 5A /přesněji 4,91A/ a pak napětí strmě letí dolů tak, jak to u typických zdrojů napětí má být. Při tvrdém zkratu výstupních šroubovacích svorek nevypadne ani síťová pojistka, ani nic nehoří, na výstupu je 0V a zdroj se v intervalech asi 500ms snaží testovat, zda tvrdý zkrat na výstupu ještě trvá. Pokud nikoli, napětí na výstupu naskočí samo i bez vypnutí zdroje.
Napětí 13,8V samo o sobě stačí na celkem slušné oživení "prakticky mrtvého" akumulátoru, například po mnoha nezdařených startech.
Stejné napětí, s možná malou tolerancí /jak jsem měl možnost si přesně změřit na svém voze/ je i na M6 výstupu alternátoru a prakticky v celé palubní síti vozu. Pokud si odmyslíme úbytky na přívodních vodičích třeba k hlavním světlům, kterými teče každým 5A. Totiž - většina bílých, zdravých, heterosexuálních mužů evropské civilizace - myšleni jsou hlavně řidiči - mají ve svých vozech a jejich reflektorech žárovky, které tam předepsal výrobce příslušného reflektoru. Lhostejno, zda systému H4, H7, popřípadě jinak kombinovaně. Xenonové a LED technologie bych do tohoto nezatahoval. Dálkové vlákno žárovky H4 má 60W a bastafidli.
V žádném případě není v palubní síti vozu napětí 14V či dokonce více, jak se běžně v matoucích internetových článcích dočtete. Je to jednak proto, aby nebyly spotřebiče se jmenovitým napětím 12V ještě více přetěžovány /na žárovkách, motorcích a jiných elektrospotřebičích je většinou napsáno 12V a nepíší nic o tom "klidně tam veval 14,8, nic se nestane" a jednak hlavně proto, aby Vám při delších jízdách NIKDY, podotýkám NIKDY nezačal akumulátor plynovat či dokonce vařit, jako to dělá při napětí 14,8V a více z nabíječky.
Troufám si tvrdit, že tímto zdrojem /pokud je v pořádku/ oživíte téměř vybitý akumulátor do té míry, že je schopen mnoha dalších pokusných startů - pokud se mezitím našla příčina nenastartování - například prázdná nádrž a auto stojící hodně šikmo, z kopce či do kopce.
Zdroj sám má velmi účinné nadproudové jištění a chrání tak sám sebe před poškozením. S tím bylo ostatně počítáno i pro původní účel - stačí málo přizpůsobená antena a koncový stupeň transceiveru je schopen si vzít až tolik, že to vede k jeho destrukci.
Jistě jste si při pohledu dovnitř všimli, že to není jen tak "nějaký" zdroj, obsahuje toho uvnitř poměrně hodně a kdyby vynechali klasické dvoucestné usměrnění dvěma diodami + trafem s vytvořeným středem, nahradili ho můstkem, mohl mít zdroj i o trochu vyšší účinnost.
V této koncepci ale střed trafa byl nutný, jsou od něj a jedné části vinutí odvozena další pomocná napětí pro regulaci, což by s můstkovým usměrňovačem možné nebylo, jedině s pomocným vinutím.
Transformátor "mého" zdroje je na jádru EI32x32, krom primáru pro 120/220V má dvě oddělená sek. vinutí po 14V/4A, která jsou spojena kusem drátu v jedno symetrické. Usměrnění zajišťují diody v TO220 s označením CTL22S se společnou katodou a kdy jedna z diod je z nepochopitených důvodů zkratována, namísto aby byly oba systémy se společnou katodou spojeny anodami pro větší spolehlivost paralelně. Inu, začátek 90. let..
Píši svůj příspěvek ale z jiného důvodu.
Dostal jsem zdroj od dobrého, životního kamaráda k opravě po příhodě, kdy na výstup zapnutého zdroje připojil akumulátor v opačné polaritě. Zatím po prvotním ohledání mrtvoly bylo zjištěno, že z regulačního tranzistoru v TO220 zbyla jen měděná podložka s ohořelým škvarkem čipu a upáleným vývodem D. Zbytky plastu, jímž byl tranzistor zastříknut, jsem bohužel ani najít nemohl - neboť tranzistor se nachází na venkovním, izolovaném chladiči a distancích od skříňky zdroje, takže zbytky plastu se zřejmě v místě události /u kamaráda/ rozletěly po širokém okolí. Od kamaráda jako hlavní informaci vím, že to byla prda jako z poplašňáku a následně se z chladiče chvilku hulilo /to asi ten ohořelý čip, asi chytly přívody k čipu/. Zajímavostí také je, že předepsaná primární pojistka pro 220V T630mA zůstala nepřerušena.
Ačkoli jsem tento zdroj v minulosti opravoval již několikrát, prakticky vždy kvůli pičovinám, typickým pro některé typy tesláckých součástek /zkraty a odpaly keramik 10n/40V, kterážto jen jedna přemosťuje překvapivě jen jednu polovinu symetrického sekundáru. Pak typicky vysušené elyty na desce řízení, hlavní axiální filtrační elektrolyty Philips 4.700uF/25V neměly ani polovinu apod.
Ale ještě nikdy jsem nemusel řešit náhradu hlavního výkonového regulačního členu - tranzistoru a popravdě se přiznám, že po takové době ani netuším, zda tam byl nějaký bipolární výkonový tranzistor v TO220 /např. BD911-912, nebo nějaký TO220 darling/, nebo třeba nějaký BUZ, třeba provařený a dodnes hojně používaný BUZ11.
Rád bych zde přítomné P.T. osazenstvo slušně poprosil, zda by mi prosím neposkytli alespoň typ výkonového tranzistoru - majitelé těchto zdrojů by mi mohli pomoci tak, že vyšroubují 4 šroubky M3x10 z chladiče, odklopí jej a přečtou typ na pouzdru.
Je to ode mne skutečně troufalost, chtít po někom, aby kvůli typu tranzistoru zčásti svůj zdroj kuchal. Je to pro mne ale jediná šance předtím, než celý zdro vč. řídící elektroniky demontuju a začnu s překreslováním. Z topologie regulace a hlavně typu buzení půjde bezesporu zjistit, zda to byl bipolár či mosfet. Je to ale zatraceně nadlouho a proto Vás na tomto místě poníženě prosím o 15 minut Vašeho času a mrknutí se do Vašeho funkčního zdroje.
Naprostou troufalostí by pak bylo chtít po někom kompletní schéma zdroje, které nejspíše nikdo mít nebude - jde o průmyslový výrobek, byť asi malosériový a navíc ze ZPA, které podobná schémata svých výrobků nikdy nezveřejňovalo. Pokud by ale tak náhodou stalo, velmi bych o celkové schéma zdroje stál.
Pokud by bylo schéma zdroje někde k dohledání /já jej nenašel po 20min hledání v síti/, moc dotyčného prosím o link.
No a pokud někdo disponuje schématem, či je ochoten se kouknout zezadu /na chladič/, co tam má původně být osazeno - nemám jak se Vám za Vaši snahu odměnit, ale třeba někdy dojde k situaci, že něco podobného /schéma či desku/ budete shánět Vy a budu to mít já. V tom případě jsem hotov už teď Vám to dvakrát oplatit.
Soukromý postřeh: protože jsem nikde na desce řízení neviděl tranzistor větší, než TO92, tak soudím, že nejspíše půjde o některý z mnoha druhů "lineárnějších" mosfetů, jako je zrovna ta BUZ11.
Bipolární tranzistor ve funkci řídícího výkonového členu 4A sériového stabilizátoru zdroje by nutně požadoval proudové buzení z něčeho alespoň v pouzdře TO126, byť by to byla BD135-139 a takový se tam nikde nenachází.
V případě, že se vůbec nikdo neozve, jsem rozhodnut k experimentům, v prvé řadě s mosfety a po opravě si dám tu práci s překreslením a dám jej sem na náš web do archivu/uploadu pro ostatní.
Jsem totiž přesvědčen, že těch zdrojů se v přelomových letech /začátek 90.let/ mohlo vyrobit i dost a dost bude i majitelů. Konstrukce prochu připomíná spěch přijít se zdrojem na trh co nejdříve a podle toho také vypadá uvnitř i opravitelnost.
Dokonce si matně vzpomínám, že Vojta Voráček ještě ve svém ELIXu konstrukci nějakých podobných zdrojů zadával nějakým firmám a oslovil i mě - mělo jít o řadu stabilizovaných zdrojů 5A, 10A a 20A s možností paralelního chodu jak zdrojů, tak s akumulátorem, jenž by vyrovnával špičky odběru - a zdroje měly podle Vojty být odolné snad i jadernému úderu.
Mohu prosím P.T. osazenstvo poprosit o jakoukoli pomoc?
Děkuji mnohokráte předem, zdraví Vás Leoš.
Proboha, co jsem to zase zplodil. Omlouvám se za otravně dlouhé čtení.