Napsal: 08 úno 2014, 09:22
Správně píšeš "téměř". I v kategoriích 2.1 se pořád dobře prodávají i sestavy, které bych nenazval jinak, než "chrchláky s dunidlem", kde satelity pod 200Hz ztrácejí účinnost a ostatní supluje jakýsi basák, ani ne subík, protože pod 50Hz už moc nevyzáří. Jako prodejce bych asi neuspěl, protože na nákup některých takových bych po zákaznících požadoval lékařské potvrzení, že netrpí žádnou latentní poruchou, kterou by ten zvuk mohl spustit, nebo aspoň podpis čestného prohlášení, že si to kupují na vlastní riziko.
Zatím jsem znal jen jednoho, který si pořídil 2.1 se slušnými dvoupásmovými desetilitrovými satelity a HTJ pak vlastně vykrývala jen ten úplný "spodek" někde pod 80Hz, ale jeho vnuci už to asi neocení, protože jsou zvyklí na zvuk z tabletu či mobilu, a tohle je přece velké a neforemné...
To nepíšu proto, že bych zamrzl na 2.0 (i když jsem si kdysi hrál i s SQ systémem), ani proto, že bych byl agentem nějakého konkrétního výrobce. Přesto zastávám názor, že dvě dobré bedny na stereo úplně stačí, jen musí být opravdu dobré nebo ještě lepší. Jejich nevýhodou je, že jsou rozměrné, když jde o regálové bedny, musí se jim pořídit regál potřebné hloubky, na podlaze, nebo zavěšeným na zdi jen za držák, jim ten zvuk nějak nejde (vyzkoušeno), a nejsou levné.
Navíc mi připadá, že Asijci mají nějak jiné uši, že jim to vyhovuje, bedny evropských výrobců hrály a dodnes hrají "nějak jinak", často na hranici akceptovatelnosti, zato levně. Jistě, je to subjektivní, ale nejen můj, názor - už jsem to slyšel od více lidí a musím jim dát za pravdu.
Tedy, ne, že by kdysi Tesla svými reprosoustavami, ať už z Valmezu nebo z Litovle, vycházela z anonymních poslechových testů vždy jako vítěz, ale mezi srovnatelně objemnými reprosoustavami, ať už to byly například Braun L7něco, RFT řady B a BR, Unitra ZG nebo Videoton DC a ještě nějaké ze západní Evropy, jakkoli jsem to tehdy v dostupných informacích sledoval, nepamatuji si to přesně, přesto vím, že nebylo pořadí nikdy zcela jednoznačné. Pravda, na počátku těch osmdesátých let si ještě výrobci s bednami vyhráli, aby jim opravdu hrály, a dostupných značek u nás mnoho nebylo.
Přesto si myslím, že už tehdy uměli na Moravě a Valachoch velmi slušné bedny, z nichž některé se ctí obstály i v zahraničí, a věřím, že u nás dál bedny staví nadšenci, kteří nezapomínají na to opravdu dobré, co "už tu bylo".
Ale, abych nechválil jen tuzemské, nedávno měl možnost si poslechnout asi dvanáctilitrové regálovky Roth OLI (tuším C20), a taky bych nad nimi uvažoval, zvlášť, kdybych měl potíže s jejich umístěním...
Nejlepší ale bude, když za nimi nevyrazíš do obchoďáku ani do internetšopy. Nejlíp nakoupíš tam, kde si budeš moci poslechnout, jak ti hrají, a třeba i porovnat jich víc. Každému uchu se zamlouvá něco trochu jiného, nebo jinak: tvoje uši jsou tvoje uši.
Poslechového studia se neboj, ten gramofon od JTC Transrotor nebo od Clearaudio, co ti k nim budou třeba chtít přibalit za půl milionu, přece kupovat nemusíš.
Zatím jsem znal jen jednoho, který si pořídil 2.1 se slušnými dvoupásmovými desetilitrovými satelity a HTJ pak vlastně vykrývala jen ten úplný "spodek" někde pod 80Hz, ale jeho vnuci už to asi neocení, protože jsou zvyklí na zvuk z tabletu či mobilu, a tohle je přece velké a neforemné...
To nepíšu proto, že bych zamrzl na 2.0 (i když jsem si kdysi hrál i s SQ systémem), ani proto, že bych byl agentem nějakého konkrétního výrobce. Přesto zastávám názor, že dvě dobré bedny na stereo úplně stačí, jen musí být opravdu dobré nebo ještě lepší. Jejich nevýhodou je, že jsou rozměrné, když jde o regálové bedny, musí se jim pořídit regál potřebné hloubky, na podlaze, nebo zavěšeným na zdi jen za držák, jim ten zvuk nějak nejde (vyzkoušeno), a nejsou levné.
Navíc mi připadá, že Asijci mají nějak jiné uši, že jim to vyhovuje, bedny evropských výrobců hrály a dodnes hrají "nějak jinak", často na hranici akceptovatelnosti, zato levně. Jistě, je to subjektivní, ale nejen můj, názor - už jsem to slyšel od více lidí a musím jim dát za pravdu.
Tedy, ne, že by kdysi Tesla svými reprosoustavami, ať už z Valmezu nebo z Litovle, vycházela z anonymních poslechových testů vždy jako vítěz, ale mezi srovnatelně objemnými reprosoustavami, ať už to byly například Braun L7něco, RFT řady B a BR, Unitra ZG nebo Videoton DC a ještě nějaké ze západní Evropy, jakkoli jsem to tehdy v dostupných informacích sledoval, nepamatuji si to přesně, přesto vím, že nebylo pořadí nikdy zcela jednoznačné. Pravda, na počátku těch osmdesátých let si ještě výrobci s bednami vyhráli, aby jim opravdu hrály, a dostupných značek u nás mnoho nebylo.
Přesto si myslím, že už tehdy uměli na Moravě a Valachoch velmi slušné bedny, z nichž některé se ctí obstály i v zahraničí, a věřím, že u nás dál bedny staví nadšenci, kteří nezapomínají na to opravdu dobré, co "už tu bylo".
Ale, abych nechválil jen tuzemské, nedávno měl možnost si poslechnout asi dvanáctilitrové regálovky Roth OLI (tuším C20), a taky bych nad nimi uvažoval, zvlášť, kdybych měl potíže s jejich umístěním...
Nejlepší ale bude, když za nimi nevyrazíš do obchoďáku ani do internetšopy. Nejlíp nakoupíš tam, kde si budeš moci poslechnout, jak ti hrají, a třeba i porovnat jich víc. Každému uchu se zamlouvá něco trochu jiného, nebo jinak: tvoje uši jsou tvoje uši.
Poslechového studia se neboj, ten gramofon od JTC Transrotor nebo od Clearaudio, co ti k nim budou třeba chtít přibalit za půl milionu, přece kupovat nemusíš.