[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nemáš problém s anténou? Máš ji odizolovanou od okolí? Je kritický smìr drátu? Dle mého by mìl být natažen ve smìru kolmém ke smìru na vysílaè.

A ještì dotaz jak by vypadala krystalka s dvìma ladìnými obvody? Klidnì mohu navinout nové cívky tøeba i na feritovou tyèku... Jsem opravdu vdìèný za každou radu

Moje anténu tvoøí mìdìný, izolovaný drát o prùmìru 1,5mm² a v jakém je smìru vùèi vysílaèi to bohužel nevím. Ale od okolí by mìla být izolovaná dostateènì. Jediný problém bych možná vidìl že konec anténu má kolem sebe dosti vìtví stromu na kterém je zavìšena a taktéž konec anténu má pod sebou asi ve vzdálenosti 2m je kovová støecha garáže ale jinak by s anténou nemìl být žádný problém...

Ono je nejlepší nejdříve zapojit klasickou krystalku na tu anténu a až tohle začne fungovat,tak vyzkoušet se zdvojovačem.
Stejně jde především o kvalitu antény a jakosti laděného obvodu,protože pokud má laděný obvod nízké Q,tak z toho stejně nic moc nedostaneš,netvrdím,že je to Tvůj případ.Z celé přijímací části dostaneš jen určitý výkon ať se snažíš jak chceš,takže pokud zapojíš zdvojovač,tak ten vstup zatížíš a napětí Ti klesne. Budeš tam,kde s jednoduchou detekcí.
Já si myslím,že pokud chci silnější přednes z krystalky,tak musím jít buď blíže k vysílači nebo natáhnout delší anténu. Samozřejmě pokud mám dobrou krystalku. Tak mne napadlo,jestli není lepší dolaďovat anténu než stavět zdvojovač.

Edit: A kvalitní uzemnění

Dobrá. Dìkuji mockrát za radu a urèitì se na dolaïování antény a zvýšování Q obvodu zamìøím

Podle mne, podle toho jak Tvá cívka vypadá, nízké Q mít nebudeš.To by platilo pokud by jsi to měl vinuté extrémně tenkým drátem,mimo jiné.Já osobě si myslím,že máš slabou vazbu mezi anténí a laděnou cívkou. Zkus je posunout blíže k sobě a třeba něco naladíš,pak můžeš experimentovat.Sice zhoršíš selektivitu,ale s tou můžeš experimentovat až pak. Taky si myslím,že Těch deset závitů v anténím obvodu je málo.No je to jen můj názor,možná má někdo jinou zkušenost.
Bavím se o DV aSV.

Kulikus píše:Nemáš problém s anténou? Máš ji odizolovanou od okolí? Je kritický směr drátu? Dle mého by měl být natažen ve směru kolmém ke směru na vysílač.

Především není příliš důležité, jakým směrem směřuje vodorovná část drátu, u tak krátké antény se to na vyzařovacím diagramu nijak neprojeví. A, protože anténa bude sloužit jen k příjmu, je možné se uchýlit k zjednodušení a zobecnění, protože si můžeš s vazbou antény na vstupní laděný obvod hrát bez nebezpečí, že něco upražíš.
Kdyby se součtová délka drátu blížila celému násobku poloviny vlnové délky, to znamená u středních vln nejméně 90 metrů, při příjmu Liblic je to dokonce 234 metrů, mělo by odbočení vlastní antény, tedy bod napojení toho svislého vodiče na vodorovný, smysl zkoušet. To ale není tvůj případ.
Jinak je vodorovná část jen kapacitní nástavek, který snižuje impedanci antény, aby proti svislé prutovce dokázala odevzdat vyšší výkon.
Jinak řečeno: z hlediska impedance antény je rozhodující součet délek svislé a vodorovné části (čím víc, tím méně závitů na anténní cívce stačí a je vhodných pro navázání antény).
Velikost přijatého napětí je však závislá jen na délce svislé části, přeneseně na výšce vodorovné části nad terénem.
Uzemnění samozřejmě je žádoucí vést co nejpřímější cestou.

Doporučuji raději am rádio s tranzistrory... http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... o&start=75
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... 01_470.png
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... n__124.png
Vyšlo to v Amáru 6/2001.

nejdůležitější je začít
. . . čímkoliv co bude fungovat.
potom pokračovat dál, třeba zdvojovačem, nebo zesilovačem . . .
postupovat od nejjednodužšího, ke složitějšímu

a pozor, vysokoohmová sluchátka bývají polarizována,
to znamená odzkoušet polarizaci diody, na jednu stranu by to mělo hrát hlasitěji.
to musíš odzkoušet . . .

A vůbec není na škodu požít NF sledovač,který Ti jasně ukáže jestli tam něco je nebo ne.Stačí obyčejný zesilovač na oživení je to velmi dobrá pomůcka.
A teď otázka do diskuze. Myslíte,že ten kondík za dem. diodou tam musí být? Mám zkušenost,že ty vysokoohmová sluchátka mají vlastní kapacitu dostačující pro odfiltrování VF složky.

Netlač ho do toho, Hydrawerku, i ta krystalka musí přece hrát, i kdyby místo sluchátek měly posloužit aktivní bedýnky k PC. Já vím, ztrácí to půvab těch beznapájecích začátků, ale co už...
Napadlo mě: zapojuješ vůbec správně otočný kondenzátor?
Cívku zapojenou mezi rotor a desky jedné sekce, rotor na uzemněný konec?

Jestli ji máš připojenou jinak, pak těžko něco naladíš v jakémkoli přijímači.

Ten kondík za diodou je užitečný, ale jeho kapacita skutečně stačí tak 4x až 5x menší, než se uvádělo ve starých stavebních návodech.

Zdar všem, mě coby taky pamětníka napadlo, že jsem nikdy neviděl diody s přivařeným zlatým hrotem jako detektor v krystalce. Nebude tam vhodnější ta GA 206? Datašíty studovat a hlavně hledat nemíním, ale není na závadu vyšší kapacita přechodu u OA9?

Na tak nízkých kmitočtech to moc nevadí, to až na horním konci středovlnného rozsahu (konečně - držák galenitového krystalu a "šátracího" hrotu měl větší kapacitu), spíše bude vadit ostřejší koleno VA charakteristiky diody. Ale máš pravdu, hrotová GE dioda je nejlepší, co do toho lze dát.
Takže 1NN41, GA201 a podobné v tom hrají.

HonzaPB píše:Pak tu mám ještě plný pytlík jakési "směsi diod". Jsou tam GAZ 17, GA 206 a pak taky nějaké ruské páskové diody takže co se týče tohoto není problém

použij tu GA206 !

AM vysílaèe

Tøeba se ti to hodí