[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Když vemu statistiku, na asi 300 typů opravovaných fotoblesků a asi 50 typů elektronik ve foťácích byl nějaký násobič na sekundární straně 2x, push-pull měnič asi v 5 případech, snad 2x jednočinný forward s akumolační tlumivkou (v jednom bloku, který vypadá jako zastříknutý transformátorek, je obojí pěkně slepené k sobě) a zbytek byly klasické flyback. Ještě byly nějaké výjimky u nejstarších konstrukcí (germanium) a z RVHP, to ale nelze počítat, účinnosti a vlastnosti byly zoufalé.

AmarokCZ píše:Jasný, že STEP-UP je celkem problém při 5V napájení vymáčknout 300V při nějakým rozumným výkonu. Já jsem spíš ale měl na mysli samokmit vs. něco řízeného (obdoba UC384x). Tam je snad ten samokmit taky lepší?

On je asi problém v tom, že pro 5V se dřív špatně sháněl rozumnej IO, co dokázal stejně rozumně spínat nějakej vhodnej výkonovej prvek v měniči, což u samokmitu odpadá a generovat vhodné "jehly" umí taky.

Dejme tomu, že tohle dnes už problém není.

Pro toto zadání se dá teoreticky navrhnout i ten step-up s MC34063, popř. s jeho nástupcem NCP3063, jen mě zase nenapadá vhodnej tranzistor kvůli Uce.

Mno, já teda zkoušel FET + 555ku (stejně je zátěž konstantní, takže regulace není alespoň pro testovací účely potřeba) a nic moc to nebylo, něco jako samokmit. Až se vrátím domů, tak mám v plánu zkusit dvě věci: CCFL invertor a ZVS driver s FETy - oboje se sériovým kondíkem na výstupu pro omezení výstupního výkonu.

Já jsem dnes ve chvíli volna zkusil tu MC34063 a při 6.5V jsem byl téměř na 70% taky. Při 5V už to šlo logicky do háje díky použitýmu FETu.

10% je spotřeba MC a dynamický ztráty.

Optimální cívka se ukázala vinutá VF lankem z VN monitoru (na feritové "čince"), takže hlavní ztráty jsou asi jen vinou použitého FETu IRF740, nic lepšího nemám po ruce a to jsem zkoušel kde co...

Diodu teď z hlavy nevím, jen vím, že je to nějaká extra rychlá 25ns, původně koupená na opravu PFC.

Možná by to chtělo vyšší kmitočet, MC jede na doraz.

Nebylo by schéma, nebo popis hlavních komponent?
Já při svých pokusech použil IRLZ34N ze šuplíku a myslím, že ztráty jsou minimální. Pokud máš po ruce nějakou KO základní desku, tak na ní jsou FETY, co mají jednak víceméně nulový odpor a spínají už při 3V, takže ty by mohly zvětšit účinnost.
Proč myslíš, že by pomohl vyšší kmitočet? Co se tím vylepší mimo to, že můžeš použít menší tlumivku => menší jádro a ztráty?
Kdyby jsi to náhodou ještě nerozebral, tak zkus jak to celé ovlivní použití nějaké relativně pomalé diody, případně pokud není po ruce, tak rovnou 1N4007. Bohužel se k tomu nedostanu, poněvadž jsem dlouhodobě pryč tak zatím jen teoretizuji.

BOOST s klasickou tlumivkou 4V=>320V jsem už dělal a velkou účinnost to opravdu mělo, nicméně pracovní frekvence byla ve stovkách Hz, tlumivka s velkou indukčností (ale malé jádro) a výstupní výkon mizivý (odebíralo se pár mW).

Vyfotím nebo nakreslím.

Do 300V boost měniče logicky nelze použít FET s Uds=50V. On sice neodejde, ale chová se při rozepnutí a následném průrazu jako zenerka a víc přes sebe nepustí. Takže tam musí být FET alespoň na 400V a ten zas má při 5V většinou větší odpor v sepnutým stavu.

Pravda, to mi nedošlo...

Dovinut este par zavitov na napajanie IO a fetu.

Taky mě to napadlo....

Tady je schema.

Dávat na pozici usměrňovací diody 1N4007 je nesmysl, možná tak UF4007.

A ještě jedno schema k zamyšlení....

http://www.next.gr/converters/voltage-t ... 11943.html

Ještě přidám "reklamu" na novější verzi MC - mimochodem ty údaje o účinnosti jsou podle mě celkem (pro někoho bohužel spíš negativně) reálné.

http://www.soselectronic.cz/a_info/reso ... 3063-D.pdf

Mám to celé po dlouhém testování hotové, tak jen pro shrnutí: vyhrálo jakési trafo na feritu (výběr asi z 10 prcků); zdvojovač na výstupu účinnost moc neovlivňuje (do 3%) ale mám ho tam protože jinak bych nedosáhl 300V; dioda má víceméně největší vliv na účinnost, ale co lepšího než UF4007 použít mě nenapadá; slušný vliv má i volba elektrolytu na napájení.
Tudíž po nalezení optimální frekvence a nastavení střídy na napětí 300V je účinnost 78%. Je to sice málo, ale víc se mi z toho nepodařilo vymáčknout (mimo vyššího napájecího napětí kdy při 10V byla účinnost 86%).

Jako náhrada UF4007 by se daly zkusit třeba BYV26 - takový ty skleněný kapky na tlustých drátech, ale asi to moc poznat nebude.

To asi moc znát nebude, ale zkusit se to dá.
Nicméně si nemyslím, že by se na sekundární straně dalo něco vylepšit, když se dá účinnost zdvihnout o 10% pouhým zdvojnásobením napájecího napětí. Které ztráty se v takovém případě snižují? Ohmické těžko, na sekundáru určitě ne, ztráty na MOSFETu asi taky moc ne (je to IRLZ34N), takže to snad jsou ztráty v jádře způsobené větším efektivním proudem na primáru?