Dostaly se ke mě dva Aritmácký zdroje OP280. Někdo se v nich pohrabal a spousta věcí v nich chybí, hlavně elyty a germániový koncáky.
Zvenčí je ale všechno, tak mě napadlo osadit dovnitř nějaký moderní lineární střeva. Dalo by se použít i původní přepínání odboček trafa, takže ztrátovej výkon zdroje by nemusel být velkej. Jsem přesvědčenej, že by se z něj dalo brát i možná dvojnásobek proudu než z germánia, trafo v tom je docela předimenzovaný. Chtěl bych zachovat vše co uměl původní Aritmák, tedy první zdroj 0-24V a druhý 24-48V, původní přepínání hrubě po 2 voltech a jemně poťákem 0-2V a proudový omezení přepínačem.
Teoreticky by se dala použít část zapojení aritmáckýho následníka TZS75 ale je to dost složitý se 723.
Nějakej jinej nápad krom digitálu?
Díky
Aritma labor. zdroj
Moderátor: Moderátoři
Pokud chceš zachovat původní ovládací funkce a přepínače nejsou vybrakované, pak je nejschůdnější nahradit obvody s germániem za ekvivalentní obvody s křemíkem. Jen to chce to schema překreslit do srozumitelnějšího tvaru.
Nemá to být správně A: 0÷24V a B:12÷36V?
Nemá to být správně A: 0÷24V a B:12÷36V?
Na předchozí stránce je kus schéma překreslenej.
U toho zdroje mi není jasná jedna věc. Ten přepínač odboček na trafu snižoval výkonový zatížení regulačního tranzistoru, ale když se při největším nastaveném napětí zdroj šlusnul, tak to výkonové zatížení nijak snížené nebylo, jakto, že to ten tranzistor přežil? Ten chladič nebyl nijak velký.
U toho zdroje mi není jasná jedna věc. Ten přepínač odboček na trafu snižoval výkonový zatížení regulačního tranzistoru, ale když se při největším nastaveném napětí zdroj šlusnul, tak to výkonové zatížení nijak snížené nebylo, jakto, že to ten tranzistor přežil? Ten chladič nebyl nijak velký.
To jednak, druhak slitinové Ge výkoňáky jsou neskutečně odolný druh. To skoro nezná něco, jako sekundární či tepelný průraz - dokaď se to fakt neprotaví obrovským ztrátovým výkonem /u NU74 je zapotřebí tak 300W a nějakou dobu/, tak ta struktura prostě jako tranzistor pořád funguje.
K tomu se dá připočítat k dobru ještě i vysoké dovolené Ueb, bývá běžně až 20V. Jednu z nevýhod, co to má, tak je potřeba rychlého power deratingu nad 20°C, vyplývající z nízké dovolené prac. teploty germania.
Horní mez je fakticky 80°C, nad kterými už téměř žádný Ge prvek nezesiluje, což ale nutně neznamená, že natrvalo.
Vím o několika paralelních, zdrojových NU74, ze kterých se při provozu odletovaly dráty od emitoru a ten vysoce lesklý nikl pouzder je zhnědlý.
Po vychladnutí ty tranzistory všecky fungovaly, jako by se nic nestalo.
Nízké Ft a neochota kmitat je u lineárních zdrojů spíš asi výhoda
, nízká hodnota Ube i Ucesat ..nevím.
No jak jsem psal, křemík je celkově asi odolnější, nicméně se ví o mnoha NU74, před kterými by měla taková KD607 stát v pozoru a šoupat nohama..
K tomu se dá připočítat k dobru ještě i vysoké dovolené Ueb, bývá běžně až 20V. Jednu z nevýhod, co to má, tak je potřeba rychlého power deratingu nad 20°C, vyplývající z nízké dovolené prac. teploty germania.
Horní mez je fakticky 80°C, nad kterými už téměř žádný Ge prvek nezesiluje, což ale nutně neznamená, že natrvalo.
Vím o několika paralelních, zdrojových NU74, ze kterých se při provozu odletovaly dráty od emitoru a ten vysoce lesklý nikl pouzder je zhnědlý.
Po vychladnutí ty tranzistory všecky fungovaly, jako by se nic nestalo.
Nízké Ft a neochota kmitat je u lineárních zdrojů spíš asi výhoda
, nízká hodnota Ube i Ucesat ..nevím.No jak jsem psal, křemík je celkově asi odolnější, nicméně se ví o mnoha NU74, před kterými by měla taková KD607 stát v pozoru a šoupat nohama..
A jak se ty zvednuté zbytky projeví u lineárního zdroje, kde je bambusák zadrátovaný v nízkých odporech a buzený s Rbe menším, než 5Ω?
Mesitovské zdroje 1. generace byly komplet bambusové, takový YE-2T 0-30V a 0-25A kompletně z bambusu, s oddělenou řídicí částí a tyristorovou předregulací ruskými tyristory. Ale na lineáru jsou 6x5NU74, buzený z jedné 7NU73. Všude okolo jsou odpory maximálně pár ohmů, plus desetinky v emitorech a funguje to mnohde dodnes. Nálepky z bambusů jsou už olezlý, ale furt to běží.
Na té odolnosti proti protavení, při velkém překročení Pc, něco je.
Mesitovské zdroje 1. generace byly komplet bambusové, takový YE-2T 0-30V a 0-25A kompletně z bambusu, s oddělenou řídicí částí a tyristorovou předregulací ruskými tyristory. Ale na lineáru jsou 6x5NU74, buzený z jedné 7NU73. Všude okolo jsou odpory maximálně pár ohmů, plus desetinky v emitorech a funguje to mnohde dodnes. Nálepky z bambusů jsou už olezlý, ale furt to běží.
Na té odolnosti proti protavení, při velkém překročení Pc, něco je.
Rbe je navrhován tak, aby vyhovoval s dobrým tranzistorem v nějakém teplotním rozsahu.sinclair píše:A jak se ty zvednuté zbytky projeví u lineárního zdroje, kde je bambusák zadrátovaný v nízkých odporech a buzený s Rbe menším, než 5Ω?
Pokud je zbytkový proud Icbo 10x větší, tak se teplotní rozsah sníží asi o 30°C
To by měl vědět každej elektro průmyslovák, pro montéry z učňáku to asi neplatí, to jsou cvičený opice
