[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

ZdenekHQ píše:Jako kluk jsem taky ty MBA ždímal, co to šlo.

. . . já taky, co to šlo !

Jenže mě nikdo nechtěl koupit 8Ω repráky. A když jsem to pustil do 4Ω, tak všechny sliby koncovky DAS (či co tam bylo) o teplotní a proudové ochraně skončily kouřem...

Stejnětak skončily MDA2020 a to jsem dal za kus 3denní výplatu .

A co MA0403? Byl vůbec tento koncák použitý někde ve spotřební elektronice?

Nyní to nepojmenuji , ale ano . Velmi těžko se sháněl . A s jakým strachem jsem ho zapojoval .

Kdysi jsem zesilovače s MA0403 stavěl tři kousky, chladicí křídla jsem dělal z pospojovací AB-pásky.
Jeden z nich, vybavený tahovými potenciometry na řízení hlasitosti, korekce s tandemovými otočnými, mi leží, instalovaný ve skříni s gramochassis HC14, v zásobách. Zapnut se nepravidelně a bez zjevné příčiny ochotně rozkmitá ve slyšitelném pásmu, přesto, že jsem vyzkoušel blokování různými keramickými kondíky i bezindukčními svitky, nenašel jsem součástku, která by na to měla vliv.
Zajímavé je, že druhý a třetí zesilovač, oba s otočnými potenciometry, tímto neduhem netrpí. Že by topologie? Třeba skutečně ty dráhy TP601 jsou dost dlouhé na to, aby pobraly vazbu z destičky umístěné 8 cm od nich, ale stejně už to chovám jen jako kuriozitu a předělávat to nebudu.
Vyhodnotil jsem brzy MA0403 jako novou neperspektivní součástku a, třeba by dobře posloužila jako koncový stupeň místo ruských tranzistorů (s nimi to fungovalo nezávisle na napětí baterek, s našimi KC nebo KF to buď zkreslovalo nebo shořelo) v kazeťáku Elektronika 301A, dal jsem tam radši MBA810A, s ním žádný problém nebyl.

Mel sem MDA2020 v zesaku nekolik let do te doby, nez si ho pujcil jeden kamarad, a zapojil ho na jednu reprobednu tak, ze propojil oba vystupy natvrdo dratama paralelne.... Pry se z toho po asi 10s co to hralo "nejak divne" zakourilo a prestalo to hrat uplne...

Ale to bylo v dobe, kdy uz staly tyhle IO ve vyprodeji par Kc (dvacku?)...

Melo to celkem silne trafo, velke filtraky, takze tam mohly tect zajimave proudy

Dnes bych raději stavěl zesilovač k TV s nějakým IO, co se dá ještě běžně sehnat a ještě se bude pár let vyrábět. MBA810 už raději ne. Pokud teda nemáte zdroj modulů ze sběrného dvora.

Dle mého názoru je MBA810xx v praxi vhodná do 3W, aby vydržela výkonové špičky. Na 5W bych poslechl moudřejší a doporučil taktéž něco výkonnějšího, zhruba kolem 10W nebo více.
Pozn. 1 - Zapojení koncových zesilovačů do můstků pro zvýšení výkonu pro dané napájecí napětí je sice dobré, ale zapojení je citlivé na malou impedanci zátěže (reproduktorů).
Přestože koncové integrované zesilovače obsahují taktéž proudové a tepelné pojistky, může dojít k částečnému zničení (na osciloskopu lze vidět zkreslení jedné z půlvln). U tranzistorových koncových stupňů jsem se s takovým stavem téměř nesetkal, u integrovaných stupňů je to častější.
Pozn. 2 - Mě se líbí zesílení jak hloubek, tak výšek proti středům. Ale chce to vyšší rezervu výkonu, tudíž vyšší napájecí napětí a přirozeně i lepší chlazení.

Když jsi omezený nedostatečnou rezervou výkonu zesilovače, vždy se hodí fyziologická regulace hlasitosti (loudnes): při malé hlasitosti zdůrazní okraje pásma, při větší už to ucho nepotřebuje tak výrazně.
Zapojení je například tady. K vyřazení fyziologické korekce, aby průběh byl lineární, ale příliš se nezvýšila zdánlivá hlasitost, je lepší v bodě x osadit přepínač a jím přepínat odbočku potenciometru buď na výstup děliče nebo na odpor 1k5 až 1k8 proti kostře. Platí samozřejmě pro potenciometr 25k/Y. Pro vyšší odpor dráhy potenciometru je třeba ve stejném poměru zvětšit i odpory korekčního článku a kapacity naopak v témže poměru snížit.

Právě že když je zesilovač slabý tak je kvalitní implementace fyziologie problém. Právě proto že zvýrazňuje okraje opásma tak při stejné hlasitosti při poslechu (na středech) je celkově potřeba nezanedbatelně větší výkon.
Jinak fyziologickou regulaci hlasitosti podporuju a myslím si že se velmi vyplatí jí použít. Mě se však mnohem více osvědčila toto schema. O něco složitější ale v porovnání s jednoduchou klasikou mnohem příjemnější na poslech. Jen se ty poťáky už trochu blbě shání, ale pokud má někdo doma a nebo i odlišné hodnoty (50K, 100K) tak není problém přepočítat.

http://svetelektro.com/Forum/regulace-h ... 10597.html

Mne stačilo na "vylepšení" zvuku u MBAáčka zapojit jen dva odpory

Co se týká korekcí, podle mně záleží, jestli uši posluchače pasují na komplex zesilovač - repúrobedna nebo se uším posluchače výsledný zvuk nelíbí. Pokud se nelíbí, je třeba vyzkoušet, jestli by s korekcemi nešlo nadstavit lepší zvuk.
Co se týká MBA 810, já jsem přišel k většímu bastlení až na vysoké už když byl tento IO běžný. Myslím, že se mně tehdy nelíbilo, že nemá ochranu proti zkratu a rovnou od zesilovačů v A třídě a potom s germaniovými tranzistory GC511-521 jsem rovnou přešel k zesilovači s MDA tuším 2010.
Ale jednou na chmelové brigádě jsem MBA 810 měnil místnímu borci v magnetofonu tuším B 101. Tehdy jsme to večer nějak rozjeli, hekťáky piva dopíjeli hluboko přes půlnoc.... Ráno v 6 začala ranní směna na poli na trhání štoků, tam jsme ještě urazili další pivka a po směně přišel ten borec s tím, že by to chtěl vyměnit a že to spěchá. A trval na tom, i když jsem mu vysvětlil situaci. No, nějak jsem to tehdy udělal, pistolovou pájkou odpájel starou mba, jehlou pročistil díry v spoji, zapájel novou MBA.....
Ty MDA jsem používal po celou dobu studia na koleji, napájel jsem je dvěma zvonkovými rumunskými trafy a jako reprobedny měl Tesla ARE 564 nainstalované v obyčejné kartónové cca 20 litrové krabici ....

Thales píše:Právě že když je zesilovač slabý tak je kvalitní implementace fyziologie problém. Právě proto že zvýrazňuje okraje opásma tak při stejné hlasitosti při poslechu (na středech) je celkově potřeba nezanedbatelně větší výkon.
Jinak fyziologickou regulaci hlasitosti podporuju a myslím si že se velmi vyplatí jí použít.....

S tím samozřejmě také souhlasím. Kdo z nás má po ruce měřič akustického tlaku, abychom se mohli přiblížit k vyrovnání úrovní v celém řetězci tak, že při konkrétním vytočení potenciometru hlasitosti bude mít křivka stejných hladin hlasitosti minimální chybu proti citlivosti našich uší? To je v 999 případů z tisíce neřešitelné.
Hlavně tu však jde o to, že pro bytové podmínky už tak osmiwattový zesilovač (pod 5W to definitivně postrádá smysl, zvlášť, když bedny nestojí za moc, mají mizernou šířku pásma, linearitu a jejich citlivost je pod nějakých 87dB/W/m) vybavený jednoduchým obvodem fyziologické regulace znamená dost podstatnou výhodu pro posluchače: je-li správně nastavená vstupní úroveň a normálně jde zesilovač do limitace až v poslední pětině dráhy potenciometru, stejně fyziologie už nepůsobí. Její účinnost je u jednoodbočkového potenciometru až do odbočky plná, ale to je nastavená úroveň kolem -40dB. S dalším vytočením vliv korekce klesá, až za polovinou dráhy přestane být slyšet a ve ¾ už to chce přesnější měřidlo, aby byl vidět.
Já vím, je to jen takové šidítko, ale při 50-300mW, kolik se z toho tahá normálně v bytě, to udělá příjemnější zvuk docela určitě. No, a při větší nastavené hlasitosti přestane účinkovat.

Jo, to máš v podstatě pravdu, ale my si asi představujeme pro nás nějaký rozumný poslech kdyžto já jsem vycvičený na variantu nejhorší, kde to každý druhý hulí neúměrně schopnostem reprodukčního řetězce.